Český granát je jedním z nejznámějších a nejcennějších drahokamů v České republice. Tento krásný kámen má dlouhou historii a významné postavení nejen v české kultuře, ale i na celosvětové úrovni. Drahokam český granát, nazývaný také pyrop, charakterizuje temně červená barva, která připomíná krev. Proto byl často spojován s ochranou a silou. Role rodinného stříbra, národního kamene a mineralogického symbolu českého království hraje český granát. Mineralogové ho nazývají pyrop a jde o ohnivě červený průhledný minerál, barevně stálý a odolávající žáru i kyselinám. Je výjimečně barevně stálý a odolný proti žáru i kyselinám.
Historie a původ českého granátu
Historie jeho těžby a využívání sahá až do starověku, k výrobě šperků ho využívali již Keltové. Český granát se odborně nazývá pyrop a patří do široké rodiny minerálů ze skupiny granátů. Název pyrop je odvozen z řeckého slova pyropos, které znamená ohnivý. České granáty vznikly v matečné hornině za obrovských teplot a tlaků v hlubinách pod zemskou kůrou. Až mladší sopečná činnost je vynesla k povrchu, kde docházelo k intenzivnímu zvětrávání vulkanických hornin a k uvolňování českých granátů do tzv. pyroponosných štěrků, které byly spolu se sedimenty roznášeny do širokého okolí. Pochází z nejmladší geologické éry, čtvrtohor. První lidé objevovali české granáty v blízkosti vodních toků, později je ručně vybírali z ornice na polích. Z dochovaných záznamů se granáty nejprve sbírali na polích a rýžovaly z nánosů potoků.
První zmínky o těžbě českého granátu se datují do 16. století, kdy se začal systematicky dobývat na území Čech. V 18. století za vlády Habsburků dosáhla sláva českého granátu svého vrcholu. Název český granát užil jako první již v roce 1609 osobní lékař císaře Rudolfa II. Anselmus Boetius de Boot ve své knize Gemmarum et Lapidum Historia. Obliba českého granátu jako šperkového kamene mezi širokou veřejností rostla takovým způsobem, že o dvě stě let později ho označil Franz Xavier Maxmilian Zippe za nerostný symbol Českého království, a i dnes je český granát jako drahý kámen pocházející z Čech známý po celém světě. Žádný jiný kámen nenese ve svém obchodním názvu označení „český“ a žádný jiný kámen nereprezentoval naši zemi tak jako český granát. Ovšem kdo z panovníků učinil rozhodný krok, to byla Marie Terezie, která v roce 1762 zakázala vývoz surových granátů z českých zemí, a tím ochránila domácí monopol jejich těžby a zpracování. V 18. století přišly české granáty natolik do módy, že Marie Terezie vydala roku 1762 zákaz vývozu českých granátů ze země, aby ochránila tak domácí monopol těžby a zpracování granátu.
Lokalizace a těžba
Těžba českého granátu se tradičně soustředila do severních Čech, především do okolí měst Turnov, Česká Lípa a Podsedlice. Tato oblast byla po staletí hlavním zdrojem českého granátu a stala se centrem granátového průmyslu. Nejznámější lokalitou těžby českého granátu je Podkrkonoší, kde se granáty objevovaly v sedimentárních vrstvách řek a potoků. Český granát se vyskytuje hlavně v Českém středohoří, vzácněji v Podkrkonoší a na Kolínsku. Drobnějších nalezišť pyropů jsou ale v Čechách stovky. Ještě nedávno se granáty těžily v okolí potoka Věstřev. Český granát se tak stává ještě vzácnější a zvyšuje se jeho hodnota. Česká naleziště předčí světové výskyty jednotnou kvalitou a barevností pyropů, což umožňuje použití ekonomicky výhodného způsobu jejich těžby a zpracování.
Šperkařská firma Granát Turnov těží od jara do podzimu český granát v Podsedicích na Litoměřicku. Celý proces vynese jen zlomek granátu, řekli ČTK předseda představenstva Pavel Tvrzník a koordinátor těžby Jiří Boudný. O to unikátnější podle nich je, že družstvo se zabývá těžbou, zpracováním granátu, výrobou šperků i jejich prodejem, a to už 70 let. Krajský úřad Ústeckého kraje letos na jaře rozhodl, že těžba granátu v Českém středohoří může pokračovat. V Podsedicích družstvo ročně ze zhruba 24 000 tun zeminy vytěží kolem 350 až 400 kilogramů čistých granátů. Z tuny zeminy zde tedy vyberou kolem deseti až 20 gramů granátu. Vytěžené plochy firma podle Boudného rekultivuje, vrací na ně nevyužitý materiál.
Čtěte také: Beton svépomocí: Recept
Proces těžby a zpracování
Proces začíná v povrchovém dole, kde družstvo naloží na korbu nákladního kamionu materiál a doveze ho do úpravny granátové suroviny. "Vysype se z nákladního auta přímo do výsypky. Je to zhruba deset tun," popsal Boudný. Za výsypkou je tzv. vibrační podavač, který materiál posune. Nejprve projde strojem zvaným hrubotřídič. "Vše, co projde hrubotřídičem, je spláchnuto do takzvané bubnové pračky, která má dva úkoly. Roztrhat a rozmělnit jíly a odstranit kamení o velikosti 60 milimetrů a větší," řekl Boudný. Pásový dopravník materiál dopraví do sítového třídiče. "Odděluje kameny 8,5 milimetru. Všechno, co je menší, jde do dalšího procesu," uvedl Boudný. V poslední fázi se zachycují těžké minerály, mezi nimi i granáty. Na propachtovaných polích se vybírají vrstvy pyroponosných štěrků a vytěžený materiál se dále zpracovává. Pomocí sítových třídičů a bubnové pračky se čistí a třídí. Na konci celého procesu zůstane tzv. těžké koncentráty.
Vlastnosti a rozmanitost granátů
Český granát je drahokamem s hlubokými historickými kořeny. Jeho nádherná barva, spojená s bohatou tradicí těžby a výroby šperků, z něj dělá opravdový poklad nejen českých zemí, ale i světového dědictví. Granát má většina z nás spojený s rudou barvou, objevuje se však i v mnoha dalších odstínech. Druhů granátů ale existuje celá řada a jejich barva i tvrdost záleží na chemickém složení. Bývají průhledné i průsvitné, neprůhledné nebo matné, barevná škála se pohybuje od růžové přes oranžové, červené, rudé, zabarvené do hněda či fialova až po téměř černé, ale existují i granáty zelené a modré. Českým granátům se barevně nejvíc podobají almandiny a rhodolity, těžené například v Africe, Brazílii, Indii, Norsku, Šrí Lance nebo v USA.
Granát je křemičitan s různým obsahem dalších prvků (hliník, hořčík, železo, vápník). Složení ovlivňuje barvu minerálu, název i cenu. Následující tabulka představuje některé typy granátů:
| Název granátu | Složení | Barva | Charakteristika | Naleziště |
|---|---|---|---|---|
| Almandin | Vysoký obsah železa | Hnědočervená až černá | Běžný granát | Jeseníky, Čáslav, Indie, Madagaskar, Srí Lanka |
| Pyrop (český granát) | Vysoký obsah hořčíku | Krvavě rudá až černá | Vzácný | České středohoří, Jihoafrická republika, Rusko |
| Rhodolit | Na pomezí pyropu a almandinu (asi 70 % pyropové a 30 % almandinové složky) | Růžovofialová | Velmi žádaný ve šperkařství | USA, východní Afrika |
| Spessartin | Vzniká magmaticky | Průsvitná oranžová až tmavočervená | Vzácně s měňavým efektem | Šumperk, Drahonín, Chvaletice, Srí Lanka, Pákistán, Brazílie, Afrika |
Nejvzácnější granáty jsou pyropy s efektem změny barvy, dále smaragdové tsavority či zelené demantoidy z Ruska. Pyropy se obecně nacházejí po celé Evropě, USA, Rusku, Austrálii i Africe. Ty nalezené v Česku jsou známé jako české granáty a mají mezi ostatními výsadní postavení i přes své malé, několikamilimetrové rozměry (větší kameny jsou almandiny či rhodolity).
Velikost a jedinečnost českého granátu
V surovém stavu mívá velikosti do osmi milimetrů, po výbrusu kolem čtyř milimetrů. Celkem běžně lze v uvedených lokalitách najít pyropy o velikosti 1 až 3 mm, avšak teprve kameny nad cca 5 mm už jsou použitelné pro následné broušení a fasetování. Kameny nad 7 až 8 mm se považují za unikáty a jsou velmi ceněné mezi sběrateli. A kámen na 10 mm, to je skutečný svatý grál. Jeden z největších broušených českých granátů můžete vidět v muzeu v Trutnově, má 1,711 karátu a velikost 9 x 6 x 4 mm. Světově unikátní však nejsou jen granáty, ale také turnovská firma, jejíž historie začala v roce 1953.
Čtěte také: Výroba jímky z betonu krok za krokem
Český granát ve šperkařství a kultuře
Český granát se stal ikonou českého šperkařství, zejména během období národního obrození v 19. století. Mnozí umělci a šperkaři používali tento kámen jako symbol národní hrdosti. V současnosti se český granát stále těší oblíbě při výrobě šperků, především v tradičních designových vzorech, jako jsou náušnice, náhrdelníky, náramky a prsteny. Klasické granátové šperky často využívají kombinaci malých granátů v kulatých nebo oválných tvarech, zasazených do zlatých či stříbrných klenotů. Pyropy byly oblíbeným šperkařským kamenem již v období raného středověku a zdobily se jimi i oděvy, pochvy zbraní či záštity. Oblibě se těšil v první polovině 18. století. Po roce 1700 se české granáty rozšířily v klenotnictví a pro zajištění kvality řemesla bylo už v roce 1715 založeno kamenářské bratrstvo zvané Konfraternita svobodného kunstu štajnšnajdrovského.
Zájem o šperky s rudými kameny neustává, řekl Tvrzník. Výrobky si kupují jak zákazníci z tuzemska, tak ze zahraničí. Firma vyrábí i na zakázku, mimo jiné i České slavíky. Družstvo umělecké výroby Granát Turnov vyrábí originální šperky s českými granáty od roku 1953. Z jeho dílny pochází klasické, moderní i luxusní kolekce stříbrných a zlatých šperků (nejen) s českými granáty včetně dárkových předmětů a zakázkové výroby. Vlastní rozsáhlou kolekci granátových šperků. České granáty také těží a dále zpracovává, a to pouze pro vlastní výrobu šperků a doplňkového sortimentu. Provozuje síť sedmi podnikových prodejen, e-shop, Muzeum českého granátu v Praze a Galerii Granát v Turnově. „Každý náš šperk z českých granátů značíme puncem ‚G‘ a naleziště kamene a původ šperku garantujeme certifikátem, který šperk provází. Když navštívíte jednu z jejich kamenných prodejen, projdete se Muzeem českého granátu v pražské Karlově ulici nebo si jen tak „zalistujete“ jejich e-shopem, přesvědčíte se o síle Granátu Turnov na vlastní oči. K tradičním produktům a sériové výrobě přidávají jedinečnou rukodělnou zakázkovou výrobu, jednoduše řečeno dokáží vyrobit zákazníkovi šperk, který si vymyslí, a třeba i z kamenů, které si přinese. Vedle českých granátů pracují i s vltavíny, diamanty a jinými drahými kameny.
Díky své bohaté historii a unikátním vlastnostem je český granát vyhledávaný sběrateli z celého světa. Sběratelé často vyhledávají nejen samotné šperky, ale také surové granáty, které mají svůj vlastní estetický půvab a hlavně velikost a drahokamovou kvalitu. V Řádu zlatého rouna uloženém v drážďanském Zwingeru je zasazen kámen, který byl dlouho považovaný za největší český granát. V 19. století byly oblíbeným šperkem granátové šňůry. Jedním z nejvzácnějších šperkařských děl v České republice je souprava granátových šperků, kterou Ulrika von Levetzow zdědila po své matce. Ta se skládá z náhrdelníku, náušnic, prstenu, opaskové spony a dvou párových náramků. Podle odborníků je souprava se 469 českými granáty největším známým souborem českých granátů na světě.
Muzea a expozice
Dvě muzea granátů najdete v Praze. Zajímavé seznámení s českými granáty nabízí také expozice Ulriky von Levetzow v Oblastním muzeu v Mostě. Další zajímavou možnost k seznámení se vzácnými kamínky nabízí Muzeum českého granátu v Třebenicích: české granáty si můžete nejen prohlédnout, ale i sami nasbírat přímo u muzea v písku, dováženém z granátových nalezišť. Na drahé kameny a jejich zpracování se zaměřuje Muzeum Českého ráje v Turnově; kromě geologicko-mineralogické expozice si prohlédnete expozici Klenotnice se šperky, nádobami z drahých a ušlechtilých kamenů a stříbrnickými tepanými kousky z let 1891-1954, a také ryze současné práce, které vznikají na mezinárodních šperkařských sympoziích. V muzeu je i herna a s dětmi si můžete projít interaktivní Cestu kamene, hru, která vede z expozice do expozice a seznamuje návštěvníky s kameny od jejich vzniku přes zpracování až po proměnu ve šperk. Navštívit můžete také Kamenářský dům; replika roubeného stavení z přelomu 18. a 19. století. Dalším lákadlem je Kamenářská stezka; naučné tabule věnované tradicím kamenářství a šperkařství v Turnově mají podobnou barvu jako české granáty a seznámí vás se zajímavými místa města.
Čtěte také: Materiály na dřevěný plot
tags: #vyroba #cementu #dva #nerosty #cesky #granat