Odhalte Tajemství Efektivního Boje s Plísní na Zateplených Fasádách

Máte na fasádě černé nebo zelené fleky? Možná se domníváte, že je fasáda jen špinavá. Tyto neestetické skvrny, často se objevující na zateplených fasádách, jsou zpravidla projevem biologického napadení - řas, hub a plísní. Tento problém není pouze estetický, ale může mít i vážné dopady na zdraví obyvatel a dlouhodobou životnost budovy. V následujícím textu se podrobně podíváme na příčiny vzniku plísní na zateplených fasádách, jejich rizika a efektivní metody řešení, od čištění až po preventivní opatření.

Proč se plíseň na zateplené fasádě objevuje?

Růst mikroorganismů na venkovních fasádách je dlouhodobě známý jev, který však v posledních letech nabývá na intenzitě, zejména u nově zateplených budov. Hlavním viníkem tvorby mikroorganismů u zateplených fasád je větší tloušťka tepelného izolantu a nevhodně zvolená povrchová úprava (omítka), což vede k vysoké vlhkosti povrchu fasády.

Faktory přispívající ke vzniku plísní:

Chladný povrch zateplené fasády: Smyslem venkovní tepelné izolace je udržet teplo uvnitř budovy. To ovšem vede k tomu, že se za jasných nocí mohou vnější omítky, jejichž tloušťka činí jen několik milimetrů, výrazně zchladit. Podchlazený povrch zateplené fasády má tedy nižší teplotu než okolní vzduch, což zapříčiňuje kondenzaci vlhkosti a trvalé riziko orosení. Čím delší je doba trvání kondenzace a rosení, tím je riziko nárůstu fasádní řasy větší.
Orientace fasády: Plíseň se tvoří zejména na fasádách na severní a západní straně domu, kde je stín. Na jižně orientovaných plochách fasád, kde se vyskytuje přímé sluneční záření s prudkou změnou teplot, se růstu mikroorganismů trvale nedaří. Sluneční záření buňky vysušuje. Mikroorganismům se přitom nejlépe daří v místech, kam nemohou sluneční paprsky a kde nemůže dostatečně proudit vzduch. Stín a vlhko jsou pak křesadlem, které zažehne problém. Obzvláště severně orientované fasády jsou takto namáhány nejvíce.
Vlhkost a teplota: Růstu mikroorganismům se daří při relativní vzdušné vlhkosti od 70 do 90 %. Minimální teplota růstu je od 12 °C až do 30 °C při relativní vzdušné vlhkosti od 75 % a výše. Čím nižší je teplota okolního vzduchu, tím vyšší je nárok na vzdušnou vlhkost přímo na povrchu materiálu, kde mikroorganismy začínají růst. Některé mikroorganismy fasádních řas a plísní dokážou růst už v rozmezí -2 až -7 °C nebo také při teplotách 0 až 8 °C.
Okolní prostředí: Blízkost okolních staveb, vlhkého lesa, řeky nebo aleje může výrazně zvýšit vlhkost vzduchu a tím podpořit růst plísní. Rostliny osazené před fasádou mají vliv na delší zadržování vody na povrchu fasád.
Nevhodně zvolené materiály a chyby v provedení: Tenkovrstvé omítky z moderních materiálů (akrylát, silikon, silikát) mají menší schopnost „dýchat“, a navíc nepropouštějí teplo z domu ven. To napomáhá kondenzaci vodních par na povrchu. Dále k výskytu vlhkosti na povrchu fasádních systémů dochází vlivem kondenzace vzdušné vlhkosti. Špatně navržené detaily a jejich nevhodné provedení mohou také přispívat k problémům. Příkladem jsou špatně odvedené klempířské práce, které umožňují průsak vody do zateplovacího systému, nebo nepřekrytí zakládacích profilů perlinkou, což vede k prasklinám. Také použití parotěsně uzavřeného materiálu na vlhké zdivo bez větrací mezery může situaci zhoršit.
Nedostatečné přesahy střech: Moderní architektura často upouští od střech s přesahem, což vystavuje zdivo plně pod širým nebem a zvyšuje množství kondenzované vody.
Znečištění a výživa pro mikroorganismy: V běžně vzduchem šířeném prachu je až 50 % podíl organického materiálu. Nečistoty na povrchu fasád způsobují, že původně hydrofobní (nenasákavý) povrch se stává hydrofilním (nasákavým) povrchem. Tak se pomalu mění podmínky k růstu mikroorganismů. Každý nátěrový materiál (např. zahušťovadla barev) je totiž dostatečným zdrojem potravy ve formě organického uhlíku, nebo se potrava na fasádu dostane vzduchem (např. pyl, spory).

Typy mikroorganismů:

Na fasádách se nejčastěji setkáváme s řasami, houbami a plísněmi. I když jednotlivě nemusí působit velké škody, jejich hromadný výskyt představuje problém.

Řasy: Patří k nejstarším organizmům rostlinného původu. Absorbují oxid uhličitý ze vzduchu a syntetizují živiny pomocí slunečního světla (fotosyntéza). Vyskytují se v podobě mikroskopických buněk a dokážou růst téměř kdekoli, kde je dostatek vlhkosti a světla.
Houby a plísně: Většina hub se řadí k nenápadným a pro lidské oko skrytým organizmům. Jejich těla, v nichž se utváří spóry (výtrusy), se zbarvují do tmavě zelena, červena, tmavě hněda až černa. Výtrusy hub jsou velice malé a rozšiřují se vzduchem. Narazí-li na dobré prostředí, začnou klíčit a vyvinou se v takzvané hyfy (houbová vlákna). Houby nepřijímají celistvou potravu, nýbrž pouze absorbují rozpuštěné látky. K obrostu fasád houbami přispívá zejména vlhkost.

Rizika a důsledky plísní na fasádě

Plísně na fasádě představují vážná rizika jak pro zdraví obyvatel, tak pro samotnou stavbu.

Zdravotní rizika:

Plísně na fasádě ohrožují vaše zdraví. Jejich spory se dostávají do interiéru při každém větrání.
Plísně způsobují alergická onemocnění a astma, dráždí pokožku, oči a sliznice dýchacích cest.
Fasáda napadená plísní působí nevzhledně, ale hlavně ohrožuje vaše zdraví. Spory plísní, které se dostávají do domu při větrání, mohou vyvolat zdravotní potíže.
Silné alergické reakce, chronická rýma apod. jsou příznaky, které naznačují, že něco není v pořádku a problém je třeba vyřešit co nejdříve.

Poškození fasády:

Plíseň na fasádě poškozuje její povrch. Lišejníky, plísně a houby způsobují tzv. biokorozi - mikroorganismy prorůstají fasádou do větší a větší hloubky. Trhliny se dále rozšiřují působením povětrnostních vlivů.
Černé skvrny na fasádě nevypadají pěkně. Plíseň dodá nátěru tmavší odstín, barva už není tak zářivá. Objevují se zelené nebo černé fleky či pruhy.
Dlouhodobě neodstraněné řasy a plísně na stromy zastíněné fasádě oslabují a narušují svrchní vrstvu fasády.
Plíseň se z fasády snadno rozšíří do okolí domu - na plot, zahradní nábytek nebo chodníky.
Organické nečistoty pak fasádu nejen hyzdí a vystavují obyvatele domu zdravotním rizikům spojeným s šířením spor plísní, ale způsobují právě i poškození fasády. Vrůstají totiž do štěrbin a změnou svého objemu mohou fasádu narušit.

Možnosti řešení a odstranění plísní

Při odstraňování plísní je klíčové nejen se jich zbavit, ale také zjistit a eliminovat příčinu jejich vzniku, aby se problém neopakoval.

Čtěte také: Zateplené cihly Porotherm: Kompletní průvodce

Čištění svépomocí:

Do čištění fasády se můžete pustit i sami. Použijte speciální přípravek na odstranění plísně na fasádě, který se nastříká na napadený povrch a poté se opláchne tlakovým čističem - wapkou.
Domácí wapky však nenabízí dobrou regulaci tlaku vody, a tak musíte být velmi opatrní, abyste omítku nepoškodili.
Někteří nedají dopustit na Savo proti plísním jako na prostředek, co na plíseň na fasádě perfektně funguje. Mějte ovšem na paměti, že se jedná o bělidlo, a tak může změnit odstín fasády.
Při očištění fasády od plísní svépomocí si dejte pozor na zvolenou metodu, jinak si do budoucna můžete zadělat na ještě horší problémy. V žádném případě nepoužívejte na likvidaci řas a plísní na fasádě domu vařící vodu. Naprosto nevhodné je také odstranění plísní nasucho kartáčem.
Počítejte s tím, že při použití přípravků na odstranění plísně na fasádě z hobby marketu se jedná pouze o dočasné řešení a plísně se většinou vrátí.
Odstranění plísně na fasádě svépomocí se tak hodí jen na malé flíčky, které zachytíte hned v zárodku.
Plíseň před postřikem neodstraňujte, aby nedošlo k rozptýlení nebezpečných výtrusů. Na napadená místa nastříkejte Bochemit Proti plísním a řasám ze vzdálenosti 10-15 cm a nechte působit. Po 15-20 minutách ošetřené místo opláchněte vodou. Ideálně vysokotlakým čističem, vapkou. Při silném napadení postup několikrát zopakujte.
U nových fasád doporučujeme první mytí po 5 letech - stačí tlaková vlažná voda a běžný čistič (např. JAR). Poté každé 3-5 let omýt a po 7 letech ideálně obnovit ochranný nátěr.

Profesionální čištění a ošetření:

Jen odborné čištění fasády se postará o odstranění plísní včetně všech zárodků.

Analýza stavu: Profesionální firmy provádějí analýzu biotického napadení, na vyžádání i mikrobiologický rozbor. Při vhodných podmínkách umí detekovat vady stavby termokamerou. Výsledkem je odborná zpráva s nabídkou na řešení.
Čištění tlakovou vodou a speciálními přípravky: K umytí fasády se používají speciální nástavce, kde je možné korigovat tlak vody. Tímto mytím dochází k minimální abrazi (obroušení) povrchu. Využívá se také teplé vody a tím se nepoužívá skoro žádný chemický přípravek. Fungicidy jsou látky speciálně vyvinuté na likvidaci plísní a hub. K tomuto kroku se přistupuje jen v okamžiku, když je povrch silně napaden a je evidentní, že mycelium je silně prorostlé v podkladu.
Sjednocení savosti: Ke sjednocení savosti umytého podkladu se využívá speciální hloubková nanopenetrace. Vysoce kvalitní hloubková penetrace s nano částicemi sjednotí savost podkladu a zpevní samotný podklad. Speciální penetrace vytvoří adhezní můstek pro další nátěry, lepidla a jiné hmoty.
Impregnace a ochranné nátěry: Po oschnutí na fasádu naneseme impregnační nástřik. Impregnační nanotechnologický prostředek proniká hluboko do fasády, kde vytvoří hydrofobní pryskyřici. Tak brání zadržování vody ve fasádě, a tím zabraňuje růstu plísní a řas do budoucna. Profesionální odstranění plísně s aplikací nanoimpregnace tak nejen vyčistí černé fleky na fasádě, ale zároveň působí jako prevence proti návratu plísní a degradaci fasády.
Fotokatalytický povrch: Samočisticí povrch fasády lze docílit aplikací funkčního nátěru FN NANO®. Fotokatalýza je přeměna organických látek za využití sluneční energie. Funkční nátěr FN NANO® je samostatná vrstva, tedy není součástí fasádní barvy. Proto účinnost, trvanlivost a efektivita fotokatalytické vrstvy je jedinečná. Materiál se nanáší ve třech vrstvách.
Termokeramický nátěr ClimateCoating: Řešením, jak chránit zateplenou fasádu polystyrenem před plísní a řasami a jak se vyhnout obnově vnějšího fasádního nátěru každé 3-4 roky, je použít termokeramický nátěr ClimateCoating. Ten je prodyšný, dokáže účinně odvádět vlhkost ze zdiva a tím poskytuje výbornou ochranu pro stavební konstrukce. Po aplikaci vytvoří na povrchu termokeramickou membránu, která zabraňuje vnikání vlhkosti do podkladu.

Kdy je potřeba odborník?

Pokud si nejste jisti, jestli vaše fasáda potřebuje čištění od řas a plísní, nebo máte zájem o kompletní obnovu fasádního nátěru, je vhodné kontaktovat odborníky. Rádi vám navrhnou nejlepší řešení, aby fasáda domu opět zářila.

Dlouhodobá prevence proti plísním na fasádě

Prevence je klíčová pro udržení fasády v dobrém stavu a minimalizaci rizika vzniku plísní. Důležitá je preventivní údržba a čištění fasádních ploch. Čím důkladněji je likvidace a čištění provedeno, o to déle zůstane fasáda čistá a bez nárůstu.

Zajištění dostatečného slunečního svitu:

S blízkostí okolních staveb nebo vlhkého lesa nic neuděláte, ale často můžete domu zajistit více slunečního svitu. Třeba tím, že ořežete větve stromu v bezprostřední blízkosti fasády.

Správné zateplení a návrh konstrukce:

Správně navržené a kvalitně provedené zateplení je jeden z nejúčinnějších způsobů, jak se jednou provždy zbavit plísní. Když na dům přidáte vnější tepelnou izolaci, například v podobě kontaktního zateplovacího systému (ETICS), změní se teplotní profil celé konstrukce. Stěna zůstává teplejší a její vnitřní povrch se nedostane pod rosný bod.
Vždy je dobré mít odborný návrh zateplení, ideálně včetně výpočtu rosného bodu a návrhu skladby konstrukce.
Některé izolační materiály odvádějí vlhkost lépe než jiné. Pokud zvolíte nevhodný materiál, např. plně uzavřený EPS u vlhkého zdiva, můžete problém s plísní naopak zhoršit.

Doporučené izolační materiály:

Čtěte také: Průvodce aplikací jádrových omítek

Minerální vata (např. Rockwool, Isover): Skvělá volba pro starší domy. Je paropropustná, nehořlavá a odolná vůči vlhkosti.
Grafitový polystyren (např. EPS GreyWall): Má lepší izolační schopnosti než klasický bílý polystyren a při správném návrhu je bezpečný i z hlediska vlhkosti.
Foukaná minerální izolace: Využívá se do těžko přístupných míst - například v půdních prostorách nebo šikmých střechách.

Pravidelné větrání a vytápění:

Správné zateplení je jen polovina úspěchu. Klíčem je kombinace systematického větrání a rovnoměrného vytápění. Bez větrání se vlhkost hromadí a kondenzuje na nejchladnějších místech - tam vzniká plíseň.

Tipy pro efektivní větrání:

Intenzivní krátkodobé větrání: Krátké a intenzivní vyvětrání na obou stranách bytu dokáže během pár minut vyměnit téměř všechen vzduch, aniž by se ochladily stěny. V zimě stačí otevřít okna na 3-7 minut, v létě na 10-15 minut, a vlhkost klesne až o 20 %.
Větrání při denních činnostech: Největším zdrojem vlhkosti jsou každodenní činnosti - vaření, sprchování a sušení prádla. Digestoř by měla běžet už před začátkem vaření a po skončení je ideální krátký průvan. V koupelně pomůže výkonný ventilátor, který zůstane zapnutý ještě 30 minut po sprše. Prádlo sušte venku, nebo v sušičce.
Větrání ložnice: Během spánku vyprodukuje člověk 1-2 litry vlhkosti, která se v uzavřené ložnici hromadí celou noc. Proto je ráno místnost nejvlhčí a plíseň má ideální podmínky. Řešení je jednoduché: v zimě ihned po probuzení na pár minut otevřete okno dokořán, v létě můžete klidně nechat pootevřené okno celou noc.
Ventilátory: V koupelně bez oken, ve špatně odvětrávané kuchyni nebo ve vlhkých šatnách si s běžným větráním nevystačíte. Tam nastupují ventilátory. Axiální modely jsou vhodné do menších koupelen, radiální zvládnou i větší prostory. Ideální je ventilátor s doběhem, který se po určité době sám vypne.
Cirkulace vzduchu: Stagnující vzduch je častým důvodem vlhkých koutů a plísní. Proto nikdy netlačte nábytek přímo ke stěně - nechte aspoň 5 cm mezeru. Dveře mezi místnostmi nechte co nejčastěji otevřené, aby vzduch mohl volně proudit. V problematických koutech pomůže podlahový ventilátor na 20-30 minut denně.
Chytré technologie: Moderní domácnosti stále častěji využívají chytré technologie. Ventilátory s hygrostatem se spustí automaticky při zvýšené vlhkosti, chytré rekuperační jednotky zase větrají s minimální ztrátou tepla a šetří energii.
Měření vlhkosti: Bez měření to nejde. Základem je vlhkoměr - v zimě by měl ukazovat 45-55 %, v létě 50-60 %. Pokud se okna rosí nebo je vzduch zatuchlý, větrání nestačí.

Použití biocidních přípravků a hydrofobizace:

Přídavkem antimikrobiálních účinných látek, tzv. BIOCIDŮ, je možné porost řasami, houbami a bakteriemi kontrolovat, to znamená jejich růst tlumit, omezovat a v konečné fázi mu zabránit. S pomocí ochranných biocidních prostředků lze růstu hub a řas zabránit.

Každý mikrobiocid ať ALGICID (proti řasám) nebo FUNGICID (proti houbám) musí být do určité míry rozpustný ve vodě, aby mohla být splněna úloha vodní fáze. Nesmí být ale rozpustný tak, aby se z fasázy při dešti nevyplavil a úplně nezmizel.
Hydrofobizační povrch fasády se vyznačuje tím, že odpuzuje vodu a jednotlivé kapky vody rychle stékají dolů. Hydrofobizace v konečném důsledku nedokáže zabránit nárůstu mikroorganismů.
Všechny likvidační a ochranné biocidní složky jsou rozpustné ve vodě, což je důvod, proč se postupně časem vymývají. Doba účinnosti je závislá na povětrnostních podmínkách působících na fasádu a množství přidaných aditiv a jejich vlastností. Pokud se porost opět obnoví, opatření musí být opakována.
Užití biocidních přípravků se z ekologického hlediska jeví jako stále problematičtější. Lépe by bylo využít takových fyzikálních přístupů, které by snížily množství kondenzované vody na povrchových stěnách budov, příp. přispívaly k jejich rychlému vysoušení.

Pravidelná vizuální kontrola a údržba:

Průběžně je potřeba také fasádu alespoň vizuálně kontrolovat, abyste včas odhalili viditelné defekty. Ať už to jsou praskliny, tmavé stékance pod prvky procházejícími fasádou, řasy, plísně - u ničeho z toho se nevyplatí otálet s řešením.

Důležité je provádět ochranné čištění v období červen až říjen, před (podzimním a zimním) obdobím zvýšené kondenzace vlhkosti. V biologii platí zásada, nejdříve dezinfikovat (usmrtit zárodky) a potom čistit (smýt).

Čtěte také: Optimalizace přívodu vzduchu pro kotel v moderních domech

Typické poruchy fasády a jejich řešení

Ne všechno, co na fasádě domu vidíte, je porucha. Ale mnohé z poruch, ať se již jedná o skvrny, praskliny nebo trhliny, se mohou v čase rozvinout v závažný problém celého domu.

Bílé skvrny:

Karbonatace vápna: Způsobuje ji takzvaná karbonatace vápna, jež je obsažené ve fasádním pojivu. Výsledkem jsou bílé výluhy, jež prosáknou přes fasádní barvu nebo štukovou vrstvu a následně ztvrdnou. Aby se bílé výluhy neobjevily, musí prováděcí firma dodržet technologický postup (aplikace barvy či štuku až po vyzrávání vrstev s vápnem - může trvat až 28 dní). Nicméně, ač výluhy vypadají dramaticky, jsou jen estetickou vadou.
Vyplavené deriváty celulózy: Do půl roku od dokončení fasády se na ní mohou objevit bílé „stékance“. Jde o vyplavené deriváty celulózy z izolace, které se objevují tehdy, když izolace před uzavřením domovní obálky nasákla vodou. To znamená, že firma ji nenechala vyschnout. Vyplavená celulóza fasádě nijak neškodí, časem ji spláchne déšť.
Solné výkvěty: Solné výkvěty u chodníku. Jejich zdrojem může být posypová sůl, nebo stavební technické soli. Jejich bílá skvrna se časem přemění v bílé chomáčky. Řešení spočívá v osekání až na zdivo, nanesení sanační omítky a teprve na ni pak natahovat fasádu.

Praskliny:

Praskliny jsou specifickou skupinou poruch fasády, kterých je dokonce několik druhů. Pokud si nejste jisti, proč trhlina vznikla, bude nutná konzultace s odborníkem.

Staticky nestabilní praskliny: Jsou ty, které vlivem změn teplot pracují a dále se rozšiřují. Statik musí prověřit, zda se nejedná o závažný problém nosné konstrukce domu (sedání základů, průhyb nosníků, vibrace od přilehlé komunikace atp.). Takové praskliny nestačí pouze odstranit, je nutno nejprve vyřešit příčinu, tedy zajistit statiku budovy.
Praskliny kolem oken a dveří: Ty vznikají kvůli špatně odvedené práci zateplovací firmy. Konkrétně proto, že pod svrchní vrstvou nejsou v rozích vložené diagonální pruhy perlinky.
Praskliny v zakládacím pásu: Mohou se objevit i v zakládacím pásu, tedy tam, kde začíná u země zateplení. I v tomto případě je způsobuje špatně odvedená práce.
Praskliny způsobené špatně odvedenou klempířskou prací: Kvůli ní pak do zateplovacího fasádního systému prosakuje voda, což narušuje jeho správnou tepelnou funkci. V případě, že jde o budovu zateplenou vatou, je problém ještě větší. Vata totiž postupně nasakuje vodou a těžkne. Těžknutí vatových bloků časem vede k uvolnění hmoždinek a pohybu bloků, což způsobí praskliny vrchních vrstev fasády.
Stabilní praskliny: Ty jsou však záležitostí štukovaných nezateplených fasád. Jsou vlásečnicové a obvykle černé, protože je v nich usazený prach. Pro jejich zahlazení však nestačí běžná barva, neboť ta je nevyplní a ony jsou tak pořád patrné.

Pokud jsou na fasádě mikrotrhlinky, doporučuje se před finálním nátěrem provést nátěr plnicím fasádním nátěrem s vláknem, např. Hasit 125. Při volbě nátěrových systémů je vždy nutno zohledňovat vlastnosti podkladových materiálů.

Záruka a reklamace

Zákonná odpovědnost za vady je obecně 24 měsíců od předání díla, v případě stavby do pěti let od jejího převzetí. Záruka za jakost je pak dobrovolným prohlášením prodávajícího či zhotovitele ohledně jakosti jím prodávaného zboží. V něm se zavazuje, že věc bude po určitou dobu způsobilá k použití pro obvyklý účel nebo že si zachová obvyklé vlastnosti.

Jestli vám firma poskytuje záruku delší, ujistěte se, na co všechno se delší záruka vztahuje. Pokud tedy objevíte závadu v průběhu zákonné odpovědnosti či smluvní záruční doby, kontaktujte firmu, která práce provedla, a uplatněte reklamaci. Jestli se však závada objevila až po skončení záruční doby, musíte si její odstranění zajistit a uhradit sami. Ovšem v případě, že můžete prokázat, že jde o vadu, jež vznikla již v průběhu záruční doby, ale nebylo možné ji odhalit, můžete závadu stále uplatnit.

Při sporech o oprávněnost uplatněných vad je často významným faktorem posouzení soudního znalce.

Přehled problémů na fasádách a jejich řešení
Problém	Příčiny	Důsledky	Řešení svépomocí	Profesionální řešení
Plíseň, řasy, houby	Stín, vlhkost, severní/západní orientace, nevhodné zateplení, špatná cirkulace vzduchu, organické nečistoty	Zdravotní rizika (alergie, astma), biokoroze fasády, estetické znehodnocení, šíření do okolí	Speciální přípravky, wapka (opatrně), Savo (riziko změny barvy), NE vařící voda/suchý kartáč	Analýza, tlakové čištění horkou vodou, nanopenetrace, impregnační nástřik, fotokatalytický/termokeramický nátěr, biocidy
Bílé výluhy (karbonatace)	Karbonatace vápna v pojivu fasády, nedodržení technologického postupu (brzká aplikace barvy)	Estetická vada, ztvrdlé bílé skvrny	Není efektivní dlouhodobé řešení, spíše se čeká na déšť	Dodržení technologického postupu při instalaci fasády
Bílé stékance (celulóza)	Izolace nasákla vodou před uzavřením obálky domu, nedodržení technologického postupu	Estetická vada, fasádě neškodí	Časem spláchne déšť	Dodržení technologického postupu (nechat izolaci vyschnout)
Solné výkvěty	Posypová sůl, stavební technické soli u chodníku	Bílé skvrny, chomáčky	Není efektivní dlouhodobé řešení	Osekání na zdivo, sanační omítka, nová fasáda
Praskliny	Špatně odvedená klempířská práce, nedodržení technologického postupu (perlinka, izolace), sedání základů, pohyb vatových bloků, tepelné mosty	Průsak vody do zateplení, ztráta izolační funkce, další rozšíření prasklin, poškození konstrukce	Zahlazení (jen dočasné u stabilních), plnicí nátěr s vláknem u mikrotrhlinek	Konzultace s odborníkem (statik), vyřešení příčiny, oprava zateplovacího systému, správná instalace perlinky

tags: #zateplena #fasada #plisen #příčiny #řešení

Komplexní řešení problému plísní na zateplených fasádách