Velký podíl na celkových tepelných ztrátách domů mají okna. Snížení ztrát tepla touto cestou by proto mělo být jednou z priorit každého stavebníka, investora nebo majitele domu. Okna patří mezi nejslabší místa obálky budovy. Pokud netěsní nebo mají nevhodné zasklení, dochází skrz ně k výrazným tepelným ztrátám, a to nejen v zimě. Správně provedené zateplení oken proto výrazně zvyšuje komfort bydlení, snižuje náklady na vytápění i chlazení a chrání konstrukci domu před vlhkostí a plísní. Zateplení oken je často neprávem opomíjeno, přitom je stejně důležité jako zateplení fasády, střechy nebo podlahy.
Výhody zateplení oken izolačním dvojsklem
Zateplení oken výměnou jednoduchého skla za dvojsklo přináší mnoho výhod, které mají pozitivní vliv na komfort a energetickou účinnost domu. První a nejvýraznější výhodou je zvýšení tepelné izolace. Tato izolační vrstva zabraňuje úniku tepla z domu a zároveň snižuje pronikání studeného vzduchu do interiéru. Tímto řešením můžeme ušetřit až 60 % tepla, které uniká okny, což je až 25 % celkových tepelných ztrát. Montáž skel je navíc výrazně levnější než výměna za okna nová.
Další výhodou zateplení oken dvojsklem je snížení hluku z okolí. Dvojsklo pohlcuje zvukové vlny a zamezuje jejich průniku do interiéru. Tato výměna zároveň sníží hluk až o 30 %. To je zvláště užitečné v rušných oblastech nebo v blízkosti dopravních tras, kde hluk může být problémem.
Zateplení dvojsklem také zamezí případnému rosení oken a usazení vlhkosti na skle. To znamená, že okna zůstanou čistší a průhlednější, což vytváří příjemnější vizuální prostředí. Izolační dvojskla pomáhají udržovat konstantnější teplotu uvnitř domu, což zlepšuje komfort pro obyvatele a umožňuje efektivnější vytápění a chlazení. Zlepšuje se také energetická efektivita celého domu, což může mít za následek nižší spotřebu energie a náklady na vytápění.
Technologie výměny skel a správné osazení
Technologie zateplování oken spočívá ve výměně jednoduché tabulky za izolační dvojsklo. Montáž je rychlá, bez bourání a následného náročného úklidu a lze ji provést bez narušení provozu v místnostech.
Čtěte také: Postup zateplení OSB desek
Kde použít izolační dvojsklo?
Metoda zateplení se používá především u dřevěných oken zdvojených a špaletových, které jsou v dobrém stavu, nejsou příliš zkřížená nebo shnilá. Lze ji použít i do kovových rámů a konstrukcí. V případě řešení kovových konstrukcí v panelových domech je možné pro odlehčení konstrukce aplikovat kombinaci izolačních dvojskel s polykarbonátem. Tato renovace vychází v porovnání s nabídkou plastových oken na třetinovou cenu.
Společnost Apis se zabývá nejen zateplováním starých dřevěných oken, ale i výměnou dvojskel, která již nevyhovují požadavkům normy a jsou použita v plastových či střešních oknech nebo eurooknech. Nevyhovující dvojskla se projevují nedostatečnou izolací a výskytem nadměrného rosení. Pracovníci společnosti Apis vymění tabulku dvojskla za izolační dvojsklo lepších kvalit dle přání a požadavků zákazníka.
Postup montáže
Izolační dvojsklo je pomocí plastové lišty vloženo do venkovního křídla po vyjmutí staré tabulky skla a je přišroubováno po celém obvodu. Nic se nefrézuje, vnitřní sklo a celé dřevěné okno zůstává bez zásahu, čímž vzniká tzv. trojité zasklení. Úzké plastové lišty lze barevně sladit s rámem okna a firma Apis - zateplování oken, s.r.o., je nabízí v pěti základních barvách. Pro náročného zákazníka lze dodat barvy v podobě přírodního dřeva. Pro zlepšení celkové izolace okna se montuje v případě potřeby těsnění mezi křídlo a rám a okapnicový plech na odvod vody.
Mnoho lidí ve snaze minimalizovat tepelné ztráty budovy pořizuje izolační dvojskla. Často však pomíjejí otázku, jak mají být izolační dvojskla správně osazena, aby vyhověla základním principům zateplování. A přesto, že tyto principy jsou všeobecně známé, mnoho montážních firem se dopouští při usazování izolačních dvojskel chyb.
Základní pravidlo, které v zateplování platí je to, že lépe izolující materiály usazujeme na stranu exteriéru. Logicky tedy i izolační dvojsklo patří na okna z venkovní strany budovy. Díky tomu bude izolační dvojsklo lépe izolovat prostor mezi křídly okna a předejdeme tak rosení okna a stékání vody mezi křídla, což obvykle vede k nežádoucí tvorbě plísní. Umístěním izolačního dvojskla zvenku udržíme také mezi křídly okna vyšší teplotu.
Čtěte také: Zkušenosti s cihlou 44
Při umístění izolačních dvojskel se nedoporučují používat distanční rámečky z hliníku nebo plastu. Je také nutné sklo dostatečně zapustit, aby nevznikal tepelný most. Sklo by mělo být s co nejmenším součinitelem U. Nutno je však také zamezit kvalitním zatěsněním prostupování vodní páry do meziskelního prostoru.
Kvalitní zateplení je základ
Aby nám umístění izolačních dvojskel přineslo opravdu dobrý izolační efekt, je třeba také myslet na zateplení rámů v oblasti zdiva. Spára v osazení oken by měla být tepelně izolační, vodotěsná a vzduchotěsná. Pokud není toto zatěsnění provedeno kvalitně, budou se tvořit tepelné mosty a docházet ke kondenzaci vody na sklech. Tomu je možné předejít zateplením špalety po celém obvodu, a to i pod parapetním plechem. Tepelná izolace by měla překrývat z části i rám okna, obvykle se doporučuje její tloušťka 3 - 4 cm.
V rámci osazování oken je třeba také zabránit prostupu vodní páry z interiéru do spáry. To se obvykle řeší pomocí utěsňovací pásky, která pod omítkou tvoří parozábranu. Zvenku má pak odlišný typ utěsňovací pásky funkci paropropustnou, má tedy odvádět vodu ze spáry, ale současně bránit průniku vody z vnějšku do spáry.
Při zateplování fasády je okolí oken jedním z nejcitlivějších míst. Právě tady často vznikají tepelné mosty, trhliny a netěsnosti, které mohou vést k únikům tepla, rosení, nebo dokonce vzniku plísní. Základem je přetažení fasádní izolace přes rám okna. Špalety se poté doizolují samostatně - to znamená, že izolaci do okenního ostění „vkládáme“, nelepíme ji zvenčí. Díky tomu je přechod plynulý a minimalizuje se riziko prasklin nebo vymrzání rohů. Do každého rohu kolem okna je nutné vložit výztužné diagonály, čili pruhy perlinky o rozměrech minimálně 25 × 50 cm. Vkládají se přímo do lepidla před natažením základní vrstvy. Po lepení, broušení a kontrole rovinnosti se na špalety natahuje stěrka s perlinkou, která sjednotí přechod mezi rámem okna a zateplením.
Pokud stavíte nový dům nebo provádíte kompletní rekonstrukci s masivním kontaktním zateplením, zvažte tzv. předsazenou montáž oken. Jde o moderní řešení, kdy se okno neusazuje přímo do zdiva, ale do vrstvy tepelné izolace. Okno je v tomto případě ukotveno pomocí nosné konstrukce nebo speciálních kotevních systémů a umístěno do roviny fasády. Tento způsob montáže se ale nehodí pro každou situaci. Vyžaduje přesnou přípravu a konstrukční soulad s plánovaným zateplením.
Čtěte také: Postup zateplení na OSB
Chyby při zateplování oken
Zateplení oken má obrovský vliv na výslednou funkčnost celé obálky budovy. Bohužel se právě v okolí oken dělá nejvíc chyb, které vedou ke vzniku tepelných mostů, rosení a praskání špalet.
- Nesprávné napojení tepelné izolace na rám okna: Největší riziko představují mezery a přerušené návaznosti mezi izolantem na fasádě a rámem.
- Chybné zateplení špalet: Častou chybou je ořezání izolace do roviny s oknem a následné dolepení pruhů polystyrenu.
- Podcenění detailů v rozích: Každý roh musí být vyztužen diagonálami z perlinky.
- Nevhodná montáž parapetu: Podparapetní lišta s těsnící páskou je důležitá pro eliminaci mezer při pohybu parapetu.
- Špatná aplikace lepidla na lišty: Lepidlo musí být nejdříve natažené na polystyren a teprve do něj se lišta vkládá. Až pak se celá oblast znovu přetahuje lepidlem.
Správně provedené zateplení oken není jen o tom, „něco tam nalepit“. Je to práce na milimetry, která rozhoduje o tom, jestli bude vaše zateplení fungovat i v následujících 30 letech, nebo jestli se za pár zim budete potýkat s plísní a prasklinami.
Typy oken a zasklení
Dříve se obvykle do obytných budov používala okna dřevěná dvojitá, nebo také nazývaná špaletová či kastlíková. Tato okna měla dva okenní rámy, které byly obvykle spojeny dřevěným obložením. U starých vesnických budov tyto rámy nebyly spojeny, ale vnitřní okna se otevírala dovnitř, vnější pak ven a mezi nimi bylo omítnuté zdivo. Výhodou těchto dvojitých oken bylo, že teplo muselo být vedeno zdivem po poměrně dlouhé dráze, čímž byly tepelné ztráty zmenšovány a naopak ostění oken bylo poměrně teplé, takže na něm nekondenzovala vodní pára.
Později se začala vyrábět okna zdvojená, jinak také paneláková, či se sdruženými křídly. Zde byl již pouze jeden okenní dřevěný rám a v něm dvě zpravidla dohromady sešroubovaná křídla. Výhodou těchto oken proti oknům dvojitým byla snadnější výroba, nižší cena, jednodušší osazování i manipulace s nimi. Z hlediska tepelných izolací mají tato okna nevýhodu, že obvykle špatně těsní mezi okenním rámem a zdivem, neboť používané skelné provazce jsou po kratší době vymačkány, a tudíž netěsní, dále je zde pouze jeden okenní rám a teplo musí absolvovat zdivem poměrně krátkou dráhu na to, aby okolo okenního rámu proniklo ven do exteriéru.
V současné době se téměř výhradně používají okna jednoduchá, zasklená dvojsklem. Protože se obvykle osazují do montážní polyuretanové pěny, nehrozí netěsnosti mezi okenním rámem a zdivem. Mají však pouze jeden okenní rám i okenní křídlo, takže v tomto směru pro ně platí to, co pro okna zdvojená.
Kdy je lepší dvojsklo a kdy trojsklo?
Izolační dvojsklo má dvě skleněné tabule s jedním meziprostorem vyplněným inertním plynem. Trojsklo přidává třetí tabuli a druhý meziprostor - a tím výrazně zlepšuje tepelnou izolaci. Pokud si nejste jistí, jak trojsklo poznat: podívejte se zblízka na meziskelní rámeček, tj. mezi skla.
Klíčový ukazatel kvality okna je součinitel prostupu tepla celým oknem (Uw) - nikoli jen zasklením (Ug). Pasivní standard vyžaduje Uw ≤ 0,8 W/m²K - bez trojskla to prakticky nejde splnit. Nejprodávanější jsou plastová okna stavební hloubky 82 mm ze série VEKRA EVO, zasklená právě trojsklem. Výměna starých oken za trojskla přináší znatelné zlepšení tepelné i akustické pohody. Investice se může vrátit rychleji, než čekáte - zejména pokud využijete dotaci nebo bezúročný úvěr z programu Nová zelená úsporám.
Pokud dům nemá zateplené stěny ani střechu, samotná výměna oken za trojskla přinese efekt, ale není tak výrazný. „Zákazníci se mě často ptají, zda se trojsklo opravdu vyplatí. Odpověď závisí na konkrétním domě a jeho tepelné obálce - ale u novostaveb a při komplexní rekonstrukci je trojsklo dnes prakticky standard," říká Ing. [Jméno experta].
Rosení zvenčí není závada - je to naopak známka toho, že vaše okno dobře izoluje. Venkovní tabule trojskla zůstává chladná, protože z interiéru uniká jen minimum tepla, a za jasných chladných nocí nebo v přechodném období na ní kondenzuje vlhkost. Horší situace nastává, pokud se okno rosí uvnitř nebo přímo mezi skly - to signalizuje narušení hermeticky uzavřeného meziprostoru a zasklení je třeba vyměnit.
Protihlukové zasklení
Pokud bydlíte u rušné silnice nebo železnice, samotné pořízení trojskla hluk výrazně neomezí. Protihlukové zasklení je specifická technologie - skleněné tabule jsou lepené a mají různé tloušťky, aby tlumily různé frekvence zvuku.
Možnost přesklení starších oken
Přesklení staršího okna trojsklem je možné - ale ne vždy. Trojsklo je těžší a silnější, takže se vejde jen do okenních profilů s dostatečnou stavební hloubkou.
Parametry izolačních skel
Tepelná izolace izolačních skel se vyjadřuje hodnotou „součinitele prostupu tepla“ Uw. Tato hodnota vyjadřuje množství tepla, které unikne 1 m² okna za 1 sekundu při rozdílu teplot v exteriéru a interiéru 1 stupeň Kelvina.
Schopnost izolačních skel odolat rosení na interiérové straně je předurčena stupněm jejich tepelné izolace (součinitel prostupu tepla Ug) a kvalitou použitého meziskelního rámečku (lineární součinitel prostupu tepla PSI). Nejlepších hodnot lineárního součinitele prostupu tepla PSI dosahují nekovové teplé meziskelní rámečky Swisspacer-V (PSI = 0,030 až 0,035). Přijatelných hodnot PSI dosahují též nekovové meziskelní rámečky TGI (PSI = 0,040 až 0,045). Nejvyšší odolnost rosení mají pak izolační trojskla s Ug = 0,5 W.m-2.K-1 a teplým nekovovým meziskelním rámečkem Swisspacer-V s PSI = 0,030 W.m-1.K-1.
Schopnost izolačních skel získávat tepelné zisky vlivem slunečního záření se nazývá „solární faktor“ SF (g). Běžná v současné době užívaná izolační trojskla vykazují solární faktor SF (g) = 0,50 (50 %), běžná izolační dvojskla pak SF (g) = 0,60 (60 %).
Průhlednost izolačních skel se stanovuje hodnotou „prostupu světla“ LT. Čím vyšší hodnotu LT zasklení vykazuje, tím s větší průhledností skel můžeme počítat. Běžná izolační trojskla se vyznačují hodnotami LT kolem hodnoty 71 %, běžná izolační dvojskla pak mají LT kolem 78 %.
Zvuková izolace izolačních skel se vyjadřuje hodnotou „indexu vzduchové neprůzvučnosti“ Rw. V současnosti nejčastěji vyráběná izolační trojskla vykazují index vzduchové neprůzvučnosti Rw = 33 až 34 dB, izolační dvojskla pak Rw = 31 až 32 dB.
Hodnota Ug zasklení je důležitá, ale není vše. Při výběru zvažte také světelnou propustnost - kolik procent denního světla projde do místnosti - a solární faktor (g), který udává, jak velká část sluneční energie prochází sklem a přirozeně ohřívá interiér. Oba parametry ovlivňuje tloušťka pokovené vrstvy na skle.
| Parametr | Popis | Izolační dvojsklo (běžné) | Izolační trojsklo (běžné) |
|---|---|---|---|
| Součinitel prostupu tepla (Ug) | Množství tepla, které sklo propustí (nižší = lepší izolace) | 1,1 až 1,0 W/m²K | 0,6 až 0,5 W/m²K |
| Solární faktor (SF/g) | Kolik tepla ze slunce projde dovnitř (vyšší = větší ohřev) | 0,60 (60 %) | 0,50 (50 %) |
| Prostup světla (LT) | Kolik viditelného světla projde dovnitř (vyšší = prosvětlenější interiér) | 78 % | 71 % |
| Vzduchová neprůzvučnost (Rw) | Jak moc sklo izoluje zvuky (vyšší = lepší zvuková izolace) | 31 až 32 dB | 33 až 34 dB |
Koeficient prostupu nabízených skel se pohybuje od 1,4 W/m²K, až po 0,60 W/m²K. Takto vynikající izolaci poskytuje nejen trojsklo, ale i dvojsklo o síle 24mm, které má v meziskelním prostoru napnutou speciální fólií heatmirror, tedy tepelné zrcadlo. Proto je firma i u starších plastových oken schopna aplikovat dvojsklo s vlastnostmi trojskla.
Standardem pro kvalitní a ekonomické bydlení lze v současné době již jednoznačně považovat plastová, hliníková a dřevěná okna s izolační trojsklem a teplými nekovovými meziskelními rámečky. Čím lepší součinitel prostupu tepla naše nová okna vykazují, tím více nákladů na vytápění ušetříme a tím větší jistotu, že se nám okna v zimě nebudou rosit, získáme.
Dnes je již mnoho vyměněných oken, kde je nevhodné izolační dvojsklo. Před 5-10 lety se montovala dvojskla s koeficientem prostupu tepla U=2,8 W/m²K, tzn. Proto je možné vyměnit tabulku dvojskla za izolační dvojsklo lepších kvalit dle přání a požadavků zákazníka. Nová dvojskla montujeme s koeficientem prostupu od k (U)= 1,4 W/m²K až po 0,7 W/m²K. Tuto vynikající izolaci nám poskytne nejen trojsklo, ale i dvojsklo o síle 24mm, které má v meziskelním prostoru napnutou speciální fólii heat mirror, tzv. tepelné zrcadlo.
Alternativní řešení pro zlepšení izolačních vlastností
Ne každé staré okno je nutné hned vyměnit. Pokud jsou rámy ve slušném technickém stavu, často postačí některé úpravy, které výrazně zlepší jejich izolační schopnosti.
- Výměna těsnění: Pokud okna profukují, ale jinak jsou v dobré kondici, často pomůže pouze výměna těsnění. Původní, zkřehlé gumy lze nahradit novým silikonovým nebo pryžovým těsněním. Tím se výrazně omezí spárová netěsnost, průvan i únik tepla.
- Termoizolační fólie: Jednoduchým a levným řešením je také nalepení termoizolační fólie přímo na sklo. Tyto fólie částečně odrážejí tepelné záření, zlepšují tepelně-izolační vlastnosti okna a mohou mít i UV ochrannou funkci.
- Termoizolační závěsy nebo rolety: Doplňkovým řešením mohou být i speciální termoizolační závěsy nebo venkovní rolety. Zvláště v noci a v zimě dokážou výrazně snížit tepelné ztráty. V létě naopak chrání před přehříváním interiéru.
Vylepšit vlastnosti staršího okna můžeme také nalepením tepelně odrazivé fólie, výměnou obyčejného skla za sklo pokovené, výměnou jednoho skla za dvojsklo, či přidáním třetího skla do plastového rámečku. Možností je více, záleží na tom, jaká okna máte a jaké úpravy jsou na nich možné. Nejjednodušší řešení je polepit okno plastovou pokovenou fólií. Toto řešení je však poměrně drahé.
Při výměně starých oken za nová je nutné si uvědomit, jaké problémy řešíme a jaké jsou parametry starého a nového okna. Pokud provedeme výměnu dvojitého okna za plastové s nejhorším zasklením (U=2,5 W/(m2.K)), stav jenom zhoršíme. Pokud zvolíme lepší parametry nového okna, dosáhneme lepších vlastností. Výměnou oken může dojít i k utěsnění netěsností, kterými dochází k infiltraci vzduchu. Pokud máme málo izolovaný dům, může se stát, že vodní pára začne kondenzovat na stěnách, a to se všemi negativními důsledky.
U výměny dvojitých oken (i jiných oken, kde není ostění řešeno) za plastová je nutné řešit i tepelnou izolaci ostění tak, aby zde nevznikal tepelný most s rizikem vzniku plísní.
Financování a dotace
Investice do zateplení oken se však rychle vrátí - ať už v podobě nižších nákladů na vytápění, vyššího komfortu, nebo delší životnosti celé fasády. Zateplení stávajících oken, například výměnou skel, těsněním nebo opravou ostění, není tak finančně náročné. Ne vždy ale dává smysl okna zachraňovat. U starších zdvojených nebo špaletových oken, která jsou jinak ve slušném stavu, se dá zateplením (např. metodou výměny zasklení za izolační dvojskla) dosáhnout podobného efektu jako u nových.
Zateplení oken není jen investicí do komfortu a energetických úspor, ale i do udržitelného a ekologičtějšího bydlení. Můžete využít podporu z programu Nová zelená úsporám:
- Oprav dům po babičce: Podprogram určený pro celkové rekonstrukce starších domů.
- NZÚ Light: Jednodušší a rychlejší varianta určená pro seniory, domácnosti s nižšími příjmy nebo novostavby.
tags: #zatepleni #oken #izolacnim #dvojsklem #informace