Jednou z prvních dokončovacích prací je nanášení omítky. Základní dělení omítek je na vnitřní a vnější (fasáda). Omítka nejenže má estetické vlastnosti a dává tak domu vzhled, jaký si investor přeje, ale její účel užití je mnohem širší. Omítání je úprava povrchů, které se musí věnovat zvláštní pozornost. Omítka totiž tvoří ochrannou vrstvu obvodového zdiva, chrání ho před povětrnostními vlivy, deštěm, sněhem a nárazy.
V případě staré nebo velmi nekvalitně zhotovené stěny slouží omítka především k vyrovnání nerovností. Omítkou se také zakrývá vedení instalací ve stěnách, překrývá menší díry, trhliny a hnízda. Potrpíte-li si na vzhled svého domu a klasická „hladká“ fasáda se vám zdá všední, výrobci vám nabízejí širokou škálu ztvárnění povrchu.
Typy vnějších omítek a jejich vlastnosti
Při výběru vnější omítky je klíčové zohlednit stav a materiál zdiva, klimatické podmínky a požadovanou estetiku. Existuje několik typů fasádních omítek, z nichž každá má své výhody a nevýhody:
Minerální omítky
Minerální omítky jsou vysoce prodyšné a odolné vůči mechanickému poškození. Jsou vhodné pro vlhké oblasti, ale vyžadují nátěr pro zvýšení odolnosti vůči vodě.
Silikátové omítky
Jako konzervační prostředek je už po celé generace používáno vodní sklo. Jednosložkové pojivo na bázi vodního skla, připravené k okamžitému použití v silikátových omítkách a silikátových barvách, je optimalizované a vyzrává bez tvorby trhlin. Možnosti použití tohoto pojiva jsou velmi otevřené, nejčastěji se ovšem využívá při povrchové ochraně fasád - hlavně díky své vysoké odolnosti vůči působení povětrnostních vlivů. Díky své anorganické povaze - tvorbě krystalové mřížky při tvrdnutí - dochází k pevnému, hloubkovému spojení s podkladem. Silikátové omítky mají vysokou paropropustnost a jsou odolné vůči UV záření. Omítky a nátěry na silikátové bázi se vyznačují výbornými difúzními vlastnostmi a jsou taktéž vhodné k ochraně historických budov.
Čtěte také: Ochrana fasády vnější omítkou
Silikonové omítky
Jako pojivo se používá silikonová pryskyřice, která má podobnou strukturu jako křemenný písek. Tato moderní stavební hmota vytváří mikroporézní plochy, které jsou extrémně vodoodpudivé. Mimo aplikace v bytové a průmyslové výstavbě se vynikajících difúzních a hydrofobních vlastností s úspěchem využívá při rekonstrukci fasád. V omítkách se používá vysoký procentuální podíl silikonové pryskyřice ve formě vodních emulzí s vhodnými disperzemi různých polymerů. To zaručuje splnění požadavků kladených na dlouhou životnost fasády a její vysokou odolnost vůči působení povětrnostních vlivů. Omítky jsou velmi odolné vůči chemickému zatížení (kyselé deště), mechanickému opotřebení i vůči napadení mikroorganismy (plísně, řasy, apod.). Nabízejí vynikající odolnost vůči vodě a nečistotám. Jsou ideální pro oblasti s častými dešti a znečištěným ovzduším.
SiSi omítky (silikát-silikonové)
Jsou omítky s vysokou odolností proti povětrnostním vlivům. Fasády zatěžuje ve značné míře řada nepříznivých faktorů, jako je působení atmosférických vlivů (voda, SO2, CO2, atd.), mikroorganismů (řasy, plísně, atd.), eroze a mechanické namáhání (otěr, rázové zatěžování). Omítka SiSi spojuje všechny pozitivní vlastnosti silikonových a silikátových systémů a představuje tak unikátní moderní fasádní omítku.
Akrylátové omítky
Akrylátové omítky obsahují pojivo z umělé pryskyřice, díky kterému jsou omítky tvrdé, houževnaté a vodoodpudivé. Jsou pružné a odolné vůči prasklinám, ale mají nižší paropropustnost. Vzhledem ke snížené paropropustnosti nejsou tyto omítky doporučovány na kontaktní zateplovací systémy s minerální vlnou, kde by negativně ovlivnily jinak vcelku dobré vlastnosti paropropustnosti celého systému. Mají ale také své slabší stránky a těmi jsou menší odolnost proti ulpívání prachu (více se špiní).
Tepelně-izolační omítky
Venkovní omítka se může volit i jako tepelně-izolační, do které je přimísena drť expandovaného polystyrenu. Tato omítka nejenže zvýší tepelný odpor konstrukce, ale také její tloušťku. Standardní tloušťka takové omítky se pohybuje okolo 40 - 60 mm. Záleží na projektovém návrhu, zda konstrukce pouze s tepelně-izolační omítkou vyhoví. Jednovrstvá omítka pro ruční i strojové zpracování s vynikající zpracovatelností, vyztužená sklovláknitou mřížkovou tkaninou. Minerální jednovrstvá omítka s nízkým součinitelem tepelné vodivosti a vysokou paropropustností. Pro vytváření vnější omítky (možno použít i na vnitřní omítku), která slouží ke zvýšení tepelněizolačních vlastností hotových stěn, omezení hluku a snížení rizika šíření požáru. Díky svým hydrofobním a paropropustným vlastnostem napomáhá odstranit vlhkost, čímž zamezuje vzniku plísní na povrchu stěn a uvnitř konstrukce. Používá se pro omítání pórobetonových stěn Ytong.
Sanační omítky
U rekonstrukcí objektů je velmi často problém se vzlívající vodou ve svislých konstrukcích. S tím je často spojen i výkvět solí na povrchu stěny, v horším případě pak výskyt plísní. V tom případě je potřeba volit různá sanační opatření. Jedním z nich je sanační omítka. Ta vás sice před vlhkostí neochrání, ale zamezí výkvětu solí. To je způsobeno zejména velikostí pórů v omítce, které jsou několikrát větší než v obyčejné, klasické omítce.
Čtěte také: Průvodce výběrem fasádních obkladů a omítek
Tradiční skladba vnější omítky
Asi každý zná tradiční třívrstvou omítku, která se skládá z cementového postřiku (špricu), jádrové omítky a finální povrchové úpravy - štukové omítky. Jádrová omítka je umíchána z vody, písku a vápna v určitém poměru. Zastaralý, leč stále používaný způsob omítání především u rekonstrukcí. U starých a historických objektů se také setkáváme s hliněnou omítkou skládající se ze směsi jílu, písku, vody a organické hmoty.
Tradiční dvouvrstvá omítka je schéma, které se osvědčilo, a které prověřily celé generace uživatelů. První vrstva, tzv. jádro, je z vápenné malty. Po jejím zavadnutí se nanáší vrstva druhá, tzv. štuk.
Pytlované omítkové směsi
V případě rovného povrchu u stěn ze systémových broušených tvárnic a zateplovacího systému se dnes ale využívají omítkové směsi pytlované. Dle materiálů podkladu, vlastností a povrchové struktury omítky si vyberete směs přímo pro vaši potřebu. Ta se následně smíchá s vodou ve výrobcem určeném poměru, směs se nechá přibližně 5 minut odpočnout a může se nanášet nerezovou stěrkou na konstrukci.
Příprava podkladu před omítáním
Omítky je možné provádět po dokončení všech mokrých procesů a řádném vyschnutí. Podklad musí vyhovovat platným normám, musí být pevný, čistý, suchý, nezmrzlý, bez prachu, oleje apod. Okolní teplota musí být min. 5 °C, při teplotě nad 30 °C nebo velkém proudění vzduchu je nutné přijmout opatření proti rychlému vysychání čerstvě provedené omítky (ochrana proti přímému oslunění).
- Příprava podkladu: Podklad je potřeba před nanášením omítek zbavit všech nečistot, prachu a volných částic. Zdivo se zvlhčí vodou (obvykle postříká štětkou).
- Cementový postřik (špric): Provede se cementový postřik, který zaručí dobrou přilnavost další vrstvy a vyrovná rozdíly v savosti v případě použití rozdílných stavebních materiálů.
Postup nanášení omítky
Při nanášení omítek je na výběr ze dvou způsobů - ruční a strojní. Strojní omítání je logicky méně pracnější, rychlejší, ale i tak se nevyhnete zednické lžíci, hladítku a srovnávací lati. Oba způsoby probíhají obdobně, jen u strojního omítání se omítková směs na stěnu nanáší pomocí trysky pod tlakem z omítačky.
Čtěte také: Jak vybrat venkovní rolety do systému HELUZ 250mm
Malta se nahazuje na stěny prudkým pohybem zednickou lžící. Malta musí mít správnou hustotu. Hustější malta je namáhavější na nahození a má menší přilnavost ke stěně, vytváří kopečky. Je nutné, aby v maltě bylo předepsané množství pojiva, jinak malta při omítání špatně přilne a po zatvrdnutí není dost pevná a odolná. Proto se nesmí u omítek pojivem zbytečně šetřit.
Nanášení jádrové omítky
- Nanášení jádrové omítky: Následuje nanášení jádrové omítky. Připravená směs se nanáší nejprve na strop a dále se s omítáním pokračuje směrem dolů. Omítka se nanáší pomocí zednické lžíce.
- Omítníky: Pro snadnější aplikování se předchystají ocelové omítníky, které se na stěně zafixují pomocí malty a vyrovnají pomocí vodováhy. Nanášená omítka se tak lépe strhává hliníkovou latí. Po dokončení omítek se omítníky vyjmou a vzniklá rýha se zapraví. Rovná plocha se při omítání zajišťuje maltovými omítníky. Jsou to svislé pruhy omítky, vzájemně vzdálené 1 až 1,5 m, nahazované po celé výšce místnosti, či fasády; široké jsou na jedno nahození malty. Jejich povrch se vyrovnává hranou latě, která se posouvá nahoru a dolů a tlačí se k jedné straně. Povrch všech pruhů se zkontroluje - pruhy musí být rovné a svislé a v jedné rovině. To se obvykle hned nepodaří a v některém pruhu je třeba maltu ubrat a v jiném zase přidat. Potom se omítá mezi těmito pruhy a povrch omítky se srovnává latí, která se pohybuje po povrchu pruhů. Přitom se lať pohybuje střídavě doleva a doprava a současně se posunuje nahoru. Přebytečná malta se střásá do truhlíku. Prohlubeniny v omítce se uhladí dřevěným hladítkem. Takto se postupně omítají plochy mezi dalšími pruhy.
- Tloušťka omítky: Omítka se nanáší v tloušťce, kterou určí výrobce. Větší tloušťka by mohla způsobit odpadávání směsi během omítání.
- Technologická pauza: Po nanesení omítek následuje technologická pauza.
Nanášení finální vrstvy (štukové omítky)
- Jemná štuková omítka: Posledním krokem je provedení jemné štukové omítky (fajnová). Druhá vrstva, tj. vrchní, štuková, se zpravidla nanáší tzv. natahováním. Štuková malta bývá řidší než malta na jádro. Při natahování se nabere zednickou lžící na dřevěné nebo kovové hladítko, které se přiloží těsně ke stěně, mírně se skloní a v tomto sklonu se při mírnějším tlaku na stěnu nanese v tenké vrstvě na jádro. Po natažení větší plochy se štuková vrstva uhladí hladítkem s plstí. Jestliže některé místo zaschne rychleji, pokropí se mírně vodou, aby povrch omítky nepopraskal.
- Vyschnutí: Po dokonalém vyschnutí omítky (minimálně 5-7 dnů u tepelně-izolační omítky) je možné nanášet finální vrstvu. Jako finální vrstvu je možné aplikovat běžné minerální, silikátové nebo silikónové strukturální omítky.
Opravy a údržba omítky
U provádění omítek se kontroluje zejména zahlazení hran a koutů a rovinatost povrchu (do 2 mm/2 m lati).
- Odstranění skvrn od dehtu: Někdy se na omítce na komínu objevují hnědé skvrny, které jsou prostoupeny dehtovými zplodinami z vlhkých sazí v komíně. Pak se doporučuje tuto omítku otlouci, spáry v komínovém zdivu vyškrábat do hloubky asi 3 cm, potom zdivo očistit koštětem, pokropit a omítnout cementovou maltou v poměru 1:3,5. Dříve, než vrstva malty zcela ztuhne, přetáhne se štukovou maltou a uhladí.
- Opravy jiných skvrn: Vyskytují-li se na omítce skvrny od ohně, kouře, zatékání, apod., pak se malba na poškozených místech seškrábne, omítka se řádně vymyje čistou vodou a po zaschnutí se doplní připravenou omítkovou směsí.
- Aplikace vysprávkové malty: Vysprávková malta s vlastnostmi odpovídajícími materiálu Ytong je určena pro opravy zdiva z pórobetonu, pro vnitřní i venkovní použití. Požadované množství suché směsi rozmícháme v čisté vodě a mícháme až vznikne vláčná pastovitá hmota. Odpovídající množství vody je 0,35 litru na kilogram suché směsi (7 l vody pro 1 pytel 20 kg). Spotřeba suché směsi je 0,9 kg/dm3 opravovaného místa. Před opravou výrobků se poškozená místa vyčistí a navlhčí vodou. Poškozená místa vyplníme vysprávkovou maltou s přesahem přes okraj. Přebývající hmota se strhne ocelovým hladítkem do roviny. Doba zrání je 1 týden/10 mm tloušťky opravené vrstvy. Skutečná doba zrání je závislá na klimatických podmínkách. Na opravený podklad naneseme plánovanou omítku v předepsané skladbě a vrstvě.
Důležité upozornění a bezpečnost práce
Dodatečné přidávání pojiv, kameniva a jiných přísad, jakož i prosévaní malty je nepřípustné. K rozdělaní malty je nutné použít pitnou vodu, nebo vodu odpovídající EN 1008. Nezpracovávejte při teplotách vzduchu a zdiva nižších než +5 °C. Po uplynutí doby zpracovatelnosti omítku dále nepoužívejte. Při práci se směsí dodržujte platné předpisy bezpečnosti a ochrany zdraví. Při manipulaci používejte ochranné rukavice, případně brýle. Při zasažení očí vymývejte proudem čisté vody a vyhledejte lékařskou pomoc. Po práci omyjte pokožku vodou a mýdlem a ošetřete vhodným krémem.
Shrnutí výběru vnější omítky
Výběr správné vnější omítky je klíčový pro ochranu zdi, estetiku a dlouhou životnost vaší fasády. Při výběru je třeba zohlednit několik faktorů:
- Zhodnoťte stav a materiál zdiva: Zjistěte, z jakého materiálu je váš dům postaven (cihla, beton, kámen, dřevo apod.) a zda je povrch zdiva rovný, nebo vyžaduje opravy. Pokud jsou na zdi praskliny, vlhkost nebo jiné poškození, je nutné je před aplikací omítky opravit. Stav zdiva ovlivní výběr typu omítky, protože různé materiály mají různé vlastnosti, například propustnost páry nebo odolnost vůči vlhkosti.
- Určete klimatické podmínky: Vnější omítka musí být schopna odolat místním klimatickým podmínkám. Pokud žijete v oblasti s častými dešti, mrazy nebo vysokými teplotami, zvolte omítku s vysokou odolností vůči těmto vlivům. Například v deštivých oblastech je vhodné použít hydrofobní omítky, které odpuzují vodu, zatímco v mrazivých oblastech je důležitá mrazuvzdornost. Klimatické podmínky také ovlivňují výběr barvy, protože tmavé odstíny mohou více přitahovat sluneční teplo.
- Rozhodněte se pro typ fasádní omítky: Existuje několik typů fasádních omítek (minerální, silikonové, silikátové, akrylátové), z nichž každá má své výhody a nevýhody.
- Zvažte estetiku a barevné provedení: Vnější omítka je nejen ochranou zdi, ale také estetickým prvkem vašeho domu. Vyberte si barvu a texturu, která bude ladit s okolím a architekturou domu. Pamatujte, že světlé barvy odrážejí více světla a tepla, zatímco tmavé barvy mohou způsobit přehřívání fasády. Textura omítky (hladká, zrnitá, strukturovaná) ovlivňuje nejen vzhled, ale také údržbu - hladké omítky se snadněji čistí, zatímco strukturované mohou lépe maskovat drobné nerovnosti.
- Zohledněte náklady a údržbu: Při výběru omítky zvažte nejen pořizovací náklady, ale také náklady na údržbu. Některé typy omítek, jako jsou silikonové, vyžadují méně časté čištění a údržbu, což může dlouhodobě ušetřit peníze. Naopak levnější omítky mohou vyžadovat častější opravy nebo nátěry. Zvažte také životnost omítky - kvalitní omítka může vydržet desítky let bez nutnosti výměny.
- Konzultujte s odborníkem: Pokud si nejste jisti, jakou omítku zvolit, neváhejte se poradit s odborníkem. Architekt, stavební inženýr nebo specialista na fasádní systémy vám může pomoci vybrat nejvhodnější řešení pro váš dům. Odborník také může posoudit stav zdiva a doporučit potřebné úpravy před aplikací omítky.
- Vyberte kvalitní dodavatele: Kvalita omítky závisí nejen na jejím složení, ale také na způsobu aplikace. Vyberte si spolehlivého dodavatele, který nabízí certifikované produkty a má zkušenosti s aplikací fasádních omítek. Před podpisem smlouvy si ověřte reference a recenze na danou firmu.
- Plánujte aplikaci omítky: Aplikace vnější omítky by měla probíhat za vhodných podmínek - ideální je suché a teplé počasí bez extrémních teplot. Před aplikací omítky je nutné připravit povrch zdiva, nanést základní nátěr a dodržet technologické postupy doporučené výrobcem. Správná aplikace je klíčová pro dlouhou životnost a funkčnost omítky.
| Typ omítky | Pojivo | Hlavní vlastnosti | Vhodné použití | Nevýhody |
|---|---|---|---|---|
| Minerální | Anorganická pojiva (cement, vápno) | Vysoká prodyšnost, odolnost proti mechanickému poškození | Vlhké oblasti | Vyžaduje nátěr pro zvýšení odolnosti vůči vodě |
| Silikátové | Vodní sklo | Vysoká paropropustnost, odolnost vůči UV záření, hloubkové spojení s podkladem | Starší a historické budovy, památkově chráněné objekty | |
| Silikonové | Silikonová pryskyřice | Extrémní vodoodpudivost, vysoká odolnost vůči povětrnostním vlivům, chemickému zatížení, mikroorganismům | Oblasti s častými dešti a znečištěným ovzduším, rekonstrukce fasád | |
| SiSi (Silikát-silikonové) | Kombinace silikátových a silikonových pojiv | Vysoká odolnost proti povětrnostním vlivům, spojuje pozitivní vlastnosti obou systémů | Fasády vystavené náročným podmínkám | |
| Akrylátové | Umělá pryskyřice | Pružné, odolné vůči prasklinám, vodoodpudivé | Moderní stavby | Nižší paropropustnost, menší odolnost proti ulpívání prachu |
| Tepelně-izolační | Anorganická pojiva, plniva, tepelně-izolační přísady | Zvýšení tepelného odporu, vysoká paropropustnost, hydrofobní vlastnosti | Pórobetonové stěny (Ytong), zvýšení tepelně-izolačních vlastností | Zvýšení tloušťky konstrukce |
| Sanační | Speciální pojiva, větší póry | Zamezení výkvětu solí | Objekty s problémem vzlínající vody a výkvětem solí | Nechrání před vlhkostí |
tags: #vnejsi #omitka #skladba