V moderních dřevostavbách, které jsou stále oblíbenější díky své ceně a rychlosti realizace, je klíčová problematika vzduchotěsnosti. Netěsnostmi v chladných měsících vniká studený vzduch do interiéru, což zvyšuje potřebu vytápění. Navíc v okolí těchto konstrukčních chyb dochází k ochlazování konstrukce uvnitř a k umožnění difundující vodní páře ulpívat v těchto konstrukcích a provlhat dál do konstrukce.
V odborném prostředí specialistů na problematiku vzduchotěsnosti se hovoří o OSB jako o jakémsi difuzním retardéru - parobrzdě, která nikdy nezaručí nepropustnost vodních par ve vzduchu.
Parozábrana vs. Parobrzda: Rozdíly a význam
Hlavní rozdíl mezi parobrzdou a parozábranou spočívá v jejich aplikaci a implicitně i v celkovém řešení provedení. Parobrzdy jsou obecně určené pro výstavbu difúzně otevřených plášťů. Jedná se o fólii, která umožňuje průchod vodních par skladbou obvodové konstrukce, ale reguluje jejich charakteristiky tak, aby zmírnila riziko kondenzace a umožnila jejich postupné odvětrání. Parozábrany jsou určeny pro difúzně uzavřené pláště a ukládají se do skladby tak, aby v konkrétním místě zabránily dalšímu pronikání vlhkosti do nežádoucí části konstrukce. Jedná se v podstatě o membránu, která nepustí vlhkost k rizikovým materiálům a nechá ji odvětrat zpět do interiéru, resp. Parozábrana má velmi vysoké Sd (např. >100 m) a prakticky brání průchodu vodní páry. Používá se tam, kde je nutné zastavit difuzi úplně - např. u difuzně uzavřených skladeb.
Parobrzda má střední Sd (např. 2-10 m). Zpomalí průchod páry, ale zcela jej nezastaví. Používá se u difuzně otevřených skladeb (např. s minerální vatou nebo dřevovláknitou izolací). Ani nejlepší fólie vám nepomůže, pokud není vzduchotěsně napojená a slepená ve spojích.
Typy parozábran dle parotěsnosti:
- Parobrzdy: materiály, které jen velice málo regulují prostup vodních par do konstrukce.
- Parozábrany o střední parotěsnosti: fólie s malým odporem proti prostupu vodních par pro vlhkostně nenáročná prostředí.
- Parozábrany o vysoké parotěsnosti: fólie povrstvené hliníkovou vrstvou, zvyšující nepropustnost pro vodní páru.
- Parozábrany o extrémní parotěsnosti: mají Sd > 100 m a používají se k zabránění prostupu vlhkosti obvodovým či střešním pláštěm v konstrukcích s vysokou vlhkostí.
Parotěsná zábrana (fólie) zabezpečuje těsnost vnitřního pláště proti prostupu vodní páry do střešní nebo obvodové konstrukce, resp. do tepelné izolace. Vrstva parotěsné zábrany musí vzduchotěsně oddělit vnitřní prostory od ostatních konstrukčních vrstev a zabránit prostupu a následnému hromadění vlhkosti hlavně v tepelné izolaci. Funkčnost parotěsné zábrany musí být zajištěna vzduchotěsným spojováním a napojováním na stavební konstrukce pomocí lepících a těsnících doplňků.
Čtěte také: Beton a jeho vzduchová neprůzvučnost
Parotěsná zábrana je umístěna v konstrukci před tepelnou izolaci směrem z interiéru, případně mezi vrstvami tepelné izolace (určení síly vrstev dle doporučení výrobců tepelných izolací). Parotěsná zábrana musí vytvořit vzduchotěsný obal kolem obvodových konstrukcí jednotlivých místností a chránit tepelnou izolaci před vlhkostí.
Reflexní funkce parozábrany a vzduchová mezera
Další funkcí některých parozábran je i jejich reflexní schopnost, kdy se odráží sálavé teplo zpět do interiéru objektu. Je však nutno uvést, že fólii je potřeba natočit reflexní stranou k interiéru a že tato funkce funguje pouze v případě, když je mezi reflexní stranou fólie a podhledem (např. sádrokartonem) vytvořena uzavřená vzduchová mezera, ideálně o tloušťce 4 - 6 cm. Pokud vzduchová mezera chybí, reflexe nefunguje, jelikož vodivé teplo se neodráží. Čím větší je teplota v interiéru, tím více roste smysl využívání této reflexní funkce. Parotěsné zábrany povrstvené hliníkem tento efekt umožňují. Pro uplatnění tohoto úsporného jevu je ovšem zapotřebí uzpůsobit konstrukční skladbu tak, aby reflexe (odraz) tepelného záření mohla nastat.
OSB desky jako vzduchotěsnící vrstva
Tento článek se zabývá posouzením, zda lze v novostavbách dřevostaveb použít jako hlavní vzduchotěsnící vrstvu záklop z OSB desek namísto parotěsné fólie. OSB deska je sice vzduchotěsná, ale není parotěsná, proto se nazývá parobrzda. Logicky použití OSB desky bez parotěsné/paronepropustné folie v difúzně uzavřené konstrukci je nesmysl, protože OSB deska sama o sobě vlhkost částečně propouští.
Výrobce uvádí, že desky OSB Superfinish jsou vhodné pro to, aby se staly vzduchotěsnící vrstvou. Desky mají okraje na pero a drážku. Zjistili jsme, že i tenká deska s přelepenou páskou a s latexovým nátěrem může mít velmi dobré vzduchotěsné vlastnosti blížící se vzduchotěsnosti parozábrany. A alespoň u našich vzorků se neprokázalo, že by tloušťka samotné OSB desky, když je opatřená nátěrem, měla nějaký významný vliv, pouze v ceně a to negativním způsobem.
Dá se tedy doporučit realizace hlavní vzduchotěsnící vrstvy z tenkých OSB desek s nátěrem a s přelepením spár. Je to způsob jednoduchý, levný a zaručující vynikající výsledky při měření vzduchotěsnosti.
Čtěte také: Lehký Beton a Zvuková Izolace
Experimentální měření vzduchotěsnosti OSB desek
Testovány byly dvě různé tloušťky desek (12 mm a 22 mm) a různé druhy povrchových úprav. Měření bylo provedeno přístrojem Blower-door ve vzduchotěsné zkušební komoře vytvořené a umístěné v experimentální dřevostavbě EXDR 1. Vzorky byly zhotoveny z desek Kronospan OSB Superfinish ECO. Označení ECO znamená, že se jedná o progresivnější typ OSB desky. Pro spojení třísek se používá pojiva zcela bez formaldehydu. Emise formaldehydu jsou omezeny na přirozený obsah formaldehydu ve dřevě.
Z hodnoty n50 a objemu komory vypočítáme množství vzduchu v m3 za hodinu a odečtením hodnoty zjištěné u vzduchotěsného vzorku s parotěsnou folií získáme rozdíl, který připadá na měřený vzorek. Podělením plochou vzorku následně získáme hodnotu vzduchové plošné propustnosti Q50 [m3/(h.m2)].
Výsledky měření:
Námi používané zařízení Minneapolis 4.1 se neukázalo jako příliš vhodné. Z důvodu malé kubatury komory a relativně dobrým vzduchotěsným vlastnostem našich vzorků procházelo ventilátorem velmi malé množství vzduchu, které měřící zařízení určené pro celé obytné budovy nebylo schopno přesně zaznamenat. Proto velice záleželo na aktuálním osazení vzorku i osazení samotného zařízení, kolem kterého proudilo nejvíce vzduchu. U velkých staveb by takový průtok vzduchu byl zanedbatelný, tady však představoval podstatné procento celkového úniku. Z tohoto je patrné, že měření bylo zatíženo značnou chybou. Také počet vzorků je pro objektivní zkoumání nízký.
I přes tato omezení se ukázalo, že tenká deska s přelepenou páskou a s latexovým nátěrem může mít velmi dobré vzduchotěsné vlastnosti blížící se vzduchotěsnosti parozábrany. Tloušťka samotné OSB desky, když je opatřená nátěrem, neměla významný vliv.
Difúzně otevřené a difúzně uzavřené systémy dřevostaveb
Přestože je možné moderní dřevostavby realizovat také jako difuzně otevřené, jsou tyto systémy výrazně náročné, co se týče nákladů i realizace. Také proto se dřevostavby navrhují převážně s difúzně uzavřeným opláštěním, které brání kondenzaci vlhkosti uvnitř obvodových konstrukcí a tím je chrání proti degradaci navlháním nebo napadením škůdci (plísněmi).
Čtěte také: Úspora energií se vzduchovou mezerou
Difúzně otevřená skladba
Je již z principu navržena tak, aby umožňovala průchod molekul vodní páry konstrukcí. Tato vrstva musí zároveň splnit přísná kritéria na vzduchotěsnost celé konstrukce. K rosnému bodu musí v difuzně otevřené konstrukci docházet v minimálním měřítku a ideálně na vnější straně konstrukce směrem do exteriéru. Po stránce stavební fyziky je třeba dobře navrhnout plášť konstrukce s dostatečně silnou vrstvou tepelné izolace na fasádě domu. Obvodový plášť neobsahuje žádné parozábrany a materiály, které by bránily prostupu vodních par a suchého vzduchu stěnou či střechou. V některých difúzně otevřených konstrukcích se nepoužívá parobrzdná folie ale jen OSB deska s přetmelenými spoji či přelepenými air-stop páskou. Vlhkost je tedy v interiéru a záleží jen na uživateli, jak se s ní popere - v difúzně otevřené s parobrzdou má možnost projít stěnami. Vlhkost je tedy nutno odvětrat - mikro-ventilací v oknech, digestoří, krbem.
Výhody difúzně otevřených systémů:
- Vynikající tepelná izolace s koeficientem prostupu tepla, která odpovídá parametru pasívního domu.
- Dřevovláknité desky mají značně vysokou tepelně akumulační schopnost, nedochází k přehřívání domu v letních měsících.
- Obvodové stěny vykazují značnou požární odolnost.
- Vyšší zvukoizolační schopnost.
- Schopnost zbavit se případné nadměrné vlhkosti (např. při uzavření vlhkosti během výstavby nebo při havárii).
- Realizace výhradně s použitím ekologických, zdravotně nezávadných materiálů (tepelné izolace z dřevěných vláken).
Difúzně uzavřená skladba
Má na vnější straně stěna materiál, který má nízký difúzní odpor a nepropustí vodní páru (většinou tím je polystyren na konstrukci stěny, OSB desce, dřevotřísce nebo desce sádrokartonové). Důležitý je rosný bod. V tomto bodě dochází ke kondenzaci vodní páry na vodu a při návrhu skladby stěny je nutno se vyvarovat tomu, aby tento bod byl ve stěnách, tj. ještě před vnější EPS izolací. V zimě zde bude kondenzovat voda a ta se nemá díky neprodyšnému polystyrenu jak dostat ven. Stavíte-li tedy dřevostavbu, kde použijete standardní 16cm izolace ve stěnách a jako vnější izolaci dáte třeba 5 cm EPS, je to přesně tento případ - rosný bod bude právě ve stěně. Proto ne nadarmo se říká - co nejtenčí nosné stěny a co největší vnější izolace. V difúzně uzavřené s parotěsnou folií/paronepropustnou folií vlhkost zůstává uvnitř (v případě protržení folie či nesprávné aplikace má možnost projít stěnou).
Důsledky nesprávného řešení vzduchotěsnosti
Pokud vzduchotěsná vrstva chybí nebo je poškozená, hrozí riziko kondenzace vodní páry uvnitř konstrukcí. To vede k provlhání konstrukce, zhoršení izolačních parametrů, likvidaci samotné izolace a tvorbě plísní a hub. Hermeticky utěsněné objekty s malou nebo žádnou výměnou vzduchu jsou ze zdravotního hlediska značně rizikové: vytvářejí podmínky pro vznik povrchových plísní v interiérech staveb, jsou příznivým prostředím pro růst a šíření kolonií bakterií a dalších mikrobiologických kultur. Vnitřní prostředí utěsněných staveb s malou výměnou vzduchu také obvykle obsahuje zvýšené koncentrace chemických látek, těkajících z předmětů a chemických prostředků používaných při provozu domácností. Slepá snaha po dosažení energeticky úsporných řešení u rodinných domů bez ohledu na kvalitu vnitřního prostředí může vést k velmi problémovým výsledkům.
Správná volba parotěsné zábrany má určující vliv na chování zatepleného pláště budovy. Eliminaci chyb lze docílit tak, že správný typ parozábrany a spojujících komponentů do konstrukce budete vybírat nikoliv podle lobby výrobce souvisejícího materiálu či obchodníka, ale přímo podle technicko-aplikačních dispozic výrobce dotyčné parozábrany.
tags: #vzduchova #mezera #mezi #parozabranou #a #osb