Vyberte stránku

Problém izolací střídavě zaměstnává montážníky, projektanty a investory. Izolace vodovodního potrubí je nutností, neboť jednoznačně přispívá k delší životnosti potrubí a snižuje tepelné ztráty až o 80 %. Tepelná izolace zabraňuje rosení potrubí studené vody a je jedním ze způsobů, který je doporučován pro udržení kvality a zdravotní nezávadnosti vody ve vodovodech, jak studené, tak i teplé vody.

Historické zkušenosti s izolací plastových potrubí

V minulosti se objevily mylné představy, že plastové potrubí se nemusí izolovat. Tato mystifikace, ačkoliv zněla lákavě, vedla k oteplené studené a vychladlé teplé vodě ve vnitřním vodovodu. Přestože nehrozilo riziko opaření ani nezábly ruce, průměrně teplá voda nesplňuje představy o správné funkci vnitřního vodovodu a není ani komfortem pro uživatele. Uživatelé nechtěli platit za teplou vodu, která byla jen vlažná, a hygienici varovali před oteplováním studené vody. Na konci 90. let se však již považovalo za správné izolace provádět a problémem se staly jen snahy některých investorů šetřit na nepravém místě.

Výrobci deklarovali u plastových potrubí mezi výhodami snadnou práci a rychlost montáže. Urychlení, které umožnila snadnější práce s plasty, je jasně definovatelné, ale další urychlení bylo na úkor kvality odvedené práce. Právě ošizení izolací se vedle ošizení při uložení potrubí přímo nabízí.

Legislativa a normy pro izolaci potrubí

Pro vnitřní vodovody stále platí ČSN 73 66 60 z roku 1984 se změnou č.1/95. Přestože je v normě již mnoho kapitol zastaralých a změna v roce 1995 jen odstranila problémy, které se vyskytly s používáním nových materiálů, zařízení a postupů, a tato norma je od 1.12.1994 nezávazná, neznamená to, že neplatí. Vnitřní vodovod se nesmí vést prostory, kde za běžného provozu klesá teplota pod 5°C, pokud rozvod není zabezpečen proti vlivům poklesu teploty. Rozvodné a cirkulační potrubí teplé užitkové vody musí být tepelně izolováno.

Základní normou v oboru zdravotně technických instalací je národní norma ČSN 75 5409 Vnitřní vodovody. Norma navazuje na ČSN EN 806-1 až 5 a ČSN EN 1717 a řeší problematiku, která není v normách řešená dostatečně. ČSN 75 5409 doporučuje tepelně izolovat všechna potrubí studené pitné vody, kromě potrubí zásobujících pouze odběrná místa požární vody a potrubí uložených v ochranných trubkách.

Čtěte také: Konstrukce betonového schodiště

V souladu s evropskou legislativou k nám přišlo jednoduché pravidlo - nařizovat může jen zákon, z toho důvodu se staly normy nezávazné. V případě sporu se pak dokazuje, zda bylo postupováno v souladu s aktuálními technickými poznatky a zda byla dodržena běžná technická pravidla. V případě dodržení platné byť nezávazné normy je to jeden z důkazů, že ano. Pravidla pro izolování rozvodů se objevila ve Sbírce zákonů.

V problematice izolací se musíme řídit Vyhláškou č. 151/2001 Sb. Ministerstva průmyslu a obchodu, kterou se stanoví podrobnosti účinnosti užití energie při rozvodu tepelné energie a vnitřním rozvodu tepelné energie v platném znění, která byla uveřejněna v 60/2001 Sb. s účinností od 3. května 2001. Tato vyhláška navazuje na zákon č. 406/2000 Sb. o hospodaření energií.

Protože se jedná o legislativu úspor energií, není zde problematika izolování rozvodů řešena komplexně, ale je řešena pouze část, která ovlivňuje spotřebu energie, tedy rozvody teplé vody a cirkulace. V roce 2013 byla zavedena technická normalizační informace (TNI) CEN/TR 16355, která poskytuje informace a doporučení pro prevenci proti zvyšování koncentrace Legionell ve vnitřních vodovodech pro rozvod vody určené k lidské spotřebě v souladu se sérií norem EN 806. Tato TNI by měla být aplikována v souladu s národními předpisy, což je vyhláška 252/2004 Sb. Tepelné ztráty izolovaného potrubí je možné stanovit podle ČSN 75 5455.

Požadavky na tloušťku izolace

Tloušťka tepelné izolace u vnitřních rozvodů do DN 20 se volí ≥ 20 mm; u DN 20 až DN 35 se volí ≥ 30 mm; u DN 40 až DN 100 se volí ≥ DN; nad DN 100 se volí ≥ 100 mm. U vnitřních rozvodů plastových a měděných potrubí se tloušťka tepelné izolace volí podle vnějšího průměru potrubí nejbližšího vnějšímu průměru potrubí řady DN.

Pro potrubí vedené ve zdi, při průchodu potrubí stropem, křížení potrubí, ve spojovacích místech, u centrálního rozdělovače a u přípojek k otopným tělesům, které nejsou delší než 8 m, se volí poloviční tloušťka tepelné izolace. Při nižších hodnotách lambda se minimální tloušťka tepelné izolace stanoví výpočtem tak, aby součinitel prostupu tepla vztažený na jednotku délky potrubí k byl menší nebo roven 0,35 W/m.K.

Čtěte také: Dlažby v OBI: Recenze

Montáž izolace potrubí

Montáž potrubí vnitřního vodovodu podle ČSN EN 806-4 vyžaduje, aby se povrchy potrubí nesměly dotýkat stavebních konstrukcí. Vzájemná vzdálenost volně vedených potrubí a vzdálenost volně vedených potrubí od stěn, stropů a jiných konstrukcí musí být taková, aby se izolace potrubí nedotýkala souběžných potrubí a jejich izolací, stěn, stropů a jiných konstrukcí, které neslouží k upevnění potrubí. Souběžná potrubí mají být vedena ve vzájemné vzdálenosti dle TNI CEN/TR 16355.

Potrubí studené vody

Potrubí studené vody se izoluje proti tepelným ziskům a zabránění kondenzace na vnějším povrchu. Potrubí studené pitné vody, kromě potrubí zásobující pouze odběrní místa požární vody a potrubí uloženého v ochranné trubce, musí být tepelně izolováno. Izolují se trubky, tvarovky, případně i armatury. Nástěnné tvarovky izolovány být nemusí.

Potrubí teplé vody

Potrubí teplé vody s cirkulací a cirkulační potrubí musí být tepelně izolováno. Izolují se trubky, tvarovky, případně i armatury. Izolace armatur a přírub se provádí jako snímatelná.

Postup izolování z pěněného polyetylenu

Tepelné izolace potrubí se v rodinných domech a v dalších budovách provádí z pěněného PE. Postup prací tepelných izolací je poměrně jednoduchý, izolace se však musí provádět svědomitě. Pracovní teplota by měla být minimálně +10 °C. Plocha je tak zbavena nečistot a mastnoty pro pozdější přelepení páskou.

  1. Izolační trubice se rozřeže na potřebnou délku (přesně kolmo). K délce se přidá ještě 1 až 2 % (1 až 2 cm na každý metr délky) pro eliminaci smrštění.
  2. Ostrým nožem se izolační trubice rozřízne po celé své délce. Řez je nutno provádět s citem, aby se nerozřízla protilehlá strana trubice.
  3. Trubice se rozevře a nasune na izolované potrubí. Poté se rozříznutá trubice slepí předepsaným lepidlem. Lepidlo z plechovky se musí před použitím řádně promíchat.
  4. Lepidlo se nanese na obě strany tepelněizolační trubice. Strany se pak k sobě krátce a pevně přitlačí. Doba odvětrání lepidla se pohybuje podle teploty a vlhkosti vzduchu od 3 do 15 minut při teplotě okolí +15 °C až +25 °C.
  5. Tepelněizolační trubice se po délce v místě řezu přelepí páskou. Výrobci doporučují vzdálenosti asi 15 cm od sebe.
  6. Pásky se nalepí i po obvodě tepelněizolační trubice. Doporučená vzdálenost pásek je 50 cm.

Izolace tvarovek a armatur

Při izolaci tvarových kusů a armatur je třeba používat montážní přípravky a pracovat velmi pečlivě. Izolace armatur patří nedílně k izolaci potrubí a nelze ji vynechat. Práce při izolaci armatur probíhají ve dvou etapách:

Čtěte také: Inspirace pro cihlové obklady

  1. Samolepicí páskou se omotá tělo armatury.
  2. Následně se na armaturu nasune trubka s vyřezaným otvorem pro ovládací kolečko či páku a řádně se slepí tak, aby armatura mohla volně otevírat a zavírat. Izolovat se musí ventily s jakýmkoliv připojením na potrubí - závitové i přírubové.

V některých případech se provádí izolace armatury jen tepelněizolační páskou. Návod ke správné izolaci opět uvádějí výrobci.

Doporučené vzdálenosti potrubí

Rovněž je třeba dodržovat doporučené vzdálenosti izolovaných trubek od sebe. V tabulkách jsou uvedeny tzv. osové vzdálenosti (od osy jednoho potrubí k ose druhého potrubí).

Současně jsou v normě uvedeny i vzdálenosti potrubí, které platí jak pro neizolované tak izolované potrubí.

Průměr potrubí (DN) Vzdálenost potrubí od stěn, stropů (mm) Vzájemná vzdálenost potrubí (mm)
Do 20 20 30
20 - 35 30 40
40 - 100 DN DN + 10
Nad 100 100 110

Nejčastější chyby při izolaci potrubí

I nepatrná chyba může efektivitu izolace výrazně snížit. Zde jsou nejčastější chyby, kterým je třeba se vyhnout:

  • Použití tenké izolace nebo izolace se špatnými vlastnostmi: Izolace s tenkou stěnou nebo s nevhodnými materiály (např. plstěné pásy napadané škůdci, izolace bez uzavřené buňkové struktury ve vlhkém prostředí) nemá požadované vlastnosti a trvanlivost.
  • Neizolování tvarovek a armatur: Tyto části potrubí jsou často opomíjeny, což vede k únikům tepla.
  • Špatné koncepční řešení potrubí: Umístění potrubí studené a teplé vody včetně cirkulace do jednoho žlabu v bezprostřední blízkosti bez dostatečného prostoru pro izolace vede k nežádoucímu ovlivňování teplot.
  • Chybějící izolace u závěsů: Mezera u závěsů, která není zaizolovaná mezi jednotlivými trubicemi, způsobuje úniky tepla.
  • Použití izolace s velkým průměrem: Vznikne mezera mezi trubkou a vnitřní stěnou izolace, která snižuje účinnost.
  • Nedodržení doporučených vzdáleností: Způsobuje vzájemné tepelné ovlivňování potrubí nebo poškození izolace stavebními konstrukcemi.
  • Nesprávné použití pásky: Izolační páska se nepoužije nebo se nedotáhne do konce. Spoj se může v průběhu času povolit a potrubí je potom v některých místech zaizolované jen částečně.
  • Poškození tepelné izolace z venkovní strany: V případě nízké odolnosti materiálu izolace proti vlhkosti nebo vysoké teplotě od kouřovodu může dojít k jejímu poškození.
  • Omezený pohyb izolace: Pokud je drážka ve stěně úzká, může materiál izolace tlačit na omítku stěny, což vede k vydutí stěny a narušení omítky.

Závěr

Důvodů k izolaci potrubí s otopnou nebo teplou vodou je více. Při izolování je třeba vždy použít správný tepelněizolační materiál a práce provádět pečlivě. I když je pro tepelnou izolaci potrubí na trhu dostatek výrobků, je nutné zajistit, aby práci k dokonalosti provedli zkušení pracovníci.

tags: #izolace #vnitřního #potrubí #pod #stropní #deskou

Oblíbené příspěvky: