Výpočet požárního zatížení: Jak bezpečně používat polystyren v zateplovacích systémech

Tento článek se podrobně zabývá problematikou výpočtu požárního zatížení a využití polystyrenu v kontaktních zateplovacích systémech (ETICS), s důrazem na platnou legislativu a normy v České republice. Cílem je poskytnout ucelený pohled na požární bezpečnost staveb a specifika spojená s používáním hořlavých tepelných izolantů.

Legislativní rámec a technické předpisy

Nejprve jsou uvedeny právní a technické předpisy z oblasti stavební i požární ochrany, potřebné pro činnost autorizované osoby při posuzování požární bezpečnosti staveb. Každá stavba v České republice musí být provedena v souladu s veřejným zájmem, zejména s územně plánovací dokumentací, cíli a záměry územního plánování, obecnými technickými požadavky na výstavbu, technickými požadavky na stavby a zájmy chráněnými zvláštními předpisy.

Klíčové právní předpisy

Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), který nabyl účinnosti 1. 1. 2007.
Vyhláška č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb, ve znění vyhlášky č. 268/2011 Sb.
Vyhláška č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci), ve znění vyhlášky č. 221/2011 Sb.
Zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů.

České technické normy (ČSN)

V současnosti oblast norem upravuje zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů. Tvorbu a vydávání norem zaručuje stát, tvorbu řídí a zajišťuje Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví (ÚNMZ). Od 1. 1. 2000 jsou všechny české technické normy (ČSN) platné, avšak obecně nezávazné. Kmenové normy: Základní kmenové normy jsou ČSN 73 0802 a ČSN 73 0804. Normy uvádějí způsoby určení požárního (popř. ekonomického) rizika. Výpočet je sestaven podle Přílohy G ČSN EN 1991-1-2:2004.

Zajištění požární bezpečnosti staveb

Zajištění požární bezpečnosti stavby se děje jednak pasivní požární ochranou, tj. vhodným situačním umístěním, dispozičním řešením a správně navrženými stavebními konstrukcemi, jednak tzv. aktivními prostředky požární ochrany, jimiž se rozumí technická požárně bezpečnostní zařízení. Jedná se o zařízení elektrické požární signalizace, samočinné hasicí zařízení a zařízení pro odvod kouře a tepla.

Základní požadavky na požární bezpečnost zahrnují:

Čtěte také: Kalkulace plastových oken online

Zaručit po určitou dobu únosnost a stabilitu nosných a celistvost a izolaci požárně dělicích konstrukcí.
Zajistit bezpečný únik osob, popř. evakuaci zvířat a majetku. Tomuto požadavku je třeba přizpůsobit dispoziční řešení především vhodným návrhem komunikací v budově.
Zamezit šíření požáru uvnitř budovy. Opatření spočívají v dělení budovy na menší celky - požární úseky, popř. v jejich vybavování aktivními zařízeními požární ochrany.
Zabránit přenesení požáru z hořící budovy na sousední (protilehlou nebo přilehlou) budovu vkládáním dostatečných odstupů. Zohlednění požadavku se odráží v urbanistickém řešení.
Umožnit zasahujícím jednotkám požární ochrany účinný protipožární zásah.

Institut autorizovaného inspektora

Novinkou veřejného stavebního práva je zavedení institutu autorizovaného inspektora (zabývá se jím § 143-151 stavebního zákona). Institut autorizovaných inspektorů je zařazen na základě poznatků členských zemí EU. Označení inspektor vyjadřuje jeho funkci - kontrolovat přípravu podkladů ke stavebnímu povolení. Autorizovaný inspektor v žádném případě nenahrazuje kompetence správního orgánu, nemá vůbec žádné rozhodovací pravomoci a nemůže současně vykonávat tuto funkci u stavby, pro niž zpracoval projektovou dokumentaci. Služeb inspektora stavebník využívá pro urychlení povolovacího řízení tím, že mu provede kontrolu dokumentace, případně pro vydání osvědčení k užívání stavby.

Výpočet požárního zatížení

V České republice je jako základní veličina pro určování požárního rizika zavedeno požární zatížení. Jednotkou je kilogram smrkového dřeva na metr čtvereční požárního úseku [kg/m2]. Uvolněné teplo (hmotnost × výhřevnost) z tohoto zatížení se rovná uvolněnému teplu ze všech hořlavých látek v PÚ.

Složky požárního zatížení

Nahodilé požární zatížení p_n: zohledňuje všechny hořlavé látky závislé na provozu v požárním úseku - nábytek, vybavení, dekorace apod.
Stálé požární zatížení p_s: zohledňuje hořlavé látky v pevně zabudovaných konstrukcích: podlahových krytinách, dveřích a rámech oken, popřípadě v dalších stálých konstrukcích (dřevěné pódium, obklady na stěnách, podhledy). Je nutno upozornit, že jde o celkové hodnoty, které se již nepřenásobují počtem oken nebo plochou hořlavé podlahoviny. Buď se započítají celé, protože se v požárním úseku objevuje hořlavá zabudovaná konstrukce, nebo se nezapočítají vůbec.

Koeficienty pro výpočet

Součinitel a: (obvykle nabývá hodnot od 0,8 po 1,2) zohledňuje rychlost odhořívání materiálu uvnitř požárního úseku - tedy charakter materiálu a způsob jeho umístění v prostoru (příklad: jinou rychlost odhořívání budou mít „zmuchlané“ noviny oproti knihám v policích).
Součinitel b: (nabývá hodnot od 0,5 po 1,7, přičemž jde o uzavřený interval: pokud vyjde méně, uvažuje se s hodnotou 0,5, pokud vyjde více, uvažuje se s hodnotou 1,7) zohledňuje možnosti přístupu vzduchu (např. velikosti větracích otvorů) v obvodových stěnách či střeše. Celková plocha otvíravých otvorů v obvodových a střešních konstrukcích, které mohou zajistit neomezenou dodávku čerstvého vzduchu pro hoření; za otvory se nepovažují výplně.
Součinitel c: (nabývá hodnot od 0,5 po 1,0) zohledňuje instalaci požárně bezpečnostních zařízení v PÚ, konkrétně instalace elektrické požární signalizace (EPS), samočinného odvětrávacího zařízení (SOZ; též označováno jako zařízení odvodu kouře a tepla (ZOKT)), stabilního hasicího zařízení (SHZ) a případně zřízení vnitropodnikové hasičské jednotky. Pokud v PÚ není žádné z předchozích zařízení instalováno, zůstává c = 1,0.

Tabulka B.1 ČSN 73 0802 umožňuje pro specifické provozy použít při splnění určitých podmínek tabulkovou hodnotu výpočtového požárního zatížení p_v bez nutnosti výpočtu. Důležitá je konzistence nahodilého požárního zatížení; v celé ploše daného PÚ může být pouze ten provoz, pro který je p_v stanoveno, popřípadě provozy s nižším požárním zatížením.

Stupeň požární bezpečnosti (SPB)

Stupeň požární bezpečnosti je základním ukazatelem míry požárního rizika daného požárního úseku. Určuje, jak moc má být okolí od tohoto požárního úseku chráněno, popřípadě jak moc má být daný požární úsek chráněn od ostatních prostor (to platí zejména pro chráněné únikové cesty vyšších typů). Stupeň požární bezpečnosti (SPB) je vyjádřen římskými číslicemi I-VII, přičemž požární úsek v I. SPB je „nejméně nebezpečný“ a VII. SPB je z požárního hlediska „extrémně nebezpečný“. SPB se zvyšuje se zvyšující se požární výškou objektu, respektive se zvyšujícím se počtem užitných podlaží. Chráněné únikové cesty se zařazují minimálně do II. SPB. Dále se zohledňují rozvody hořlavých látek v potrubí světlého průřezu max. 100 mm a specifické provozy, u nichž může být SPB dán přímo projekčními normami.

Polystyren a ETICS v kontextu požární bezpečnosti

Kontaktní zateplovací systém (ETICS, z angl. External Thermal Insulation Composite System) hraje i nadále významnou roli při snižování energetické náročnosti budov. S rostoucími požadavky na hodnoty součinitele prostupu tepla se v tomto případě většinou pouze zvyšuje tloušťka tepelného izolantu. S rostoucí tloušťkou tepelného izolantu je ale stále aktuálnější otázka tzv. „požární otevřenosti fasády“, tedy, zda množství hořlavého tepelného izolantu neuvolňuje při svém hoření nadlimitní množství tepla.

Čtěte také: Výpočet objemu betonu

Třídy reakce na oheň

Všechny výrobky, které se mají použít na stavbě a které zároveň nemají třídu reakce na oheň určenou např. v Příloze A ČSN 73 0810 [1], musí být odzkoušeny na třídu reakce na oheň.

Do tříd A1 a A2 patří výrobky nehořlavé, kam lze v případě komponentů ETICS zařadit omítkoviny, cementová lepidla apod.
Do tříd B až E jsou zařazeny výrobky hořlavé, a to sestupně podle toho, jak moc přispívají k rozvoji požáru. Ve třídě B jsou výrobky sice hořlavé, ale jejich příspěvek není tak velký jako u výrobků ve třídě E, které k intenzitě požáru významně přispějí.
Ve třídě F jsou buď výrobky tak hořlavé, že nesplní ani kritéria pro zatřídění do třídy E, anebo ty výrobky, které vyzkoušené ještě nebyly.

Požární výška a požární pásy

Požární výška h je definována jako výška od čisté podlahy prvního nadzemního podlaží k čisté podlaze posledního užitného podlaží. Z hlediska požární bezpečnosti může být první nadzemní podlaží i takové, jehož podlaha sice leží pod úrovní okolního terénu, ne však níže než 1,5 m.

Oproti minulosti je třeba u zateplovaných budov aplikovat širší požární pásy z minerální izolace, které jsou rozšířeny z 0,5 na 0,9 metru. Pásy musí být umístěny nad soklem, okny a atikou domu, a to včetně nejvyššího podlaží kvůli eliminaci rizika vzplanutí střech. Výjimku tvoří rodinné domy a jednopodlažní budovy, u kterých nejsou protipožární pásy nutné. Důležitou změnou je, že protipožární norma platí nejen pro nově zateplované budovy, ale i pro objekty, které se zateplují znovu.

Požární pruh je nutno instalovat po celém obvodě objektu na rozhraní všech podlaží bez ohledu na to, zda jde o užitná podlaží, bez ohledu na podlažnost požárních úseků a bez ohledu na to, zda se na fasádě nacházejí požárně otevřené plochy. Požární pruh se tedy objeví i nad posledním podlažím (u atiky), na střešních objektech strojoven nebo mezi jednotlivými podlažími vícepodlažního požárního úseku.

Změny normy ČSN 73 0810:2016

Nové znění ČSN 73 0810:2016 [1] přináší z hlediska požadavků na zateplování staveb zásadní změny. Sjednocuje pravidla pro zateplování stávajících a nových staveb, sjednocuje pravidla z hlediska výšky objektu. Změnou je konkretizace podmínek pro zateplení již zateplených objektů a sjednocení požadavků v několika aspektech.

Čtěte také: Beton a cement: výpočet

Nově jsou kategorie čtyři, a to budovy jednopodlažní specifické, budovy s požární výškou do 12,0 m (včetně), budovy s požární výškou od 12,0 do 22,5 m (včetně) a budovy vyšší. Sjednoceny jsou i požadavky v rámci jednotlivých podlaží.

Nové znění normy uvažuje, že certifikovaný ETICS s tloušťkou izolantu do 0,2 m je bez průkazu požárně uzavřenou plochou, a tudíž PNP nevytváří.

Příklad výpočtu požárního zatížení ETICS

Zděná obvodová stěna bytového domu tl. 300 mm s požární odolností je zateplena ETICS s tepelným izolantem z EPS tl. 220 mm (typ izolantu např. Isover EPS Greywall; H = 39 MJ/kg; ρ = 13,5 až 18 kg/m3 [16]).

Q1 = M ‧ H = ρ ‧ d ‧ H = 13,5 ‧ 0,22 ‧ 39 ≈ 115,8 MJ/m2 ≤ 150 MJ/m2 … požárně uzavřená plocha, tj. PNP nevytváří.

Q2 = M ‧ H = ρ ‧ d ‧ H = 18,0 ‧ 0,22 ‧ 39 ≈ 154,4 MJ/m2 > 150 MJ/m2 … částečně požárně otevřená plocha, tj. PNP vytváří.

Jak je patrné, vlivem rozsahu objemové hmotnosti (13,5-18 kg/m3) v technických listech výrobků může být ETICS od tloušťky 220 mm požárně uzavřenou, ale i částečně požárně otevřenou plochou, což by zejména v intravilánu mohlo působit nemalé komplikace. V projekci se lze často setkat s radikálním zjednodušením: uvažuje se nižší hodnota rozptylu, čímž uvolněné teplo nedosáhne limitu. Toto řešení ovšem není na straně bezpečnosti.

Testování požární bezpečnosti ETICS

Index šíření plamene po povrchu i_s: vyjadřuje, jak rychle dovolí úprava fasády rozšířit plamen mimo původní ohnisko, a zkouší se podle ČSN 73 0863 [3]. Dle změny této normy se výrobky mající třídu reakce na oheň A1 nebo A2 mohou bez průkazu považovat za výrobky s nulovým indexem šíření plamene po povrchu.
Zkouška středního rozměru dle ČSN ISO 13785-1 [4]: reprezentuje scénář vnitřního požáru působícího přímo na svislých fasádních výrobcích. Vzorek je tvaru písmene „L“, 2,4 m vysoký. Výkon hořáku je redukovaný na 100 kW. Česká národní příloha určuje jako jediné kritérium, pokud nedojde k rozšíření plamene (po povrchu nebo vnitřkem tepelné izolace) přes úroveň 0,5 m od hrany vzorku.
Zkouška velkého rozměru dle ISO 13785-2 [7]: odpovídá situaci, kdy požár vzniklý v interiéru začne skrz okenní otvor působit na fasádu objektu. Vzorek je tvaru písmene „L“, má výšku 5,7 m. Běžným zápalným zdrojem je plynový hořák o výkonu 3 MW.

Návrhy na úpravu požární normy a úspory

Sdružení EPS ČR přišlo s návrhem na úpravu požární normy, která může přinést značné finanční úspory. Pokud budou navrhované změny přijaty, mohou lidé i stát ušetřit přes miliardu korun ročně díky realizaci zateplení s pomocí pěnového polystyrenu namísto minerální vaty. Změna požární normy v roce 2016 vedla u 15 - 20 % zateplovaných ploch obvodových stěn k přesunu od polystyrenu k minerální vlně, tj. k navýšení nákladů na zateplení o 20 - 30 %.

Ing. Ladislav Valeš, autor aktuální studie posuzující vliv požadavků ČSN 73 0810 na kontaktní zateplování budov, vysvětluje: „Svislé požární bariéry z minerální vlny měly být bariérou proti šíření ohně po fasádě do stran. Je však prokázáno, že oheň se v polystyrenu, který má výrazně nižší teplotu tání, než teplotu vzplanutí, na svislé ploše vodorovně šířit nemůže. Stejně tak se po vyhodnocení provedených zkoušek jeví jako zbytečná instalace vodorovných požárních bariér o výšce 900 mm. O požární odolnosti zateplené budovy rozhoduje primárně odolnost zasklení oken. Požár se šíří přes fasádu z okna do okna směrem vzhůru. Materiálová skladba zateplovacích systémů nebo výška požární bariéry podle poznatků z praxe zásadní vliv nemají.“

Studie zkoumá mimo jiné dopad změn uvedené normy, přijatých v roce 2016, na praxi zateplování budov v ČR. Příslušná část byla zpracována na základě rozborů dokumentace konkrétních požárů budov zateplených vnějšími tepelně-izolačními kompozitními systémy ETICS, z let 2012 až 2019. Své závěry studie dále opírá o požární zkoušky provedené v řadě požárních laboratoří v ČR i v zahraničí. Jednou z takových požárních zkoušek byla velkorozměrová požární zkouška dle ČSN ISO 13 785-2. Jejím cílem bylo ověřit vliv tepelné izolace na vertikální šíření požáru po fasádě budovy a také prověřit samonosnou funkci omítkového souvrství v extrémním požáru. Zkouška byla realizována na zkušební stěně s okenním otvorem, která byla z vnějšku zateplená pěnovým polystyrenem o tloušťce 200 mm. Požární zatížení o výkonu 3 MW, působilo na fasádu po dobu 30 minut. Nejprve byla provedena tzv. kalibrační zkouška bez zateplovacího systému a následně zkouška se zateplovacím systém, což umožnilo porovnat příspěvek samotného zateplovacího systému.

Návrhy Sdružení EPS ČR zahrnují:

Zrušit povinnost instalovat svislé požární bariéry z minerální vlny.
Zrušit povinnost instalovat vodorovné požární bariéry z minerální vlny.
Připustit možnost zateplit i vysoké budovy až do výšky 22,5 metrů jiným izolantem než minerální vlnou.

Jedna z mnoha demonstrací, které prokazují, že pěnový polystyren používaný ve fasádních zateplovacích systémech oheň nešíří, a proto nijak nenapomáhá k šíření požáru po obvodě budovy. Je tomu tak proto, že jeho teplota tání je nižší než teplota hoření a navíc obsahuje retardér hoření.

Možnosti založení ETICS a specifické detaily

Založení ETICS je nutno řešit podle následujících zásad u všech objektů podle kapitol 3.2, 3.3 a 3.4.

Tepelný izolant je založen pod terénem a pokračuje v nezměněné tloušťce do vyšších podlaží a zakládací lišta se nad terénem instalovat nemusí.
Tepelný izolant je založen pod terénem a nad terénem se tloušťka tepelného izolantu zvyšuje. Tento převis může umožňovat lokální akumulaci teploty, nicméně pokud je změna tloušťky řešena jako systémové uskočení dle technologického předpisu (s dvojitou perlinkou, rohovým profilem apod.), nejde o porušení celistvosti krycí vrstvy a požární pruh není třeba zřizovat.
Tepelný izolant je založen pod terénem, nad terénem se tloušťka tepelného izolantu zvyšuje a uskočení je řešeno jako nové založení s použitím zakládací lišty. Zakládací lišta (plastová nebo hliníková) je ze spodní strany většinou exponovaná, tedy bez krycí vrstvy, a vytváří tak slabé místo, kudy může požár vstoupit do tepelně izolační vrstvy. Toto riziko je potřeba eliminovat zřízením požárního pruhu s tepelným izolantem třídy reakce na oheň nejhůře A2 o výšce 0,9 m. Požární pruh nemusí být umístěn přímo u zakládací lišty, nicméně je nutno jej instalovat nejvýše 1,0 m nad terénem.
Tepelný izolant je založen nad terénem pomocí zakládací lišty, která vytváří slabé místo, kudy může požár vstoupit do tepelně izolační vrstvy. Toto riziko je potřeba eliminovat zřízením požárního pruhu s tepelným izolantem třídy reakce na oheň nejhůře A2 o výšce 0,9 m. Oproti původnímu znění normy, v níž nenasákavý tepelný izolant mohl zasahovat nejvýše 0,3 m nad terén, je v novém znění tento limit zvýšen až na 1,0 m. Ještě benevolentnější je v případě založení ve svahu, kde by se svah k požárnímu pruhu přiblížil na vzdálenost menší než 0,6 m. V místě napojení horizontální a svislé konstrukce může být až do výše 0,4 m nad úroveň horizontální konstrukce instalován nenasákavý tepelný izolant třídy reakce na oheň nejhůře E.

Další konstrukční řešení a detaily

Na části fasády bez požárně otevřených ploch (bez oken, dveří, vyústek technologického zařízení) lze vynechat všechny kombinace materiálů včetně základních požárních pruhů a lze použít pouze hořlavý tepelný izolant, pokud bude od ostatních částí fasády oddělen svislým požárním pruhem v šíři alespoň 0,9 m.
Vyústění technologického zařízení na fasádě nesmí být slabým místem, kterým by hrozilo prošlehnutí plamene do ETICS. Tepelný izolant v blízkosti elektrických skříní, vzduchotechnických zařízení (bez možnosti uzavření požární klapkou) apod. musí být třídy reakce na oheň nejhůře A2 v šíři 0,25 m na každou stranu. Od této úpravy lze upustit, pokud je stejně jako u oken nad technologickým zařízením zřízen základní požární pruh vzdálený maximálně 400 mm.
Možný výrazný nárůst teploty v bleskosvodu při zásahu bleskem musí být zajištěn tepelným izolantem třídy reakce na oheň nejhůře A2 v šíři 0,25 m na každou stranu od vedení bleskosvodu po celé výšce fasády.
Vnější úprava fasády nesmí umožnit větší tvorbu (toxických) zplodin hoření, které by mohly ohrozit evakuaci osob. Stejné, respektive ještě přísnější, požadavky platí u vnějších únikových cest (úniková schodiště, pavlače apod.).

Tabulka požadavků na různé konstrukce

Různé požadavky pro různé konstrukce jsou patrny v následující tabulce. Ve všech případech musí být index šíření plamene po povrchu nulový (i_s = 0,0 mm/min).

Konstrukce	Požadavek na třídu reakce na oheň ETICS / tepelného izolantu	Poznámka
Jednopodlažní objekty	Nejhůře E	Pokud tvoří jeden požární úsek a požární odolnost konstrukcí je hodnocena podle položky 12 tabulky 12 ČSN 73 0802 nebo položky 13 tabulky 10 ČSN 73 0804.
ETICS kontaktně spojený s konstrukcí (mezera max. 4 mm)	i_s = 0,0 mm/min	Pokud je systém bez stanovených požárně technických vlastností, nelze požadavek splnit. Musí být certifikovaný ETICS.
Založení ETICS pod terénem (nezměněná tloušťka)	Žádný požární pruh není třeba	Zakládací lišta se nad terénem instalovat nemusí.
Založení ETICS pod terénem (tloušťka se nad terénem zvyšuje, uskočení systémové)	Žádný požární pruh není třeba	Pokud je řešeno jako systémové uskočení dle technologického předpisu.
Založení ETICS pod terénem (tloušťka se nad terénem zvyšuje, nové založení s lištou)	Nejhůře A2, výška 0,9 m	Požární pruh instalován nejvýše 1,0 m nad terénem.
Založení ETICS nad terénem pomocí zakládací lišty	Nejhůře A2, výška 0,9 m	Limit pro nenasákavý tepelný izolant zvýšen na 1,0 m nad terén.
Napojení horizontální a svislé konstrukce	Nejhůře E	Až do výše 0,4 m nad úroveň horizontální konstrukce.
Zateplení stávajících objektů (překrytí původní vrstvy)	Stejné požadavky jako pro novostavby	Bez ohledu na třídu reakce na oheň původního izolantu.
Zateplení stávajících objektů (nový systém třídy B s nehořlavou vrstvou)	Nejhůře B s vnější celistvou vrstvou nehořlavého materiálu tloušťky alespoň 25 mm	Nehořlavá vrstva musí krýt ostatní části ETICS ze všech stran.
ETICS v požárně nebezpečném prostoru (PNP) jiného požárního úseku (stejného objektu)	Lze použít bez ohledu na třídu reakce na oheň tepelného izolantu	Pokud je ETICS s ověřenými požárně technickými vlastnostmi.
PNP jiného objektu zasahující na fasádu s ETICS	Platí standardní požadavky na PNP	Např. použití nehořlavého tepelného izolantu.

Závěr o aktuálních trendech

Objekty s požární výškou 12,0 < h ≤ 22,5 m budou buď zatepleny výhradně nehořlavým tepelným izolantem, nebo budou zatepleny nějakou atypickou úpravou odzkoušenou dle středněrozměrové zkoušky ČSN ISO 13785-1 [4], například se sníženými požárními pruhy, v kombinaci s jedním nebo dvěma specifickými detaily. Z těchto pravidel jsou stále vyčleněny objekty, jako jsou rodinné domy a jednopodlažní budovy, u kterých nejsou protipožární pásy nutné.

Zateplení vnějších obvodových stěn se v období posledních třiceti let provádí především pomocí systémů ETICS. Požární odolnost zateplené budovy rozhoduje primárně odolnost zasklení oken. Požár se šíří přes fasádu z okna do okna směrem vzhůru. Materiálová skladba zateplovacích systémů nebo výška požární bariéry podle poznatků z praxe zásadní vliv nemají.

tags: #vypocet #polystyrenu #pozarni #zatizeni

Výpočet požárního zatížení a použití polystyrenu v zateplovacích systémech