Podklad, který tvoří lože pod dlažebními kostkami nebo velkoformátovou dlažbou, sice není vidět, ale má ohromný podíl na celkovém výsledku práce. Bez správného podkladu vydlážděný povrch nebude vypadat dobře, nebude ani správně odvádět vodu a investice do dláždění přijde vniveč. Pokládání dlažebních kostek, chodníkových desek nebo betonových panelů je proces, během kterého je potřeba pohlídat každý detail. Přitom většina pozornosti se soustřeďuje výhradně na výsledný efekt, což je chyba. Bez ohledu na váhu prvků by mělo být lože považováno za jednu z nejdůležitějších součástí celého chodníku nebo vydlážděné plochy. Funguje jako vyrovnávací vrstva, která má za úkol zajistit dokonalou rovinu hotového chodníku. Další účel této vrstvy je také optimální uložení jednotlivých prvků.
Výběr správného materiálu pro lože pod dlažbu
Kamenivo tvoří lože pod dlažební kostky. Rozhodně není vhodné se spoléhat pouze na písek. Ano, písek znamená nižší náklady na vytvoření lože, ale vrstva složená pouze z něj bude méně odolná a stabilní. Hrozí jak pohyb dlažebních kostek a desek, tak i vymývání podkladu vodou. Investice do lože vyšší kvality s využitím kameniva se odrazí ve výsledku. Chodník bude stabilní, bude lépe vypadat a více vydrží.
Štěrkový podklad pod zámkovou dlažbu se skládá ze dvou základních vrstev, které se liší svou frakcí (zrnitostí) kameniva. Nejvhodnějším materiálem pro provedení poslední (tedy kladecí) vrstvy je drcené kamenivo frakce 4-8 mm (u menších prvků 2-5 mm). Naopak je vhodné se vyhnout nekvalitním materiálům s vysokým podílem prachových částic.
Frakce kameniva a tloušťka vrstev
První vrstva je z hrubšího kameniva, které by mělo mít frakci 0-63 mm. Tato vrstva se pokládá na zhutněný hliněný podklad. Druhá horní vrstva je pak tvořena mnohem drobnějším kamenivem, a to ve frakci 2-5 mm, maximálně pak 4-8 mm. Tato nízká frakce je nutná, aby bylo možné štěrkové podloží dostatečně zhutnit, aby nedocházelo k následnému pohybu, který by mohl zapříčinit popraskání nebo propad zámkové dlažby.
Tloušťka štěrkové vrstvy je přímo závislá na plánovaném zatížení zámkové dlažby:
Čtěte také: Dřeviny do živého plotu
- Pro chodníček k domu bohatě stačí, aby první vrstva štěrku s frakcí 0-63 mm měla 24-29 cm.
- V případě, že má zámková dlažba sloužit i jako příjezdová cesta, měla by první vrstva štěrku mít tloušťku 32-37 cm.
- Horní jemná štěrková vrstva by pak měla v obou případech mít tloušťku 30-40 mm.
Skladba podkladu pod zámkovou dlažbu má přesně dané náležitosti, aby nedocházelo k poruchám, které nemusí být způsobeny jen špatným zhutněním, ale i nevhodně použitým materiálem podloží. Některé materiály by mohly vést vodu a v mraze by tak dlažba mohla popraskat. Je tedy nutné dodržet, že hliněný podklad musí být zhutněný a následně se pokládá kamenivo, konkrétně štěrk s vyšší frakcí, který se také zhutní, a teprve na něj můžete položit štěrk s malou frakcí. Pokud byste použili písek, vedl by vodu a pak by došlo právě k vzlínání vody k dlažbě.
V případě jílovitého podloží se mnohdy doporučuje nanést na hlínu první vrstvu 10cm štěrkopísku s frakcí do 8 mm, na ni pak nanést geotextilii a následně ještě jednu 10cm vrstvu štěrkopísku. Takové podloží má pak 4 vrstvy.
Příprava podkladu pod velkoformátovou dlažbu
Dobře připravený podklad je základ úspěchu. Předpokladem stability pokládky je rovný a dobře zhutněný štěrkový podklad. Nejdříve ze všeho připravte podklad pro pokládku. Musí být čistý, pevný, zbavený nečistot i nerovností. Čím větší formát dlaždic, tím rovnější podklad musí být. Tato vrstva je třeba zhutnit, aby se zabránilo propadání dlažby.
Hutnění a spádování
Kamenivo tvoří lože pod dlažební kostky. Tuto vrstvu je třeba zhutnit, aby se zabránilo propadání dlažby. Pokud se lože skládá z více různých vrstev, zhutnění se provádí po položení každé dílčí vrstvy. Pokud jde o jedinou silnou vrstvu, zhutňujeme každých 10-15 cm výšky položeného kameniva.
Po vykopání dostatečně hlubokého základu pro pokládku zámkové dlažby musí být podklad zhutněn. Hloubka základu se liší podle plánované zátěže zámkové dlažby. Dno takto vykopaného základu se musí zhutnit vibrační deskou, ale také vyspádovat. Při hutnění můžete použít gumovou palici a hranolek dřeva, kterým budete podloží utloukat, to je však praktické pouze na opravdu malé plochy. Pro běžné realizace se vždy vyplatí si zapůjčit vibrační desku, se kterou bude oproti manuálnímu provedení opravdu rychle hotovi. Navíc vibrační desku použijete při hutnění každé vrstvy, a nakonec i na zavibrování vlastní zámkové dlažby. Jak je tedy zřejmé, hutnit budete nejen hlínu, ale i štěrk vyšší frakce, následně pak vrstvu štěrku nižší frakce a zavibrovávat budete i samotnou již vyspárovanou dlažbu.
Čtěte také: Jak vybrat správné rostliny pro živý plot
Pokud nepovede zámková dlažba v naprosté rovině, což většinou nevede, je to nutné zohlednit právě v této fázi přípravy podkladu. Kromě toho jsou zde minimální požadavky na spádování každého chodníku, aby voda odtékala a nedržela se na chodníku. Zámková dlažba musí být vyspádována jak v příčném, tak podélném směru, přičemž v příčném směru musí činit spád 2 % a v podélném směru pak 0,5 %. Při spádování výkopu vždy pracujte s vodováhou, dlouhou deskou a nejlépe i s provázkem, který vám značně pomůže.
Speciální požadavky pro velkoformátovou dlažbu
Pokládka velkoformátových dlaždic (s hranou o velikosti 60 cm a více) si vyžaduje preciznost a naprostou přesnost. Betonové panely a velké chodníkové desky vyžadují jiný přístup než standardní dlažební kostky. Záleží především na tom, jaká jsou jejich specifika. Panely wetcast jsou lehké a jejich pokládka je snazší. Čím těžší jsou jednotlivé prvky, tím více je třeba při pokládce využít sílu strojů.
Na trhu existuje několik takových zařízení, které usnadní dlaždičské práce nejen při pokládce rozměrných těžkých prvků, ale také prvků pro průmyslové využití. Příkladem je stroj na pokládku dlažby Mickey155, který po přisání pomáhá přenášet prvky na určené místo, čímž zajišťuje, že jednotlivé prvky jsou bezpečně přichyceny a nehrozí jejich pád a poškození.
Mnoho výrobců doporučuje svěřit pokládku podlahových materiálů odborníkům. Existují ale výjimky. Nové slinuté dlaždice RAKO Outdoor s tloušťkou 2 cm si do štěrkového lože položí i méně zkušení nadšenci. Terasa bude vypadat skvěle, a navíc ji lze užívat prakticky ihned. Poškozenou dlaždici snadno nahradíte novou. Slinuté dlaždice RAKO Outdoor o rozměru 60 x 60 cm a tloušťce 2 cm jsou mrazuvzdorné a vydrží venkovní zatížení bez zásadních omezení. Díky jemnému reliéfu a protiskluznosti R11/B jsou vhodné na vybudování či rekonstrukci moderní terasy, balkonu, okolí bazénu, pro pergoly, střechy nebo nášlapné chodníky. Jejich tloušťka a vlastní váha je předurčuje položit přímo do terénu, například do trávníku, štěrku nebo na plastové terče bez použití lepidel a spárovacích hmot. Jejich kvalita a design je díky technologii digitálního tisku k nerozeznání od přírodních materiálů, které věrně imitují. Pokládka do štěrku je cenově příznivým řešením teras, pergol a chodníků. Terasa je realizována rychle a s minimálními nároky na nářadí a materiál. Velkou výhodou je možnost snadné výměny dlaždice v případě jejího poškození. Dlouhou trvanlivost řešení ovlivňuje stabilita podloží dlaždic ze zhutněné vrstvy štěrku.
Postup pokládky velkoformátové dlažby
Není to jednoduché a spousta lidí se toho bojí. Díky specialistům vám můžeme poradit. Ostatně nedodržení několika pravidel znamená, že na velkém formátu je každá chyba vidět. Přesto je velký formát bez množství spár stále žádanější. Zde je návod:
Čtěte také: Jak založit živý plot
-
Příprava podkladu
Betonový podklad musí být vyzrálý minimálně 28 dnů a měl by mít zbytkovou vlhkost menší než 5 %. U anhydritů je nutno dodržet zbytkovou vlhkost pod 0,5 % a u podlahového topení pod 0,3 %. Podklad musí být pevný, zbavený nečistot a nerovností. Pro sjednocení savosti podkladu použijeme penetraci (např. RAKO SYSTEM PE 202) v příslušném ředění. V koupelnách by měl být podklad napenetrovaný. Tam, kde povrch přichází do kontaktu s vodou, jako okolí van nebo stěny kolem sprchových koutů, musí být opatřený hydroizolační vrstvou pod obklady a dlažbu.
-
Vyrovnání podkladu
Pokládka velkoformátové keramiky do tenkého lože klade vysoký nárok na vyrovnání podkladu. K vyrovnání podkladu, na který budeme velkoformátový obklad nebo dlažbu lepit, poslouží speciální vyrovnávací malty a nivelační hmoty. Vyrovnání zajistíme stěrkami či samonivelačními hmotami. Po penetraci podkladu ideálně použijeme pro vyrovnání podlah samonivelační hmotu s optimálním rozlivem. Velmi důležité je dodržení všech technologických postupů, aby byl podklad dostatečně pevný (nesmí se zapomenout na penetraci povrchů). Podklad musí být dokonale rovný, a proto jej někdy řemeslníci vyrovnávají i nadvakrát nebo dokonce natřikrát.
-
Rozvržení spárořezu
Tento krok je jeden z nejdůležitějších před samotnou pokládkou. Pro důsledné vyměření pokládky u stěn i podlah je vhodný křížový laserový zaměřovač. Při zaměření také můžeme použít značkovací šňůru, tzv. brnkačku. Při zaměření spárořezu u stěn pečlivě dbáme na zásady dořezů v rozích, které by neměly být menší než ½ formátu. U podlahy dodržujeme konstrukční a objektové dilatace v podkladu, které se nám promítnou do spárořezu v celé její šířce. Důležité je důsledně proměřit 1. řadu. Před pokládkou doporučujeme jednotlivé obklady vyskládat do plochy na sucho a varianty designu prostřídat. Platí pro design kamene, dřeva atd. pro maximální vyznění kresby materiálu. Netřeba zapomenout na dobré vyměření spárořezu. V tomto případě je nejlepší mít k dispozici půdorys místnosti, v níž budete velkoformátový obklad nebo dlažbu pokládat. Do půdorysu si můžete názorně zakreslit, jak budou obklad a dlažba položeny, a jestli je možné vycentrovat je vzhledem ke stěně a ose podlahy. Hlídejte si, aby v žádném rohu místnosti nevycházel příliš malý dořez obkladu nebo dlažby.
-
Řezání velkoformátové dlažby
Před řezáním nakreslete řez na horní stranu dlaždice. Řezání probíhá stejně jako u dlaždic malých formátů, tedy řezačkou k tomu určenou. Pro řezání doporučujeme řezačku velkoformátových desek Montolit. I když se snažíme být precizní, podle oka je těžké odhadnout přesné spáry. Montolit je jedním z hlavních výrobců, kteří se specializují na řezání velkoformátové dlažby. Řadu velkoformátových obkladů a dlažeb - běžně do 120 cm délky, je možné řezat i ručními řezačkami na obklady a dlažby. K řezání opravdu velkých rozměrů dlaždic (od 120×240 cm, přes 100×300 cm a větších) je nezbytné mít k dispozici speciální vybavení.
-
Lepení velkoformátové dlažby
Při pokládce velkoplošných keramických dlaždic a obkládaček (od formátu 45 x 45 cm) v exteriéru i interiéru je nutno zvolit lepidlo minimálně třídy C2/S1 a nanášet jej oboustranně - jak na podklad, tak i na rub dlaždice. Ideálně se hodí lepidla RAKO SYSTEM AD 531 MAX, eventuálně AD 530, s vysokou přídržností a flexibilitou. Na podkladu vytvoříme zubovým hladítkem profilovaný povrch, na rubu dlaždice pak hladký povrch o maximální tloušťce vrstvy 3 mm. Tím bychom měli zajistit 100% pokrytí styčné plochy dlaždice lepidlem. Oboustranné lepení zároveň snižuje riziko vzniku vzduchových dutin, které jsou nežádoucí z důvodu snížení přilnavosti. V exteriéru zde navíc dochází k vysrážení vody, jejímu zmrznutí a následnému odtržení dlažby. Pro pokládku velkoformátové dlažby používejte lepidlo na velkoformátovou dlažbu. Je ideální pro dlaždice velkých rozměrů. Pokud se chystáte pokládat dlažbu v celé místnosti, je nejlepší začínat lepením obkladů na stěny. Doporučujeme používat metodu oboustranného nanášení zubovou stěrkou. Přitom nenatírejte lepidlem hrany dlaždice. Velikost zubů stěrky závisí na rozměru obkladů, u velkoformátových dlaždic je to minimálně 10 mm. Volba správného druhu lepidla pro daný typ podkladu je naprosto zásadní. Proto je vhodné si nechat poradit od odborného prodejce, který v případě potřeby zajistí technickou součinnost dodavatele lepidel. Položte první dlaždice do lepidlového lože a dotlačte je. Pro jejich přenášení doporučujeme Superstick - sadu pro manipulaci s velkoformátovými deskami. Spodní řadu obkladů na stěně obkládejte až po položení dlažby na podlahu.
-
Vyrovnání a spárování
Pro zajištění rovinnosti pokládky velkoplošných dlaždic doporučujeme použít vyrovnávací spony. Šířku spáry, kterou zajistíme distančními křížky nebo klínky, neděláme užší než 2 mm. Tolerance rovinnosti nášlapné vrstvy pokládky u prostor pro trvalý pobyt osob je podle ČSN 74 4505 +/-2 mm na délce 2m latě. Manipulaci s velkoformátovými dlaždicemi nám usnadní speciální přísavky. Jedním z usnadňujících systémů je nivelační ANDAL Levelling systém SAP. Využívají jej lidé doma i obkladači při profesionální pokládce. Položíte s ním velkoformátové dlaždice rychle a bez nerovností. Systém SAP představuje distanční spony a nivelační klínky. Díky systému SAP nebudete potřebovat žádné nářadí. Vystačíte si se stavěcími distančními sponami a s nivelačními klínky. Ty můžete používat opětovně při další pokládce. Velkoformátová dlažba se od klasické při pokládce liší. Například tím, že má nižší počet spár na celkové ploše. Po položení pod dlaždice jednoduše vložte sponu cca 5 cm od konce. Vložte druhou dlaždici a vsuňte klínek do otvoru spony. Zatlačte jej ručně jak to půjde, případně použijte pracovní kleště. Až podklad zatvrdne, spony jednoduše odkopnete ve směru spáry. Dojde k jejímu odlomení. Větší plochy interiérů pak rozdělujeme na čtverce nebo obdélníky mezilehlou dilatační spárou o délce strany v rozsahu 6-7,5 m. V exteriéru, u velkých formátů, tmavých výrobků a u podlah, které jsou tepelně namáhány (např. podlahové topení, terasy, balkony, fasády), by pak měla být délka strany v rozsahu 2,5-3,6 m. Tyto pružné dilatační spáry provádíme až po vyspárování, kde do vyčištěných spár vkládáme pro jejich správnou funkci separační provazec RAKO SYSTEM PES a následně v interiéru silikon ASI a v exteriéru polyuretan SAB.
-
Spárování
Spárovat je možné obklady až po vyzrání lepidla, a to minimálně po 2 dnech od nalepení obkládaček, u slinutých nenasákavých dlaždic po 3-4 dnech. Po dostatečném vyschnutí lepidla pod dlažbou můžeme přistoupit ke spárování. Pro spárování položené keramiky použijeme flexibilní hmotu GF DRY, popřípadě GF BIO. Zvolte vhodnou spárovací hmotu. Jiný typ budete potřebovat v předsíni a jiný je vhodný do koupelny. Hmotu nanášíme tak, abychom zcela vyplnili spáry. Důležité je, aby šířka spár mezi velkoformátovými obklady a dlažbou nebyla menší než 2 mm, v opačném případě už bývá vlastní spárování poněkud problematické, protože je nutné vzít v úvahu dilatační vlastnosti i takto malé spáry. Ve většině případů není vhodné pokládat obklad nebo dlažbu zcela beze spár. Velkým trendem současnosti jsou epoxidové spárovací hmoty, které se velmi snadno udržují a čistí. Samozřejmostí pokládky, stejně jako u všech dalších formátů, je důsledné provedení obvodových dilatačních spár (přechody stěna/podlaha a stěna/stěna).
tags: #vhodne #kamenivo #pod #velkoformatovou #dlazbu