Zatravňovací dlažba je ideálním řešením pro zpevněné plochy, které si zároveň zachovávají přirozenou zeleň. Umožňuje růst trávy, odolá přejezdu automobilů a je vhodná pro parkovací místa, příjezdové cesty i zahrady. Pokud potřebujete zpevnit plochu a zároveň si chcete ponechat krásně zelený trávník, zatravňovací dlažba vám nabízí ideální řešení. Betonové tvárnice jsou dostatečně pevné na to, aby unesly i osobní auta, a přitom umožňují růst trávy. Získáte tudíž odolnou venkovní dlažbu s přírodním vzhledem.
Typy zatravňovací dlažby: Beton vs. Plast
Zatravňovací dlaždice jsou vyráběny z betonu nebo plastu. Oba materiály mají své specifické vlastnosti a použití.
Betonová zatravňovací dlažba
- Klasická zatravňovací dlažba je vyrobena z betonu. V meziprostorech roste tráva.
- Standardní zatravňovací dlaždice z betonu jsou obdélníkové o rozměrech 60 cm x 40 cm x 8 cm a obsahují osm otvorů na substrát.
- V závislosti na provedení mají zatravňovací tvárnice z betonu podíl zelené plochy 30-50 %.
- Jsou vhodné pro příjezdové cesty a parkoviště.
- Beton je robustní a odolný materiál, snadno dostupný a levnější než dlažební kámen, robustnější než samotný trávník.
- Při pokládce vytvoří otvory se zeminou automaticky vzor.
Nevýhody betonové dlažby:
- Pokud zemina v otvorech klesne, mohou nezaplněné otvory představovat místo zakopnutí.
- Trávníková plocha je menší než u zatravňovacích tvárnic z plastu.
- Beton odebírá vlhkost z podkladu a vede k vyschnutí půdy, což vyžaduje časté zalévání.
- Jsou těžké, takže je pokládka náročnější.
Plastová zatravňovací dlažba
- Zatravňovací dlaždice se vyrábějí i z plastu. V jejich případě je hmotnost materiálu výrazně nižší.
- Plastová varianta je k dispozici ve dvou provedeních: první vypadá téměř jako betonová dlažba, častěji se však používají trávníkové voštiny s užšími plastovými stěnami, které jsou většinou čtvercové.
- Standardní rozměry jsou například s délkou hrany 33 cm nebo 50 cm.
- Plastová dlažba je levnější a lehčí než betonová, což usnadňuje dopravu i pokládku.
- Nenasává vodu a neodebírá ji rostlinám, je protiskluzná a nerozbitná, odolává povětrnostním vlivům, mrazu i UV záření.
- Díky užším stěnám je podíl zeleně 80-90 %, čímž je materiál téměř neviditelný.
- Plastové rastry lze snadno řezat běžným nářadím a jakkoli upravovat.
- Nejtěžší plastové dlaždice se používají na silně namáhané plochy. Ideální je tvar včelí plástve pro vynikající statické vlastnosti.
- Plastová dlažba Lite o síle 4 nebo 6 cm je cenově výhodná, vyrábí se v šedé barvě a je vhodná pro zpevňování příjezdových, odstavných ploch, parkovišť a zahradních cest.
Nevýhody plastové dlažby:
- Stojí víc než betonové tvárnice.
- Nejsou vhodné pro plochy, na kterých se často manévruje.
- Většina modelů není vhodná pro nepřetržitý provoz.
- Při nesprávné pokládce a použití se mohou dlaždice hýbat nebo prohýbat.
Výhody zatravňovací dlažby
- Zpevnění plochy s trávníkem: Zatravňovací dlažba se uplatňuje na příjezdových cestách, parkovacích místech a příjezdových cestách ke garáži, kde substrát s trávníkem v otvorech dlažby brání stlačení porostu pod hmotností auta.
- Vsakování dešťové vody: Dešťová voda se může nadále bez problémů vsakovat, takže se povrch nepovažuje za uzavřený.
- Estetický vzhled: Kombinuje robustnost betonové nebo plastové dlažby s přírodním vzhledem zeleného trávníku.
- Odolnost: Dostatečně pevná pro pojezd osobních automobilů, některé typy i pro nákladní vozidla. Odolává mrazu (až do -50 °C).
Nevýhody a omezení
- Nejsou vhodné pro trvalá parkovací místa (např. karavany), kde by stálý stín poškodil trávník.
- Pro trvalý provoz, jako na průjezdních komunikacích, nejsou zatravňovací tvárnice vhodné.
- V zimě může povrch dlaždic namrzat a pneumatiky vozu tak mohou na povrchu podkluzovat, pokud zásyp přesahuje přes okraj dlaždic. Proto musí zásyp dosahovat k vrchní hraně tvárnic.
Podmínky pro pokládku zatravňovací dlažby
Pod zatravňovací tvárnice je vždy nutné položit stabilní podklad. Tloušťka podkladu závisí na předpokládaném zatížení plochy.
Příprava podkladu
- Vyznačení plochy a výkop: Nejprve si vyznačte plochu, na kterou chcete dlažbu pokládat. Poté začněte odebírat zeminu. Hloubka výkopu závisí na propustnosti podloží a plánovaném zatížení. Pro pojezd automobilů se doporučuje odebrat zeminu do hloubky cca 30 cm.
- Zajištění rovného podkladu: Po vyhloubení plochy je důležité zajistit rovný podklad. Použijte vodováhu a plochu důkladně srovnejte. Sklon výkopu by neměl být větší než u přilehlého terénu.
- Zhutnění zeminy: Zeminu zhutněte (např. válcem) a znovu se ujistěte, že je připravená plocha v rovině. Nedostatečné zhutnění podloží je nejčastější příčinou praskání dlaždic a propadání povrchu.
- Geotextilie (volitelné): Pokud chcete zabránit prorůstání plevele, položte na zhutněný terén netkanou geotextilii s dostatečnou odolností proti protržení.
- Štěrkopísek: Na připravený terén navozte a rozhrňte štěrkopísek (frakce 0/32 pro standardní pojezd osobními vozy, frakce 0/63 pro těžší techniku nebo dodávky) o výšce asi 20 cm.
- Zarovnávací vrstva: Zarovnávací vrstva štěrkopísku by měla být vysoká asi 4 cm. Materiál znovu zhutněte a zarovnejte. Pro provedení kladecí vrstvy je vhodné použít drcené kamenivo frakce 4-8 mm. Nedoporučujeme používat kameniva s vysokým podílem prachových částic (tzv. prosívky) nebo písek.
Skladba podkladních vrstev je závislá na konkrétních geologických podmínkách a na předpokládaném zatížení dlážděné plochy. Jednotlivé podkladní vrstvy je nutné správně a dostatečně zhutnit. Hutnění doporučujeme po vrstvách o max. tloušťce vrstvy 20 cm.
Tabulka: Příklady skladby podkladních vrstev pro zatravňovací dlažbu
| Vrstva | Tloušťka (přibližná) | Materiál | Poznámky |
|---|---|---|---|
| Zemina (výkop) | 20-30 cm | Původní zemina | Zhutnit, srovnat do roviny, sklon max. 10° |
| Geotextilie | Netkaná geotextilie | Zabraňuje prorůstání plevele a míchání vrstev | |
| Nosná vrstva | 15-20 cm | Štěrk (frakce 0/32 nebo 0/63) | Zhutnit po vrstvách (max. 20 cm) |
| Vyrovnávací/Kladecí vrstva | 4 cm | Drcené kamenivo (frakce 4-8 mm) | Nesmí obsahovat prachové částice nebo písek |
| Zatravňovací dlažba | 4-8 cm | Betonová/Plastová dlažba | Výška se liší dle typu a výrobce |
| Výplň spár a otvorů | Zemina s travním semenem / drcené kamenivo | Viz. sekce "Zaspárování a vyplnění vegetačních otvorů" |
Pokládka zatravňovací dlažby
- Pokládka tvárnic: Jakmile máte připravenou a zpevněnou základní vrstvu, přichází na řadu samotná pokládka zatravňovací dlažby. Zatravňovací tvárnice pokládejte v požadované vazbě tak, aby mezi jednotlivými prvky vznikla spára o šířce 3-5 mm. Spáry mezi řadami zatravňovacích tvárnic musí být rovné, což byste měli kontrolovat během kladení pomocí provázku. Pokládka travní dlažby se provádí celoplošně od nejvýše položeného místa k nejnižšímu.
- Zhutnění dlažby: Drobné nerovnosti se dají srovnat gumovou palicí. Po položení pěti dlaždic kontrolujte, zda pokládáte dlažbu v rovině. Jakmile je vše položeno, povrch se přejíždí vibrační deskou křížem krážem, čímž dojde k poklesu dlaždic a usazení.
Zaspárování a vyplnění vegetačních otvorů
Zaspárování a vyplnění vegetačních otvorů provádějte vhodnou zeminou promíchanou s travním semenem. Promíchání zeminy s travním semenem je možné provést i v běžné bubnové míchačce. Po zasypání - vyplnění spár zeminou zeminu zhutněte (zatlačte) tak, aby zemina byla ve výšce min. o 20 mm nižší, než je nášlapná plocha vegetační tvarovky. U dlážděných ploch s trvalým stáním (pojezdem) vozidel doporučujeme zaspárování provést drceným kamenivem frakce 4-8 mm.
Čtěte také: Spárování dlažby a obkladů pro dokonalý výsledek
Naopak nedoporučujeme používat pro zaspárování a vyplnění vegetačních otvorů kameniva s vysokým podílem prachových částic (tzv. prosívky) nebo písek. Položené tvárnice vyplňte zeminou s dostatečným množstvím humusu a na závěr přidejte travní osivo. Zásyp musí dosahovat k vrchní hraně tvárnic.
Péče o zatravněnou plochu
Trávu v dlažbě sekejte jako běžný trávník, ideálně na výšku cca 5-7 cm. Nedostatečné zhutnění podloží je nejčastější příčinou praskání dlaždic a propadání povrchu. Nevhodný čas osetí nebo nedostatečná závlaha - tráva potřebuje vlhko ke klíčení.
Často kladené otázky
1. Neprasknou dlaždice pod váhou auta?
Zatravňovací dlaždice jsou dostatečně pevné (používají se i na nouzové přístupové cesty pro hasičské vozy). Pojezd osobního automobilu tvárnice nezdeformuje. Pokud přesto k praskání dochází, je většinou na vině nízká únosnost podloží.
2. Nepoškodí tvárnice mráz?
Vegetační dlažba se vyrábí z trvanlivého materiálu, který odolává nízkým teplotám, a to až do -50 °C.
3. Můžu položit zatravňovací dlažbu do svahu?
Ano, ale záleží na jeho sklonu. Nabízené zatravňovací dlaždice jsou vhodné do svahu se sklonem do cca 10°.
Čtěte také: Kompletní průvodce vegetační dlažbou
4. Nebudou tvárnice na mokrém (zamrznutém) povrchu podkluzovat?
Problémem je nesprávná výše zeminy při pokládce dlažby. Pokud zásyp přesahuje přes okraj dlaždic, postupně se "vyjezdí". Při nižších teplotách povrch namrzá (dlaždice nevyjímaje). Pneumatiky se opírají jenom o stěnu dlaždice a potom mohou podkluzovat. Proto musí zásyp dosahovat k vrchní hraně tvárnic.
5. Potřebuji při instalaci neviditelné obrubníky?
Při výstavbě příjezdové cesty se zatravňovací panely zapouštějí do povrchu, obrubníky nepotřebujete.
6. Jak dlouho trvá pokládka zatravňovací dlažby?
Závisí na velikosti plochy a připravenosti podloží. Samotnou pokládku dlaždic na ploše 20-30 m² zvládne jeden až dva lidé za odpoledne. Příprava podloží (výkop, zhutnění, navezení štěrku) zabere zpravidla delší čas a je fyzicky náročnější.
7. Jaké travní osivo použít a jak o trávu pečovat?
Pro zatravňovací dlažbu se hodí odolné, pomalu rostoucí travní směsi určené pro namáhané plochy (tzv. sportovní nebo parkovací trávník).
8. Jaká je životnost plastové zatravňovací dlažby?
Plastové zatravňovací dlaždice mají při správné instalaci a přiměřeném zatížení životnost přesahující 10 let.
Čtěte také: Stylová koupelna s tmavou dlažbou
tags: #zatravňovací #dlažba #výplň #spár