Asfalt, běžně označovaný jako asfaltová směs, je živičnatá látka, která se získává buď přírodní cestou, nebo jako vedlejší produkt při frakční destilaci ropy. Pro praktické účely se složení asfaltu rozděluje na asfalteny (nositele tvrdosti) a malteny (olejovité látky zodpovědné za plastické a lepivé vlastnosti asfaltu).
Asfaltové směsi a jejich složení
Asfaltová směs, která se využívá jako stavební materiál při výstavbě pozemních komunikací, je vlastně směs kameniva a asfaltu. Dále se do asfaltové směsi přidávají podle potřeby další látky, které vylepšují vlastnosti výsledného materiálu nebo ho různě upravují. Podle původu můžeme dělit asfalt na přírodní a umělý. Dále můžeme asfalt dělit podle typu užití na asfalt silniční a asfalt stavebně izolační. Oxidované asfalty se uplatňují hlavně v izolačních výrobcích a v menší míře také v silničním stavitelství. Jedná se o proces profukování měkčích asfaltů a zbytků z destilace vzduchem při teplotách kolem 250 až 300 °C. Přidáním organických rozpouštědel vznikají ředěné asfalty, jejichž používání je však z důvodu vysokého množství rozpouštědel a vyššího nebezpečí požáru opouštěno. Přidáváním kaučuků a termoplastů vznikají nové druhy asfaltů s lepšími vlastnostmi, které jsou odolnější vůči tvorbě mrazových trhlin a vyježděných kolejí.
Teplota a doba zpracovatelnosti asfaltu
Z obalovny by měla mít balená směs teplotu kolem 170 °C. Pro pokládku finišerem je optimum kolem 140 až 180 °C. Pracovní teplota pro válcování, tedy ukončení hlavního hutnění (uhlazení, žehlení), se pohybuje mezi 110 až 75 °C. Správně by se měla balená směs vyklopit cca do dvou hodin od naložení. Nicméně, jak ukázal příklad z praxe, tepelně izolovaná nástavba na Tatře Phoenix udržela po téměř třech hodinách čekání teplotu směsi na 165 °C, což znamená pokles o pouhých deset stupňů. To dokazuje účinnost certifikované tepelné izolace.
Důležitá měřená hodnota je na podkladu, na který se pokládá nová vrstva. Ta by měla vždy dosahovat minimální teploty +5 °C. Teploty vzduchu lépe odpovídají technologickým pokynům pro pokládku jednotlivých vrstev a zároveň je minimum srážek, proto je léto k provádění oprav zvlášť vhodné. Experti tvrdí, že asfalt se pokládá při teplotách kolem 120 až 150 stupňů a s horkem nemá žádný problém. Případné mírné mrholení při pokládce asfaltu až tak nevadí, alespoň se vyštěpený spojovací postřik nelepí na pneumatiky vozidel. Při hustém dešti se ale pokládat nesmí, protože hrozí rychlé ochlazení asfaltové směsi. Stejně tak by se nemělo pracovat, klesne-li venkovní teplota pod pět stupňů. Cokoliv pod tuto hodnotu je problém, protože se snižuje životnost vozovky. Kromě teploty je pro pokládku důležité i to, aby se pokládalo na suchý povrch.
Doba tuhnutí asfaltu
Pokud se jedná o nově položený asfalt, který byl zaválcován a už vychladl, lehkým osobním automobilem se mu určitě neublíží. Nicméně, ideální doba, za kterou lze bezpečně vjet na silnici, se obvykle pohybuje mezi 12 až 24 hodinami. Většina případů umožňuje vjezd ihned po přejetí válcem, jelikož teplota s tím nesouvisí, jen stlačení balené směsi. Po opravách se dá na to vjet hned, klidně i na teplou cestu. Nic se nestane.
Čtěte také: Tvrdnutí betonu a faktory
Faktory ovlivňující životnost nového povrchu
Životnost nového povrchu mohou negativně ovlivnit především dvě věci - špatná směs z obalovny a technologická nekázeň při pokládce. V prvním případě by tomu měla zabránit pravidelná certifikace obalovny a pravidelná kontrola vyrobené asfaltové směsi v laboratoři. Ve druhém případě do hry vstupuje hned celá řada faktorů. Základem je ale správný podklad, problémem je hlavně měkké podloží (nedostatečně únosné podloží) a kaverny, poruchy stávajících konstrukčních vrstev, které by mohly vést k propadu vozovky.
Příprava podkladu před pokládkou
Před pokládkou asfaltové směsi dochází ke spoustě dílčích prací, jako například odbourání nerovností, zametení povrchu, ošetření prasklin. Podklad by měl být suchý a zbavený nečistot. Na takto připravený podklad se aplikuje spojovací postřik, ten je nutné nechat tzv. „vyštěpit“. Až je vše připraveno, teprve pak se na tento podklad pouští mechanizace.
Práce v intravilánech
Práce v intravilánech, tedy v obcích, je obecně mnohem složitější než třeba při stavbě silnic či dálnic. Stavaři se zde často potýkají i s nekázní obyvatel, kteří nedodržují zákazové značky a neřídí se pokyny vyškolených pracovníků. Naráží se na větší problémy, je tu velký podíl ruční práce a častěji dochází ke zdržením.
Moderní silniční stavitelství a recyklace asfaltu
Asi 95 procent všech silnic v České republice má horní vrstvu z asfaltových krytů, zejména mastixových. Moderní silniční stavitelství zahrnuje návrh, stavbu a údržbu nejen silnic, ale i cest pro pěší. Cílem je vytvořit trvalé a bezpečné plochy pro dopravu s ohledem na ekonomické a ekologické vlastnosti. Asfalt je oblíbenou látkou hlavně díky jednoduchosti jeho zpracování a možnému využití ihned po vychladnutí. V porovnání například s betonovou vozovkou vyniká asfalt také snazší údržbou v případě poškození.
Asfaltové vozovky jsou recyklovatelné. Silnice se odstraňuje po vrstvách, které se zpracovávají proséváním nebo drcením na granulát. Ten se skladuje a následně přidává do nové asfaltové směsi. Důležité je, že drcená asfaltová vrstva nesmí obsahovat škodliviny, jako je dehet, jehož použití jako pojiva je od roku 1984 zakázáno z důvodu zdravotních rizik.
Čtěte také: Proces schnutí betonu
Problémy s recyklací asfaltu
Problémem při recyklaci asfaltu je stárnutí asfaltového pojiva, které začíná od prvního zpracování, ztrácí pevnost a tvrdne. K nápravě se používají omlazovací prostředky, které zabraňují rychlému lámání asfaltu a zlepšují jeho tečení téměř do původního stavu. Výzkumy v oblasti regenerátorů stále probíhají s cílem najít nejlepší přísady pro recyklaci asfaltu.
Typy asfaltových směsí
Litý asfalt (MA - Mastic Asphalt)
Asfaltová směs litého asfaltu neobsahuje žádné vzduchové mezery a nedochází u ní k zaklínění zrn kameniva. Kamenivo zde netvoří kostru jako u běžné asfaltové směsi. Veškeré účinky zatížení přenáší asfaltové pojivo, proto se používají tvrdé (TSA) či vysoce modifikované (PmB) asfalty ztužené navíc vyšším podílem vápencové moučky (tzv. filleru). Teplota ovzduší při pokládce litého asfaltu musí být minimálně -5 °C na vozovkách, na nemotoristických komunikacích dokonce minimálně -10 °C. Pokud se litý asfalt použije jako ochrana izolace mostní konstrukce, nesmí být teplota ovzduší pod bodem mrazu.
Oprava asfaltu za studena
Jedná se o asfaltovou směs, složenou z asfaltového pojiva a vhodného kameniva. Pojiva jsou vyráběna na bázi speciálně upravených asfaltů, které umožňují zpracování směsí i v zimních měsících. Směs je již připravena k okamžitému použití za studena a neobsahuje žádné toxické ani ekologicky závadné přísady. Nanáší se rychle bez použití speciálního vybavení. Studená obalovaná směs se používá pro opravy výtluků, překopů a podobných poškození v krytech vozovek, cest a dopravních ploch malého rozsahu (maximálně do 1 m²) klasickým postupem v průběhu celého roku.
Postup opravy za studena:
- Pokud se ve vyspravovaném místě nachází voda, je třeba se jí úplně zbavit.
- Na opravované místo je nutné nasypat tolik materiálu, aby mírně převyšoval hloubku tohoto místa.
- Vysypanou a rovnoměrně rozprostřenou hmotu lze zhutnit vibrační deskou, ručním pěchem nebo silničním válcem. V krajním případě lze zhutnit hmotu pouze lopatou nebo koly automobilu.
Závěrem: Kvalita českých silnic
Přes veškeré technologické pokroky se Česká republika v kvalitě silnic nachází na 69. místě za Mexikem nebo Maďarskem. Důvodů je několik, včetně pozdního zadávání zakázek stavebním firmám, což vede k pokládce asfaltu v chladnějších měsících, kdy jsou klimatické podmínky pro to nevhodné. To negativně ovlivňuje životnost vozovky a vede k vyhozeným penězům z veřejných rozpočtů.
Čtěte také: Jak dlouho chránit beton?
tags: #za #jak #dlouho #vytuhne #asfalt