Plot je prvním objektem, se kterým se fyzicky setká náš návštěvník, vítaný i nevítaný. Musí jej překonat.
Plot má mnohem víc roli prostředku, který odděluje jeden pozemek od druhého a proto je nezbytné, aby plnil i funkci estetickou. Našemu domu by měl odpovídat a doplňovat jej především materiál, který je pro konstrukci plotu použit. Stejně bychom neměli obehnat malý pozemek mohutným a vysokým plotem. Dřevěnou stavbu plotem betonovým a podobně. Ohled bychom měli brát i na ploty našich sousedů, aby zrovna ten náš nebyl tím, který nezapadne.
Pokud ale naopak nemá dobrý vkus náš soused, není se čeho bát. Kombinovat můžeme i několik různých materiálů, maximálně však tři a ideálně nejvýš dva.
Výstavba plotu
Málokdo si uvědomuje, že povinnost vystavět kolem svého pozemku plot, ve většině případů neexistuje ani u nás. Na západ od nás je naprosto běžné, že jednotlivé pozemky kolem obytných domů oplocené nejsou a domy jsou tak vlastně volně postavené do krajiny.
U nás se však běžně ustálilo pravidlo, že pozemek má být oplocen. To se pak odrazilo i do postojů některých pracovníků stavebních úřadů. Pokud je totiž pro konkrétní lokalitu vydané územní rozhodnutí, často je v něm zmíněn i způsob oplocení pozemků. Především pak výška plotů, materiál, který lze použít a někdy dokonce i průhlednost.
Čtěte také: Inspirace pro cihlové ploty
Územní rozhodnutí má samozřejmě sílu zákona, je-li pravomocné. Na druhou stranu však neexistuje předpis, který by nám doslova přikazoval plot kolem našeho pozemku s rodinným domem vybudovat. Podle platných zákonů záleží jen na stavebníkovi, konkrétně jeho finančních možnostech a vkusu, případně pro něj nezbytném pocitu bezpečí.
Nutné je též, abychom při vyjíždění z pozemku měli dostatečný rozhled, plot nám v něm tedy nesmí bránit. Chceme-li se tedy vyhnout jakýmkoli komplikacím a plot skutečně plánujeme, určitě se nám vyplatí návrh zahrnout už do projektové dokumentace ke stavbě svého domu. Bude pak jen na nás, kdy se vlastně rozhodneme plot vystavět.
V případě oplocení mezi sousedícími pozemky musí být plot vybudován přesně na hranici obou pozemků a oba sousedé si musí navzájem (vždy po dohodě konkrétního termínu) umožnit i údržbu plotu z druhé strany. Záleží vždy na tom, kdo plot vybudoval a tedy kdo je jeho vlastníkem.
Obě strany se přitom musí mezi sebou dohodnout i na podílu nákladů na výstavbu a údržbu plotu. Plot totiž udržovat musíme, jelikož platná vyhláška nám říká, že oplocení pozemku nesmí ohrozit bezpečnost osob ani účastníků silničního provozu.
Zděné ploty
Zděné ploty řadíme mezi ty nejstabilnější. Poskytují nám i nejvíc soukromí, jelikož jsou absolutně neprůhledné. Zděné ploty můžeme postavit z klasických cihle, cihel vápenopískových, pálené hlíny, omítnutých broušených cihelných bloků, bloků kameninových, kamení a dalších materiálů.
Čtěte také: Zděný plot: Návod na stavbu
Zděný plot může, ale nemusí být omítnutý. Záleží jen na našem rozhodnutí a představě, přičemž některé materiály omítnutí vyloženě vylučují. Není však nutné, aby plot byl celý zděný. Běžná jsou i řešení, kdy nejprve vybudujeme základy a sloupky a část výplně zděného plotu (často i větší) doplníme jiným materiálem. Taková výplň může být kovaná, dřevěná a podobně.
Rovněž můžeme pevně zabudovat pouze sloupky a z jiného materiálu budovat veškerou výplň (po celém obvodu plotu). Tradičně u nás v plotech převažovaly materiály jako dřevo, kámen a cihly. Dnešní ploty ale často doplňujeme kovy, betonem, ale i plasty nebo dřevoplastovými prkny. Luxusním řešením jsou pak plotové výplně ze zakázkově (například kovářem) vyrobených ocelových prutů.
Kamenem obkládáme plotovou podezdívku, nebo z něj stavíme celé ohradní zdi. Z tvarovek ale můžeme postavit podezdívky se sloupky, nebo pouze sloupky a do nich pak instalujeme plotovou výplň z různých materiálů (již zmíněný kov, dřevo, dřevoplast a jejich kombinace, ale i plech). Pohledové zdivo plotu však můžeme postavit i z lícových cihel, cihel vápenopískových, betonových tvarovek a šamotek.
Základy a stabilita plotu
Všechny sloupky našeho plotu musí být stejně vysoké a osazujeme je zásadně svisle. Ať už se ale rozhodneme pro jakýkoli materiál, je nejprve nutné zajistit dostatečnou stabilitu plotu. Tu určuje nosná konstrukce, a to bez ohledu na plné vyzdění, nebo výplň z odlišných materiálů. Základem plotu jsou jako u stavby domu kvalitní základy.
Nejprve tedy musíme těžkou stavební technikou vyhloubit základovou spáru. Ta bude vždy širší v místech, kde umístíme sloupky. Platí pravidlo, že sloupek je s výjimkou po celé délce stejně širokých ohradních zdí nejdůležitějším konstrukčním prvkem nového plotu. Nezáleží už na tom, zda nám vyrůstá z podezdívky, nebo má samostatný základ. Podstatná je jeho stabilita. Čím pevnější je totiž sloupek, tím pevnější je nakonec i celý plot.
Čtěte také: Podrobný postup stavby plotu
Základy podezdívky, sloupků, nebo ohradních zdí zásadně ukládáme až do nezámrzné hloubky (alespoň 80 centimetrů hluboko). Ve výše položených oblastech s chladnějším klimatem jdeme až do hloubky 120 centimetrů. Pokud nepůjdeme do nezámrzné hloubky, mohla by zamrzlá voda plot v zimě nadzvedávat a tedy ničit jeho základy a nosnou konstrukci.
Základovou spáru vyléváme betonem, stejně jako základovou spáru domu. Přitom je vhodné tento beton prokládat kameny. Uspoříme tak na materiálu a přebytečných kamenů je na našem území všude dostatek. Zároveň je vhodné použít armovací síť, nebo ocelové pruty.
Základy nakonec musíme od vyzděné části plotu izolovat hydroizolací (běžnými asfaltovými pásy). Pro první řadu podezdívky plotu pak můžeme použít i betonové tvárnice na způsob ztraceného bednění, vylitého betonem stejné jakosti, jaký jsme použili do základové spáry.
Poté můžeme zdít předem zvoleným materiálem a tedy realizovat svou představu. Betonovat ale můžeme i jen běžné ocelové sloupky a plot vypnit dříve hojně užívaným pletivem. I pro plot dřevěný nám přitom postačí jen kvalitně postavené sloupky - zděné, betonové, ale i kovové.
Betonové ploty z prefabrikátů
Překvapující jsou designové možnosti betonových plotů skládaných z prefabrikovaných dílců. Jejich široká nabídka zahrnuje vzhled přírodního kamene, elegantní oblé tvary, efektní kombinace s průhledovými mřížkami nebo atraktivní reliéfy s přírodními motivy.
Betonový plot se skládá z jednotlivých dílců, které se liší pestrou nabídkou tvarů a různými rozměry. Tloušťka plotu se odvíjí od jeho druhu. Pokud chceme jednostranný plot (se strukturovaným motivem na jedné straně), vybíráme z tloušťky od 3 do 5 cm.
Dílce betonových plotů váží kolem 65 až 85 kg a montáž každého z nich proto běžně trvá asi kolem hodiny. Pokud však jeden dílec namontujeme, máme běžně hotové 2 metry délky plotu.
Kované ploty
Kované ploty nabízí univerzální řešení pro každý exteriér. Efektivní kovářské prvky dodávají plotu originalitu a velkou estetickou hodnotu. Řeč je o plotech s drobnými či většími ozdobami (třeba uprostřed dílce), které celek příjemně oživují.
Možné je však pořídit i ploty s propracovanou celkovou strukturou vzoru. V nabídce ale najdeme i střídmé, elegantní ploty s důrazem na jednoduchost. Linie plotů může být klasická horizontální nebo s jemným klenutím v horní části. Vybírat můžeme i z různých typů zakončení plotu: špičatými tvary, oblým zakončením, špičkami ve tvaru lístku nebo zploštělými konci.
Ploty z prefabrikátů
Nejlevnější a nejméně pracná je stavba plotu z hotových prefabrikátů. Z typizovaných dílů sestavíme plné ohradní zdi, ploty s podezdívkou či ploty s různými výplněmi. Praktické a nejčastěji používané jsou univerzální zdící tvarovky z vibrolisovaného betonu. Mají pevnou, lehce porézní strukturu, jsou mrazuvzdorné, trvanlivé a svým vzhledem připomínají přírodní pískovec.
Nejběžnějším a nejlevnějším materiálem pro plotové výplně je drátěné pletivo. Pokud ale drátěné pletivo, je nejvhodnější pletivo potažené plastem, které se snadno udržuje a nemusíme jej jakkoli povrchově upravovat nátěry. U drátěného plotu je ale nutné rohové sloupky opatřit vzpěrami. Jinak neodolají tlaku napínacích drátů.
Typy plotů
- Betonové základy pro zdivo a sloupky, prokládané či neprokládané kamením a armované armovacím pletivem či ocelovými pruty.
- Plastové základy plotu, umístěné mezi jednotlivými sloupky, které svým provedením umožní vysekat trávu sekačkou až k hranici plotu.
- Železobetonová stěna s pohledovým betonem silným 15 centimetrů. Takový plot je bez jakékoli údržby.
- Betonové tvárnice vylité betonem. Plot z nich je opět bezúdržbový.
- Zeď postavená z lícových cihel či cihel vápenopískových. Plot z nich je opět bez údržby.
- Použít můžeme i panely svařované z pozinkovaného či poplastovaného drátu, které jsou opět bez údržby.
- Plot plastový, nebo z pozinkovaného či poplastovaného drátěného pletiva.
- Plot s dřevěnou výplní, kterou je nutné ošetřovat pravidelnými nátěry. Běžné jsou dřevěné plaňky, které však mohou být i z bezúdržbového dřevoplastu.
- Výplň plotu může být i svařovaná z ocelových profilů a litinová nebo kovaná. Takový plot musíme ošetřovat nátěry. Bezúdržbový je také plot s hliníkovou výplní.
- Plot můžeme vystavět třeba i z opracovaných pískovcových kvádrů.
Výška plotu
Vzhled a účel oplocení jsou závislé nejen na použitém materiálu a vypracování detailů, ale i výšce. Respektive též opačně, výška plotu je závislá na jeho účelu. Oplocení vysoké do 1 metru je nenápadné a při vhodné výsadbě ho téměř nezpozorujeme. Jeho ochranný účinek je ale nepatrný.
Plot, který je vysoký do 150 cm, tvoří jasné ohraničení pozemku, přitom však nepřekáží našemu oku. Plot nad 150 cm už působí prostorotvorně a při výšce nad 180 cm jde o pohledovou bariéru. To je také výška, která zvedá náklady na realizaci i nároky na stabilitu konstrukce. Přitom už definuje povinnost ohlášení stavby plotu na stavebním úřadu.
Pro plot je proto ideální výška mezi 150 a 180 centimetry.
Živé ploty
Vypěstování živého plotu je poměrně náročný proces, který trvá roky. Na začátku nás čeká správná výsadba vhodně zvolených dřevin (nejčastěji keřů). Důležitá je výška, šířka a rychlost růstu konkrétních dřevin, jejich nároky na světlo, teplotu, půdu i vláhu, ale i velikost a barva listů nebo jehličí.
Krásný vysoký plot vypěstujeme z tisu, zeravu, pámelníku, borovice, smrku a dalších druhů. Vhodné jsou pak kombinace dřevin, kdy zevnitř zahrady nestojíme před plotem, ale postupně se zhušťujícím společenstvím rostlin. Pouze z vnější strany pak můžeme takový plot zastřihávat do pravidelných tvarů. Použít ale můžeme i běžné opadavé dřeviny, které jinak dorůstají velkých rozměrů. Záleží už jen na jejich úpravě.
Mezi ně patří buk, lípa, javor, hloh a další. Pro nižší živý plot se doporučuje ptačí zob, zimolez, břečťan a jiné. Už zmíněným smíšeným živým plotům říkáme tapisérie. Vytváříme je kombinací dvou až tří druhů dřevin, které se střídají v minimálně metrovém odstupu. Osvědčená je třeba kombinace tisu a hlohu. Pro tapisérie používáme stálezelené a opadavé dřeviny. Velmi efektně je pak můžeme doplnit kvetoucími druhy a rostlinami s plody. Výjimkou nejsou ani smrky, okrasné jabloně a jiné dřeviny.
Pozor musíme dát především na vyholující druhy, které nám sice po obvodu vytvoří hustou a neprůstupnou hradbu, ovšem až od určité výšky. Proto je nutné kombinovat dřeviny vyholující a nevyholující.
Výsadba živého plotu
Místo, kam budeme rostliny sázet, musíme s předstihem připravit a přihnojit. Zkrátíme tak čas mezi nákupem a výsadbou dřevin. Většina dřevin má pro svůj správný růst ráda upravený půdní profil v hloubce 0,5 až 1 metr. Buďto vykopeme celý pás, nebo jen dílčí jámy v řadě za sebou.
Vykopanou zeminu smísíme s kvalitním kompostem a pokud plánujeme jarní výsadbu (běžně se živé ploty zakládají na podzim, počínaje zářím), měli bychom přidat pomalu rozpustné minerální hnojivo. Dno a boky vykopané jámy rozrušíme rycími vidlemi. Kořeny sazenic nám budou snadněji pronikat do okolní půdy.
Sazenice můžeme vysazovat buďto prostokořenné, nebo kontejnerované (s kořenovým balem). U kontejnerovaných sazenic musíme ještě před výsadbou zkontrolovat, zda je kořenový bal důkladně provlhčený. Pokud není či je dokonce vyschlý, ponoříme jej i s kontejnerem na několik minut do vody. Až poté sazenici velmi opatrně vyjmeme z nádoby, abychom nepoškodili její kořenové vlásky. Konce kořenů jemně uvolníme z balu, čímž sazenici usnadníme její rozrůstání.
Hloubka výsadby je vždy závislá na výšce krčku kmene. Nesmí přitom o víc jak 5 centimetrů překročit výsadbu v kontejneru (sazenice kontejnerované) či ve školce (sezenice prostokořenné). Příliš hluboká výsadba není vhodná, kořeny pak trpí nedostatkem vzdušného kyslíku a rychlost růstu sazenic se tak zpomalí.
A pokud je výsadba naopak příliš mělká, kořeny mohou vyschnout a sazenice nám prostě odumřou. Během výsadby jámu vysypeme zeminou, kterou přitlačíme. Odstraníme tak vzduchové dutiny. Volně rostoucím dřevinám opadavým musíme hned po výsadbě upravit tvarovacím řezem korunu.
Údržba živého plotu
Na údržbu živého plotu musíme dbát neustále. To je jeho velká nevýhoda. Odměnou je však ohraničení našeho pozemku přírodou, a to dokonce přirozeným lapačem prachu a nečistot, které se k nám derou z okolí. Musíme si...
Zděné ploty jako protihluková zábrana
V případě, že hledáme plot, který by měl být pevný a absolutně nepropustný, nebo dokonce plnit roli protihlukové zábrany, pravděpodobně bychom měli uvažovat o zděném oplocení. Pro něj je typická rozměrová, povrchová a barevná stálost, odolnost vůči vnějším vlivům, mnohaletá životnost a minimální požadavky na údržbu.
Pro stavbu zděných plotů se používají tvarovky v přírodním odstínu i v různém barevném provedení, lícové cihly, s nimiž se plot nemusí dále upravovat, nebo kombinace několika dalších materiálů jako přírodní nebo umělý kámen či plotové prefabrikáty s dřevěnou, skleněnou nebo kovovou výplní.
Při stavbě zídky z cihel je třeba vždy mít správně dimenzované betonové základy, které budou založeny v tzv. nezámrzné hloubce (50 až 70 cm). Kdyby tyto podmínky nebyly dodrženy, hrozila by tvorba trhlin v zídce a dokonce i její zřícení. Tyto základy jsou pak spojeny s plotovou konstrukcí ocelovou výztuží.
Lehčí konstrukci představuje zídka z betonových tvarovek, zatímco nejobtížnější je použití kamenů jako stavebního materiálu nejen kvůli jeho vysoké hmotnosti. I když je v blízkosti domu dostupný zdroj tohoto materiálu (např. blízký lom), jeho transport je vždy obtížný.
Navíc se musí připočítat mnohonásobně vyšší spotřeba cementu do spojovacího betonu, hluboký výkop na obzvláště fortelné základy a celková náročnost stavby.
tags: #zdeny #plot #s #drevenou #vyplni #konstrukce