Zateplení domů je v České republice stále populárnější, což potvrzují i statistiky Českého statistického úřadu, podle nichž je zateplena téměř polovina obytných budov. Až třetina domácností, které dosud žijí v nezateplených domech, plánuje zateplení v příštích pěti letech. Zateplení přináší ekonomické úspory na topení a chlazení a zvyšuje komfort bydlení. Avšak s ním se mohou objevit i nepříjemné problémy, jako je výskyt plísní, pokud není provedeno správně nebo nejsou dodržovány základní principy.
Plíseň - zdravotní riziko a její původ
Plísně jsou mikroskopické vláknité houby, které tvoří povlaky v nejrůznějších prostředích. Jejich výskyt v domácnosti je problém, který se nevyplatí ignorovat. Nejde jen o estetickou vadu, ale především o vážnou zdravotní hrozbu. Plísně uvolňují spory do vzduchu, které lidé vdechují. Produkují alergeny, dráždivé a v některých případech i jedovaté látky, jako jsou mykotoxiny. Tyto látky mohou dráždit sliznice nosu, hrdla, průdušek, oči i pokožku, způsobovat bolesti hlavy a při dlouhodobějším vdechování vést k trvalému poškození průdušek nebo vzniku astmatu.
Plíseň je nebezpečná, když má barvu (zpravidla tmavou). Když je plíseň vybarvená, tak se z povrchu plísně uvolňují jedy a zdraví škodlivé organické látky. Zvláště u dětí se v mládí buduje imunitní systém a při styku s plísněmi se budování systému značně deformuje, což si dítě nese celý život.
Příčinou vzniku plísní je povrchová teplota místa budoucího vzniku plísně rovnající se teplotě rosného bodu (eventuálně teplotě rosného bodu +3 ºC, tzv. kritická teplota, kdy začíná vznikat plíseň) nebo nižší. Plísním se daří tam, kde je vysoká vlhkost (nad 60 %) a teplota okolo 20 až 25 °C. Tyto podmínky jsou často způsobeny:
- Vysoká relativní vlhkost vzduchu v interiéru, která má svůj původ zpravidla ve změně užívání nebo změně způsobu života v místnostech, v častém sprchování, sušení prádla v interiéru, velkém množství květin, v zateplení zdiva.
- Špatně odvětrávané prostory, kde se sráží hodně vody, jako koupelny, sušárny, kuchyně nebo sklepy.
- Vlhké zdivo, kde rozdíly teplot venku a uvnitř domu vytváří teplotní šoky, což může vést k zadržování vlhkosti.
- Stavební chyby, jako je špatná izolace, nevhodný stavební materiál nebo plastová okna bez odtokových kanálků, které vytvářejí tepelné mosty.
- Temné místnosti nebo kouty, kde se plísni daří nejlépe.
Tepelné mosty a kondenzace
Tepelný most je porucha, kde dochází k úniku tepelné energie do okolního prostředí. Tepelná energie se šíří konstrukcemi vždy cestou nejmenšího odporu a množství energie, které prostoupí konstrukcí, je úměrné teplotnímu spádu. Podle směru prostupu tepla konstrukcí rozlišujeme vedení jednorozměrné (v ploše, např. obvodovou zdí), dvourozměrné (v místě styku dvou dělících konstrukcí) a třírozměrné (v rozích, tedy styku tří dělících konstrukcí). Je zřejmé, že pokud má tepelná energie možnost unikat z jednoho místa vnitřního prostoru více směry, její úbytek zde bude největší.
Čtěte také: Jak správně na sádrokartonový podhled
Kondenzace vodní páry v nejchladnějších měsících roku je v většině stavebních konstrukcí normální. Pokud dojde ke snížení teploty pod tzv. rosný bod, začne vodní pára kondenzovat. Takto opakovaně zvlhčovaná oblast ve zdivu (konstrukci) se nazývá kondenzační zóna. U nezateplených stěn se kondenzační zóna pohybuje kolem jejich středu, u vnitřního zateplení se kondenzace nebezpečně pohybuje mezi vnitřní tepelnou izolací a vnitřním povrchem stěny. U vnějšího zateplení se kondenzační zóna posunuje do izolantu, tedy směrem od interiéru do exteriéru.
Když máme v interiéru umístěné zařizovací předměty (křeslo, sedačka, skříň, kuchyňská linka, vestavěné skříně) velice blízko, nebo těsně u stěny, která tvoří obvodové zdivo fasády, uměle vytváříme „efekt vnitřního zateplení“. Kondenzační zóna se pak pohybuje mezi zařizovacím předmětem a vnitřním povrchem stěny. Vlhké zdivo má špatné tepelně izolační vlastnosti a tím klesá povrchová teplota stěny a vytváří se podmínky pro ještě mohutnější vznik kondenzátu.
Zateplení a jeho vliv na plíseň
Správně navržené a kvalitně provedené zateplení je jeden z nejúčinnějších způsobů, jak se jednou provždy zbavit plísní. Když na dům přidáte vnější tepelnou izolaci, například v podobě kontaktního zateplovacího systému (ETICS), změní se teplotní profil celé konstrukce. Stěna zůstává teplejší a její vnitřní povrch se nedostane pod rosný bod. Tím pádem je daleko menší pravděpodobnost, že vodní páry zkondenzují a voda se objeví.
Špatně provedené zateplení však může situaci naopak zhoršit. Například když se použije parotěsně uzavřený materiál na vlhké zdivo bez větrací mezery, nebo se některé části domu (např. věnce, sokly, stropy) nezateplí vůbec a vzniknou tepelné mosty. Zvýšená kondenzace vodních par hrozí pouze v případě vnitřního zateplení, kdy dochází k přesunu kondenzační zóny blíž k vnitřnímu povrchu obvodových stěn. Proto pokud u staršího domu není možné zateplení zvenčí, nevyplatí se zateplovat pouze zevnitř.
Mýty o zateplování
Kolem zateplování domů se objevuje řada mýtů a polopravd, které mohou spotřebitele odradit:
Čtěte také: Podhled z OSB desek
- Dům přestane dýchat: Prostup vzduchu skrz obvodové konstrukce je velmi zanedbatelný (méně než 5 %). Většinu výměny vzduchu zajišťují okna, dveře, rekuperační jednotky, ventilátory, digestoře a větrací prostupy zdí. Konstrukce dýchá i po zateplení, v teplejších měsících vnější zateplení nebrání vysychání konstrukce směrem dovnitř.
- Kondenzace par a vznik plísní: Skutečnost je při vnějším zateplení právě opačná. Teplota vnitřní strany obvodových stěn je vyšší, čímž se vzdaluje od rosného bodu.
- Polystyren v zateplení časem mizí: Pokud je polystyren vystaven teplotám vyšším než 80 °C a působení organických rozpouštědel, pak skutečně může docházet k degradaci materiálu. Při správné aplikaci se však zůstává stabilní a jeho životnost je srovnatelná s ostatními stavebními materiály.
- Jde to levněji: Zkombinovat nejlevnější materiály a komponenty různých zateplovacích systémů se nemusí vyplatit. Je ekonomicky nejefektivnější přistoupit k zateplení komplexně.
- Navrch klasickou omítku: Na zateplovací systém určitě nepatří klasická omítka, která je křehká a nepoddajná. Je potřeba použít poddajné tmely a omítky, ve kterých je zakotvena výztužná síťovina.
Klíčem je kombinace systematického větrání a rovnoměrného vytápění. Bez větrání se vlhkost hromadí a kondenzuje na nejchladnějších místech - tam vzniká plíseň. Když na dům přidáte vnější tepelnou izolaci, například v podobě kontaktního zateplovacího systému (ETICS), změní se teplotní profil celé konstrukce. Stěna zůstává teplejší a její vnitřní povrch se nedostane pod rosný bod.
Problémy s vlhkostí a růstem plísní nezpůsobuje zateplení domu, ale výměna oken. Starší okna dostatečně netěsnila, takže jimi neustále proudil vzduch ven i dovnitř, což způsobovalo jeho nepřetržitou výměnu i při zavřených oknech. Bohužel zároveň docházelo k unikání drahého teplého vzduchu, což zvyšovalo náklady na vytápění. Moderní okna mají lepší těsnění, což z nich dělá energeticky výhodnější volbu. Zároveň však vyžadují aktivní větrání.
Prevence vzniku plísní
1. Správné větrání
Základní pravidlo: studený vzduch je suchý vzduch, teplý vzduch je spíše vlhký. Z toho plyne, že je lepší větrat studeným vzduchem, obvykle brzy ráno, večer, v noci. Správné větrání je krátké a intenzivní: na 10 - 15 minut, v zimě postačí 5 - 10 minut při vypnutém topení. Mělo by se provádět ideálně 2x - 3x denně, a to intenzivně při plně otevřeném okně a ještě lépe s průvanem.
- Nedoporučuje se větrat tzv. ventilačkou (používat až při venkovní teplotě nad +5 °C), pouštíme tím teplo zbytečně ven a větrání není tak účinné.
- Před opuštěním bytu důkladně vyvětrat a zavřít okna.
- V místnostech s vyšší vlhkostí (koupelny, kuchyně) udělat průvan pomocí plně otevřených oken a dveří a odvětrat vše ven. Vlhký vzduch z koupelny a kuchyně se nesmí dostat do okolních místností.
- V koupelně pomůže výkonný ventilátor, který zůstane zapnutý ještě 30 minut po sprše.
- Digestoř by měla běžet už před začátkem vaření a po skončení je ideální krátký průvan.
- Při dvacetiminutovém sprchování se do ovzduší dostane až 200 gramů vody a pocením a dýcháním uvolníme během jediného dne do vzduchu 300 gramů vody.
- V ložnici ihned po probuzení na pár minut otevřete okno dokořán, v létě můžete klidně nechat pootevřené okno celou noc.
- Stagnující vzduch je častým důvodem vlhkých koutů a plísní. Proto nikdy netlačte nábytek přímo ke stěně - nechte aspoň 5 cm mezeru. Dveře mezi místnostmi nechte co nejčastěji otevřené, aby vzduch mohl volně proudit. V problematických koutech pomůže podlahový ventilátor na 20-30 minut denně.
- Chytré technologie jako ventilátory s hygrostatem nebo rekuperační jednotky pomáhají s řízeným větráním.
2. Kontrola vlhkosti a teploty
Pravidelně kontrolujte relativní vlhkost vzduchu pomocí správného vlhkoměru. Správná dlouhodobá relativní vlhkost vzduchu ve všech místnostech určených k bydlení je do hodnoty 55 %. V chladných měsících se v interiéru žije zdravěji při relativní vlhkosti vzduchu mezi 45 % a 55 % (podle teploty v jednotlivých místnostech). V létě by měl vlhkoměr ukazovat 50-60 %.
- Nenechat klesnout teplotu vzduchu v místnostech pod +18 °C.
- V chladných měsících ve všech místnostech topte.
- Platí zásada, že mezi jednotlivými místnostmi by neměl být teplotní rozdíl vyšší než 4 °C.
- V případě nutnosti mějte trvale uzavřené dveře od málo vytápěných místností.
- Pokud se okna rosí, je to varovný signál příliš vlhké místnosti a větrání nestačí.
- Proti vlhkosti pomáhají kompresorové kondenzační odvlhčovače.
3. Umístění nábytku
Nábytek umístěný ve vzdálenosti 5 až 10 cm od zdí umožňuje cirkulaci teplého vzduchu a tím zvyšování povrchové teploty zdí. Hlavně u starších staveb jsou obvodové zdi tvořící fasádu budovy značně studené. Čím horší je tepelná ochrana obvodových zdí budovy a čím vlhčí je vzduch v interiéru, o to větší by měla být vzdálenost nábytku od těchto zdí.
Čtěte také: Využití svítidel Rendl A80
4. Sušení prádla a rostliny
Ideální je doma prádlo nesušit. Při sušení prádla v bytě, ale i v případě delšího žehlení, častěji větrejte. Při rosení květin hlídejte, abyste rozprašovačem zbytečně nestříkali na stěny, nábytek a koberec.
5. Údržba
Kuchyně, koupelny a prostory, v nichž se plísně mohou tvořit, častěji uklízejte (i několikrát v týdnu). Obložené stěny a povrchy, kde se vlhkost drží, je nutné pravidelně čistit a dezinfikovat účinným čističem. Všimnete-li si, že se vám na oknech, stěnách a potrubí sráží voda, rychle mokré povrchy osušte a pokuste se vlhkost a její zdroje omezit.
6. Volba izolačních materiálů
Klíčem je správně zvolený a odborně navržený zateplovací systém, a to včetně výběru materiálů, které odpovídají typu stavby, její vlhkosti a difuzním vlastnostem. Některé izolační materiály odvádějí vlhkost lépe než jiné. Pokud zvolíte nevhodný materiál, např. plně uzavřený EPS u vlhkého zdiva, můžete problém s plísní naopak zhoršit.
Doporučené materiály:
- Minerální vata (např. Rockwool, Isover): Skvělá volba pro starší domy. Je paropropustná, nehořlavá a odolná vůči vlhkosti.
- Grafitový polystyren (např. EPS GreyWall): Má lepší izolační schopnosti než klasický bílý polystyren a při správném návrhu je bezpečný i z hlediska vlhkosti.
- Foukaná minerální izolace: Využívá se do těžko přístupných míst - například v půdních prostorách nebo šikmých střechách.
Pro izolaci špatně dostupných míst, které jsou typické pro vazníkové či dvouplášťové střechy, je nejlepším řešením foukaná minerální izolace URSA Pure Floc. Celá skladba musí však být správně navržena, a to včetně parotěsnicí vrstvy na vnitřní straně. U některých částí konstrukce, například při zateplení půdy nebo šikmé střechy, se může vyplatit využít difuzně otevřené minerální izolace. Tyto materiály umožňují částečný průchod vodní páry, čímž napomáhají k odvodu vlhkosti ven z konstrukce.
7. Prevence plísní na fasádách
V rámci prevence byste měli pamatovat na použití vhodných materiálů a nátěrů již v rámci stavby či renovace budovy. Na trhu bývají k dostání právě fasádní materiály a nátěry, které minimalizují riziko vzniku plísně. Dále je na místě vsadit na pravidelnou údržbu fasády, což znamená její průběžné čištění a opravy povrchu. Moderní doba si žádá moderní řešení. Vzhledem k tomu se v posledních letech těší stále větší popularitě nátěry fungující na principu fotokatalýzy. Fotokatalytické nátěry na fasády dokáží velmi účinně odbourat organické nečistoty a navíc udržují původní vzhled a barvu povrchu.
Odstranění plísní
Když už jste narazili na plíseň na zdi, není třeba panikařit. Jen začněte hned jednat. Dodržte doporučený postup a ošetřené místo pak pravidelně kontrolujte. Největší chyby, které se můžete při likvidaci plísně dopustit, je její odstraňování za sucha. Pokud byste začali plíseň škrábat špachtlí nebo otírat suchou utěrkou, začnou se uvolňovat její spory a roznesou se do okolí. Brzy se tak objeví znovu v ještě větší míře.
Zapamatujte si, že ze všech zdí s černým plísňovým povlakem odstraňujte plíseň mokrým hadrem. Budete-li plíseň ze stěn seškrabovat, nejprve je navlhčete vodou nebo dezinfekčním prostředkem. Pro dokonalé odstranění všech mikroskopických částic plísně si s navlhčeným hadrem nevystačíte. I když můžete vyzkoušet některé z babských rad (postřik z octa nebo jedlé sody, aplikaci čajovníkového oleje nebo peroxidu vodíku), doporučujeme sáhnout po chemickém likvidátoru plísní, který působí likvidačně i preventivně.
Když není plíseň příliš rozšířená nebo se jedná o klasickou plíseň v koupelně či kuchyni, sáhněte po dezinfekčním prostředku určeném na plísně. Stačí postižená místa postříkat, nechat několik minut působit a poté zbytky, které na stěně, zárubních či dlaždičkách zůstaly, opatrně setřít vlhkým hadrem a ten pak vyhodit.
V místech, kde se plísně a houby po pečlivém odstranění objevují opakovaně, aplikujte speciální nátěr s obsahem účinných fungicidních látek proti plísním. Dobrou volbou je například nátěr Primalex MYKOSTOP, který plísně jednak přímo likviduje, jednak funguje jako prevence proti jejich vzniku. Otěruvzdorné nátěry s účinnými látkami jsou vhodné zejména do vnitřních vlhkých a špatně větraných místností. Pomocnou ruku vám nabídnou i penetrace zdí. Pokud se plíseň vrací a obáváte se, že prorostla hluboko do zdiva, doporučujeme zeď penetrovat.
Osobní doporučení - nepoužívejte přípravky na bázi chlóru. Například protiplísňový přípravek Savo je na bázi chlóru. Savo funguje jako prostředek proti plísni, ale hlavně opticky. Chlór okamžitě vybělí skvrny tvořené plísní. Savo i jiné odstraňovače plísní obsahuje chlornan sodný. Bohužel má Savo i další nevýhodu, o které se moc neví: Savo obsahuje chlornan sodný, který se po aplikaci rozkládá na chlorid sodný a vodu. Chlorid sodný (kuchyňská sůl) je silně hygroskopický (váže na sebe vzdušnou vlhkost a vodu z okolí aplikace). Kde je voda, tam je plíseň. Po aplikaci Sava proti plísním sice plíseň krátkodobě odstraníme, ale místo aplikace bude trvale vykazovat zvýšenou vlhkost a tím se následně vytvářejí ideální podmínky pro vznik nové plísně.
Mně se osvědčil zdravotně nezávadný Odstraňovač plísní a spor redstone SUS, který je vyzkoušen Zdravotním ústavem. Protokolem Zdravotního ústavu je doložena účinnost a dezinfekční schopnosti SUS a jeho zdravotní nezávadnost.
Chytrá houba
Chytrá houba je název pro půdní organismus Pythium oligardum. Tato houba žije jako predátor, který napadá svůj vlastní druh. Svými vlákny proroste do plísně, a tak jí odebírá živiny, dokud ji nezahubí. Houba dokáže odebírat živiny pouze z plísně; pokud plíseň uhyne, houba se uloží do klidového stadia ve zdi či omítce na dobu dvou až tří let, kdy čeká na přísun další potravy. Pokud se plíseň během této doby na zdi neobjeví, houba ztrácí životaschopnost a časem úplně vymizí. Aktivní mikroflóra není škodlivá, tudíž nenapadá rostliny, zvířata ani lidi. Chytrá houba vydrží ve zdi rok, ale jsou i případy, kdy v ní vydržela pět let. Nátěr se doporučuje opakovat preventivně (přípravek Bio Repel) vždy při malování barvou, která není protiplísňová, nebo pokud se vyskytne problém. Skvělou výhodou této metody je, že aplikovaný přípravek není za žádných okolností zdraví škodlivý.
Doporučené hodnoty a kapacity odvětrání
Normy a směrnice doporučují hodnoty, které chrání vaše zdraví (nebolí hlava od vydýchaného vzduchu, nejsou problémy s vlhkostí ani s koncentrací kysličníku uhličitého, který vydechujeme). Zjednodušeně řečeno v metrech kubických za hodinu:
| Místnost | Kapacita odvětrání (m³/hod) |
|---|---|
| Kuchyně | 100 až 150 |
| Koupelna | 50 až 90 |
| WC | 25 až 50 |
Kapacita kuchyňského odsavače by měla odpovídat velikosti místnosti, pro kterou je určen. Současný trend, kdy se kuchyně vedle přípravy jídla stala i prostorem pro jeho konzumaci a zábavu, volá po vyšší kapacitě digestoře.
tags: #zatepleny #podhled #plíseň #řešení #prevence