Záruční lhůta je zásadní pojem jak v oblasti prodeje zboží, tak i ve stavebnictví, kde se týká materiálových vad a stavebních prací. Ačkoli se její délka a podmínky mohou lišit, obecně platí, že definuje období, po které musí výrobek nebo dílo prokazovat své užitné vlastnosti. V České republice se právní úprava záručních podmí řídí především občanským zákoníkem (zákon č. 89/2012 Sb.), který stanoví obecná pravidla, ale ponechává i prostor pro smluvní ujednání. V souvislosti se stavebními pracemi a jejich specifickým charakterem se často objevují otázky ohledně délky záručních lhůt a postupu při reklamaci vad.
Záruční podmínky pro pracovní stroje a náhradní díly
Tyto záruční podmínky platí na zboží, výrobky, příslušenství a náhradní díly pracovních strojů pro živnostenské a podnikatelské nasazení dodávaných společností BETTAROE Robotics s.r.o.
Záruční doba
- Na stroje a výrobky, včetně příslušenství dodaného spolu s pracovním strojem (výrobkem), je stanovena záruční doba v délce 12 měsíců (1 rok).
- Na zakoupené náhradní díly a příslušenství je záruční doba 6 měsíců.
- Na dodané (vyměněné) náhradní díly v rámci opravy je stanovena záruční doba také v délce 6 měsíců.
- Na provedené práce je stanovena záruční doba v délce 3 měsíců.
Prodloužení záruční doby a výjimky
V případě oprávněné záruční závady v záruční době výrobku se záruční doba prodlužuje o dobu, kterou nebylo možno výrobek používat. Tuto dobu je nutno vyznačit, nebo popsat v záručním lisu nebo servisním protokolu o provedené opravě. Pouze u opravy, která je provedena výměnou celého výrobku, je záruční doba opět 12 měsíců od data výměny výrobku.
Ze záruční doby jsou vyjmuty vady a závady způsobené vnějším vlivem, jako je např. mechanické poškození apod., dále pak provozním opotřebením, např. opotřebení těsnících materiálů apod. nebo neodborným zacházením a nedodržení návodu k obsluze. Tato záruka se vztahuje jak na výrobní, tak i materiálové vady pracovního stroje a je platná pouze pro pracovní stroj nacházející se na území České republiky nebo Slovenské republiky, podle toho kde byl prodán nebo pronajat.
Reklamace baterií a akumulátorů
V souladu s Občanským zákoníkem se stanovuje, že Kupující je oprávněn reklamovat vady i pro baterie a akumulátory a záruka na ně je shodná se zárukou na pracovní stroj. Tato záruka se však nevztahuje na životnost baterií a akumulátorů. Snižování kapacity totiž není vadou, ale přirozenou vlastností baterie. Vzhledem k tomu, že k opotřebení dochází při běžném používání pracovního stroje, záruku lze uplatnit pouze při poškození baterie. Životnost baterie je nejčastěji spjata s počtem nabíjecích cyklů, ale i se způsobem nabíjení, vybíjení a uskladnění. Proto se používá paušální doba životnosti 6 měsíců. Jedná se ale o životnost baterie nikoli o její záruční dobu! Záruční dobu ovšem nelze zaměňovat za životnost výrobku. Pokud pracovní stroj na baterii nebo akumulátor nedokáže fungovat vůbec, tedy evidentně již nemá napětí ani po několika hodinách nabíjení, je baterie vadná a již se na tuto závadu vztahuje záruka.
Čtěte také: Jak vybrat nivelační stěrku se zárukou
Postup při reklamaci
V případě výskytu závady je Kupující okamžitě povinen upozornit Prodávajícího a neprodleně doručit pracovní zařízení k opravě do určené provozovny nebo servisního střediska Prodávajícího. Vady zjevné musí být reklamovány při předání a převzetí Zařízení. Skryté vady Zařízení a vady, které se projeví v záruční době, musí Kupující u Prodávajícího uplatnit (doručit) bez zbytečného odkladu po jejich zjištění, nejpozději však do ukončení doby trvání záruky. V reklamaci Kupující uvede popis vady a specifikaci jejího projevu. Kupující má ze záruky práva dle § 2106 odst. 1 písm. a) - c) nebo § 2107 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Prodávající je oprávněn odmítnout záruční opravu při zjevném nesplnění nebo porušení záručních podmínek.
Prodávající sdělí Kupujícímu ve lhůtě 30 kalendářních dnů ode dne oznámení vady, zda reklamovanou vadu uznává jako vadu podléhající záruce nebo svoji odpovědnost ze záruky vylučuje. Prodávající je povinen odstranit reklamovanou vadu ve lhůtě nejpozději do 30 kalendářních dnů ode dne oznámení stanoviska, bude-li to technicky nebo technologicky možné, nebo v jiné lhůtě dohodnuté mezi Prodávajícím a Kupujícím. Jestliže Prodávající ve výše uvedené lhůtě vadu neodstraní, je Kupující oprávněn odstranit vadu sám, nebo ji nechat odstranit na účet Prodávajícího.
Záruka a reklamace ve stavebnictví a novely občanského zákoníku
Změny zakotvené do občanského zákoníku tříkrálovou novelou s účinností od 6. ledna 2023 se dotkly i záruk a reklamací souvisejících se stavbou nebo rekonstrukcí nemovitosti. Novela upravující pravidla záruky měla za cíl sladit českou právní úpravu s evropskou směrnicí. Zároveň vyjasňuje, že i záruka za jakost kupované věci nebo díla, je-li kupujícím nebo objednatelem spotřebitel, je pouze dobrovolná. Obecně platí, že objednateli, respektive kupujícímu, náležejí ze zákona určitá práva z vadného plnění, která ještě navíc bývají doplněna sjednáním záruky.
Sjednání záruky je však zcela dobrovolné a záleží pouze na vůli stran (zejména na vůli zhotovitele či prodávajícího), zda se nad rámec zákonných povinností zaváží k záruce, tj. uspokojení druhé smluvní strany nad rámec zákonných práv z vadného plnění. Zárukou rozumíme skutečnost, že věc bude po určitou dobu (záruční dobu) způsobilá k použití pro obvyklý účel nebo že si zachová obvyklé vlastnosti.
Rozdíl mezi zárukou za jakost a právy z vadného plnění
Rozlišujeme mezi zárukou za jakost, tj. že si věc uchová určité vlastnosti po celou záruční dobu, a právy z vadného plnění. Práva z vadného plnění náleží kupujícímu či objednateli vždy. Má-li poskytovatel záruky ručit za jakost (tj. za to, že si věc uchová určité vlastnosti po celou záruční dobu), musel by tuto záruku výslovně převzít, například v kupní smlouvě nebo smlouvě o dílo. Závazek k záruce ale není ze zákona povinný, a to ani vůči spotřebiteli. Vyplatí se tak podrobně prostudovat související smlouvy.
Čtěte také: Komplexní diagnostika staveb
Poskytovatel záruky a běh záruční doby
Zákon nyní pracuje s termínem „poskytovatel záruky“. Záruku tak nemusí převzít pouze prodávající nebo zhotovitele, ale někdo jiný - při stavbě nemovitosti je to typicky výrobce. Podle § 2115 občanského zákoníku běží záruční doba od odevzdání věci. Pokud je poskytovatel záruky a ten, kdo má věc uvést do provozu někdo jiný, běží záruční doba až ode dne uvedení věci do provozu.
Zjevné a skryté vady
U odpovědnosti za vady je rozhodující, zda se jedná o vadu zjevnou nebo skrytou. Vady zjevné musí být reklamovány při předání a převzetí Zařízení. Pokud dílo vykazuje zjevné vady, doporučují právníci v případě převzetí díla tyto vady sepsat do předávacího protokolu. Pokud totiž převezmete dílo bez výhrad, předpokládá se, že vám nedostatky nevadí. Skrytou vadu (tedy takovou, o níž jste na počátku nevěděli) u stavby spojené se zemí pevným základem musí kupující vytknout do pěti let od nabytí. Abyste ale uspěli v případném soudním sporu, vytkněte zhotoviteli vady nejlépe bezprostředně poté, co je zjistíte. Soud totiž práva z vadného plnění nepřizná, pokud prodávající namítne, že k vytknutí vady nedošlo včas.
Posílené postavení spotřebitele
V prvních dvou letech došlo k posílení postavení kupujícího, který je spotřebitelem. Pokud totiž kupující spotřebitel vadu vytkne v těchto prvních dvou letech, platí vyvratitelná právní domněnka (má se za to), že nemovitost byla vadná již při převzetí. Pakliže je reklamace oprávněná, dodavatel vám musí zpětně proplatit veškeré náklady spojené s uplatněním reklamace. Vady stavby je podle občanského zákoníku možno reklamovat nejen u zhotovitele, ale i dalších osob. Nové ust. § 2629 odst. 3 OZ stanoví, že „projeví-li se vada v průběhu 2 let od převzetí, má se za to, že stavba byla vadná již při převzetí, ledaže to povaha vady vylučuje. Tato doba neběží po dobu, po kterou objednatel nemůže stavbu užívat, v případě, že vadu vytkl oprávněně“. Postavení spotřebitele je tedy v prvních 2 letech výhodnější, jelikož je důkazní břemeno na zhotoviteli, který musí prokázat, že stavba nebyla vadná již při převzetí.
Dle odst. 1 výše citovaného ustanovení „soud nepřizná právo ze skryté vady, kterou objednatel nevytkl bez zbytečného odkladu poté, co ji mohl při dostatečné péči zjistit, nejpozději však do pěti let od převzetí stavby, namítne-li druhá strana, že vada nebyla vytknuta včas. Stejné pravidlo je zakotveno i u kupní smlouvy nemovité věci, kde se u ust. § 2129 OZ doplňuje odst. 3, dle kterého „je-li kupujícím spotřebitel a projeví-li se vada v průběhu 2 let od přechodu nebezpečí škody na věci na kupujícího, má se za to, že nemovitá věc byla vadná již při přechodu nebezpečí škody, ledaže to povaha vady vylučuje. Tato doba neběží po dobu, po kterou kupující nemůže věc užívat, v případě, že vadu vytkl oprávněně“.
Délka záruční doby ve stavebnictví
Záruční doba ve stavebnictví je odbornou veřejností velmi frekventovaný pojem, který však kupodivu nemá stálá, technicky ani právně uzákoněná pravidla. Odpovědnost za vady stavby standardně dle OZ trvá 5 let a vztahuje se na skryté vady, které stavba měla již v době převzetí, ale projeví se až později. Délka však může být smluvně modifikována.
Čtěte také: Vše o diagnostice stavebních vad
Občanský zákoník (zákon č. 89/2012 Sb.):
- Je-li stavba pořízená dle kupní smlouvy (např. prostřednictvím developera), vztahuje se na takto pořízenou stavbu ustanovení § 2165 odst. 1), který stanoví, že záruční doba je 24 měsíců.
- Je-li výrobek (stavba) pořízený dle smlouvy o dílo (smlouva mezi „objednavatelem“ a „zhotovitelem“), vztahuje se na takto pořízenou stavbu ustanovení § 2629 odst. 3), který stanoví, že u zhotovení stavby je záruční doba 36 měsíců.
Prováděcí předpis může stanovit, že u některých částí staveb může být záruční doba kratší, nejméně však 18 měsíců. Obchodní zákoník (zákon č. 513/1991 Sb., v platném znění) nestanoví doby záručních lhůt. V § 563 (Díl IX - Smlouva o dílo) v odst. 1) je pouze uvedeno, že záruční doba týkající se díla počíná běžet předáním díla.
Srovnání slovenské právní úpravy
Občiansky zákonník SR č. 47/1992 Zb.z. stanovil v § 620 pro kupní smlouvu šestiměsíční záruční lhůtu a v § 646 odst. 3 pro smlouvu o dílo záruční lhůtu 3 roky. Novela Občianského zákonníka SR č. 150/2004 Zb.z. sjednotila v § 620 pro záruční dobu podle kupní smlouvy na 24 měsíců. Obchodný zákonník SR č. 513/1991 Zb.z. neobsahuje ustanovení o záruční době (lhůtě) a stavební zákon Slovenské republiky č. 50/1976 Zb.z. rovněž neobsahuje ustanovení o záruční době (lhůtě).
Stanovení přiměřené a vyvážené záruční doby
Na základě poznatků o průběhu záruční doby na pozorovaných stavbách bylo stanoveno časové období, kdy od počátku záruční doby vzniká nejvíce vad, a období, kdy se již vady nevyskytují. Ze statistického porovnání pak vyplývá, že s pravděpodobností blížící se 1 (100 %) budou odhaleny všechny vady (max. množství) zhruba v 57. měsíci od předání díla, bez rozdílu mezi technickými řešeními, typy objektů apod. Po tomto období prodlužování záruky (záruční doby) nemá technické opodstatnění. Tato skutečnost ukazuje, že záruční doba pro stavby delší než 57 měsíců - tedy 5 let, je z hlediska technického již neefektivní, měla by tedy naplno fungovat prevence. Stanovená lhůta 5 let „obvyklé záruky“ se nabízí jako jednoznačný údaj pro všechny oblasti, se kterým se dá již dále pracovat v legislativě (obchodní zákoník, daňové zákony, stavební zákon, zákon o veřejných soutěžích apod.). Stanovením jednotné lhůty pro všechny účastníky stavebního procesu lze předejít celé řadě právních sporů, korupčních příležitostí apod.
Doporučení pro objednatele a zhotovitele při sjednávání záruk za kvalitu stavby
Objednatelům doporučuji:
- Sjednat co nejpřesněji, na které části stavby se vztahuje zkrácená záruční lhůta.
- Sjednat zádržné ve výši 5 až 10 % díla, které bude uvolněno nejdříve po úspěšném provedení zkušebního provozu a garančních zkouškách citlivých částí díla. Nesjednat zádržné znamená prakticky rezignovat na vymáhání menších vad v hodnotě desítek tisíc korun.
- Zavázat zhotovitele odstranit vady, i když je neuznává. Včasnost odstranění zajistit smluvní pokutou.
Zhotovitelům doporučuji:
- Přenést závazky ze záruk důsledně na své subdodavatele, včetně smluvních pokut.
- Sjednat se subdodavateli dostatečně dlouhé záruky, které pokryjí i dobu mezi dodáním subdodávky na staveniště a předáním díla jako celku.
- Sjednat si právo na alespoň jeden pokus o odstranění vady před tím, než objednatel požádá o slevu či odstoupí od smlouvy. Zákon totiž zhotoviteli takové právo negarantuje.
Skryté zkrácení záruky
Ve stavebních smlouvách mnohdy vidíme základní, obvykle pětiletou záruku za stavbu jako celek, či stavební práce. Jako výjimka je pak sjednávána zkrácená záruka za výrobky či technologie zabudované do stavby. Zkrácená záruka se obvykle sjednává v délce poskytnuté výrobcem, nejméně dvou let. Přísně vzato se pak pětiletá záruka vztahuje pouze na kvalitu zabudování takových výrobků, nikoli na kvalitu výrobku jako takového. Pakliže tedy objednatel přistoupí na zkrácenou záruku pro část stavby, měl by trvat na co nejpřesnější specifikaci toho, čeho se zkrácená záruka týká a minimalizovat rozsah stavebních částí a postupů, které zkrácené záruce podléhají.
Jak sjednat smysluplné zádržné?
K zajištění vymahatelnosti záručních vad se často sjednává zádržné. Jde o část ceny díla, kterou objednatel nezaplatí ihned po předání díla, ale zadrží ji na určitou dobu, kdy bude dokončené dílo testováno provozem a projeví se případné vady. Pakliže se žádné vady neprojeví, zádržné se bez dalšího uvolní. Pokud se vady projeví a zhotovitel je řádně a včas neodstraní, může objednatel hradit vzniklou ztrátu právě ze zádržného. Objednatel je totiž povinen prokázat existenci vad znaleckými posudky, jejichž náklady jdou běžně do desítek tisíc. Podobné jsou i náklady právního zastoupení. Pakliže si tedy objednatel nesjedná zádržné ve výši alespoň sto až dvou set tisíc korun, bez ohledu na celkovou cenu stavby, de facto tím automaticky rezignuje na soudní vymáhání menších vad v hodnotě několika desítek tisíc.
Povinnost odstranit neuznanou vadu
Vymahatelnost vad lze rovněž zlepšit výslovným ujednáním, že zhotovitel je povinen vadu odstranit, i když ji neuznává. Zároveň je nutné sjednat, že prodlení s odstraněním vad bude stiženo citelnou smluvní pokutu. Chce-li se zhotovitel vyhnout pokutě, musí vadu nejdříve na vlastní náklady odstranit a tyto náklady zpětně vymáhat po objednateli, je-li schopen prokázat, že reklamace byla neoprávněná.
Vady je nutno rychle najít a rychle oznámit
Při uplatňování vad je důležité, aby objednatel převzatou stavbu důkladně prohlédl a zjištěné vady rychle oznámil. I později zjištěné vady musí zhotoviteli rychle oznámit, jinak přestanou být jeho práva z vad soudně vymahatelná. Objednatel je tedy povinen prokázat, že vadu skutečně včas oznámil. V zásadě jsou mu dány tři možnosti: odstranění vady, poskytnutí přiměřené slevy, nebo odstoupení. Objednatel však může odstoupit od smlouvy pouze tehdy, pokud vada představuje podstatné porušení smlouvy. Z pohledu zhotovitele je tedy velmi vhodné sjednat ve smlouvě hierarchii jednotlivých práv z vad například v tomto pořadí: odstranění vady, přiměřená sleva, odstoupení. V praxi to znamená, že objednatel musí nejdříve požadovat odstranění vady díla.
Záruční opravy a DPH
Záruční opravy v praxi provádí buď přímo prodávající, nebo ji provede třetí strana, dohodnutá servisní firma. Pro aplikaci zákona č. 235/2004 Sb., v platném znění (ZDPH) je zejména důležité, zda záruční opravu provede v rámci záruční lhůty na základě uznané reklamace pro kupujícího přímo prodávající, nebo servisní firma.
Záruky za jakost a záruční doba podle občanského zákoníku
Podle § 2161 NOZ prodávající odpovídá kupujícímu, že věc při převzetí nemá vady. Zárukou za jakost se podle § 2113 NOZ prodávající zavazuje, že kupujícího uspokojí nad rámec jeho zákonných práv z vadného plnění, zejména tím, že mu vrátí kupní cenu, vymění věc nebo ji opraví anebo v této souvislosti poskytne službu, nebude-li mít věc vlastnosti uvedené v prohlášení o záruce. Tyto účinky má i uvedení záruční doby nebo doby použitelnosti věci na obalu nebo v reklamě. Záruka může být poskytnuta i na jednotlivou součást věci. Ujednají-li však strany jinou záruční dobu než uvedenou na obalu, platí dojednaná záruční doba. Záruční doba podle § 2115 NOZ běží od odevzdání věci kupujícímu. Kupující může vytknout vadu, která se na věci projeví v době dvou let od převzetí. V případě uvedení zboží do provozu třetí osobou běží záruční doba ode dne uvedení do provozu. Projeví-li se vada v průběhu 6 měsíců od převzetí, má se za to, že věc byla vadná již při převzetí. Délka záruční doby podle § 2165 NOZ trvá po dobu 24 měsíců od převzetí.
NOZ dále v § 2169 uvádí, že nemá-li věc požadované vlastnosti podle § 2161 NOZ, může kupující požadovat i dodání nové věci bez vad, avšak pokud lze vadu odstranit bez zbytečného odkladu, má kupující právo na bezplatné odstranění vady, tedy provedení bezplatné záruční opravy věci. Pokud by se vady opakovaly, může kupující od smlouvy odstoupit. Prodávající odstraní vadu v přiměřené době po jejím vytknutí tak, aby tím kupujícímu nezpůsobil značné obtíže, přičemž se zohlední povaha věci a účel, pro který kupující věc koupil. Rovněž má kupující možnost podle § 2171 NOZ požadovat přiměřenou slevu nebo odstoupit od smlouvy.
Reklamace zboží a provedení záruční opravy prodávajícím
Pokud poskytovatel plnění na vlastní náklady opraví jím původně dodané plnění, nedochází k uskutečnění nového plnění. Jde o plnění v rámci původní dodávky, ve které již je zakalkulována případná oprava. Provedení záruční opravy proto nepodléhá DPH na výstupu. Za vedlejší výdaje lze bezpochyby považovat i předpokládané záruční opravy v dohodnuté záruční době. Pokud by byla dodavatelem provedena oprava nepodléhající záruce, tj. nad rámec odpovědnosti za vady, o zdanitelné plnění půjde. Dodavatel musí odvést DPH na výstupu. To platí i v případě, že se oprava z nějakého důvodu provede bezúplatně, pokud přímo nesouvisí s ekonomickou činností. Základ daně se stanoví na základě ustanovení § 36 odst. 6 písm. b) ZDPH podle celkových nákladů vynaložených na poskytnutí služby.
Příklad 1: Záruční oprava provedena prodávajícím ve vazbě na DPH
- Plátce zakoupil frézu do své dílny za 50 000 Kč plus 21 % DPH 10 500 Kč, celkem zaplatil 60 500 Kč.
- Na zboží byla poskytnuta dodavatelem dvouletá záruční doba.
- V rámci záruční doby zákazník reklamoval na fréze závadu, kterou dodavatel uznal a přijal frézu k provedení záruční opravy ve své firmě.
- Řešení: Prodávající provedl záruční opravu bezúplatně, náklady na opravu činily 7 000 Kč. Prodávajícímu v souvislosti s touto opravou nevznikla povinnost přiznat daň, protože náklady na případnou záruční opravu prodaného zboží již promítl do jeho celkové ceny při prodeji.
Příklad 2: Oprava zboží prodávajícím po záruční době
- Plátce zakoupil frézu do své dílny za 50 000 Kč plus 21 % DPH 10 500 Kč, celkem zaplatil 60 500 Kč.
- Na zboží byla poskytnuta dodavatelem dvouletá záruční doba.
- Krátce po uplynutí dvouleté záruční doby zjistil kupující závadu na zakoupeném zboží. Pro opravu se obrátil na prodávajícího, který věc k opravě přijal. Prodávající provedl opravu bezúplatně z důvodu osobních vazeb na odběratele.
- Řešení: Prodávající, který provedl opravu bezúplatně, musí postupovat podle ustanovení § 14 odst. 3 písm. a) ZDPH, kdy za poskytnutí služby za úplatu se považuje také poskytnutí služby pro účely nesouvisející s uskutečňováním ekonomické činnosti plátce. Protože oprava byla provedena po záruční době a nebyla poskytnuta za úplatu, musí prodávající odvést daň na úrovni celkových nákladů vynaložených na opravu podle § 36 odst. 6 písm. b) ZDPH.
Záruční oprava z hlediska autorizované servisní firmy
Pokud záruční opravy provádí pro dodavatele záruční servis, pak tato oprava není zdanitelným plněním vůči osobě, která zboží reklamuje. Zdanitelným plněním podléhajícím DPH na výstupu je však služba poskytnutá záručním servisem dodavateli, kdy převezme plnění vyplývající ze zákonné odpovědnosti za vady dodavatelem. Služba servisní organizace dodavateli je zdanitelným plněním.
Příklad 3: Záruční oprava provedena servisní firmou
- Plátce daně, obchodní společnost AB, s. r. o., jako prodávající nabízí zákazníkům zemědělskou techniku v základní sazbě daně 21 % se záruční dobou 24 měsíců.
- Uzavřela smlouvu se servisní firmou CB, s. r. o., specializovanou na zemědělskou techniku na provádění záručních oprav.
- Kupující plátce Jan Nový zakoupil u obchodní společnosti AB, s. r. o., traktor za 500 000 Kč a 105 000 Kč DPH.
- V záruční době došlo k závadě na traktoru a kupující využil k opravě servisní firmu CB, s. r. o., které bezúplatně provedla opravu.
- Servisní firma CB, s. r. o., vynaložila na opravu včetně mzdových nákladů celkem 100 000 Kč plus 21 % DPH, celkem 121 000 Kč.
- Řešení: Pro servisní firmu se jedná o poskytnutí služby nikoliv kupujícímu Janu Novému, ale prodávajícímu firmě AB, s. r. o. Servisní firma tedy vyúčtuje za provedenou opravu firmě AB s. r. o., 121 000 Kč včetně DPH.
Prodloužení záruční doby za úplatu
Často se stává, že dodavatel nabízí kupujícímu prodloužení záruční doby za úplatu, nad rámec sjednané kupní ceny za dodávané zboží. Jedná se o službu podle obecného ustanovení § 14 ZDPH - poskytnutí služby, za které se považují všechny činnosti, které nejsou dodáním zboží. Nabízená možnost prodloužení záruční lhůty nebude považována za vedlejší plnění k plnění hlavnímu, tedy k dodání zboží, protože bez této služby je prodávané zboží funkční i bez prodloužené záruky, a ne každý kupující musí tuto nabídku přijmout.
Tabulka shrnující záruční doby:
| Typ | Záruční doba dle občanského zákoníku | Poznámka |
|---|---|---|
| Stroje a výrobky | 12 měsíců | Pro podnikatelské nasazení |
| Náhradní díly a příslušenství | 6 měsíců | Nové i vyměněné v rámci opravy |
| Provedené práce | 3 měsíce | Dle smlouvy o dílo |
| Stavba (kupní smlouva) | 24 měsíců | Dle § 2165 odst. 1 OZ |
| Stavba (smlouva o dílo) | 36 měsíců | Dle § 2629 odst. 3 OZ |
| Skryté vady stavby | 5 let | Od převzetí stavby |
| Oprava věci (podnikatel - spotřebitel) | 24 měsíců (lze zkrátit na 12 měsíců) | Dle § 2165 odst. 1 OZ |
| Životnost baterie | 6 měsíců | Není záruční doba, ale přirozená vlastnost |
tags: #zarucni #lhuta #vady #materialu #a #stavebnich