Zateplovací systémy přinášejí uživatelům několik zásadních výhod. Hlavní výhodou je úspora energií, jejichž ceny v dlouhodobém horizontu neustále rostou. S úsporou energií jde ruku v ruce i snižování emisí CO2, které mají negativní vliv na životní prostředí. Zateplením se zvyšuje povrchová teplota v interiéru a pro uživatele se zlepšuje vnitřní klima v místnosti. Zpravidla dojde i k přerušení tepelných mostů a tím zabránění vzniku plísní a řas na vnitřním povrchu stěn.
Pokud má zateplovací systém dlouhodobě dobře fungovat, je nutná dobrá součinnost stavebníka, projektanta, realizační firmy a dodavatele systému. Pro správnou funkci zateplovacího systému je nutné jeho správné založení.
Zateplení základů a soklu
Základy zateplujeme předně proto, aby nevznikal tepelný most. Speciální řešení tam, kde například není možné obnažit základy až takto hluboko, je tepelná izolace ve vodorovném směru. Tepelná izolace základových konstrukcí je tedy k soklové izolaci v kolmém směru. Samozřejmě, že by měla být vhodně chráněná před mechanickým poškozením, například dostatečnou vrstvou zeminy nebo dlažbou v pískovém loži.
V jaké fázi stavby máme základy a sokl zateplit? Z tohoto důvodu bychom měli mít zpracovaný detailní harmonogram stavebních prací, který získáme z kvalitně odvedené projektové dokumentace. Z toho může například vyplynout, že k částečnému zateplení základů může dojít ještě před jejich samotným vylitím. Zkrátka výkopy pro základové pasy uděláte o šířku polystyrenu větší a před betonáží tam desky nainstalujete. Nemusíte pak odhrnovat zeminu u základů a desky tam instalovat dodatečně. To může být technicky náročné především tam, kde je bedněním pro základ pouze rostlý terén.
Obecně ohledně zateplení základů a soklu existuje mnoho přístupů a metodologií. Lidé mají tendenci řešit především tloušťku polystyrenu, jeho umístění, typ a zda je vůbec nutný. Všiml jsem si trendu zateplovat dům více, než je nezbytně nutné. Dnes můžeme vidět i 300 mm tlustou izolaci na základech, kde bylo dříve obvyklým standardem 100 mm.
Čtěte také: Jak správně založit broušené zdivo?
Výběr materiálu pro zateplení soklu
Pro zateplování základů a částí konstrukcí od 300 mm nad povrchem země se používají výhradně polystyreny s minimální mírou nasákavosti a s lepšími mechanickými vlastnostmi (odolnější, tvrdší) než obyčejný polystyren. U výběru konkrétního typu výrobku je nutné počítat s budoucí povrchovou úpravou soklu. Chcete-li sokl obkládat, je vhodné pořídit pro tento účel polystyren s drsněným povrchem, na kterém bude pojivo dobře držet - s tzv. vaflovou strukturou. Extrudovaný polystyren na zateplení soklu a základů bývá v odstínech růžové nebo modro-zelené.
Na trhu lze také najít speciální polystyrenové tvarovky, které slouží zároveň jako ztracené bednění pro základy. Jsou to v podstatě dvě polystyrenové desky spojené distančníky. Po vylití betonem je tedy základ tepelně izolován jak z vnitřní, tak i z vnější strany. Jak již bylo několikrát zmíněno, zateplení soklu a základů je specifické především tím, že musí být použit „speciální“, tedy nenasákavý typ polystyrenu. Jakákoliv jiná varianta je nevhodná. Obyčejný polystyren absorbuje vodu a tím ztratí postupně jakékoliv izolační vlastnosti.
Výška zateplení nenasákavým polystyrenem by měla být minimálně 300 mm nad budoucí terén. Do této výšky je také nutné vytáhnout asfaltovou hydroizolaci domu. Na asfaltový hydroizolační pás se polystyren vždy lepí, abychom neproděravěli hydroizolaci. S typem pojiva Vám poradí výrobce zateplení, existuje více variant, od klasické polyuretanové pěny, přes lepidlo, až po pojivo na bázi cementu, které je vhodné na keramické stěnové prvky. Kde již nemáme hydroizolaci, můžeme použít nejjistější kotvení hmoždinkami. Základový polystyren může být bez jakékoliv úpravy v přímém kontaktu se zeminou.
Máme-li v projektové dokumentaci navrženou nestandardní tloušťku polystyrenu, obvykle to bývá u větších šířek, které se nevyrábí, můžeme si pomoci slepením dvou polystyrenových desek. Je ale nutné postupovat stejně jako například u zateplení ploché střechy. Není-li tepelná izolace řešena jinak, měla by zasahovat až do nezámrzné hloubky.
Obvykle je soklový polystyren tenčí než ten fasádní. Přesah desek tak vytváří vhodnou okapničku. Tento prvek by měl být popsán ve stavebních detailech soklu domu. Zvolíte-li některý z kamenných či keramických obkladů, může se stát, že bude sokl domu předsazen před rovinu fasády. Jednak to nevypadá dobře a zadruhé budete muset vyřešit detail napojení na fasádní tepelnou izolaci, jelikož bude vždy hrozit zatékání. Detail se pak vyřeší oplechováním. Proto je častější volba některé z tenkovrstvých variant, jakou je například módní marmolit nebo jiný druh soklových omítek. Aby jakýkoliv materiál na soklu domu dobře držel, bývá soklový polystyren vybaven tzv. vaflovým vzorem.
Čtěte také: Vše o zakládací cihle Porotherm
Zakládací lišty v ETICS
Založení ETICS je počáteční fází zateplení stavby. Hlavním požadavkem na tento detail je získání dokonalé roviny první řady tepelně izolačních desek. Nejen k tomuto účelu slouží fasádní zakládací lišty. Zakládací neboli soklové lišty se používají v počáteční fázi montáže tepelné izolace v ETICS. Požadavky na založení ETICS mají být zahrnuty v projektové dokumentaci.
Způsoby založení ETICS
- Pomocí soklové lišty nad úrovní terénu: Toto je nejčastější způsob. Soklová lišta tvoří rozhraní mezi extrudovaným polystyrenem (soklová deska, perimetr styrofoam, styrodur atd.), který se používá k zateplení pod úrovní terénu pro svoji minimální nasákavost, a expandovaným fasádním polystyrenem (EPS 70F nebo EPS 100F) nebo fasádními minerálními deskami nebo lamelami. Zpravidla bývá v menší tloušťce oproti expandovanému polystyrenu používanému nad soklovou lištou.
- Bez soklové lišty se stejnou tloušťkou izolace: Izolace soklu má stejnou tloušťku jako izolace nad soklem a různé typy omítek soklu a fasády jsou odděleny profilem.
- Bez soklové lišty s dotažením omítky pod terén: Omítka je dotažena až několik centimetrů pod úroveň terénu. Zde je nutné dbát na správnou hydroizolaci v soklové oblasti. Extrudovaný polystyren musí být proveden minimálně 30 cm pod úroveň terénu.
- Pomocí soklové latě: Tento způsob některé firmy preferují zejména kvůli ceně. Provádí se tak, že do lepidla v místě založení se vloží armovací síťovina a na stěnu se připevní dřevěná lať a provede se první řada izolace. Po zaschnutí se lať odstraní a na fasádní izolaci se nanese armovací vrstva i ze spodní strany a do ní se zatlačí armovací síťovina. Poté se provede zateplení soklu.
Typy zakládacích lišt
Hliníkové zakládací lišty
Tradičním řešením jsou zakládací hliníkové lišty z tvarovaného hliníkového plechu. Ty je při instalaci potřeba doplnit plastovou nasazovací okapní lištou, která oddělí hliník od cementových omítek. Okapní lišta navíc významně usnadní provedení funkčního odkapu a estetického detailu na přední hraně založení. Při výběru hliníkových lišt nezapomeňte správně zvolit dostatečnou tloušťku plechu. Ta má totiž zásadní vliv na mechanické vlastnosti lišty.
- Hliníkové zakládací lišty (soklové profily) jsou nezbytným prvkem pro přesné vodorovné založení tepelně izolačních desek v systému ETICS.
- Zajišťují nejen perfektní geometrii celé fasády, ale plní i důležitou ochrannou funkci - brání pronikání hlodavců do izolantu a chrání spodní hranu systému před mechanickým poškozením.
- Hliníková lišta s okapničkou 0,7mm je ideální pro přesné založení tepelně izolačních desek do roviny v kontaktním zateplovacím systému. Zajišťuje pohledově čisté ohraničení zateplovacího systému. Tento hliníkový plech zaručuje odolnost proti prorezavění a okapová hrana zamezuje vodě ve vzlínání za izolant.
Plastové zakládací sady
Progresivnějším a sofistikovanějším řešením jsou plastové zakládací sady, které vynikají zejména svou univerzálností pro různé tloušťky tepelných izolací. Systém složený z několika komponent umožňuje provádění detailu ve velkém rozsahu tlouštěk tepelné izolace. K plastovým zakládacím sadám se nabízí také řada spojek a spojovacích kolíků, které usnadňují montáž a napojení jednotlivých kusů. Plastové lišty jsou zcela bezproblémové z hlediska vedení tepla.
Pokud se izolant zakládá pod terénem nebo se provádí založení na lať, řeší se detail přechodu různých tlouštěk izolantu pomocí přechodové lišty. Při založení na lať bez zakládací lišty se na spodní hranu ETICS aplikuje běžná nadpražní lišta. Toto provedení je však pracnější.
Montáž a chyby při zakládání ETICS
Přestože založení ETICS je poměrně jednoduché, lze se při provádění dopustit řady chyb.
Čtěte také: Jak správně vybrat zakládací maltu?
- Kotvení zakládací lišty: K kotvení zakládací lišty se používají schválené zatloukací hmoždinky. Umísťují se 40 cm od sebe s tím, že vždy na začátku a konci lišty je provedeno upevnění. Upevnění na začátku a na konci se provádí kvůli omezení dilatace lišty. Hmoždinky, nejlépe s hřibovou hlavou, by měly být od sebe vzdáleny cca 30 cm.
- Vyrovnání nerovností: Lišta musí být na nerovném podkladu vyrovnána, tj. podložena podložkami, aby se přední hrana nevlnila. Vymezovací podložky jsou klíčovým detailem pro srovnání nerovností podkladu, protože zdivo není nikdy dokonale rovné.
- Dilatační mezery: Mezi jednotlivými zakládacími lištami vždy ponechávejte dilatační mezeru cca 2-3 mm. Hliník má vysokou tepelnou roztažnost a při montáži „natěsno“ by mohlo vlivem slunečního žáru dojít k deformaci lišty a následnému vyboulení fasády.
- Spojky: Délkové napojení soklových lišt se provádí pomocí soklových spojek, které jsou často vynechávány.
- Styk soklové desky se soklovou lištou: Velmi vážnou chybou je styk soklové desky se soklovou lištou bez těsnicí pásky.
- Styk izolačních desek: Další chybou při založení ETICS je styk izolačních desek v místě styku soklových lišt. Zde jsou „předprogramovány“ následné trhliny v omítce. Styk izolace se musí provést vždy mimo styk soklových lišt, alespoň 10 cm od sebe a (nebo) použít naklapávací průběžný profil.
Pro čisté a funkční vyřešení nároží budovy se doporučuje použít systémové rohy. Každý dělník má svůj vlastní postup, který mu při práci vyhovuje. Nelze stanovit pouze jeden konkrétní návod na všechny možné typy případů. Do hry vstupuje příliš mnoho parametrů a až na jejich základě se můžeme bavit o vhodném postupu zateplení. V případě jakýchkoliv nejasností spojených s montáží soklového a základového zateplení, pracovním postupem apod. máme v podstatě tři možnosti na koho se obrátit.
Doporučení
Doporučuje se, aby ETICS byl prováděn vždy na základě projektové dokumentace včetně řešení detailů a ve skladbách stanovených výrobci ETICS. Architekti i projektanti mají svoji úlohu částečně usnadněnou tím, že řada výrobců má zpracované detaily ETICS, odzkoušené a certifikované skladby jednotlivých systémů. Příkladem je LIKOV s.r.o., česká rodinná firma s více než 30letou historií, která se etablovala jako přední výrobce a dodavatel stavebních profilů a příslušenství pro systémy zateplení, omítky a suchou výstavbu.
Každé kvalitní zateplení začíná u soklu. Založení fasády není jen o přivrtání plechu.
Tabulka: Porovnání hliníkových a plastových zakládacích lišt
| Vlastnost | Hliníkové zakládací lišty | Plastové zakládací lišty |
|---|---|---|
| Materiál | Tvarovaný hliníkový plech | Plast (systém z několika komponent) |
| Doplnění | Plastová nasazovací okapní lišta | Spojky a spojovací kolíky |
| Tepelná vodivost | Vysoká tepelná roztažnost (potřeba dilatačních mezer) | Zcela bezproblémové z hlediska vedení tepla |
| Univerzálnost | Široká škála šířek (50 mm až 200 mm a více) | Vysoká univerzálnost pro různé tloušťky izolací |
| Ochranná funkce | Brání pronikání hlodavců, chrání spodní hranu před mechanickým poškozením | (Obdobná jako u hliníkových) |
| Estetika | Čisté ohraničení systému, funkční odkap | Umožňuje detailní řešení přechodů |
tags: #zakladaci #lista #fasady #na #extrudovany #sokl
