Řezivo zahrnuje širokou škálu výrobků od neomítaných trámů, polštářů a fošen, které jsou často nesušené, až po omítané, vysušené, krácené a povrchově upravené řezivo. Stav opracování má významný vliv na konverzní faktory. Například z 1 m3 kulatiny je možné vyrobit 0,8 m3 neomítaného a nesušeného řeziva, ale pouze 0,4 m3 omítaného, kráceného, sušeného a povrchově upraveného řeziva.
Kromě stupně opracování existuje mnoho dalších faktorů, které ovlivňují konverzní faktor kulatina-řezivo. Co se týče materiálu, je podstatná především kvalita a rozměry kulatiny. V některých státech je výroba řeziva měřena v neomítaném a nesušeném stavu z důvodu, aby se dvakrát nezapočítával objem, který seschne nebo se odstraní během opracování. To je v kontrastu s jinými státy, především skandinávskými a severoamerickými, kde objem řeziva je mnohem častěji počítán a uváděn v konečném stavu zpracování.
Konverzní faktory v různých zemích
Například Německo uvedlo konverzní faktor pro jehličnaté řezivo 1,67. To znamená, že na výrobu 1 m3 řeziva je zapotřebí 1,67 m3 kulatiny. Naproti tomu USA uvedlo konverzní faktor pro jehličnaté řezivo 2,04. Při porovnání těchto dvou čísel by muselo platit, že pilařská výroba v USA je mnohem méně efektivní než v Německu, protože na výrobu 1 m3 řeziva spotřebují o 22 % více kulatiny. U subkategorií řeziva se však konverzní faktory liší velmi málo.
Měření objemu řeziva
Ve většině států UNECE, mimo Severní Ameriku, je objem řeziva měřen v m3. Všeobecně se přepokládá, že objem je určen podle aktuálních dimenzí, což umožňuje pouze malé odchylky (např. +- 2 mm). Je známo, že v některých oblastech Evropy je řezivo prodáváno na maloobchodním trhu dle objemu určeného na základě nominálních rozměrů, tzn. rozměrů před zpracováním. Například vysušené a opracované řezivo, které má nyní rozměry 45 mm x 95 mm a před opracováním mělo rozměry 50 mm x 100 mm, může mít udávaný objem podle původních rozměrů.
Kde je poměr aktuálních a nominálních rozměrů známý, např. v Severní Americe pro jehličnaté řezivo, jsou výrobní statistiky a konverzní faktory upraveny tak, aby odpovídaly aktuálnímu objemu.
Čtěte také: Kvalitní řezivo Brno
Měření v Severní Americe
V Severní Americe je řezivo obvykle měřeno v jednotkách boardfoot, které jsou definovány jako deska o ploše jedné stopy (30,48 cm x 30,48 cm) a tloušťce jednoho palce (2,54 cm), ekvivalentní hodnota v m3 je 0,00236 m3. Tudíž 1 m3 řeziva se zhruba rovná 424 boardfeet (bf). Tato jednotka vznikla proto, že řezivo bylo běžně prodáváno v neomítaném a nevysušeném stavu. V dnešní době se řezivo většinou prodává jako opracované a vysušené. Aby bylo možné se tomu přizpůsobit, dovolují normy dřevo menších rozměrů prodávat za nominální rozměry, takže ztráty vysušením a opracováním jsou ignorovány. Např. Při zjišťování objemu jehličnatého řeziva u šířky, tloušťky a v menší míře u délky je možné použití nominálních rozměrů, jak bylo zmíněno výše. Pak tedy 1 m3 vykázaný v nominálních rozměrech může ve skutečnosti představovat pouze 0,66 m3. Tato skutečnost byla zohledněna jak v konverzních faktorech, tak v databázi UNECE/FAO.
Pro zjišťování objemu listnatého řeziva se v Severní Americe používají jiná pravidla než u jehličnatého řeziva, a proto je pro listnaté řezivo uveden původní faktor 0,00236 m3/bf (424 bf/m3). U listnatého řeziva je také často skutečná tloušťka větší než nominální tloušťka a šířka a délka jsou uváděny na základě aktuálních rozměrů. Kolik boardfeet odpovídá 1 m3 je variabilní v závislosti na stavu zpracování řeziva (např. nevysušené, vysušené a neopracované, vysušené a opracované) a druhu řeziva.
Vliv hustoty a vlhkosti
Poměr mezi hmotností a objemem řeziva je proměnlivý a závisí především na hustotě dřeva, vlhkosti a sesychání. Většina zemí dodala materiálovou bilanci výroby řeziva. Podíl suroviny vhodný pro výrobu řeziva činí zhruba polovinu objemu kulatiny, která vstupuje do pilařské výroby.
Oceňování lesa a dřevní hmoty v ČR
Znaleckým posudkem je stanovena úřední cena lesa. Tohoto posudku se využívá pro soudní spory, dědická práva nebo majetkové převody. Jde také o odhad, který chce finanční úřad při prodeji lesního pozemku pro stanovení daně z nabytí nemovitosti. Existuje několik způsobů tohoto výpočtu, proto se i posudky vypracované různými znalci mohou dosti lišit. Tato cena většinou ani neodpovídá skutečné (tržní) ceně lesa.
V případě nákupu by budoucího vlastníka lesa měla zajímat hlavně tržní, tedy skutečná cena lesa. Tato cena je stanovena podle aktuální situace na trhu. Do takové situace se promítá aktuální výkupní cena dřeva a navíc také poptávka po jednotlivých dřevinách. Představuje zjištěnou cenu pozemku plus tržní hodnotu lesního porostu. Nemusí ještě představovat konečnou sjednanou cenu, která se objeví v kupní smlouvě.
Čtěte také: Řezivo za výhodné ceny
Tržní hodnota se zjistí odbornou analýzou, výpočtem a porovnáním průměrných cen již zrealizovaných srovnatelných prodejů v daném místě a čase. Přitom nebereme v úvahu případy, ve kterých mohla být cena ovlivněna mimořádnými okolnostmi, např. Porovnávací metoda - vychází z věrohodné nestátní nebo státní databáze kupních cen. Z hlediska tržní ekonomiky a vztahu nabídky a poptávky se jeví jako nejvhodnější. Metoda mýtní výtěže snížená o náklady na úklid klestu a zalesnění holiny.
Metody oceňování lesa
- Metoda čisté současné hodnoty (MPV). Čistá současná hodnota je ukazatel, který počítá pouze a jen s budoucím cashflow.
- Výnosová (důchodová) metoda.
- Metoda nejnižší rentability.
Způsob ocenění lesa pro investory kupující les. Investor vychází z výnosového ocenění, přičemž si rozvrhne v určitém časovém horizontu plánované těžby. Zjištěná (administrativní) cena lesa podle zákona o oceňování majetku č. 151/1997 Sb.
Zjištěná cena lesa je vypočítaná na základě platného cenového předpisu. Při stanovení zjištěné ceny je odděleně oceňována lesní půda a lesní porost. Součet těchto dvou položek dává výslednou cenu lesa. Oceňování lesního porostu je založeno na metodě věkových hodnotových faktorů, která vychází z modelu vývoje hodnoty porostu, tzn. z modelových věkových hodnotových křivek. V praxi jsou stanovené zjištěné ceny lesa ve srovnání se sjednanými cenami často neúměrně vyšší.
Lesní hospodářská osnova (LHO)
Pokud chcete určit přesně, jaká je cena lesa, může vám pomoci lesní hospodářská osnova (LHO), kterou lze najít na Úřadu pro hospodářskou úpravu lesů (tzv. ÚHUL). S pomocí LHO je možné zjistit, v jakém stavu váš les je, a odhadnout cenu.
Zastoupení dřevin v ČR
Lesy České republiky, s. p. jsou nejvýznamnějším producentem trvale obnovitelné suroviny - dřevní hmoty na území České republiky. Roční výše těžby dřeva se pohybuje kolem 7,5 mil. m3. Dnes tak představuje 2 649 147 ha, tj. 35 % rozlohy ČR. Zásoby dřeva v lesích narostly za 15 let o více než 100 mil. m3. Ročně se zásoby dřeva v posledních desetiletích zvyšují v průměru o 6,7 mil. m3. Při ročních těžbách mezi 16-18 mil. m3 nám tak v lesích za 15 let narostlo navíc 6 ročních těžeb.
Čtěte také: Řezivo pro vaše projekty
Z výše uvedených údajů se odvíjí také cena dřevní suroviny. Pro tyto investiční účely je výhodné si zakoupit les i po těžbě dřevní hmoty. Nesmíme ale zapomenout na povinnosti majitelů lesních pozemků. Zde se při stanovení ceny odráží zásoba, dostupnost, možnost těžby a situace na trhu.
Lesní porosty v ČR jsou velmi rozrůzněné a tím i specifické, takže i cena lesa je velmi rozdílná, a tudíž je třeba k jejímu stanovení přistupovat velmi individuálně. Sledujeme celkový průměrný přírůst porostu a průměrný mýtní přírůst porostu.
Výhodou uložených peněz do lesních pozemků je skutečnost, že kromě ceny lesního pozemku poroste pravděpodobně i cena dřeva. Investice do lesa je ale běh na dlouhou trať a vrátí se třeba až investorovým dětem či vnoučatům. Zájemci o koupi lesa, kteří mají zájem uložit své prostředky do lesních pozemků, a tím je zhodnotit mají zajímavou investiční příležitost. Je spočítáno, že les ročně přinese až 5-7% vložené částky.
tags: #výtěžnost #řeziva #z #kulatiny #výpočet