Živý plot je nejen krásným doplňkem zahrady, ale také praktickým prvkem, který může výrazně zlepšit kvalitu vašeho venkovního prostoru. Správně zvolený živý plot plní nejen okrasnou funkci a zajišťuje soukromí, ale také zachytává prach, tlumí vítr a zlepšuje mikroklima v zahradě.
Základním kritériem při výběru živého plotu je, zda chceme živý plot listnatý nebo jehličnatý. Každá dřevina má své specifické vlastnosti, a proto je důležité zvážit všechny aspekty - od funkce plotu přes rychlost růstu až po nároky na údržbu. Správně zvolený živý plot vám nejen zpříjemní pobyt na zahradě, ale také zlepší její mikroklima a estetický dojem.
Listnaté vs. Jehličnaté živé ploty
Zvolíme - li variantu listnatého živého plotu, je nutné počítat s tím, že většina listnatých dřevin na zimu opadává a každý podzim bude nutný úklid spadaného listí po celé délce živého plotu. Jedinými stálezelenými dřevinami vhodnými na živé ploty jsou různé druhy (resp. odrůdy) Buxusů (zimostráz, rod Buxus) a bobkovišeň lékařská (Prunus laurocerasus), které neopadávají ani před zimou. V případě jehličnatých živých plotů se každoročnímu podzimnímu úklidu spadaného listí vyhneme.
Kromě stříhání a zalévání (především těsně po výsadbě) není žádná další údržba nutná. Nejběžnějšími jehličnatými dřevinami používanými na živé ploty jsou tůje (rod Thuja, podle českého názvosloví zerav), cypřišky (rod Chamaecyparis) a tisy (rod Taxus).
Neopadavé vs. Opadavé dřeviny
- Neopadavé dřeviny: Tyto rostliny zůstávají zelené po celý rok, což je ideální pro zachování soukromí i během zimy.
- Opadavé dřeviny: Tyto rostliny ztrácejí listy na podzim, což může být výhodou v určitých situacích. V létě poskytují příjemný stín, zatímco v zimě propouštějí světlo.
Zákazníci většinou raději volí neopadavé živé ploty, protože zabezpečují soukromí po celý rok. Navíc velmi dobře vypadají.
Čtěte také: Využití betonových obrubníků
Oblíbené druhy rostlin pro živé ploty
Mezi ty nejoblíbenější patří stálezelené živé ploty jako jsou thuje, které velmi rychle rostou. U nás jich najdete nespočet. Velkou výhodou živých plotů je nenáročnost na pěstování, nemusíte se o ně téměř vůbec starat.
Jehličnaté dřeviny
- Tis červený (Taxus baccata L.): Pro výsadbu tvarovaných živých plotů je tis velmi vhodný například proto, že mimořádně snadno zmlazuje. Má výjimečnou schopnost rašit z adventních pupenů i ze starého dřeva kmínků. Stříhaný živý plot z tisů je vůbec nejhezčí a není zvlášť náročný. Celý tis - dřevo, jehlice i semena - je jedovatý, ale s jednou výjimkou - červený míšek plodu, který obklopuje semena, je možné jíst.
- Zerav západní (Thuja occidentalis L.): Má několik vlastností, pro které je patrně nejoblíbenější a nejčastěji používanou dřevinou pro výsadbu živých plotů. Je plně odolný mrazu, rychle roste, je celkem nenáročný. Pravidelně sestřihávané živé ploty občas důkladně zalijeme a každý druhý rok je přihnojíme kvalitním kompostem. Ještě lepší než základní druh je forma Thuja occidentalis Malonyana, která na zimu nehnědne, nýbrž zůstává celá zelená.
Túje (Thuja)
Pro svou nenáročnost, odolnost, rychlý růst, malé nároky na údržbu a v neposlední řadě i dostupnost jsou nejlepšími dřevinami na živé ploty zástupci rodu Thuja. Existují dva základní druhy thují - thuje západní (Thuja occidentalis) a thuje obrovská (Thuja plicata). Z těchto základních druhů byly vyšlechtěny mnohé kultivary, které svým růstem i vzhledem přesně splňují požadavky pro živé ploty.
Nejoblíbenějšími kultivary jsou Thuja occidentalis “Smaragd“ (tůje západní “Smaragd“), Thuja occidentalis “Brabant“ (tůje západní “Brabant“), Thuja plicata “Martin“ (tůje obrovská “Martin“) a některé další méně běžné kultivary např. Thuja plicata “Gerderland“ (thuje obrovská “Gerderland“), Thuja occidentalis “Holmstrup“ (thuje východní “Holmstrup“), Thuja occidentalis “Malonyana“ (thuje východní “Malonyana“) a mnohé další. Všechny zmíněné kultivary thují se výborně hodí pro živé ploty. Liší se hlavně vzhledem, popřípadě rychlostí růstu.
Cypřišky (Chamaecyparis)
Dalšími zástupci jehličnatých dřevin, které lze použít na živý plot jsou cypřišky. Vzhledem k tomu, že cypřišky patří do stejné čeledě jako thuje (čeleď Cupresaceae - cypřišovité), mají podobné nároky i růst. Nejvíce rozšířeným zástupcem je cypřišek lawsonův (Chamaecyparis lawsoniana) resp. jeho kultivary - cypřišek lawsonův “Columnaris“ (Chamaecyparis lawsoniana “Columnaris“) a cypřišek lawsonův “Ivonne“ (Chamaecyparis lawsoniana “Ivonne“).
Tisy (Taxus)
Poslední možností pro výběr z jehličnatých dřevin jsou zástupci tisů a jejich kultivary - tis červený (Taxus baccata), tis prostřední “Hillii“ (Taxus media “Hillii“) a tis prostřední “Hixisii“ (Taxus media “Hixisii“).
Čtěte také: Vše o betonových květináčích
Stálezelené listnaté dřeviny
- Bobkovišeň lékařská (Prunus laurocerasus L.): Jako většina stálezelených rostlin bobkovišeň nesnáší přímé slunce a nejlépe se jí daří v polostínu, v propustné zásadité půdě s dostatkem živin. Při velkých mrazech může někdy v zimě namrzat, ale velmi dobře regeneruje. Z bobkovišně lze vytvářet 1 až 1,5 m vysoké stálezelené tvarované živé ploty.
- Cesmína ostrolistá (Ilex aquifolium L.): Cesmína je velmi atraktivní, ale je poměrně značně choulostivá. V zimě často namrzá a při jejím nákupu budete muset sáhnout hlouběji do kapsy. Vyžaduje kvalitní živné půdy, které nemají být příliš lehké, ale přitom musí být propustné. Nesnáší přeschnutí půdy a přímé slunce, zejména v zimě.
- Zimostráz vždyzelený (Buxus sempervirens L.): Může se použít pro tvarované ploty až do výšky 1,5 m. Je to jedna z mála dřevin, které rostou jak na plném slunci, tak ve stínu. Prospívá v každé normální zahradní zemi, ale nejlépe se mu daří v písčitohlinité půdě. Nevhodné jsou jen těžké a příliš vlhké půdy.
Opadavé listnaté dřeviny
- Habr obecný (Carpinus betulus L.): Habr je asi nejvýznamnější dřevina pro zakládání živých plotů. Stočené uschlé habrové listy zůstávají na větvích často až do jara a opadávají teprve při rašení. Habrový plot tak i v zimě zůstává téměř neprůhledný. Dřevina není náročná na půdu. Roste stejně dobře jak v lehkých písčitohlinitých půdách, tak i v těžké jílovité a vápenité půdě. Je polostinnou dřevinou. Pro velkou regenerační schopnost, která umožňuje téměř neomezené tvarování, je jednou z nejoblíbenějších dřevin využívaných k vysazování živých plotů. Aby byly tvarované habrové ploty pěkné, vyžadují pravidelný řez a půdu bohatou na živiny. Velmi účelné je přihnojování organickým hnojivem.
- Hloh jednosemenný (Crataegus monogyna Jacq.): Hloh je nenáročná dřevina, která se spokojí takřka s každou půdou a dobře snáší sucho, žádá však plné výsluní. Pro svoji nenáročnost a výborné regenerační schopnosti, ale také pro neprostupnost patří hloh k nejvýznamnějším druhům pro výsadby tvarovaných živých plotů. Nejvhodnější vzdáleností pro výsadbu neproniknutelného hlohového plotu je 30 až 40 cm.
- Javor babyka (Acer campestre L.): Tento druh javoru je vhodný pro vytvoření živých plotů vysokých 1,5 až 3 m a širokých 0,8 až 1,5 m, mohou však být i vyšší. Lze je zakládat jak na výsluní, tak i ve stínu, musí se ale pravidelně krátce stříhat, protože jinak hůře obrůstají.
- Ptačí zob obecný (Ligustrum vulgare L.): Tuhé tmavozelené listy opadávají počátkem zimy a u kultivaru „Atrovirens“ vytrvávají na keři dokonce až do jara. Na stanoviště není ptačí zob náročný, daří se mu téměř v každé půdě na výsluní i ve stínu.
- Zlatice prostřední (Forsythisa x intermedia Zab.): Keř se vysazuje jako solitéra nebo do volně rostoucích živých plotů, snáší velmi dobře hluboký řez, a hodí se proto také na tvarovaný živý plot. Výhodou zlatice (neboli zlatého deště) je její naprostá otužilost, odolnost vůči škůdcům, rychlý růst, brzké rašení a nevadí jí ani přistínění. Zlatice není náročná na půdu.
Další zajímavé druhy
S živým plotem z bambusu se u nás zatím nesetkáte příliš často a díky tomu máte skvělou příležitost být originální. Bambus je nenáročný na stanoviště, rychle roste a brzy vám vytvoří celoroční soukromí. Vybírejte stanoviště, které není příliš větrné. Keřovitý hustý vzhled a olistění už od země nabízí bambusy rodu Fargesia. Sází se nejčastěji 1 sazenice na metr.
Péče o živý plot
O živé ploty se nemusíte denně starat, ale měli byste je pravidelně zastřihávat. Jedině tak dosáhnete krásného vzhledu a výšky, kterou potřebujete. O péči konkrétního živého plotu se dozvíte v detailu produktu. Naleznete zde informace o půdě, hnojení, zastřihávání, výšce nebo zálivce.
Pěstěný, stříhaný živý plot se stříhá podle druhu rostlin, minimálně 1× ročně. Pěstování živého plotu je proces, který vyžaduje trochu času a péče, ale výsledkem je krásný, zdravý a funkční prvek na vaší zahradě.
Jarní práce kolem živého plotu
V průběhu března a dubna je ideální doba k přesazování dřevin. Okrasné keře a živé ploty pohnojíme proleželým kompostem. Pokračovat můžete i ve výsadbě nových dřevin. Je třeba brát zřetel na mohutně rozrůstající se druhy, na jejich prostorovou náročnost a přizpůsobit tomu výběr stanoviště.Vypěstovat si krásný a hustý živý plot je úkol, který zabere několik hodin práce. Bohužel tím ale veškerá práce nekončí. O živý plot je třeba pravidelně pečovat a zalévat jej, aby se rozvinul jeho kořenový systém.
Výsadba živého plotu
Ještě než vyrazíme nakupovat rostliny, je nutné vědět, kolik jich budeme potřebovat. Pro vytvoření neprůhledné stěny je zásadním faktorem správný rozestup mezi rostlinami. Ten se může lišit v závislosti na zvoleném druhu (kultivaru) rostliny, ale také podle toho, jakou velikostní kategorii rostlin budeme vysazovat.
Čtěte také: Normy pro stavbu plotu
Živý plot sázejte 80-100 cm od plotu. Prostor, kde rostly tůje před výsadbou nových rostlin obohaťte kompostem nebo jiným organickým hnojivem. Rostliny hnojte až ve 2. roce po výsadbě.
Opadavé rostliny pro živý plot vysaďte na podzim. Pokud půda nemrzne, můžete živý plot založit i v zimě. Dodržujte následující pravidlo: čím dříve před rašením rostliny zasadíte, tím lépe se vytvoří kořeny. Stálezelené druhy zasaďte teprve, pokud už nehrozí trvalé mrazy. Pokud jsou rostliny, jako je bobkovišeň, nedostatečně zakořeněné, jsou náchylné k poškození mrazem. Bambus pro živý plot vysaďte také pozdě na jaře. Díky tomu bude mít do zimy víc času na růst.
Rychle rostoucí živé ploty
Pokud potřebujete, aby vám živý plot vyrostl co nejrychleji, pak je ideální volbou rychle rostoucí živý plot. V této kategorii takové najdete, jde o kultivary, které rostou nejrychleji. Jak intenzivně bude živý plot růst, závisí na druhu rostliny.
Pro rychle rostoucí živé ploty se hodí habr obecný (Carpinus betulus), buk lesní červenolistý (Fagus sylvatica) a javor babyka (Acer campestre). Pokud chcete polostálezelený nebo stálezelený živý plot, použijte ptačí zob nebo túji. Obě varianty rostou asi o 30 cm ročně. Také odrůdy bobkovišně (Prunus laurocerasus), například „Herbergii“, patří k rychle rostoucím živým plotům. Obzvlášť hustého živého plotu se dočkáte s cypřiškem Leylandovým (Cupressus × leylandii). Ročně roste až o 1 m. Rychle rostoucí je také stálezelená blýskalka s červenými listy (Photinia). Během sezóny nabere do výšky 20-40 cm.
Rychle rostoucí živý plot vyžaduje častější údržbu formou stříhání. Dvakrát ročně stříhejte druhy, jako je habr nebo javor babyka. Tis a cesmína potřebují jen jeden řez. Cypřišek Leylandův je náročnější: stříhat ho musíte třikrát do roka.
Tabulka s přehledem vlastností vybraných druhů živých plotů
| Dřevina | Typ | Rychlost růstu | Náročnost na údržbu | Stanoviště |
|---|---|---|---|---|
| Túje (Thuja) | Jehličnatá | Rychlá | Nízká | Slunce až polostín |
| Cypřišky (Chamaecyparis) | Jehličnatá | Střední | Střední | Slunce až polostín |
| Tis (Taxus) | Jehličnatá | Pomalá | Nízká | Slunce až stín |
| Habr (Carpinus) | Listnatá (opadavá) | Rychlá | Střední | Slunce až polostín |
| Bobkovišeň (Prunus laurocerasus) | Listnatá (stálezelená) | Střední | Střední | Polostín |
Ať už hledáte neopadavý živý plot listnatý nebo jehličnatý, vybírejte pečlivě, ať vám dělá radost. Kromě okoukaných tújí máte řadu dalších možností, jako jsou například zmiňované bambusy.
tags: #vysoký #živý #plot #druhy