Vize práce v Německu láká mnohé, protože v zahraničí si člověk zpravidla vydělá lépe, než když zůstane doma. Z praktického hlediska existují dva způsoby, jak to může probíhat: Čech může jít na stavbu do Německa pracovat jako (vyslaný) zaměstnanec, nebo jako živnostník. Tento text se věnuje druhému případu.
1. Stav vaší živnosti
Abyste v Německu mohli pracovat jako živnostník, musí být vaše živnost aktivní a musíte mít potřebná živnostenská opatření. Ujistěte se, že máte takové živnostenské opatření, které budete potřebovat. To, že stavební práce budete provádět v Německu, neznamená, že vaše živnost doma nemusí být v pořádku.
Pozor, některé živnosti patří k řemeslným, což znamená, že k jejich provádění musíte prokázat odbornou způsobilost. K volným živnostem patří například přípravné práce k realizaci staveb, k řemeslným zase zednictví či podlahářství.
2. Pracujte pouze na smlouvu
Důrazně doporučujeme všem našincům, aby v Německu pracovali výhradně na řádnou smlouvu - ať už s českou firmou (či jinou OSVČ), nebo německou. Nejlépe uděláte, pokud smlouvu podepíšete ještě před vycestováním do Německa. Seriózní poskytovatel práce (odběratel vašich služeb) nebude mít problém vám ji připravit.
Kromě toho, že legální práci vyžaduje zákon, budete smlouvu potřebovat například i k žádosti o Freistellung. I vy tak budete mít jistotu, že vás opravdu čeká předmětné angažmá. Nelegální práce se vám nevyplatí.
Čtěte také: Jak vybrat zedníka v Příbrami
3. Jazykové znalosti
Pokud jedete do Německa pracovat jako parta Čechů a alespoň jeden z vás ví německy, ostatní se víceméně obejdou i bez pokročilé znalosti jazyka. V kolektivu budete zřejmě komunikovat česky a pověřený kolega bude v případě potřeby tlumočit. Přesto vám však doporučujeme osvojit si alespoň jaké-také znalosti němčiny.
V zemi totiž pravděpodobně budete fungovat dlouhodobě - budete využívat služeb, nakupovat, přicházet do kontaktu s domácími. Do styku s němčinou přijdete, ať budete chtít, nebo ne.
Jiné to je, pokud jdete pracovat do mezinárodního kolektivu, případně přímo k Němcům. V takovém případě se bez němčiny již neobejdete. Ověřte si předem, do jaké míry ji budete potřebovat.
4. Steuernummer
Pokud máte aktivní českou živnost, tak máte přiděleno i české daňové identifikační číslo, zkráceně DIČ. Budete potřebovat také německé daňové číslo, takzvané Steuernummer. Bez něj nemůžete v zemi legálně pracovat na živnost. Evidují vás pod ním úřady, uvádíte jej při podávání daňového přiznání, potřebujete jej k žádosti o Freistellung a prakticky ke každému oficiálnímu úkonu.
Vybavení a přidělení Steuernummer trvá v průměru jeden měsíc. Doporučujeme vám proto začít věc řešit ještě předtím, než do Německa vycestujete.
Čtěte také: Zedník České Budějovice
Co je to Freistellung?
Pokud v Německu vykonáváte stavební činnost, formulář A1 není jediný doklad, který potřebujete. K výkonu této činnosti potřebujete také Freistellung, česky osvobození od srážkové daně. Nemáte-li tento dokument, váš odběratel je ze zákona povinen vám strhnout z každé faktury srážkovou stavební daň ve výši 15 % a zaplatit ji na německém daňovém úřadě.
Tento zákon platí nehledě na to, zda pracujete pro německého nebo českého odběratele. Rozhodující je místo, kde se stavba nachází. Po uplynutí jednoho kalendářního roku můžete daňový úřad požádat o vrácení stržené daně. Našim klientům ale doporučujeme jednodušší postup, a to vyřízení dokumentu Freistellung.
Více informací naleznete v § 48 EStG (německý zákon o dani z příjmu).
Jak souvisí daňová povinnost se srážkovou daní?
V případě daňové povinnosti jde o to, zda máte povinnost v Německu podávat daňové přiznání k dani z příjmu. Srážkovou daní se rozumí stavební srážková daň, která se strhává z faktur proplácených v době, kdy jste neměli platný Freistellung.
Pokud jste ale v Německu pracovali krátce a vyfakturovali jste méně než 4 200 € bez DPH, odběratel vám srážkovou daň nemusí strhávat (tzn. proplatí vám fakturu v plné výši).
Čtěte také: Zednické práce Brno venkov: užitečné informace
U daňového úřadu vám vznikne dlužná částka, pokud jste v Německu měli podat daňové přiznání (a zaplatit daň z příjmu), ale neudělali jste to. Jakmile to daňový úřad zjistí, vyzve vás k podání daňového přiznání a zmíněnou daň z příjmu si strhne z odvedené srážkové daně.
Co je považováno za stálou provozovnu?
Za stálou provozovnu se považuje práce na jedné stavbě v Německu trvající déle než 12 po sobě jdoucích měsíců. Stálá provozovna může vzniknout například v roce 2018 a pokračovat v roce 2019 nebo dokonce až do roku 2020. Zda se ve vašem případě jedná o stálou provozovnu, zjistí daňový úřad podle přehledu staveb.
Jedná se o tabulku, do které zapisujete adresy staveb, na kterých pracujete, a období, během kterých na nich pracujete. Proto vám doporučujeme, abyste si nepřetržitě vedli co nejpodrobnější stavební deník.
Za stálou provozovnu německý daňový úřad považuje i kumulaci staveb v jednom okrese, pokud jsou od sebe vzdušnou čarou vzdáleny méně než 50 km. Stejně tak se za stálou provozovnu považuje i tzv. ekonomická závislost.
Česká stavební firma v Německu
Pro české podnikatelské subjekty je místě příslušný Finanční úřad Chemnitz-Süd. Každý český podnikatelský subjekt, který provádí stavební práce na území Německa, má povinnost se u tohoto finančního úřadu registrovat k daním. FÚ přidělí subjektu na základě žádosti německé daňové číslo (tzv. Steuernummer).
Nejčastějším způsobem, jak se vyhnout odvodu srážkové daně, je využití tzv. Freistellungbescheinigung. Takový podnikatel má poté povinnost elektronicky podávat předběžná hlášení DPH vždy do 10. dne následujícího měsíce. Zároveň do 31. 5. pak musí podat daňové přiznání k DPH za uplynulý kalendářní rok. Pak by takový subjekt musel vést účetnictví dle německých předpisů a zdanění by také probíhalo dle německých právních norem.
U vyslaných zaměstnanců sleduje daný podnikatelský subjekt dobu pobytu svých zaměstnanců na německém území. OSVČ a vyslaní zaměstnanci by měli disponovat tzv. formulářem A1. Tento dokument potvrzuje příslušnost k právním předpisům sociálního zabezpečení v České republice.
Příklady přeshraničního poskytování služeb
Pro lepší pochopení celé problematiky jsou vybrány a vysvětleny praktické příklady přeshraničního poskytování služeb. V první části byla zvolena stavební činnost zedníka, protože tato profese patří mezi typické služby, které se poskytují přeshraničně. Následují pak další příklady typické pro přeshraniční poskytování služeb a vysílání pracovníků do různých zemí EU/EHP.
Příklad 1: Česká stavební firma a rekonstrukce domu v Německu
Česká stavební firma má zakázku od německého občana v Německu - v Sasku, jedná se o rekonstrukci rodinného domu. Na zakázku má být vyslána skupina zedníků - občanů ČR - zaměstnaných u české firmy. Česká stavební firma provádí rekonstrukce domů v ČR, může tedy obdobné služby poskytovat i přeshraničně.
Vyslaní pracovníci musejí mít alespoň vyjmenované pracovní podmínky (viz Kapitola 1.2.1), jako jsou v hostitelské zemi, jestliže jsou pro ně výhodnější a pokud jsou stanoveny právními předpisy či závaznými kolektivními smlouvami. V Německu se uplatňují sektorové tarifní mzdy (patří tam např. i stavebnictví) dané závaznými kolektivními smlouvami.
Normální pracovní doba v Německu je 8 hodin denně (přestávky se do ní nezapočítávají), pět dní v týdnu. Může být prodloužena až na 10 hodin denně s tím, že za dobu 6 měsíců musí být průměrná pracovní doba 8 hodin. Ve stavebnictví je délka dovolené na zotavenou 30 dnů za rok. Další informace o pracovně-právních podmínkách v Německu jsou k dispozici na stránkách zoll.de.
Na místně příslušné okresní správě sociálního zabezpečení (OSSZ) zažádá vysílající podnik společně s vysílanými zaměstnanci o potvrzení formuláře A1 pro vyslání, na jeho vystavení má OSSZ správní lhůtu 30 dnů.
Co se týče daní z příjmu, postupuje se především dle příslušné smlouvy o zamezení dvojího zdanění 18/1984 Sb., lze vyhledat v seznamu na stránkách českého Ministerstva financí. Vysílající firmě ani vyslaným zaměstnancům s největší pravděpodobností nevznikne povinnost registrovat se a odvádět daň z příjmu i v Německu, protože tam budou poskytovat služby v délce cca 4 měsíce.
Profese zedníka je v Německu regulovaná, jedná se o profesi - Maurer und Betonbauer - Meister/in - uvedenou v seznamu regulovaných profesí. Vysílající podnik musí provést ohlášení kvalifikace podniku (ne vyslaných zaměstnanců), procedura je popsaná v Kapitole 1.2.6.
Protože se jedná o vyslané zaměstnance ve stavebnictví, je třeba odvádět příspěvky do dovolenkové pokladny SOKA-BAU, tento příspěvek značně zvyšuje náklady, protože je ve výši cca 15 % hrubé mzdy. Nahlášení do dovolenkové pokladny se provádí automaticky po ohlášení vyslaných zaměstnanců (viz bod 6). Za určitých podmínek mohou zaměstnanci žádat o příspěvek na dovolenou z fondu SOKA-BAU, nicméně se jedná o poměrně komplikovanou proceduru.
Vyslaní zaměstnanci mají mít s sebou potvrzený formulář A1, Evropský průkaz zdravotního pojištění, doklad o tom, že bylo provedeno ohlášení vyslaných zaměstnanců a ohlášení kvalifikace vysílajícího podniku, kopie pracovních smluv a doklady o mzdě s překlady do němčiny apod. Nezbytné je vést řádně evidenci pracovní doby a přestávek v práci.
Příklad 2: Česká OSVČ - zedník v Německu
Česká OSVČ - zedník podnikající v tomto oboru již 5 let - má zakázku od německého občana v Německu, jedná se o drobné zednické práce při rekonstrukci rodinného domu. Na zakázce bude OSVČ pracovat sama, nebudou s ní spolupracovat jiná OSVČ ani jiní zaměstnanci. Česká OSVČ běžně provádí zednické služby v České republice, takže je může poskytovat dočasně a příležitostně i v jiné zemi.
Na místně příslušné OSSZ si OSVČ zažádá o potvrzení formuláře A1 pro vyslání, správní lhůta na toto potvrzení je 30 dnů. S vydáním potvrzení by neměl být žádný problém, protože OSVČ působí v ČR v daném oboru déle než 2 měsíce a déle než tuto dobu odvádí platby sociálního pojištění do českého systému.
U daní z příjmu postupuje dle smlouvy o zamezení dvojího zdanění mezi ČR a Německem 18/1984 Sb. (viz Kapitola 2.1, bod 4), důležité je, zda v Německu dojde ke vzniku stálé provozovny. Pokud by OSVČ v Německu vznikla stálá provozovna, vznikla by jí tam také povinnost registrovat se a odvádět daň z příjmu. Na základě uvedeného příkladu by jí tato povinnost vzniknout neměla.
U služeb vztahujících se k nemovitostem je místo plnění pro DPH tam, kde se nemovitost nachází, tedy v Německu.
Profese zedníka je v Německu regulovaná (viz Kapitola 2.1, bod 7), OSVČ musí tedy ohlásit kvalifikaci v Německu ještě před začátkem poskytování služeb.
OSVČ má mít s sebou potvrzený formulář A1, Evropský průkaz zdravotního pojištění, doklad o tom, že bylo zasláno ohlášení kvalifikace, živnostenský list nebo výpis z živnostenského rejstříku s překladem do němčiny, kopii smlouvy či objednávky, na jejímž základě službu poskytuje apod.
tags: #zednické #práce #Německo #podmínky