Při stavbě domu z pórobetonových tvárnic PORFIX je volba a správná aplikace omítek klíčová pro dosažení dlouhodobé stability, tepelné izolace a estetického vzhledu. Tento článek poskytuje podrobný přehled možností omítek na PORFIX, praktické tipy pro jejich aplikaci a řešení specifických problémů, jako je vlhkost zdiva.
Příprava zdiva před omítáním
Před samotným omítáním je nezbytné zdivo správně připravit. Důležité je změřit vlhkost zdiva. Pokud je hmotnostní vlhkost vyšší než 20 %, je potřebné počítat s vyššími objemovými změnami, což vyžaduje vyšší flexibilitu omítky, nebo ošetřit celou plochu síťkou. Toto platí ve zvýšené míře i pro venkovní omítání.
- Zarovnání: Případné menší nerovnosti první řady srovnejte hoblíkem.
- Očištění: Před nanesením omítky je nutné podklad nachystat. V případě rekonstrukcí odstraňte zbytky starých omítek, solí nebo jiných nečistot.
- Navlhčení: Jádrové omítky nanášejte na navlhčený podklad. Zdivo proto nejprve pokropte vodou.
- Špric/Podhoz: Ve většině případů je potřeba nanést i „špric“ neboli podhoz - řídký nástřik ze směsi cementu a písku. Na špric lze použít naředěný AquaSan Porosity nebo jiný doporučený produkt.
Typy omítek a jejich vlastnosti
Omítky jsou zpravidla vícevrstvé - o vyrovnání a zpevnění se starají právě hrubé jádrové omítky. Aby omítky splňovaly přísné požadavky z hlediska funkčnosti i vzhledu, musí být vícevrstvé.
Jádrové omítky
Nejtlustší vrstvu, která si poradí i s velkými nerovnostmi, tvoří jádrová omítka. Kromě srovnání plochy zajistí také dostatečnou pevnost a odolnost povrchu. Platí, že čím silnější vrstvu omítky budete nanášet, tím větší zrno by měla mít. Na výběr máte ze 3 základních hrubostí (velikostí zrna) - 1 mm, 2 mm a 4 mm. Všechny jádrové omítky jsou určené pro nanášení v silnější vrstvě a pro vyrovnání i zpevnění podkladu.
Cementové omítky
Pojivo obsahuje cement a vápenný hydrát. Díky cementu je omítka dobře zpracovatelná a odolná. Má charakteristickou šedou barvu. I kvůli tomu se obvykle nepoužívá jako finální vrstva ani pro nenáročné aplikace.
Čtěte také: Tipy pro rychlý růst živého plotu
Vápenné omítky
Protože neobsahuje cement, je po zaschnutí bílá. Zpravidla se používá jen pro vnitřní použití - je méně odolná a pevná. V exteriéru se často používá i při rekonstrukcích historických objektů, protože představuje tradiční stavební materiál. Vzhledem k jejím vlastnostem bývá její tloušťka menší (do 20 mm). Výhodou vápenných omítek je dobrá paropropustnost.
Sanační omítky
Její pojivo obsahuje přísady, které způsobují větší pórovitost hmoty. Díky tomu vyniká nadstandardní paropropustností. Navíc dokáže zachycovat soli a zabraňovat tak vzniku silných výkvětů. Sanační omítky se používají pro omítání vlhkého nebo poškozeného zdiva. Proto se s nimi setkáte zejména při rekonstrukcích starých budov. Lze je použít na celou plochu zdí, včetně opukového zdiva, kde je spíše vhodná vápenná omítka, neboť cement opuce škodí.
Tepelně-izolační omítky
Používá se pro zlepšení tepelné izolace vnitřních i venkovních ploch. Tyto omítky obsahují speciální hydraulické pojivo a izolační materiál (perlit, nebo granulovaný polystyren). Obsahuje dolomitické vzdušné vápno a organické lehčící přísady. Dokáže posilovat tepelně-izolační vlastnosti zdiva, má vysokou vydatnost a je dobře zpracovatelná. Vyniká silnou paropropustností, díky čemuž dokáže přirozeně regulovat vnitřní mikroklima.
Finální vrstvy
V místech, kde vzhled hotové omítky nehraje zásadní roli, může být jádrová omítka současně finální vrstvou zdiva. Nejčastěji se k takovému řešení přistupuje při omítání garáží, kůlen, sklepů či skladových prostorů. Podklad vyrovnáte, ale viditelná hrubá struktura s vystouplými zrnky písku zůstane vidět. Prostor pak můžete jednoduše vymalovat třeba vápnem. Štuky a jemné omítky nemusíte na hrubou omítku nanášet ani v místech, kde plánujete lepit obklady. Jako podklad jim stačí dobře vyrovnaná a zpevněná plocha jádrové omítky.
Aplikace omítek svépomocí
Zatímco v minulosti si každý zedník připravoval omítku ze základních surovin sám, dnes většina upřednostňuje použití předpřipravených směsí v pytlích. Důvodem je nejen úspora času, ale i přesnost poměrů, díky kterému jsou výsledné vlastnosti hmot konstantní. Suché směsi dodávané v pytlích splňují přísné stavební normy.
Čtěte také: Tipy pro úzké živé ploty
Maltovinová pojiva pro úsporu nákladů
Pokud chcete cenu za stavební hmoty stáhnout dolů, nabízí se alternativa v podobě maltovinových pojiv. Jedná se o předpřipravené směsi, které však neobsahují písek. Ten přidáte společně s vodou až při míchání omítky. Pro srovnání - 25kg pytel se směsí jádrové omítky vám vystačí na omítání přibližně 0,8 m² plochy. Stejně velký pytel pojiva bez písku pak vystačí asi na 6 m². Cena obou pytlů bude přitom podobná.
Zkušený zedník si s omítáním poradí hravě. Do realizace jádrových omítek se ale můžete pustit i svépocí.
Postup nanášení jádrové omítky
- Než se pustíte do omítání, podklad si nachystejte. V případě rekonstrukcí odstraňte zbytky starých omítek, solí nebo jiných nečistot.
- Jádrové omítky nanášejte na navlhčený podklad. Zdivo proto nejprve pokropte vodou. Ve většině případů je potřeba nanést i „špric“ neboli podhoz - řídký nástřik ze směsi cementu a písku.
- Zejména při omítání křivých stěn doporučujeme používat omítníky. Standardně jde o dřevěné či kovové profily, které připevníte na stěnu a srovnáte pomocí vodováhy.
- Připravte si jádrovou omítku a začněte ji postupně nahazovat zednickou lžící na stěnu. Ihned po nahození ji postupně strhávejte latí - díky omítníkům bude rovnoměrně nanesená po celé ploše.
- Po omítnutí celé plochy omítníky vyjměte a přidejte maltu do míst, kde se vytvořily rýhy.
Nezapomeňte, že kromě stavebních hmot budete potřebovat i pořádné zednické vybavení.
Doba zrání omítek
Než se pustíte do štukování, nebo nanášení fasádní omítky, budete si muset po omítání pár týdnů počkat. Jádrové omítky musí pořádně vyschnout a vyzrát. Doba zrání závisí na okolní teplotě i vzdušné vlhkosti. Obecně platí, že 1mm vrstva omítky potřebuje zrát den. Při běžné tloušťce 20 mm proto počítejte s dobou zrání minimálně 20 dnů.
Sanační omítky a AquaSan Porosity
Přísada AquaSan Porosity je určená pro výrobu sanační omítky a je vhodná pro kamenné zdivo, kde vápno neuzavírá póry a je pro zdivo přirozenější. Sanační omítky s AquaSan Porosity vynikají nadstandardní paropropustností a dokážou zachycovat soli. Lze ji použít i na vlhké zdivo se značně degradovanými cihlami.
Čtěte také: Cihly a jejich složení
Tabulka: Příprava sanační omítky s AquaSan Porosity (orientační poměry)
| Složka | Množství (orientační) | Poznámka |
|---|---|---|
| Písek (říční) | 4 kbelíky | Záleží na vlhkosti písku |
| Cement (portlandský) | 1 kbelík | Doporučuje se český čížkovický cement |
| Voda | 1/3 kbelíku | Množství upravte dle konzistence, směs provzdušněním zřídne |
| AquaSan Porosity | 25 ml | Při míchání v míchačce zpočátku použít poloviční množství |
Při míchání směsi v míchačce se může stát, že míchačka začne přetékat, jak dojde k nabytí směsi. Nejdříve je nutné dost upravovat množství vody, protože když se dá doporučené množství, směs může být hodně řídká (záleží dost na vlhkosti písku). Na začátku míchání se směs jeví jako hustá, ale vlivem provzdušnění hodně zřídne. Následná práce je jako s klasickou maltou. Po vyzrání omítka nepraská a je celkem dost tvrdá.
Kombinace s jinými materiály
- Štuk: Sanační štuk lze aplikovat po technologické pauze, kdy jádrová omítka s AquaSan Porosity vyzraje (cca 2-3 cm tloušťky omítky = 20-30 dní). Zda přidávat AquaSan Porosity i do štuku, závisí na konkrétním výrobci štuku a jeho doporučeních.
- Lepidlo a perlinka: Lze přimíchat AquaSan Porosity do lepidla, aby se nezničily vlastnosti sanační omítky při natahování perlinky a lepidla.
- Hloubková penetrace: Hloubková penetrace před špricem a sanační omítkou s AquaSalt Stop a AquaSan Porosity může zlepšit soudržnost podkladu, zejména pokud se malta ve spárách a cihly drolí. AquaSalt Stop částečně nahrazuje hloubkovou penetraci a doporučuje se aplikovat až na špric.
Použití AquaSan Porosity na podlahu ve sklepě
AquaSan Porosity lze použít i na podlahu ve sklepě. Pomůže s regulací vlhkosti a zabrání uzavření podkladu, což je důležité, aby nedošlo k problémům s prosycháním zdí.
Řešení problémů s vlhkostí
Pro vlhké zdivo, zejména v historických objektech nebo tam, kde dochází ke vzlínající vlhkosti, je nezbytná komplexní sanace. Tato často zahrnuje:
- Injektáž zdiva: Chemická injektáž, například krémem AquaStop Cream, vytváří ve zdivu bariéru proti vzlínající vlhkosti. Injektáž by měla být provedena v průběžné spáře nad úrovní podlahy. U silných zdí (např. 90 cm opuky) se doporučuje injektáž ve dvou vrstvách.
- Osekané omítky: Vlhkostní omítky je nutné odstranit do dostatečné výšky, obvykle 30-40 cm nad úroveň, kde se projevuje vlhkost, případně až do výše oken.
- Sanační omítky: Po provedení injektáže se aplikují sanační omítky, které díky své struktuře umožňují zdivu "dýchat" a odvádět zbytkovou vlhkost.
- Odstranění příčin vlhkosti: Kromě sanace zdiva je klíčové odstranit hlavní zdroje vlhkosti, jako jsou netěsné odpadní trubky, špatně odvedená dešťová voda od základů nebo nedostatečné větrání sklepa.
Pokud se na omítce po injektáži objeví tmavé mapy způsobené sanačním krémem, lze je zakrýt vytvořením nízkého soklíku ze sanační omítky.
tags: #z #ceho #delat #omytku #na #porfix