Zdivo je patrně nejdůležitější součástí konstrukce domu. Tvoří nosnou i nenosnou část této konstrukce, chrání objekt před povětrnostními vlivy, udržuje dům v teple i chladu, přispívá k vnitřnímu klimatu a spoluvytváří akustický komfort. Problém nastává, když do zdiva pronikne z nějakého důvodu vlhkost. Příčin může být mnoho. Patří k nim například srážková nebo vzlínající voda, kondenzace vodních par, prasklé vodovodní potrubí, špatně provedená hydroizolace v koupelně, porucha okapového svodu atd. Důsledkem přítomnosti vlhkosti ve zdivu je tvorba plísní, řas, zhoršení vnitřního klimatu a tepelného odporu zdiva, a dokonce destrukce omítek nebo samotného zdiva. Je tedy nanejvýš důležité učinit taková opatření, které problém vyřeší.
Diagnostika a přípravné kroky před sanací
První krok v boji s vlhkostí je odhalení příčiny. S tím vám bohužel žádný přípravek nepomůže, musíte pátrat sami. Může jít o nedostatečné vytápění a větrání místnosti nebo špatné těsnění, které do domácnosti pouští venkovní vlhkost. Ne vždy se s vlhkostí vypořádáte takto snadno. Příčinou může být vlhké podloží, na kterém váš dům stojí, a s tím toho moc nezmůžete. Vše řešte už při prvních náznacích. Jestli je poškozena jen část stěny, věnujte tomuto místu zvláštní péči, aby se dále nerozšířilo. V případě, že se v místě objevily i plísně, buďte obzvláště na pozoru. Nepostupujte žádné další kroky, dokud se plísní nezbavíte. Následně odstraňte poškozenou omítku a aplikujte nátěr, který zabraňuje opakovanému vzniku plísní. Až nyní je zeď připravena k přemalování. Používejte propustné nátěrové barvy, skvěle poslouží třeba Primalex Mykostop.
Ideálním řešením je ještě před samotnou rekonstrukcí oslovit specializovanou firmu, nebo projektanta, kteří Vám provedou na objektu základní diagnostiku - tedy změří vlhkost konstrukcí, odhalí zdroje vlhnutí stavby a také odeberou vzorky a v laboratoři změří míru zasolení zdiva. Ze zdiva, které je napadené vlhkostí, se odstraní degradované omítky včetně biologického napadení. Na to existuje přípravek Cemix 2835 FUNGICEM. Poté se odstraní skladby až na nosnou betonovou podlahu. Je třeba ovšem najít příčinu vzlínání vlhkosti, čili zjistit kudy a jak se vlhkost do zdiva dostává. Cílem je zabránit dalšímu pronikání vlhkosti a pak zdivo vhodnou metodou sanovat. Součástí tohoto kroku je sanační průzkum, který odhalí příčinu, zjistí hodnoty vlhkosti a stupně zasolení zdiva a v podstatě navrhne další postup.
Metody sanace vlhkého zdiva
Sanační metody je možné rozdělit do dvou základních skupin. Jednak jsou to přímé metody, které zahrnují všechny mechanické metody, chemické metody, vzduchové apod. Mechanická metoda, jako například podřezání, při kterém se do spáry vloží hydroizolace ve formě pásu (např. z PVC, PE, asfaltu atd.) je vysoce účinná až 100%. Může se použít u všech typů zdiva. Jenže u starších a historických budov hrozí přitom riziko destrukce a proto je použití této metody omezené. Zejména památkáři se k tomu způsobu staví negativně. Proto se v těchto případech přistupuje raději k injektážím. Dnes jsou například injektáže krémové konzistence a vrty (průměr vrtu je 12 až 16 mm) jsou prováděny horizontálně v rozteči max. 12,5 cm. Cemix ovšem doporučuje rozteč menší - 10 cm - pro lepší účinnost. Současně ale platí omezení týkající se maximální tloušťky zdiva, která je 60 cm pro provádění vrtů pouze z jedné strany. Jestliže je zdivo silnější, používají se vrtáky většího průměru a vrtá se z obou stran. Hloubku vrtu se doporučuje provádět 2 až 3 cm od vzdálené hrany. Do připravených vrtů se aplikuje krémová injektáž (Cemix 1990 AQUASTOP INJECT), která hydrofobizuje a vytvoří tak blok vůči dalšímu vzlínání vlhkosti. Je třeba říci, že v místě vrtu zůstane díra a tu je možné například zacpat polystyrenovou kuličkou. Cemix ovšem doporučuje udělat v místě vrtů 10 až 12 cm nad i pod pás z hydroizolační stěrky, která je sama o sobě hydrofobní.
Aplikace sanačních omítek a nátěrů
Pokud vlhkost postihne plošně celé zdi, jsou jednotlivé kroky nápravy podobné. Je potřeba kompletně odstranit poškozenou omítku, a to až na zeď. Během celého postupu používejte tepelné vysoušeče. Problém se nebude dál zhoršovat a vy budete mít prostor vše napravit. Následně na zeď nahoďte sanační podhoz, vyhlaďte ho do rovna a nechte vytuhnout. V dalším kroku na zeď použijte sanační omítku a sanační štuk. Do sanační omítky přidejte provzdušňovací přísadu, díky které se budou lépe tvořit mikropory. Jde o malé trhlinky v sanační směsi, skrz které odchází přebytečná vlhkost do prostoru. Nanesení sanační omítky - Po očištění zdiva se nanese sanační omítka strojně stříkanou nebo ručně házenou metodou. Sanační omítka může být použita na většinu typů zdiva, včetně cihelného, betonového, kamenného a smíšeného zdiva. Je vhodná pro sanaci vlhkostí poškozeného zdiva, sanaci plísní a dalších mikroorganismů, které mohou způsobit škody na ploše vnitřních a vnějších stěn. Sanační omítky jsou účinné pouze v případě vlhkosti kapilární a hydroskopické, ne v případě vody působící hydrostatickým tlakem, proto se sanační omítky neaplikují pod vnější úrovní terénu. K provlhnutí omítky může dojít, jestliže dochází dlouhodobě v její vrstvě ke kondenzaci - vzniku rosného bodu. Pro rychlý vznik hydrofobní struktury sanačních omítek je nutné zajistit relativní vlhkost vzduchu okolí nižší než 65%. Pokud tato podmínka není zaručena, vzniká nebezpečí urychlení transportu solí v omítce a jejich prostupu až na povrch. Maltová směs SANAX je vysoce prodyšná omítka, která vlhkost neuzavírá, nýbrž naopak je odváděna ve formě vodních par.
Čtěte také: Konstrukce betonového schodiště
Klinoptilolit je naprosto unikátní nerost, ojedinělý mezi ostatními minerály. Dodává omítce vlastnosti, díky kterým je schopna absorbovat ze vzduchu bakterie, těžké kovy, toxiny, zápach, pro zlepšení klimatických podmínek. POZOR: otlučené staré omítky a stavební suť okamžitě odvážet, nepoužívat na zásypy.
Speciální povrchové úpravy pro zasolené zdivo
V následujících odstavcích najdete informace o možných povrchových úpravách, které se v praxi používají na zasolené zdivo. Tyto povrchové úpravy lze kombinovat, případně použít jen jednu z nich. Při aplikaci každé omítky dochází k zavlhčení podkladního povrchu, aby omítka k původnímu zdivu dobře přilnula. Při tomto procesu se však v nově přidané vodě rozpustí na povrchu usazené soli, které se následně dostávají do nových omítek při procesu jejich tvrdnutí a zrání.
Antisanitrační přednástřik
Antisanitrační přednástřik zabraňuje tomuto procesu a z podkladního zdiva se po určitou dobu soli do nově aplikovaných omítek nedostanou. Tento přednástřik postupně ztrácí svou účinnost a doba jeho účinného působení dosahuje cca 1 měsíce.
Sulfátostálé izolační stěrky
Dalším možným opatřením, je použití sulfátostálých izolačních stěrek. Tento materiál se aplikuje přímo na zasolené zdivo. Pokud je zdivo kamenné nebo smíšené s výskytem nerovností, pak je potřeba vyrovnat materiálem, který je kompatibilní s izolační stěrkou. Na podrovnaný povrch se nanáší jako nátěr, nebo lze aplikovat i strojně nástřikem. Tento materiál zcela uzamkne soli v původním zdivu a nepustí je do nově aplikovaných omítkových vrstev. Navíc může fungovat i jako nová hydroizolační vrstva u zdiva pod úrovní okolního terénu. Izolační stěrky jsou paropropustné. Molekula vodní páry jimi projde a odpaří se do prostoru. Zásadně však omezují průsaky volné vody do omítek a eliminují průnik solí. Jejich životnost je dlouhodobá a bavíme se zde v řádu několika desítek let.
Klasické sanační omítky
Další a všeobecně nejznámější povrchovou úpravou vlhkého a zasoleného zdiva jsou klasické sanační omítky. Ty fungují na vysoce zasoleném zdivu tím způsobem, že ve své struktuře, která je vysoce porézní, ukládají značné množství solí.
Čtěte také: Dlažby v OBI: Recenze
Vrstvení sanační omítky:
- Sanační podhoz: První vrstvu tvoří sanační podhoz, což je kotvící můstek, na který se pak aplikují další vrstvy.
- Podkladní omítka: Dále následuje podkladní omítka. Ta má za úkol jednak vyrovnat nerovnosti v podkladu, ale hlavně vytvořit dostatečnou kapacitu pro ukládání solí. Podkladní omítku si můžeme představit jako jakési úložiště. Doporučená tloušťka podkladní omítky je alespoň 2 cm, pokud je původní zdivo silně zasoleno. Z vlhkého podkladu pod sanační omítkou proniká do podkladní vrstvy omítky vlhkost s rozpuštěnými solemi. Tato vlhkost se pak přímo ve struktuře podkladní omítky odpařuje a přes jádrovou vrstvu omítky se odpařuje do prostoru.
- Jádrová omítka: Třetí vrstvu tvoří jádrová omítka. Přes ní dochází k odpařování zbytkové vlhkosti ze zdiva. Je rovněž vysoce porézní a vytváří nárazníkové pásmo, pokud je podkladní vrstva omítky plně nasycena solemi. Když se solemi zaplní i jádrová omítka, sanační omítka přestává plnit svou funkci a postupně začne degradovat. Do jádrové omítky už by se soli ukládat neměly. Právě tato vrstva je vnitřně hydrofobizovaná - vlhkost z podkladního zdiva se přes ní nedostane na povrch v kapalném stavu, nýbrž ve formě vodní páry.
- Sanační štuk a výmalba: Poslední a spíše estetickou funkci plní sanační štuk a závěrečná výmalba paropropustnou barvou.
Hydrofilní sanační omítky
Trendem, který se v sanacích vlhkého zdiva prosazuje již několik let, je využití hydrofilních sanačních omítek k omítnutí vlhkého a zasoleného zdiva. Opět platí, že před jejich aplikací je nutné odstranit zdroj vlhnutí a zasolování zdiva. Struktura hydrofilních omítek je vysoce porézní a obsahuje velký počet makropórů. Vnitřní plocha v omítkách, na kterou se může voda z podkladu rozprostřít, je obrovská. Hydrofilní vlastnosti pórů v omítce znamenají, že povrch pórů vodu přitahuje a přímo cílí na to, aby se voda na takto velké vnitřní ploše po povrchu makropórů rozprostřela. To způsobuje že se z této velké plochy snadněji odpařuje a je vyváděna k povrchu omítky. Spolu s vodou jsou vyváděny i soli, které následně krystalizují až na jejím povrchu. Vykrystalizované soli na povrchu omítky pak lze snadno omést. Nedochází k ukládání solí ve vnitřní struktuře omítky a nemůže dojít k jejímu nasycení solemi. Další výhodou je, že nedochází ke krystalizaci solí uvnitř omítky, což často způsobuje její poškození. Hydrofilní omítky jsou hojně využívány k omítání sklepů a dalších velmi vlhkých prostor, kde je prakticky vždy i vysoká úroveň zasolení. Množství odpařované vody z jejich povrchu je závislé na relativní vlhkosti vzduchu v prostoru, kde jsou aplikovány. Pokud je relativní vlhkost vzduchu udržována v rozumném intervalu kolem 50 - 55%, pak dochází k výraznému odparu vlhkosti z jejich povrchu. Pokud je naopak relativní vlhkost vzduchu vysoká, tyto omítky jsou schopny přijímat vlhkost z okolního vzduchu a rozprostřít jí ve své struktuře.
Vhodné nátěry na sanační omítky
„Na sanační omítku by měl přijít pouze silikátový nátěr", říká Karel Lupinski, aplikační technik a vysvětluje: "Důvodem je princip funkce silikátu. Pojivem silikátové nátěrové hmoty je draselné vodní sklo, které se při zasychání pojí s křemíkem z podkladu, ve vašem případě se sanační omítkou. Proběhne tak chemická reakce, při které se nátěr stane součástí podkladu. Primalex silikátová fasádní barva je doporučena pro všechny typy minerálních i sanačních omítek exteriérů i interiérů obytných i komerčních prostor a podobných minerálních podkladů historických objektů. Lze ji použít také pro renovace starých minerálních nátěrů na pevných podkladech. Při použití v exteriéru se vyznačuje také vysokou odolností proti nepříznivým vnějším povětrnostním vlivům.
Pokud jde o místnost, kde není možné pravidelně větrat, naneste termoizolační nátěr přímo na zdivo bez malty. Tepelné mosty jsou místa, odkud uniká teplo z místnosti. Termoizolační nátěr může nanášet jako jádrová v jedné vrstvě max. 50mm v jedné vrstvě. Poskytuje ochranu budovy před atmosférickými vlivy. Vytváří vysoce porézní omítku, která se dobře nanáší. ResiCote HK je vhodná pro použití ve vnějším i vnitřním prostředí a je jednosložková, sanační, hydrofilní malta.
Mám dobré zkušenosti s malířskou barvou do interiérů a to nejen pro použití v místech sanačních omítek, ale i u ostatních vnitřních ploch. Při opravách pak vždy vím, jakou barvu jsem kdysi použil a tím opravy jsou i po několika letech odstínově stejné. Prostě bílá není vždy stejně bílá. A zároveň je vysoce paropropustná a to není na škodu i v jiných místech, než tam kde byla provedena sanace vlhkého zdiva. Cenově je také přijatelná, na rozdíl od silikátových barev, které jsou zejména určeny na vnější použití, obvykle na fasády. Barva, kterou Vám doporučuji pro interiéry samozřejmě není jediná na trhu, ale s touto barvou mám já osobně dobré zkušenosti a proto ji doporučuji. Má i poměrně značnou odolnost proti suchému otěru (při běžném používání prostor).
Čtěte také: Inspirace pro cihlové obklady
| Typ nátěru | Vlastnosti | Použití | Poznámky |
|---|---|---|---|
| Silikátový nátěr | Chemicky se pojí s podkladem (sanační omítkou), vysoká paropropustnost, odolnost proti povětrnostním vlivům. | Minerální a sanační omítky (exteriéry i interiéry), historické objekty, renovace starých minerálních nátěrů. | Doporučeno Karlem Lupinskim, aplikačním technikem. Primalex silikátová fasádní barva má Sd = max. |
| Termoizolační nátěr | Vytváří porézní strukturu, ochrana před atmosférickými vlivy, úspora tepla. | Místnosti s nedostatečným větráním, přímo na zdivo bez malty, snížení tepelných mostů. | ResiCote HK je jednosložková, sanační, hydrofilní malta. |
| Primalex Mykostop | Propustná nátěrová barva, zabraňuje opakovanému vzniku plísní. | Po odstranění plísní a poškozené omítky, prevence vzniku plísní. | Vhodné pro běžné přemalování. |
| Obecná paropropustná barva do interiérů | Vysoká paropropustnost, barevná stálost (pro opravy), přijatelná cena, odolnost proti suchému otěru. | Místa se sanačními omítkami i ostatní vnitřní plochy, kde je žádoucí paropropustnost. | Alternativa k silikátovým barvám pro interiéry, dobré osobní zkušenosti. |
Každý dům je jiný a potýká se se svými problémy. Před tím, než začnete s opravami, se vždy poraďte s odborníkem, který vám doporučí to nejlepší řešení přímo pro vás.
tags: #vnitrni #nater #na #sanacni #zdivo #informace