Stavba opěrné zdi je považována za poměrně jednoduchou a bezproblémovou, nicméně praxe a řada poruch na existujících stěnách dokládá, že opěrné a zárubní zdi nelze podceňovat z hlediska projektové přípravy ani vlastního provedení. Možnosti využití a konstrukce jsou široké a je potřeba si vše dobře promyslet.
Možnosti využití a konstrukce
Existuje mnoho způsobů, jak vyřešit komunikační cesty, členění a tvarování terénu nebo zpevnění svahu. Nejčastěji využívané jsou takzvané opěrné gravitační zdi. Zátěž, které budou muset odolávat nově zbudované terasy, má velký vliv na životnost opěrné zdi. Je vhodné si pozvat odborníka, který stavbu posoudí, případně vypracuje projekt, který už řeší konkrétní prostor, funkci a technické parametry stavby.
Betonové palisády a zárubní zídky oddělují různé úrovně mírněji zvlněného terénu, nebo naopak vytvářejí na pozemku různé úrovně terénu na naše přání či podle představ zahradního architekta. Vytvářejí zajímavé terénní formace a korigují svahové nerovnosti. Ze svahů díky nim vytvoříme symetrické útvary, svahy ohraničíme vkusně a citlivě.
Využití palisád
Palisády je možné vyrobit z různých materiálů, nejčastěji je to dřevo a právě beton, dalšími materiály jsou plast a dřevoplast (woodplastic). Palisády se využívají k vytváření terasových stupňů a členění mírněji svažitého terénu, realizaci krátkých terénních schodišť, stavbě nízkých opěrných zídek, zakončování dlážděných ploch místo tradičních obrubníků, stejně jako k oddělování okrasných záhonů, travnatých nebo květinových ploch, relaxačních ploch a dětských pískovišť. Vhodné jsou též k vytváření a zdůrazňování geometrických obrazců na zahradách, k tvorbě vodních kaskád a jiných prvků zahradní architektury. A právě palisády lze v mnoha případech nahradit nízkými zárubními zídkami z betonových tvarovek.
Nízké palisády se hodí na chodníky, záhony a nízké schody, vysoké palisády umožňují zvládnout větší převýšení. Moderní palisády představují v zahradní architektuře nástroj, který vašemu exteriéru může dodat charakter. Nabízí mnoho způsobů využití. A právě volba správné výšky betonových palisád se odvíjí od toho, k jakému účelu je budete chtít použít. Betonové palisády jsou oblíbené především pro jejich univerzálnost, estetiku a praktičnost, kterou přinášejí do vašeho exteriéru. Palisády jako POLO, ALTA, DURO, CORTO a další, které patří do kategorie nízkých palisád, jsou ideálním řešením pro vymezení chodníků, cest, ale i květinových záhonů. Pro ty, kteří se potýkají s většími výškovými rozdíly na svém pozemku, nabízí vysoké palisády elegantní a funkční řešení.
Čtěte také: Výška betonové podlahy dle platné normy
Palisády rozšiřují nabídku o rozměrově menší prvky pro vytváření obrub, záhonů, lemů a menších stěn, které jsou většinou určeny k oddělení okrasné zeleně od pochůzných ploch ve stejné rovině nebo v různých výškách. Umožňují vytvářet pravoúhlé půdorysné tvary. Z palisád Paso, Luna nebo Pantea lze zbudovat libovolně tvarované obruby - kruhy, elipsy, oblouky, vlnovky aj. Také výška obruby se může průběžně měnit podle charakteru terénu.
Statický výpočet a stabilita
Stejně postavená opěrná zeď ze stejných materiálů se bude chovat různě na různých místech. A právě statický výpočet specifikuje požadavky na její provedení. A jejich dodržení zajistí stabilitu opěrné zdi. Opěrné zdi jsou posuzovány na překlopení, posunutí, napětí v ložné a základové spáře. Důležitý je též vybraný stavební materiál a způsob zpevnění svahu, stejně jako tvar, hmotnost a výška opěrné zdi, zatížení terénu nad korunou zdi, její sklon směrem k terénu, způsob uložení na základové konstrukci, druh zásypové horniny, způsob odvodnění zásypu a nakonec i vlastnosti půdy v lokalitě. Cena tohoto výpočtu jistě vynahradí jakoukoli závadu, která vede k jejímu rozebrání či zřícení.
Ani menší (nižší a kratší) opěrné zídky nejsou jednoduchými stavbami po stránce statické, ale ani z hlediska hydroizolace. Ovšem nízké opěrné zídky z palisád (tyčových betonových prvků) nebo dvou či tří vrstev betonových tvarovek se obejdou bez statického výpočtu.
Nízké opěrné zídky bez statického výpočtu
Bez statického výpočtu je možno zhotovit nízké opěrné zdi z palisád (tyčových betonových prvků) nebo dvou vrstev betonových tvarovek. Tyto zdi oddělují různě vysoké úrovně terénu. Tyto nízké konstrukce nevyžadují statický posudek, jelikož nejsou určené jako prvky odolávající zemnímu tlaku. Jsou to pouze „obkladové předsazené stěny“ před zárubním svahem. Navíc se za nimi případně provádí takové úpravy terénu, které zabraňují působení zemního tlaku - svah je zpevňován, ale velmi jednoduše.
Statické posouzení nepotřebujeme, pokud místo opěrné zdi vybudujeme zeď zárubní. Ta není určena k odolávání zemnímu tlaku, ale funguje pouze jako obkladová předsazená stěna před zárubním svahem. Úpravy terénu za zdí jsou takové, aby na ni zemina nepůsobila zemním tlakem. Jsou jednodušší než vyztužování opěrné zdi.
Čtěte také: Jaká je minimální tloušťka betonové podlahy?
Kdy je statický výpočet nezbytný
Při stavbě vyšší jak 1,2 m je nutno konzultovat se statikem s ohledem na typ zeminy a další okolnosti daného místa. Výstavbu opěrné zídky vyšší než 80 cm nelze brát na lehkou váhu. Zídka bude muset odolávat hmotnosti mokré zeminy, kterou bude mít za sebou, a má-li stavba vydržet, musí být zabezpečená proti prosakování. Základ vysoké opěrné zídky by měl sahat až do nezámrzné hloubky, což je u nás asi 80 cm pod úrovní terénu. V případě, že překonáváte rozdíl přesahující 1,5 m, vsaďte na jistotu a pusťte se do budování bezpečné zdi, která vydrží každý nápor.
Pro stavbu nízkých a okrasných zídek do výšky 90 cm lze použít systémy bez dutého vnitřku, které není nutné prolít drenážním betonem. Stavba těchto zídek je také velmi snadná. Rovinu jednoduše udržíte pomocí plastových spojek, které se po usazení kamene zasunou do drážek jednotlivých kamenů. Zde doporučujeme alespoň jednu spojku do středu kamenu a jednu na spoj mezi kameny zídky. Pokud je sklon příliš prudký, nebo v případě, že budujete skoro kolmou stěnu, neměla by maximální výška přesáhnout 90 cm. Tato zásada je důležitá z hlediska stability. Dodržíte-li ji, nemusíte budovat složité opěrné konstrukce a můžete se zcela spolehnout na samonosnost zídky.
Základové konstrukce a zemní tlak
Konstrukce je dole spojená se zeminou základovým pásem - posouzení stability je stejné jako u základového pasu. Výsledné zatížení v základové spáře je šikmé. Krajní body základové spáry jsou nestejně zatíženy. Bude docházet k nerovnoměrnému sednutí. Pokud bude zatížení hodně šikmé, pasivní složky nezabrání překlopení. Předpokládaný bod otáčení - líc základové spáry. Aktivní zemní tlak (vzniká ve chvíli, kdy dojde k povolení bloku zeminy za konstrukcí podél smykové plochy - posun zeminy - zvyšuje se napětí na konstrukci) působí na určitém rameni k bodu otočení, stabilizující síly jdou také proti sobě. Zkoumáme odpor proti vodorovné složce zatížení. Vlivem přitížení masivu nebo odkopání paty vznikne smyková plocha uvnitř celého masivu - konstrukce by mohla ujet s celým blokem masivu. Princip posouzení - něco jako proužková metoda v mechanice zemin. Jedním z proužků je i samotná opěrná zeď.
Zemina za běžnou gravitační opěrnou zdí působí zemním tlakem, který je závislý na druhu horniny. Jiné chování mají zeminy plastické a jiné nesoudržné a drobivé. Velký vliv má i množství vody nahromaděné za zdí. Hodnota zemního tlaku je přímo úměrná vlastnostem zeminy a výšce opěrné zdi (výšce zeminy za opěrnou zdí). Snížení zemního tlaku se provádí rozdělením výšky zeminy za opěrnou zídkou geomříží či geotextilií.
Stavba palisády a opěrné zdi
Nejprve je třeba důkladně promyslet, kde palisádu postavit, jaký bude její půdorysný tvar, výška a tvar horizontální (i horizontálně mohou být palisády zvlněné). Jestliže má palisáda i funkci zpevňující či vrstvící (bude vertikálně vrstvit pozemek), vyžaduje betonový základ sahající do nezámrzné hloubky (80 cm) a končící v hloubce 0,3 až 0,4 metru (podle délky palisádových profilů - palisády zapouštíme do terénu jednou třetinou jejich délky). Betonový základ musí být vodorovný, což ale platí i pro pouhý štěrkový podsyp. Poloha palisády musí být vůči zemi kolmá.
Čtěte také: Živé ploty v ČR a zákony
Při stavbě z palisádových prvků platí několik zásadních kroků, které stejně jako u prefabrikátů pro opěrné zdi, brání pozdějšímu výskytu vápenných výkvětů, růstu mechů nebo znečištění zeminou. Všechny palisády se kladou těsně vedle sebe (nebo za sebou) do betonového lože. Při zabudování je nutné kontrolovat svislost každé palisády. Z důvodu odformování při výrobě má každá palisáda kónicitu v rozsahu 3 až 12 mm v závislosti na zvolené výšce výrobku. Proto je nutné před zatvrdnutím betonového základu fixovat svislost palisád u vrcholu dřevěným nebo plastovým distančníkem.
Šířka základu opěrné zdi vždy odpovídá šířce použitých tvárnic. Hloubku betonových základů, případně hloubku a materiál podkladního lože a sklon opěrné zdi doporučí statik. Pokud není třeba vyloženě betonovat základy, stačí štěrkové lože. Štěrk bývá ukládán do výkopu, hloubku výkopu a sílu štěrkového lože opět určí statik (nejmenší hloubka výkopu je 15 cm a síla štěrkového lože 5 cm). Po celé délce musí být podklad vždy vodorovný.
Nízké zídky můžeme zakládat pouze na štěrkopískovém podsypu. U opěrných zdí vyšších než 1,5 metru je nutný betonový základ. U opěrných zídek vyšších než 1,5 m postačí základ ve výši 30 cm. Vhodnější jsou však pro méně namáhané opěrné zdi s výškou do 1,2 m bez použití výztuže. V takovém případě můžete zvolit rozestupy a přizpůsobit překrytí tvárnic sklonu svahu. Štěrkopískový podsyp je dostatečným základem pro zídky, které neplní opěrnou funkci. Jsou-li však vyšší než 1,5 m, vyhotovte nejprve betonový základ do výšky 30 až 40 cm, přičemž by měl sahat až do nezámrzné hloubky. Šířka základů má být o 20 cm větší, než je hloubka tvárnic.
Duté nebo plné tvarovky
Tvarovky pro opěrné zídky a zdi jsou včetně tvarovek palisádových nabízené prázdné (otevřené - duté), plné či polootevřené. Ty otevřené a polootevřené je zároveň možné využít k pěstování okrasných rostlin, kdy využijeme rostlinné druhy nenáročné na závlahu - nejlépe sukulenty a některé druhy travin. V případě zdících tvarovek se jinak dutiny využívají k armování ocelovými pruty a probetonování, čímž se zárubní zídka či opěrná zeď zpevní.
Při výstavbě opěrné zdi z dutých tvarovek Face Block je zcela nezbytné dodržet správný technologický postup a tím zabránit nejen narušení stability a nosnosti zdi, ale i pozdějšímu možnému znehodnocení povrchu stěny promáčením vodou. Proto musí být stavební konstrukce provedena tak, aby nebylo možné hromadění vody za zdí a její trvalé pronikání přes zeď. To je důvodem proč v úrovni základů opatřit zeď drenáží pro odvod vody. Zásyp za zdí musí být až k drenáži vodopropustný k čemu nejlépe poslouží hrubé kamenivo a poté je dobré zasypaný povrch zakrýt nopovou fólií.
Zdění nasucho
Základním předpokladem pro realizaci stavby opěrné stěny z tvárnic římský kvádr je projektová dokumentace a kvalifikovaný statický výpočet s ohledem na předpokládanou výšku stěny, třídu zeminy a další okolnosti v dané konkrétní lokalitě. Stavba opěrné zdi se provádí nasucho, bez použití malty, kdy jsou tvárnice proti posunutí kotveny vlastním zámkovým tvarem profilu. O celkovém sklonu zdi rozhoduje sklon uložení první řady tvárnic, která se zabuduje do betonového základového pásu v nezámrzné hloubce. Vzhledem k technologii suchého zdění je nezbytné věnovat pozornost umístění dostatečné filtrační vrstvy a nopové fólie za zdí. Zároveň je nezbytná drenáž pro odvedení srážkové vody vně zdi.
Opěrné zdi Stavoblock nelimituje výška a skládají se suchou cestou bez použití malty, lepidla či betonu. Opěrné zídky a stěny si můžete postavit přímé, zakřivené i kopírující tvar terénu. Základem stavby je zhutněné štěrkové lože, které si musíte připravit. Hydroizolace opěrné zdi je řešena drenážní trubkou za nebo pod zdí, drenážní vrstvou, případně geotextilií.
Zídky z přírodního kamene postavené na sucho jsou levné a jako technicky nenáročné betonový základ většinou nepotřebují. Vystačíte si u nich se zapuštěním spodních kamenů do půdy. Pokud by však svou výškou ohrožovaly vlastní stabilitu, což hrozí především u zídek vyšších než 60 cm, potom bude základ nezbytný. U obou se však vyžaduje mírné přimknutí ke svahu pod úhlem minimálně 10 °. Ze všech řešení právě jednoduchá suchá zídka v zahradě nejvíc vynikne. Ve své nižší podobě je dostatečně pevná, lze ji rozebrat a do spár můžete zasadit drobné rostliny.
Dekorativní a funkční prvky
Opěrná zídka na zahradě vyřeší problém nestabilním svahem, ale je rovněž výrazným dekorativním prvkem. Velmi dobře působí na zahradách opěrné zídky a stěny konstruované z barvených betonových tvarovek různě profilovaného povrchu. Účelné a designově atraktivní opěrné zdi z pohledového betonu přinášejí řešení při vyrovnání terénních změn. Opěrné zdi z betonu jsou ideální k vyrovnání terénu v různých výškách. Hodí se jak na zahrady a terasy, tak do veřejného prostoru. Opěrná zeď se cení právě pro svou pevnost a také možnost použití ve svahu.
Opěrná zídka z kamenů je nákladnější a složitější než zeď z betonových tvarovek. Odmění se vám však neopakovatelnou atmosférou nejstaršího přírodního materiálu a postupem času dokonale splyne s okolní zelení. Začněte výkopem rýhy, do níž se položí kamenný základ. Postačí zhruba deset centimetrů do hloubky a šířka by měla odpovídat rozměru kamenů, ze kterých se chystáte stavět. V základu je vhodné udělat drenáž z kačírku nebo kamenné drti, která zabrání provlhnutí a poškození první vrstvy kamenů. Pro základovou vrstvu použijte největší a pokud možno ploché kameny, aby byla zídka dostatečně stabilní. Pečlivě je upevněte do hliněného a štěrkového lože. Další řady kamenů klaďte vždy na tenkou vrstvu hlíny. Pokládejte kameny plochou stranou dolů a horní, členitější vrstvu pak dorovnejte hlínou. Tíha kamenů a dosypávání hlíny zajistí dostatečnou stabilitu a kompaktnost zídky, kterou můžete posílit drenáží v mezeře mezi stavbou a svahem.
| Typ zídky | Výška bez statického výpočtu | Požadavek na základ | Poznámky |
|---|---|---|---|
| Nízké palisádové zídky | Neomezeno pro obkladové stěny | Betonový základ do nezámrzné hloubky (80 cm) pro zpevňující funkci | Slouží k členění terénu, oddělování ploch. |
| Zárubní zídky z tvárnic | Neomezeno | Dle konkrétní situace, často postačí štěrkové lože | Fungují jako obkladové stěny před svahem, ne jako opěrné proti zemnímu tlaku. |
| Opěrné zídky z palisád | Bez statického výpočtu možné pro nízké zídky (dvě, tři vrstvy tvarovek) | Základ do nezámrzné hloubky (80 cm) pro zpevňující funkci | Vyžaduje promyšlené provedení, zapuštění palisád do terénu 1/3 délky. |
| Nízké opěrné zídky z betonových tvarovek | Do 90 cm | Štěrkopískový podsyp | Používají se systémy bez dutého vnitřku. |
| Opěrné zídky z přírodního kamene (suché) | Do 60 cm | Zapuštění spodních kamenů do půdy | Vyšší zídky vyžadují základ. Mírné přimknutí ke svahu (min. 10°). |
| Vegetační tvárnice | Do 1,2 m bez výztuže | Štěrkopískový podsyp | Vysoká pevnost, nízká nasákavost. Lze skládat na sebe bez malty. |
| Opěrné zdi z dutých tvarovek (prolité betonem s armaturou) | Nad 1,5 m | Betonový základ do nezámrzné hloubky (80 cm) | Vyžaduje statický výpočet a drenáž. |
| Opěrné zdi z litého betonu (s armaturou) | Nad 1,5 m | Betonový základ do nezámrzné hloubky (80 cm) | Nejpevnější varianta, vyžaduje bednění a statický výpočet. |
Osazování zídky rostlinami
Na konečný efekt dbejte i při osazování zídky rostlinami. Při výběru berte ohled na požadavky jednotlivých druhů, které mohou být například kyselomilné nebo vápnomilné. Stejně tak vezměte v úvahu i to, jak rychle se rozrůstají. Velmi rychle roste třeba rožec plstnatý - vytváří souvislé koberce, které mohou i přepadávat. Nejvhodnějším rostlinným materiálem na horní osvětlenou část zídek jsou různé druhy skalniček, okrasných trav a trpasličích dřevin. Pokud nechcete dlouho čekat na efekt porostlé zdi, už při budování zídky nechávejte větší volné prostory, naplňte je substrátem a vysaďte do nich už starší rostliny. Překonáváte-li větší terénní odskok, jsou nejvhodnější vegetační tvárnice, které osázíte zelení.
tags: #jaká #výška #palisádové #zídky