Pražce jsou podporami kolejnic a jejich hlavním úkolem je udržet kolejnice ve správné poloze, včetně zajištění rozchodu. Kromě toho plní i elektrické funkce, zejména kvůli kolejovým obvodům. V současné době se u nás nejvíce používají betonové pražce, které postupně nahrazují dřevěné i ocelové varianty. Tento trend je dán nejen nedostatkem vhodného tvrdého dřeva a elektrickou vodivostí ocelových pražců, ale především vyšší hmotností a delší životností betonových pražců.
Dřevěné pražce a jejich vlastnosti
Dřevěné pražce byly dříve vyráběny z tvrdého dřeva (dub, buk) a méně z měkkého dřeva (borovice, modřín). Normální pražec má rozměry cca 150 x 260 x 2600 mm a váží kolem 80 kg. Mohou být různě dlouhé, až do 4700 mm. Na koncích jsou pražce různým způsobem zpevněny proti praskání. Dřevěné pražce se impregnují, aby se zvýšila jejich životnost a odolnost proti hnilobě a škůdcům. Pražce sice nepoužité, ale již trochu omšelé, připravené k montáži kolejnic, voní karbolem, často se nachází i v celých loužičkách. Pro někoho je to důvod k ekologické hysterii.
Nebezpečí používání starých dřevěných pražců
Použití železničních dřevěných pražců k jakýmkoli jiným účelům než je zpevňování kolejí je doslova hazard se zdravím a navíc přestupkem proti zákonu. Tyto staré dřevěné kvádry, napuštěné olejem a asfaltem a dalšími jedovatými nebo přinejmenším zdraví škodlivými látkami, nelze často v našem okolí přehlédnout. Bohužel dosud je s oblibou využívají zahrádkáři, chalupáři i obyvatelé venkova jako materiál na výstavbu parkovacích míst, stavbu kompostu nebo dokonce i plotu či schodiště. Bohužel si majitelé takových staveb neuvědomují vysoký stupeň ohrožení sebe i svého okolí silným působením karcinogenních látek.
- Chlorid rtuťnatý: Velmi prudký jed, který zasahuje játra a ledviny. Vstřebávatelný je i kůží. Může způsobovat vznik vývojových vrozených vad a defektů. Je škodlivý nejen pro lidi, ale i pro životní prostředí, jelikož se jen velmi obtížně likviduje. Hromadí se v zasažených organismech a vstupuje do potravního řetězce, což může způsobit chronické otravy. Pěstování zeleniny v záhoncích ohraničených napuštěnými železničními pražci se rovná pomalé sebevraždě.
- Síran měďnatý: Další nebezpečná látka obsažená v pražcích. Po jejím požití následuje zvracení a silný průjem.
- Ropné produkty a deriváty: K impregnaci pražců se používaly ropné produkty, které se uvolňují z pražců, zvláště za letních veder, a šíří nepříjemný zápach. Jedná se o nejrůznější sublimáty jako síran zinečnatý, síran měďnatý, karbol, kresol a další ropné deriváty. Všechny tyto látky představují pro živé organismy nebezpečí v podobě karcinogenních, tedy rakovinotvorných účinků.
- Mutagenní látky: V pražcích jsou obsaženy i mutagenní látky, které mají schopnost pozměňovat genetickou informaci. Tyto látky jsou pozvolna po řadu desítek let uvolňovány do okolní půdy i vzduchu a nikdy dokonale nezmizí.
Pokud se tedy někteří zahrádkáři obhajují tvrzením, že ze starých pražců již škodliviny vymizely, nemá jejich obhajoba žádný význam a oprávnění. I hygienici potvrzují velkou oblibu pražců jako stavebního materiálu právě z hlediska dlouhé výdrže, ale z toho již vyplývá automaticky, že dlouho vydrží i jejich škodlivé nátěry. Právě pro zajištění dlouhé trvanlivosti pražců bylo používáno k jejich moření biocidních přípravků, které měly za úkol zabránit dřevokazným účinkům. Z jedné zahraniční studie vyplývá, že v jednom bukovém pražci se vyskytuje 15 kg dehtového oleje, u dubových pražců 6 kg. Do okolního prostředí se tyto látky dostávají tzv. vypocením, tudíž otěrem mezi pražci a půdou. Je prokázáno, že z jednoho pražce se v průběhu 25 let užívání uvolní do životního prostředí mezi třemi až pěti kilogramy polycyklických aromátů - velmi nebezpečných karcinogenních látek. Ekologové a hygienici označují škodliviny v železničních pražcích doslova tikající bombou v zahradách. Případy, kdy jsou z železničních pražců vytvářeny celé ploty, zídky zahrádek, rozsáhlá schodiště nebo dokonce i dětská hřiště, považují odborníci za naprostý hazard s lidským zdravím.
Pro zahradní účely by se měly používat pouze pražce k tomu určené. Zpravidla se jedná o pražce dubové. Dub je sám o sobě vysoce trvanlivou dřevinou, a tudíž lze využít pro zahradní účely bez dalšího chemického ošetření. Nejlepším řešením pak jsou železniční pražce, které byly ošetřeny vůči přírodě i lidskému zdraví neškodlivou impregnací. Například pražce, které najdete v nabídce spol. Impregnace Soběslav, mají formu hranolů a jsou vyrobené z tvrdého dubového dřeva a jsou impregnované technologií vakuově-tlakové impregnace látkou na bázi Cu-soli (mědi). Tato technologie impregnace zajišťuje dřevu dokonalou a dlouholetou ochranu a je ekologicky naprosto nezávadná. Takto impregnované pražce lze použít v okrasných zahradách či při realizacích chodníků, schodišť a palisád oddělujících svažité záhony, jako základ plotů či do opěrných zídek.
Čtěte také: Materiály pro gabionový plot a jejich trvanlivost
Ocelové pražce
Méně běžné jsou pražce ocelové. Prvními pražci u nás byly kamenné bloky použité na koněspřežné dráze České Budějovice - Linec. Dalším materiálem pro výrobu pražců se stala ocel. S ocelovými pražci ve tvaru obráceného koryta lze snadno manipulovat vzhledem k jejich nízké hmotnosti. Ocelové pražce se používaly v kolejových obvodech, i když s nimi byly problémy s podbíjením. Dnes se používají i ocelové pražce výhybkové.
Betonové pražce: Vývoj a konstrukce
Betonové pražce prošly dlouhým vývojem. S budováním bezstykové koleje vystoupila do popředí nutnost zajištění dostatečné tuhosti kolejového roštu. Vyšší hmotnost betonových pražců sama o sobě zvyšuje odpor kolejového roštu proti případnému vybočení. Betonové pražce se vyrábějí z předpjatého betonu. Do nich jsou zabetonovány vložky pro upevnění vrtulí (pražce se nevrtají). Existuje mnoho, na první pohled často obtížně rozlišitelných, typů betonových pražců. Současným pražcem našich drah je typ B91S, který se používá v rámci programu "koridory".
Výroba pražců SB 8P
Pro podkladnicové upevnění se používá pražec SB 8P o délce 2,40 metru s hmotností 280 kg. Tento pražce se vyrábí na starších linkách maďarské výroby. Výztuž tvoří 42 drátů o průměru 3 mm. Předem předpjaté dráty jsou zvlněné a kotvené soudržností. Celý pražec je rovněž vybaven třmínkovou výztuží a kolem hmoždinek se osazují spirály. Úložná plocha pražce se nachází ve sklonu 1:20.
Při výrobě pražce SB 8P se do ocelové formy nejprve uchytí hmoždinky pro upevnění podkladnic. Hmoždinky se uchycují speciálními šrouby nebo trny. Do formy se natáhne předpínací a třmínková výztuž a usadí spirály kolem hmoždinek. Výztuž je předpjata na předepsanou sílu a do formy se nasype betonová směs. Po důkladném zhutnění betonu vibrátorem se pražce ve formách uloží v propařovacích komorách, kde dochází k urychlování tvrdnutí betonu. Diagram zahřívání, délky ohřevu i způsobu ochlazování pražců v komorách je přesně stanoven a kontrolován. Teprve po dosažení cca 70% pevnosti betonu je uvolněna předpínací výztuž z čel forem. Pražce se vyklápí z forem a uskladňují na venkovních skládkách, kde musí před expedicí zrát ještě nejméně sedm dní.
Výroba pražců B 91S
Pro bezpodkladnicové upevnění se používají pražce B 91S o délce 2,60 m s hmotností 320 kg. Tyto pražce jsou vyráběny na upravených linkách původně produkujících pražce SB obdobnou technologií. Výztuž tvoří 10 profilovaných drátů o průměru 6 mm, třmínková výztuž se nachází pouze v oblasti úložných ploch. Stejně jako v případě pražce SB 8P se používají spirály kolem hmoždinek. Úložná plocha pražců je upravena v úklonu 1:40.
Čtěte také: Asfaltový šindel: Co potřebujete vědět
Pražce B 91S vyrábí firma ŽPSV Uherský Ostroh v závodech Doloplazy, Uherský Ostroh a Nové Hrady. Pražec B 91S se vyrábí ve dvou variantách, a to B 91S/1 pro kolejnici 60 E1, 60 E2 (soustava UIC 60) a B 91S/2 pro kolejnici 49 E1 (soustava S 49), v obou případech s upevněním W 14. Vzorem pro vývoj pražců B 91S se staly německé pražce řady B 70. Tyto pražce se zaváděly do výroby okolo roku 1970 a jsou dodnes základním typem používaným v kolejích německých drah. U tohoto pražce je závazný jeho vnější tvar. Každý z výrobců však používá jiný způsob vyztužení pražce. Pražce B 70 se v Německu vyrábí jak technologií předem předpínaného betonu, tak metodou dodatečného předpínání. U nás pražec B 70-DSR provozně ověřovala firma Dywidag Prefa Lysá nad Labem. Vyrobila se pouze malá série pražců, vložená ve stanici Lysá nad Labem.
Pražce U 94
Výsledkem vlastního vývoje firmy BERON Čerčany se staly pražce U 94. Vyráběly se jak v modifikacích pro podkladnicové upevnění s úložnou plochou v úkolonu 1:20, tak pro bezpodkladnicové upevnění s úložnou plochou v úklonu 1:40. Délka pražce je 2,60 m a hmotnost 330 kg. Pražce byly vloženy jen na několika úsecích a kvůli výrobním vadám a z důvodu na straně výrobce se v jejich výrobě nepokračovalo. S pražci U 94 jsme se mohli setkat pouze v 1. a 2. fázi zavádění betonových pražců.
Výhybkové pražce
Zcela odlišně se konstruují betonové výhybkové pražce, které se používají hromadně teprve od roku 1995. Tyto pražce jsou vyráběny v ŽPSV Uherský Ostroh - závod Doloplazy na lince italské firmy STIARM. Vyrábějí se rovněž technologií předem předpjatého betonu, ale výztuž není kotvena soudržností. Využívá se zde princip tzv. přikotvování. Na konci hladkých předpínacích drátů v čelech pražců se uchytí kotvičky spojující dva dráty nad sebou a zajišťující okamžitý přenos předpínací síly do betonu v čele pražce.
Hmoždinky u příčných pražců
U všech příčných pražců se používají převážně otevřené hmoždinky. Důvodem pro toto opatření je nebezpečí zamrznutí vody v hmoždince nebo zapadnutí nečistoty do uzavřené hmoždinky, což má za následek roztržení pražce. Na druhou stranu u otevřených hmoždinek může naopak dojít k natlačení z nečištěného materiálu z kolejového lože do hmoždinky zespodu, což může způsobit jednak zvýšenou korozi vrtule a jednak elektrické propojení obou kolejnicových pásů vedoucí k poruchám zabezpečovacího zařízení. Proto se otevřené hmoždinky zátkují.
Statistika a využití pražců
Na síti Správy železnic je zhruba 24 milionů pražců v běžné koleji. Převaha těch betonových je přitom stále zřetelnější. Zatímco v roce 2005 měl beton podíl 72,6 procenta, loni to bylo 83 procent. Za stejné období kleslo zastoupení dřevěných pražců z více než 26 procent na necelých 16 procent. U výhybek si ale dřevo převahu drží. Správa železnic nakupuje přitom stále i desítky tisíc nových dřevěných pražců, kterých sice bude dále ubývat, v některých místech jsou ale nenahraditelné.
Čtěte také: Srovnání plastových oken
Kdy se používají dřevěné pražce?
Dřevěné pražce se používají v kolejích, kde není vhodné zvyšovat hmotnost kolejových polí, v kolejích s očekávanými nepravidelnými poklesy nivelety koleje v důsledku poddolování, v zarážkových obvodech pod spádovišti, ve výbězích pojistných úhelníků, v kolejích s přídržnou nebo ochrannou kolejnicí a v určených dilatačních zařízeních, případně tam, kde není možné docílit předepsanou tloušťku kolejového lože pro betonové pražce a ani jiným technickým opatřením nelze chybějící tloušťku kolejového lože nahradit.
| Rok | Betonové pražce (%) | Dřevěné pražce (%) |
|---|---|---|
| 2005 | 72,6 | > 26 |
| Loni | 83 | < 16 |
tags: #zivotnost #betonovych #prazcu