Standardizace metody označování kabelů a vodičů pomocí harmonizovaných norem byla zavedena pro usnadnění identifikace výrobků dostupných na trhu. Toto řešení fungovalo na domácím trhu, ale způsobovalo značné potíže při volném zahraničním obchodu. Harmonizovaný systém značení kabelů a vodičů byl zaveden Evropským výborem pro normalizaci v elektrotechnice (CENELEC), který podporuje Evropský hospodářský prostor a jehož členem je také Polský výbor pro normalizaci (PKN). Klasifikační systém je obsažen v dokumentu PN-HD 361 S3 „Klasifikace vodičů a kabelů“, který jasně definuje pořadí značení kabelů a vodičů s jmenovitým napětím do 450/750V.
Harmonizované značení vodičů a kabelů
Evropské značení vodičů vychází z harmonizovaných norem vytvořených organizacemi jako CENELEC. Umožňuje identifikaci kabelů bez ohledu na zemi výroby, přičemž definuje napětí, izolační materiál, typ pláště a konstrukci vodiče. Jde o označení podle normy PN-HD 361 S3. Písmeno „H“ označuje shodu s harmonizovanou normou, čísla pak udávají jmenovité napětí (např. H05 - 300/500V, H07 - 450/750V).
Zásady evropského systému značení
- Vztah k normám:
- H - znamená, že kabely a vodiče odpovídají harmonizovaným normám.
- A - uznaný národní typ kabelu nebo vodiče.
- CC-N - národní typ kabelu nebo vodiče.
- Jmenovité napětí: Udává se číslicemi 03, 05, 07.
- 03 udává 300/300 V.
- 05 udává 300/500 V.
- 07 udává 450/750 V.
- Prvá hodnota je pro napětí fázové, druhá pro sdružené. Uvádí se též možnost napětí 00, 01 do 100 a 300 V a dále pak 1, 3, 6, 10 pro napětí nad 1 kV.
- Izolační materiály: Z těch hlavních jsou to:
- V - PVC.
- R - kaučuk.
- S - silikonový kaučuk (u plášťů to mohou být ještě kovové materiály, jako např. olovo).
- Ponechání pomlčky „-“ bez dalšího označení písmeny znamená, že materiál použitý k vytvoření žíly je měď.
- Zvláštní provedení kabelů a vodičů: Označuje se od H - pro ploché až po H8 - pro spirálový přívod.
- Počet žil a průřez vodiče: Poslední část označení udává počet žil, zda se jedná o provedení s ochranným (uvádí se písmeno G) nebo bez ochranného (uvádí se písmeno X) vodiče a průřez vodiče. (Např. H07V-K 1x16 G).
Označení žil a barevné kódy
Značení žil kabelů se provádí použitím barevné izolace nebo barvou povrchu žil. Každá žíla vícežilového kabelu musí mít pouze jednu barvu, s výjimkou žil značených kombinací zelená/žlutá. Ve vícežilových kabelech se barvy zelené a žluté nesmí použít samostatně. Barvy musí být snadno rozlišitelné a trvanlivé. Barvy žil a jejich poloha pro ohebné kabely a šňůry musí být podle HD 308.
V rozvodných instalacích se vodiče často značí podle jejich funkce - fázové (L), nulové (N), ochranné (PE) - a doplňují se barvami izolace. Barvy odpovídají normě PN-HD 308 S2.
Příklady použití barev pro značení vodičů:
- Pro značení vodičů typu H05G a H05Z lze použít těchto barev: černá, modrá, hnědá, šedá, oranžová, světle růžová, červená, tyrkysová, fialová, bílá, zelená a žlutá. Jakékoli dvoubarevné kombinace z předcházejicích barev jsou povoleny.
- Pro značení vodičů typu H07G a H07Z lze použít těchto barev: černá, modrá, hnědá, šedá, oranžová, růžová, červená, tyrkysová, fialová a bílá. Dvoubarevné kombinace se nesmí použít kromě kombinace zelená/žlutá.
Rozdělení barev pro žílu značenou barevnou kombinací zelená/žlutá, musí (podle HD 308) splňovat následující podmínky: na každých 15 mm délky žíly musí mít minimálně 30 % povrchu a maximálně 70 % povrchu žíly jednu barvu a na zbývající části povrchu druhou barvu. Kombinací barev zelená/žlutá se výhradně značí ochranný vodič. Barvou světle modrou se značí nulový nebo střední vodič. V obvodu, kde není neutrální nebo střední vodič, se světle modrá barva používá pro značení kterýchkoli žil, nesmí se však použít pro ochranný vodič.
Čtěte také: Detaily k vysokonapěťové izolaci
Historický vývoj značení vodičů v ČR
Počátek původního značení, které v mnohém z tradice přetrvává i ve značení vodičů a kabelů, jak je známe z katalogů prodejců i výrobců kabelů dodnes, můžeme vysledovat již v prvním vydání Elektrotechnických předpisů z r. 1920. Toto značení bylo často zkratkou názvu. Např. HVTDG a HVTDU označovalo hadicové vlečné těžké důlní kabely s pláštěm pryžovým - G nebo chloroprenovým - U. Uvedené způsoby značení se v podstatě neměnily až do šedesátých let minulého století.
- Ve 20. a 30. létech se v pevných instalacích používaly zejména vodiče N a O.
- Vodiče N byly izolované opletením v několika vrstvách, napuštěné voskem nebo asfaltem. Materiál vodičů byla měď nebo mědibronz (tvrdší vodiče) s povrchovou úpravou obvykle cínováním, výjimečně stříbřením.
- Vodiče O byly izolované pouze opletením v několika vrstvách a sloužily zejména pro nízkonapěťové rozvody do 150V - tedy zvonky, telefony a pod. Existovaly též se slaněnou žílou a ty byly používány jako pohyblivé přívody spotřebičů pro běžné síťové napětí.
- Ve druhé polovině 30. let se začaly používat vodiče NG, kde základní izolace vodiče byla gumová a navrch bylo napuštěné opletení. V průběhu války se nahrazovala měď hliníkem a vodiče se začaly označovat ANG, aby byl odlišen materiál vodiče.
Na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let bylo značení normalizováno v ČSN 34 7401. Druhé písmeno označovalo materiál izolace, třetí písmeno materiál pláště, popř. konstrukční uspořádání (L označovalo lano či složené jádro). Čtvrté, popř. páté písmeno (pokud bylo použito), sloužilo ke konečnému rozlišení druhu vodiče (např. L - lehký, S - střední, P - plochý). Přitom z předchozích značení zůstala pro označení izolačního (druhé písmeno) i ochranného (třetí písmeno) obalu určitá písmena zachována: G pro pryž, Y pro PVC, S pro silikonový kaučuk, U pro chloroprenový plášť. Nový způsob značení tedy do značné míry použil prvky z předchozích způsobů a značení zjednodušil a sjednotil pro kabely i vodiče.
Systém, který se v Evropě vytvořil, jsme převzali i my normou ČSN 34 7409. Fakticky tedy u nás existují dva způsoby značení: starší - národní a novější - evropský.
Převod mezi starým a novým značením
V tabulce je uveden převod mezi starším systémem podle ČSN, systémem IEC a systémem evropským (podle CENELEC).
| Staré značení (ČSN) | Značení IEC | Evropské značení (CENELEC) |
|---|---|---|
| CYH | 227(IEC)01 | H03VH-N |
| CYLY | 227(IEC)02 | H03VV-F |
| CYSY | 227(IEC)05 | H05V-F, H05VV-F |
| CGSG | 227(IEC)07 | H07RN-F |
| CGZ | 227(IEC)08 | H01N2-D |
| CY | 227(IEC)06 | H07V-U, H07V-R |
Materiály a konstrukce vodičů s textilní izolací
Textilní kabely a opletené látkové vodiče jsou speciálním druhem elektrických kabelů pro výrobu osvětlení a svítidel. Látkové elektrické kabely opletené tkaninou jsou oblíbené pro svůj mimořádný vzhled. Textilní kabely mají různé vzory i barvy pro dokonalý vizuální efekt. Textilní elektrické kabely jsou navrženy a vyrobeny tak, aby odpovídali nejnovějším bezpečnostním normám a trendům v oblasti osvětlení. Jsou vyrobeny z měděných vodičů a poskytují vynikající flexibilitu a snadnou manipulaci.
Čtěte také: Izolace a ochrana před bleskem s polystyrenem a HVI
Typy izolačních směsí
- Typ EI 4: Pro kabely izolované běžnou ethylen-propylenovou pryžovou směsí.
- Typ EI 5 a EI 8: Pro kabely izolované zesítěnou směsí polyolefinového základu mající nízkou hladinu emisních korozivních plynů, když hoří, a jsou vhodné pro použití v kabelech, které když hoří, mají nízkou emisi dýmu. Typ EI 8 je pro ohebné kabely.
- Typ EI 6 a EI 7: Pro kabely izolované ethylen propylenovou pryží nebo ekvivalentním syntetickým elastomerem. Typ EI 6 je pro kabely s požadavkem na dopravu při nízké teplotě - 40 °C.
Plášťové směsi
- Typ EM 2: Pro kabely s pláštěm z polychloroprenové směsi nebo jiného ekvivalentního syntetického elastomeru.
- Typ EM 3: Pro kabely s pláštěm z etylenpropylenové pryžové směsi nebo jiného ekvivalentního syntetického elastomeru.
- Typ EM 4: Pro kabely s pláštěm vulkanizovaným EVA nebo jiným ekvivalentním syntetickým elastomerem.
Jádra musí být ze žíhané mědi. Dráty mohou být holé nebo pocínované, pokud předmětové normy nestanoví jinak. Pocínované dráty musí být pokryty účinnou vrstvou cínu. Maximální průměry drátů ohebných jader a minimální počet drátů pevných jader musí být podle HD 383, pokud předmětová norma neurčuje jinak. Mezi jádrem a izolací může nebo musí být použit separátor, pokud to povoluje nebo vyžaduje předmětová norma.
Používání a instalace vodičů a kabelů
Vodiče, kabely a šňůry se mají používat pro účely, ke kterým jsou určeny a také v prostředí, pro něž jsou vyhovující. Novou normou, která pro používání nn kabelů a vodičů platí, je ČSN 34 7402:1999.
Mezní podmínky provozu a montáže
- Jmenovité napětí: Dodržení jmenovitého napětí, které je udáno číslicí 03, 05 nebo 07, je zásadní.
- Tepelné podmínky: Důležité je uvědomit si, pro jaké tepelné podmínky je vodič nebo kabel navržen a vyroben.
- Vodiče a kabely s PVC izolací (H05V a H07V) mají maximální provozní teplotu 70 °C a maximální teplotu při zkratu 160 °C.
- Zvýšenou provozní teplotu mají vodiče a kabely H05V2 a H07V2, a to 90 °C.
- Skutečně odolné proti vysoké teplotě jsou vodiče a kabely s izolací ze silikonové pryže (H05S). Jejich maximální provozní teplota je 180 °C a maximální teplota při zkratu 350 °C.
- Proudové zatížení: Proudové zatížení, jak je uvedeno v ČSN 33 2000-5-523, platí pro teplotu okolí 30 °C. Pro vyšší teplotu je nutno zatížení přepočítat.
- Montážní a manipulační podmínky:
- Obecně se pro kladení vodičů a kabelů dodržuje minimální teplota +5 °C. Vodiče a kabely s izolací S i G (tj. vodiče a kabely H05S nebo H07G) lze klást již od teploty -25 °C.
- Minimální dovolené poloměry ohybu závisí na materiálu a průměru kabelu, na způsobu uložení (pevně nebo pohyblivě), mechanickém namáhání a typu ohybu.
Praktické tipy pro manipulaci s textilními kabely
Pro provedení velmi jednoduchého úkonu odizolování textilního kabelu budete potřebovat pouze roli lepicí pásky a nůžky. Nejprve kolem textilního kabelu omotáme pásku asi dva centimetry od konce, který bude „odizolován“. Jakmile jsou kabely odkryté, zbývá už jen stáhnout izolaci z elektrických vodičů. Pokud máte odizolovací kleště, stačí je použít na vodiče. Pokud je nemáte, stačí jemně stisknout vodič nůžkami, abyste odkryli kovové vlákno; pak už jen jemně stáhněte gumovou izolaci a vodič je zcela odkryt, takže můžete pokračovat v zapojení!
Kabelová vedení nn se jako vodičů používá kabelů, které se ukládají do země, na konstrukce a stěny budov, na kabelové lávky a do kanálů. V instalačních trubkách vedených na povrchu nebo zapuštěných a též jako vhodné pro pevné uložení světelných nebo ovládacích instalací se používají vodiče CY (podle nového označení H07V-U nebo H07V-R). Především je třeba dbát na dostatečné vzájemné prostorové oddělení jednotlivých přívodů, aby se usnadnil odvod tepla. Je třeba omezit obsah skříní, kanálů a trubek. To je důležité, aby nebyla překročena mezní provozní teplota vedení.
Čtěte také: Náš podrobný průvodce izolačními technologiemi
tags: #vodic #s #textilni #izolaci #informace