Lom Jana Vycpálka patří k nejznámějším lomům v této oblasti. Nachází se na jižní straně vrchu Haspelberg a katastrálně spadá do obce Vápenná. Vycpálkův kamenolom je situován na jižním svahu Haspelberku (500 m). Lom se nachází cca 1800 m v. od obce Vápenná na j. svahu kóty Haspelberk (500 m).
Historie těžby a pojmenování lomu
První zmínky o těžbě vápenců v okolí Vápenné pocházejí z počátku 17. století. Je však nepochybné, že k ní docházelo i dříve. S postupem času dochází k rychlému rozvoji těžby. Počátky těžby v Vycpálkově lomu se datují kolem 60. a 70. let 19. století. Lom původně nesl jméno Zothe-Brand-Bruch podle majitele, kterým byla firma Jan Zothe z Velké Kraše.
Po vzniku samostatného Československa v roce 1918 dochází k postupnému úpadku těžby. Po roce 1945 byl lom znárodněn. V roce 1949 byl lom přejmenován na památku odborářského pracovníka Jana Vycpálka, jehož pamětní deska se nachází u cesty do lomu. Své jméno získal po odboráři Janu Vycpálkovi, který zde má také svůj žulový pomník s podobiznou a nápisem „Jan Vycpálek jest nám příkladem". K největšího rozmachu poválečné těžby došlo kolem roku 1958. Krátce nato se zásoby vápence vyčerpaly a po roce 1959 zde byla těžba ukončena. Největší těžba byla okolo roku 1958, ukončena pak byla v roce 1969. Lom je opuštěný již od roku 1959 (občas se uvádí také rok 1969).
Geologie a mineralogie Vycpálkova lomu
Vycpálkův lom se nachází na území žulovského masívu. Žulovský masív je variský pluton ležící severně od hřebene Hrubého Jeseníku a východně od Rychlebských hor. Petrograficky je tvořen granitoidními horninami (granit až diorit), pegmatity a při okraji regionálně a kontaktně metamorfovanými horninami. Je tvořen jemnozrnným granitem a zčásti střednozrnným, místy až hrubozrnným biotitovým granodioritem (Jaroušek a kol. 1957). Jedná se o ukázku kontaktní metamorfózy na styku vápenců (trosky původního pláště) a granitoidů intruze žulovského masívu.
Doprovodnou horninou jsou tmavší uzavřeniny biotitického granodioritu s amfibolem, objevují se zde i žilné hrubozrnné horniny - pagmatity a aplity. Při intruzi žulového magmatu do pláště žulovského masívu došlo ke kontaktu granitu a hrubě krystalického vápence. V kontaktní zóně těchto hornin vznikla řada zajímavých minerálů - granát - hessonit, epidot, vesuvián, wollastonit aj. Již po více než sto let je tato oblast známá mineralogickými nálezy. Jednou z klasických lokalit nerostů této oblasti je Vycpálkův lom u obce Vápenná.
Zdejší „plovoucí granáty" zdobí mineralogické sbírky po celém světě. Typické ukázky granátu jsou v lomu přítomné zejména ve svrchní části (kry krystalických vápenců - tzv. plovoucí hessonity). Ve spodní části typický vývoj kontaktu s hessonitem, epidotem, vesuviánem a wollastonitem. Unikátní ukázka dosud zachovalé utopené vápencové kry s tzv. plovoucími hessonity.
Významné minerály nalezené v lomu:
- Grossular (hessonit): tvoří hnědočervené rombické dodekaedry zarostlé v mramoru nebo vyvětralé v eluviu. Obsahuje hojné inkluze kalcitu, což způsobuje u vyvětralých krystalů výrazně voštinový povrch. Běžně dosahuje velikosti 5 až 8 cm, jsou ovšem známy nálezy krystalů přesahující 10 cm. Přestože je na lokalitě sbíráno mnoho desítek let, není problém zde najít takzvané „plovoucí hessonity". V levé části lokality vystupuje mramorová skalka, která je nedokonalými krystaly hessonitu doslova „přecpána". Celkem běžně se v suti dají nalézt vyvětralé krystaly s výrazně voštinovým povrchem ploch.
- Wollastonit: bílé, někdy slabě narůžovělé jehlicovité agregáty, často lemující granátová zrna v mramoru.
- Ostatní minerály: epidot, vesuvián a taktity (pro oblast žulovského plutonu typické).
Ostatní minerály dosahují pouze dokumentační kvality. Na lokalitu je potřeba se vybavit trpělivostí. Není na škodu v suti trochu kopat. Naprosto zbytečné jsou pokusy vydobýt krystaly granátů přímo z mramorové skalky.
Charakteristika kontaktní metamorfózy ve Vycpálkově lomu:
| Horniny v kontaktu | Vzniklé minerály |
|---|---|
| Granit a hrubě krystalický vápenec | Granát (hessonit), epidot, vesuvián, wollastonit |
Úplný výčet minerálů uvádí Kruťa (1973), poslední revize minerálů v roce 1980 (Jedlička 1983).
Přístupnost a rekreační využití
Zatopený lom Vycpálek, nazývaný také lom Jana Vycpálka nebo Vycpálkův lom, se nachází v Žulovské pahorkatině, asi 1,5 kilometru severovýchodně od obce Vápenná, a to při komunikaci, vedoucí k osadě Zelená Hora. Je to jeden z nejznámějších zatopených lomů celé oblasti a svého času býval označován názvem Zothe-Brand-Bruch nebo Haspelberg.
Do jeho blízkosti nás přivede místní asfaltová komunikace vedoucí do osady Zelená Hora. U pamětní desky odbočíme šikmo nazpět do svahu po kamenité lesní cestě a po cca 150 metrech již vpravo vidíme zatopený lom. Chceme-li ovšem sbírat minerály, musíme po cestě pokračovat dále až na prostranství s chatkou.
Tento částečně zatopený kamenný lom má přibližně 40 metrů v průměru (celková plocha žulového lomu je však nějakých 100 x 50 m), přičemž k vodě je snadný přístup a z druhé strany jej uzavírá vysoká skalní stěna. Zajímavé skály jsou zde velkou atrakcí, ale mnoho lidí zná lom hlavně jako místo, kde je umožněno koupání na vlastní nebezpečí. V těsném sousedství se nachází také kamenná chata a jakési monstrum z prefabrikátů, zřejmě kostra nějakého plánovaného skladiště kamene. Nad lomem se nachází chata s ohništěm. V oblasti zatopeného lomu Vycpálek se vyskytuje kriticky ohrožený rak říční, který se považuje za indikátor čistoty vodních toků.
Patří k nejznámějším a nejpřístupnějším zatopeným lomům v Žulovské pahorkatině, neboť se nachází poblíž asfaltové silničky, která spojuje osadu Zelenou Horu s asi 1.5 km vzdálenou obcí Vápenná. Pro nás běžné turisty a romantiky se však jedná o půvabné místo se skálou nad jezírkem, na které nás upozorní nejdříve dřevěný ukazatel v křižovatce a později také výrazné kamenné zídky po levé straně silničky, stoupající k osadě Zelená Hora. Z asi desítky zatopených lomů, které jsem při jednodenním putování Žulovskou pahorkatinou viděl, bych ho rozhodně zařadil do trojice těch nejatraktivnějších.
Romantický zatopený lom na vrcholu kopce (krásně se zapotíte, než se vykoupete) s trampským srubem. Známý lom je nejen možností koupání, ale i výskytem hesonitů (metamorfovaných českých granátů Velkých i jako křepelčí vejce) a dalších nerostů.
Reference
- Jaroušek, B. a kol. (1957): Průzkum předpolí žulovského lomu Vycpálek v úbočí kóty 505.
- Jedlička, J. (1983): K současnému stavu význačných mineralogických lokalit severní Moravy. - Přír. sbor. ostr. muz., 25, 191-203.
- Kruťa, J. (1973): Slezské nerosty a jejich literatura. - Moravské Muzeum, 415 stran.
- Jedlička J. (1995): Přehled mineralogie žulovského masívu ve Slezsku.
- Pauliš P. (2001): Nejzajímavější mineralogická naleziště Moravy a Slezska.
- Zimák J., Novotný P., Fojt B., Večeřa J., Losos Z., Vávra V., Večeřová V., Skácel J. a Kopa D. (2003): Exkurzní průvodce po mineralogických lokalitách v okolí Javorníku, Jeseníku a Zlatých Hor.
- Databáze významných geologických lokalit: 811 [online]. Praha: Česká geologická služba, 1998 [cit. 2026-05-13].
- PAULIŠ, Petr. Nejzajímavější mineralogická naleziště Moravy a Slezska.
- KRUŤA, Tomáš. Slezské nerosty a jejich literatura.
- ZIMÁK, Jiří. Exkurzní průvodce po mineralogických lokalitách v okolí Javorníku, Jeseníku a Zlatých Hor.
- Databáze významných geologických lokalit: 811 [online]. Praha: Česká geologická služba, 1998 [cit. 2019-10-26].
- Mineralogicko-petrografický exkurzní průvodce po území Moravy a Slezska : Vápenná - Vycpálkův lom [online]. Brno: Masarykova univerzita, 2005 [cit. 2022-01-23].
tags: #vycpalkuv #lom #u #vapenne #informace