Od 1. července 2024 nabude v plné síle účinnosti nový stavební zákon (má číslo 283/2021 Sb.). Nová vyhláška Ministerstva pro místní rozvoj o požadavcích na výstavbu byla vyhlášena ve Sbírce zákonů 12. června 2024 s číslem 146/2024 Sb. Nová vyhláška nahrazuje stávající předpisy, zejména vyhlášku o požadavcích na stavby (č. 268/2009 Sb., také zkracována jako „OTP“) a vyhlášku o obecných požadavcích na využívání území (č. 501/2006 Sb.). Tyto předpisy byly často kritizovány pro svou přísnost. Rozhodování stavebních úřadů o umístění staveb či jejich změn je jedním z nástrojů územního plánování. Umístění každé jednotlivé stavby je samo o sobě způsobilé výrazně a na dlouhou dobu ovlivnit kvalitu prostoru, ve kterém žijeme. Umisťování staveb je proto svázáno celou řadou norem.
Obecné požadavky na vzájemné odstupy staveb
Obecné požadavky na vzájemný odstup staveb uvádí zákon č. 501/2006 Sb. a nově § 144 nového stavebního zákona, a to že vzájemné odstupy staveb musí splňovat požadavky urbanistické, architektonické, životního prostředí, hygienické, veterinární, ochrany povrchových a podzemních vod, státní památkové péče, požární ochrany, bezpečnosti, civilní ochrany, prevence závažných havárií, požadavky na denní osvětlení a oslunění a na zachování kvality prostředí. Odstupy musí dále umožňovat údržbu staveb a užívání prostoru mezi stavbami pro technická či jiná vybavení a činnosti, například technickou infrastrukturu. Většina těchto požadavků se promítne do stanovisek dotčených orgánů státní správy. Stavební úřad by pak měl posuzovat zejména osvědčení požadavku ohledně světla a zachování kvality prostředí. Stavební úřad by pak měl posuzovat zejména osvědčení požadavku ohledně světla a zachování kvality prostředí.
Dle nové vyhlášky č. 146/2024 Sb. je v odstavci 2) uvedeno, že umístěním stavby nesmí být znemožněna budoucí zástavba sousedního pozemku nebo ohrožena stávající zástavba sousedního pozemku. Stavba musí být dále umístěna minimálně 2 m od hranice pozemků vyjma pozemku veřejného prostranství. V případě umístění stavby na hranici pozemku, nesmí být ve stěně stavby orientované k hranici pozemku žádné stavební otvory; to neplatí při umístění stavby na hranici s pozemkem veřejného prostranství. Stavba musí být umístěna tak, aby bylo zamezeno stékání srážkových vod a spadu sněhu ze stavby na sousední pozemek.
Nová pravidla pro odstupy rodinných domů
Nová vyhláška bez náhrady ruší složitější kalkulaci odstupů mezi rodinnými domy a dalšími budovami prostřednictvím tzv. „sklopných výšek“. Nově musí být stavba umístěna jen minimálně 2 m od hranice pozemku vyjma pozemku veřejného prostranství. Oproti minulému právnímu stavu spoléhajícímu na přesnou kvantifikaci vzdálenosti staveb bude nyní důležité se vypořádat s obecnými požadavky na umožnění budoucí zástavby sousedního pozemku nebo neohrožení stávající zástavby sousedního pozemku.
Do 1. 7. 2024 platila vyhláška č. 501/2006 Sb., která pro rodinné domy stanovovala, že pokud je mezi rodinnými domy volný prostor, vzdálenost mezi nimi nesmí být menší než 7 m (ve zvlášť stísněných podmínkách může být tento parametr snížen až na 4 m), a jejich vzdálenost od společných hranic pozemků nesmí být menší než 2 m. Vyhláška dále pracovala s tzv. sklopnou výškou v případech, kdy některé z protilehlých stěn sousedních staveb pro bydlení měla umístěna okna obytných místností. Pak musel být odstup staveb roven minimálně výšce vyšší z protilehlých stěn. Tato pravidla se neuplatnila vždy, například u staveb umísťovaných v prolukách. Pokud se na pozemku s RD umísťovaly stavby garáže a další stavby související a podmiňující bydlení, pak vzdálenost od společných hranic pozemků nesměla být menší než 2 m.
Čtěte také: Jak splnit požadavky na požární ochranu ve výrobě
Odstupy staveb pro bydlení
Podle ustanovení § 25 odst. 4 vyhlášky č. 501/2006 Sb. platilo, že „jsou-li v některé z protilehlých stěn sousedících staveb pro bydlení okna obytných místností, musí být odstup staveb roven alespoň výšce vyšší z protilehlých stěn, s výjimkou vzájemných odstupů staveb rodinných domů podle odstavce 2“. Aby se citované ustanovení na umístění stavby aplikovalo, musely být splněny tyto dvě podmínky, tj. (i) jde o posouzení odstupové vzdálenosti mezi dvěma bytovými domy, nebo bytovým domem a rodinným domem, eventuálně mezi bytovým domem nebo rodinným domem a stavbou nebytovou, a současně (ii) je v některé z protilehlých stěn (uvedených) staveb pro bydlení okno obytné místnosti. Protilehlými stěnami se rozumí stěny, které jsou v rovnoběžném nebo obdobném postavení. Za protilehlé stěny naopak nemohou být považovány ty stěny, které by byly na sebe kolmé. Uvedené odstupy mezi stavbami pro bydlení neplatily pro jednotlivé stavby umisťované v prolukách. Obdobně se určovaly odstupy od staveb nebytových.
V následujících odstavcích § 25 vyhlášky č. 501/2006 Sb. byla řešena vzdálenost garáží a dalších staveb (souvisejících a podmiňujících bydlení) od společných hranic pozemků, která nesměla být menší než 2 m (odstavec 5), jakož i možnost umístit tyto stavby či samotný rodinný dům až na hranice pozemku v závislosti na charakteru zástavby (odstavec 6). V odstavci 7 byla pak upravena vzdálenost průčelí budov, v nichž jsou okna obytných místností. Tato vzdálenost musela být nejméně 3 m od okraje vozovky silnice nebo místní komunikace, přičemž se neuplatnila u budov umisťovaných ve stavebních prolukách řadové zástavby a u budov, jejichž umístění stanoví vydaná územně plánovací dokumentace.
Odstupy na území hlavního města Prahy
Na území hlavního města Prahy jsou pravidla (nejen) pro odstupové vzdálenosti staveb upravena odlišně od celostátní vyhlášky, a to nařízením, kterým se stanovují obecné požadavky na využívání území a technické požadavky na stavby v hlavním městě Praze (tzv. pražské stavební předpisy).
Vyhláška hl. města Prahy č. 26/1999 Sb. řeší vzájemný odstup staveb takto:
- Vzájemné odstupy staveb musí splňovat zejména požadavky urbanistické, architektonické, životního prostředí, hygienické, veterinární, ochrany povrchových a podzemních vod, ochrany památek, požární ochrany, bezpečnosti, civilní ochrany, požadavky na denní osvětlení a oslunění a na zachování pohody bydlení. Odstupy musí dále umožňovat údržbu staveb a užívání prostoru mezi stavbami pro technická či jiná vybavení a činnosti, které souvisejí s funkčním využitím území (například sítě technického vybavení, dětská hřiště).
- Jsou-li v některé z protilehlých stěn sousedících staveb pro bydlení okna obytných místností, musí být odstup staveb roven alespoň výšce vyšší z protilehlých stěn, s výjimkou vzájemných odstupů staveb rodinných domů podle odstavce 3 až 6. Uvedené odstupy mezi stavbami pro bydlení neplatí pro jednotlivé stavby umísťované v prolukách.
- Vytvářejí-li rodinné domy mezi sebou volný prostor, vzdálenost mezi nimi nesmí být menší než 7 m.
- V územích, kde je nutno stavbu přizpůsobit charakteru okolní zástavby, je možné uplatnit urbanistická hlediska a umístit rodinný dům, drobné stavby a garáže na pozemku rodinného domu až na hranici pozemku. V takovém případě nesmí být ve stěně na hranici žádné stavební otvory (např. okna, větrací otvory); musí být zamezeno stékání dešťových vod nebo spadu sněhu ze stavby na sousední pozemek; stavba, její část nesmí přesahovat na sousední pozemek.
Měření odstupů a vzdáleností
Způsob měření odstupů a vzdáleností je speciálně upraven v ustanovení § 25 odst. 8 vyhlášky č. 501/2006 Sb., a to skrze nejkratší spojnici mezi vnějšími (protilehlými) povrchy. Současně toto ustanovení taxativně vyjmenovává určité členitosti povrchu, od kterých se případně odstupové vzdálenosti měří (tj. balkony, lodžie a terasy). V tomto (úplném) výčtu není obsažena jakákoliv členitost povrchu stavby, ale pouze některé výstupy. Pokud takový výstup posuzovaná stavba nemá, je třeba vzdálenost měřit od vnějšího povrchu obvodové stěny.
Čtěte také: Analýza výrobních nákladů PVC kbelíků
Žádný právní předpis nemůže obsáhnout úpravu všech variant vztahů sousedících staveb. Text vyhlášky tak (například) neposkytuje oporu pro použití pomocných srovnávacích rovin řešících vzájemné vazby staveb ve svahu. Je-li nově umisťovaná stavba ve svažitém terénu, měla by být rozhodující výška této stavby počítána od základové desky. Pokud by nová stavba měla sousední stavbu převyšovat, musí být mezi stavbami minimální vzdálenost (měřeno na nejkratší spojnici) větší, než je výška nově umisťované stavby. Praxe pro tyto případy navíc dovodila tzv. sklápění výšek. Nicméně soudní výklad či obecně platná metodika v tomto směru dosud neexistuje.
Proslunění, osvětlení a stínění
Stávající vyhláška OTP (č. 268/2009 Sb.) stanovila relativně složitě nastavený požadavek na přímé denní prosvětlení bytu. To ale znemožňovalo zásadním způsobem rekonstruovat byty v typických starých čtvrtích, jako např. pražské Vinohrady nebo Dejvice, zejména pokud byly byty obráceny severním směrem, popř. měly menší okna nebo se nacházely v nižších patrech. Oproti celostátní vyhlášce tento požadavek ale byl vypuštěn pro Prahu v Pražských stavebních předpisech. V nové vyhlášce č. 146/2024 Sb. je požadavek na proslunění do značné míry redukován a prosluněny musí být pouze pobytové místnosti ve stavbě pro sociální služby a herny mateřské školy s výjimkou lesní mateřské školy. Vyhláška dále obsahuje požadavek na denní osvětlení a stínění, jejichž parametry budou rozvedeny v technické normě.
Stavba musí mít podle jejího účelu užívání zajištěno dostatečné přirozené, nucené nebo kombinované větrání. Stavba musí mít podle jejího účelu užívání zajištěnu kvalitu vnitřního vzduchu s možností regulace. Pobytová místnost stavby pro výchovu a vzdělávání musí být větratelná. Vnitřní prostor stavby musí být navržen a proveden tak, aby bylo zajištěno jeho denní osvětlení podle účelu užívání stavby. Zabudované technické zařízení a jeho rozvody působící hluk a vibrace musí být v budově s obytnými místnostmi a ve stavbě pro sociální služby navrženo a provedeno tak, aby byl omezen přenos hluku a vibrací do stavební konstrukce, zejména do chráněného vnitřního prostoru stavby. Stavba neveřejné účelové komunikace, venkovního pracoviště, venkovního sportoviště a reklamního zařízení o celkové ploše větší než 8 m2 se navrhují a provádí tak, aby bylo zajištěno omezení nežádoucích účinků venkovního osvětlení.
Parkovací stání
Návrh nové vyhlášky č. 146/2024 Sb. ještě v létě 2023 vyžadoval, aby pro byt nad 70 m2 byla zřízena dvě parkovací stání. Dle publikované verze vyhlášky ale postačí jen 1 parkovací stání na 120 m2 čisté podlahové plochy. To ale může být i několik bytových jednotek, např. i tři jednotky 2+kk, na které by tak připadalo jedno jediné parkovací místo.
Pro stavby nebo pro účel využití pozemku, s výjimkou staveb dočasných na dobu nejvýše 1 roku, se parkovací stání navrhují a provádí v počtu podle přílohy č. 1 této vyhlášky. Nelze-li parkovací stání navrhnout jako součást stavby nebo na pozemku stavby, musí být navržena a provedena na pozemku ve vzdálenosti do 300 m. Na plochách pro krátkodobé parkovací stání musí být navržena a provedena vyhrazená stání pro vozidla označená parkovacím průkazem označující vozidlo přepravující osobu těžce zdravotně postiženou a vyhrazená stání pro vozidla osob doprovázející dítě v kočárku minimálně v počtu stanoveném v příloze č. 1 k této vyhlášce.
Čtěte také: Objekty vodohospodářských staveb
Výšky místností
Stávající vyhláška č. 268/2009 Sb. vyžadovala, aby světlá výška místností činila alespoň 2,6 m v obytných a pobytových místnostech, resp. 2,3 m v podkroví (místnosti se zkosenými stropy musí mít tuto světlou výšku nejméně nad polovinou podlahové plochy místnosti). Oproti tomu podle nové vyhlášky č. 146/2024 Sb. světlá výška obytné místnosti nebo pobytové místnosti stavby pro bydlení musí činit minimálně jen 2,5 m. Světlá výška může být dokonce ve stanovených případech (např. podkroví) dále snížena.
Podle nové vyhlášky platí:
- Světlá výška obytné místnosti nebo pobytové místnosti stavby pro bydlení musí být minimálně 2,5 m. Světlá výška může být snížena až na 2,2 m, nejvýše nad polovinou podlahové plochy obytné místnosti. V podkroví musí být světlá výška obytné místnosti minimálně 2,2 m.
- Světlá výška pobytové místnosti mateřské školy s výjimkou zázemí lesní mateřské školy a výdejny lesní mateřské školy musí být minimálně 2,5 m.
- Podjezdná výška v prostoru garáže pro vozidla musí být minimálně 2,2 m.
- Pobytová místnost základní školy, střední školy a konzervatoře musí být navržena a provedena tak, aby byla dodržena kubatura vzduchu minimálně 5,3 m3 na jednu pobývající osobu.
Výjimky
Za splnění podmínek § 169 stavebního zákona stavební úřad může (ale nemusí) z ustanovení § 25 odst. 2 až 7 vyhlášky č. 501/2006 Sb. udělit výjimku. Problematika povolování výjimek je pak podrobně popsána v dokumentu, který vydalo Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky jako pracovní pomůcku odboru stavebního řádu.
Podle § 95 Vyhlášky č. 146/2024 Sb. je taktéž možné za splnění podmínek § 138 odst. 1 zákona č. 283/2021 Sb., (nový) stavební zákon, požádat o výjimku z nedodržení minimální vzdálenosti, tzn. z nedodržení alespoň 2 metrů od hranic pozemků a umístění stavby se stavebními otvory na hranice pozemků. Lze poukázat na to, že podle § 138 odst. 1 nového stavebního zákona nesmí být při udělení výjimky ohroženy sousední pozemky nebo stavby, což již chrání § 11 Vyhlášky č. 146/2024 Sb., ze kterého se výjimka uděluje.
Přehled změn v nové vyhlášce
Níže uvedená tabulka shrnuje klíčové změny, které přináší nová vyhláška č. 146/2024 Sb. v porovnání s dosavadními předpisy.
| Oblast | Původní předpis (např. Vyhláška č. 501/2006 Sb.) | Nová vyhláška č. 146/2024 Sb. |
|---|---|---|
| Odstupy rodinných domů | Minimálně 7 m mezi domy, 2 m od hranice pozemku. Možnost snížení na 4 m za stísněných podmínek bez oken. Použití "sklopné výšky" v případě oken. | Minimálně 2 m od hranice pozemku (kromě veřejného prostranství). Zrušení "sklopných výšek". Důraz na neznemožnění budoucí zástavby nebo ohrožení stávající zástavby. |
| Umístění stavby na hranici pozemku | Možné za určitých podmínek, např. garáže a stavby související s užíváním rodinného domu. | Možné, ale nesmí být stavební otvory ve stěně orientované k hranici (neplatí pro veřejné prostranství). Zamezení stékání srážkových vod a spadu sněhu. |
| Proslunění obytných místností | Složitě nastavený požadavek na přímé denní prosvětlení bytu. | Požadavek do značné míry redukován. Prosluněny musí být pouze pobytové místnosti ve stavbě pro sociální služby a herny mateřských škol (s výjimkou lesních). |
| Parkovací stání | Dle dřívější úpravy se specifickými požadavky. | 1 parkovací stání na 120 m2 čisté podlahové plochy. Dříve návrh 2 stání pro byt nad 70 m2. |
| Světlá výška obytných místností | Minimálně 2,6 m (obytné/pobytové), 2,3 m (podkroví). | Minimálně 2,5 m (obytné/pobytové), v podkroví minimálně 2,2 m. Možnost snížení na 2,2 m nad polovinou podlahové plochy. |
| Výjimky | Možnost udělení výjimky z § 25 odst. 2 až 7 za splnění podmínek § 169 stavebního zákona. | Možnost udělení výjimky z minimální vzdálenosti 2 m a umístění s otvory na hranici pozemku za splnění podmínek § 138 odst. 1 nového stavebního zákona. |
tags: #vzájemné #odstupy #staveb #výrobních #objektů #vyhláška