Společnost Českomoravský cement, a.s. je součástí mezinárodní skupiny Heidelbergcement, se sídlem v německém Heidelbergu, a představuje největšího výrobce cementu v České republice.
Provozovny a výrobní tradice
Podnik provozuje v současné době pouze dvě cementárny. Jedna se nachází v Praze-Radotíně, kde má výroba cementu již 130 letou tradici, a druhá v Mokré nedaleko Brna, která byla otevřena v roce 1968. Ve třetí cementárně, která se nachází v Králově Dvoře u Berouna, byla v roce 2003, z důvodu nepříznivé situace na tuzemském trhu s cementem, výroba cementu dočasně přerušena a v provozu je zde pouze moderní balicí linka a expedice.
V Radotíně má výroba cementu 140tiletou tradici. Od roku 1871 do roku 1963 stál závod na výrobu cementu v centru Radotína. V roce 1961 došlo k uvedení do provozu nového závodu ležícího v obklopení zeleně Radotínského údolí mimo obytnou zástavbu. Provozovna v Radotíně produkuje klasické cementy portlandské, struskové, síranovzdorné, s vápencem, portlandské směsné a vysokopecní.
Sortiment a služby
Do sortimentu Českomoravského cementu patří Portlandské cementy, Portlandské struskové cementy a cementy s upravenými vlastnostmi - síranovzdorný cement a cement silniční. Kromě produkce celé řady různých cementů poskytuje firma také servis v oblasti logistiky a poradenství.
Závazek k udržitelnému rozvoji a ochraně životního prostředí
Společnost Českomoravský cement si plně uvědomuje zodpovědnost za ovlivňování okolního prostředí svou výrobní činností. Koncept udržitelného rozvoje tak představuje alternativní model rozvoje společnosti. Mezi hlavní aktivity společnosti v tomto směru patří ochrana přírodních zdrojů, které slouží jako základna pro činnosti Českomoravského cementu. Další významnou oblastí, které Českomoravský cement věnuje dlouhodobou pozornost, je ekologické chování při těžbě vápenců v lomech a důsledná rekultivace těch částí, kde již byla těžba ukončena. Řízení těžby a provádění rekultivačních prací v lomech vždy bere ohled na přítomná společenstva rostlin a živočichů a snaží se vytvářet podmínky pro jejich trvalou existenci. Českomoravský cement svou činností značnou měrou ovlivňuje okolní prostředí a přistupuje k ochraně životního prostředí komplexním způsobem na principech trvale udržitelného rozvoje.
Čtěte také: Historie firmy Českomoravský beton
Českomoravský cement se ještě v polovině devadesátých let potýkal s kritikou obyvatelstva z bezprostředního okolí cementáren a lomů v Mokré a Berouně. Dnes se už stížnosti obcí na znečištění a prašnost neobjevují. Investiční program, který směřoval do zlepšení ochrany životního prostředí, byl zahájen ještě před privatizací na počátku devadesátých let. Privatizace výrazně zjednodušila přístup k nezbytným finančním prostředkům i dostupnost nejlepší techniky. Za posledních 10 let Českomoravský cement investoval do strojů a zařízení, která zlepšují nebo chrání životní prostředí, téměř jednu miliardu korun. Proces investic do ochrany životního prostředí se od té doby nezastavil. Investice do obnovy technologií mají vždy dvě základní kritéria - hledisko finanční návratnosti a přínos ochraně životního prostředí. Nejlépe se prosazují akce, které splňují oba parametry, ale není to nezbytnou podmínkou.
Emise a dekarbonizace
Cementárna je vedena jako velký zdroj znečištění. Emise při výrobě cementu mají dvojí původ. Jedna část emisí CO2 pochází z rozkladu vápence, který je základní surovinou pro výrobu slínku. Vzhledem k nutnému chemickému složení suroviny mají cementáři pouze velmi omezené možnosti, jak dosáhnout snížení emisí. Malou část vápence lze za určitých podmínek nahradit druhotnými materiály, jako je například elektrárenský nebo teplárenský popílek anebo struska. Tyto možnosti v současné době intenzivně prověřujeme. Můžeme však přírodní fosilní paliva nahrazovat jinými spalitelnými látkami, které bez našeho přispění končí na skládkách. Hlavním trendem do budoucnosti bude ještě vyšší výroba směsných cementů - tedy cementů, které kromě cementářského slínku obsahují další materiály. Jejich přínosem je mimo jiné i to, že z jedné tuny vypáleného slínku je možné vyrobit větší množství cementu a snížit tak objem emisí CO2. Takové cementy vyrábíme již mnoho let, ale hlavní současná investiční akce v Mokré - výstavba nového vertikálního mlýna - přispěje k rozvoji výroby právě těchto směsných cementů.
Od roku 2006 do roku 2009 investovala cementárna v Radotíně přes 100 mil. Kč do nové technologie účinnějšího odprášení závodu a tím většina emisí do ovzduší (s výjimkou rtuti) poklesla. Emise oxidů dusíku (NOx) byly nejvyšší v roce 2006 (1260 tun ročně), v roce 2010 došlo k výraznému poklesu (na 665 tun ročně) v souvislosti s instalací nových filtrů. Vypouštění CO2 je kontinuálně na úrovni kolem 500 tis. tun ročně, s výjimkou roku 2010, kdy společnost vypustila zhruba 400 tis. Emise rtuti do ovzduší se pohybují od roku 2004 kolem 15-30 kg ročně. V roce 2010 stouply téměř trojnásobně na 83 kg a postupně se opět snižují na hranici kolem 30 kg ročně. V případě cementárny v Radotíně lze dokladovat, že změna technologie odprášení může významně přispět ke snížení emisí prachu. Za nedostatečné se ovšem jeví počínání cementárny ve vztahu k emisím rtuti. Ty se dají ovlivnit především volbou paliva využívaného cementárnou, v druhé řadě pak volbou technologie lapající rtuť na výstupu z továrny.
Provozovna v Radotíně spaluje jako palivo pro rotační pece na výrobu cementu: těžký topný olej, mleté černé uhlí, tuhé zbytky z primárního zpracování ropy (např. s obchodním názvem KORMUL), tuhá alternativní paliva a masokostní moučka. Cementárna má též povolení na tepelné využití tuhého odpadu spoluspalováním v rotačních pecích.
Následující tabulka shrnuje vývoj emisí cementárny v Radotíně:
Čtěte také: The story of Českomoravský beton
| Rok | Emise NOx (tun ročně) | Emise CO2 (tis. tun ročně) | Emise rtuti (kg ročně) |
|---|---|---|---|
| 2004-2009 | Nejvyšší v roce 2006 (1260) | Kolem 500 | 15-30 |
| 2010 | 665 | Kolem 400 | 83 |
| Následující roky | Postupný pokles | Kolem 500 | Kolem 30 |
V současné době je cementářský průmysl na hraně svých vlastních technologických možností - náhrada části surovin již dekarbonizovanými materiály, téměř úplná náhrada fosilních paliv palivy alternativními z průmyslových odpadů a významná změna v přechodu výroby k nízkouhlíkovým směsným cementům. Následnými kroky již mohou být pouze technologie záchytu CO2 (capture) a po vyčištění jeho využití (utilization) nebo uložení (storage) v českých podzemních úložištích - nutný doplňující geologický průzkum nebo v podmořských lokalitách. Pro obojí je zapotřebí transport zachyceného CO2. K realizaci infrastruktury pro CCUS je nezbytná spolupráce průmyslu se státem.
Portlandské směsné cementy a recyklovaný beton
Portlandské směsné cementy představují cestu k udržitelnému rozvoji. Pozornost je věnována jejich vlastnostem, environmentálním a ekonomickým aspektům jejich výroby a podpoře využívání směsných cementů se sníženým obsahem slínku a s dalšími hlavními složkami - křemičitým popílkem, vysokopecní granulovanou struskou a vápencem.
Cement se složkami z recyklovaného betonu představuje inovaci, která od počátku mění samotnou podstatu výroby cementu. Běžný portlandský cement obsahuje vysoký podíl slínku, vysoce energeticky náročné složky, jejíž výroba generuje nejvíce emisí CO₂. Kromě snížení podílu slínku je dalším klíčovým mechanismem také využití stavebního odpadu a betonu jako plnohodnotné suroviny a optimalizace výrobního procesu. Díky tomu dochází k přibližně o 35 % nižší uhlíkové stopě oproti tradičním portlandským cementům. V případě produktu CEM II/B-F 32,5 R ECOPlanet STANDARD PLUS, který v roce 2025 uvedla na český trh společnost Holcim Česko, jsou využívány tzv. recycled concrete fines (recyklované jemné betonové částice). Recyklovaný cement přináší investorům a developerům nižší uhlíkovou stopu projektu a usnadňuje plnění ESG cílů i environmentálního reportingu. Podporuje získání certifikací jako LEED či BREEAM, aniž by snižoval technickou kvalitu. Nabízí rychlý nárůst pevností a spolehlivé dlouhodobé parametry pro běžné stavební využití.
Svaz výrobců cementu ČR intenzivně pracuje na přípravě projektů na snižování, zachytávání a využívání CO2 z výroby cementu. SVC ČR ve spolupráci se Svazem chemického průmyslu ČR a spolkem CO2 Czech Solution Group CZ pod záštitou společnosti EY (Ernst & Young) prezentoval v březnu 2025 na setkání vrcholných představitelů průmyslu, vědy a státní správy projekty cementářského průmyslu v oblasti CCUS (Carbon Capture and Utilization). Cílem je vždy představit možnosti spolupráce v oblasti dekarbonizace a projektů aktivit zaměřených na problematiku CO₂ a dekarbonizace.
Dekarbonizace výroby cementu se zcela odlišuje od možných procesů v energetice a bude velmi investičně a projekčně náročná. Existuje řada technologických řešení, která mění cementářský průmysl a návazné stavební procesy v rámci betonářského a environmentálního řetězce vedoucí k úplné recyklaci betonového materiálu a k geologickému ukládání zbývajících emisí skleníkových plynů. Evropské průmyslové klimatické programy jsou doplňovány o reálné kroky k provádění Net Zero Industry Act společně s Carbon Boarder Adjustment Mechanism potřebné k realizaci infrastruktury pro Carbon Capture and Storage a budou vyžadovat spolupráci národních států s průmyslem.
Čtěte také: Dům umění a kostel v Opavě
V roce 2022 Svaz výrobců cementu ČR a jeho členové zmapovali technické možnosti dekarbonizace výroby cementu a popsali je v přiložené publikaci pro informovanost státních orgánů a obecné veřejnosti. Dekarbonizace je vnímána jako zásadní výzva při produkci cementu jako energeticky a environmentálně náročného materiálu, který je součástí stavebně klimatického řetězce. Cementový beton se stále používá ve velkém měřítku a bude zapotřebí k budování infrastruktury, která se dokáže vyrovnat se změnou klimatu a populačním růstem.
Tuhá alternativní paliva
Cestu k řešení problematiky využití zbytkového plastového podsítného z třídění odpadu jako paliva v cementářských rotačních pecích hledá SVC ČR společně s odborem odpadů MŽP ČR již od prosince 2020. V cementářských pecích neslouží spalované palivo/odpad k pouhé výrobě tepla, ale k výrobě produktu - výpalu slínku, na který jsou kladeny velmi přísné kvalitativní požadavky a současně použité palivo/odpad nesmí mít nepříznivé dopady na emise do ovzduší. Proto je třeba, aby používané palivo/odpad splňovalo poměrně striktní požadavky, týkající se nejen jeho kvality, ale i stability jeho vlastností v čase.
V tomto ohledu jsou pro výrobu cementu naprosto závazné následující tři předpisy: evropské normy EN 15357 až EN 15359 Solid recovered fuels (Tuhé alternativní palivo), předepisující základní podmínky pro toto palivo; dokument o nejlepších dostupných technikách - BREF Cement, Lime and Magnesium Oxide Manufacturing Industries, podle kterého cementárny mají vydána integrovaná povolení k provozu, kde je i popis povoleného spalovaného paliva/odpadu; a zák.č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, který závadně předepisuje maximální emisní limity pro provoz výroby cementu.
Společně s MŽP ČR bylo konstatován, že každá odpadová společnost může vstoupit do jednání s každou cementárnou a při splnění požadavků na odpadové palivo je možno zahájit jednání o dodávkách ihned. Tedy, budou-li provozovatelé firem upravující odpad schopni v tuto chvíli vyrobit alternativní palivo z odpadu v ČR dle cementářských požadavků s dlouhodobou stabilní kvalitou, jsou cementárny připraveny s nimi jednat v otázce kvality, referencí a v poslední řadě individuálně i ceny. Pro technologii výroby TAP není možné samotné podrcení plastových výmětů, proto výrobce TAP musí dokázat výměty vymíchávat s dalším odpadem, aby se zvýšila jeho sypná hmotnost a palivo bylo přepravitelné a dávkovatelné. Je třeba upozornit na skutečnost, že tuhá alternativní paliva jsou navrhována tak, aby obsahovala určitý optimální podíl biomasy ke snížení emisí skleníkových plynů z výrobního procesu. MŽP ČR bylo požádáno o seznam firem, které jsou schopné v ČR v současnosti vyrábět alternativní palivo z odpadu s případným údajem i jejich kapacitě. Lze předpokládat, že přímá jednání mezi odpadovými společnostmi a cementárnami přispějí k řešení tohoto stavu tak, aby bylo možno konzultovat i dlouhodobě uzavřené smlouvy. Zde se jeví i vhodná možná investiční podpora českého státu k vybudování linek pro výrobu TAP z odpadů domácího původu.
Společenská odpovědnost a komunikace
Současně si společnost uvědomuje společenskou odpovědnost jak v lokalitách její působnosti, tak vůči zaměstnancům. Na poli sociální odpovědnosti ve vztahu k širšímu okolí společnost napomáhá k rozvoji regionů, ve kterých působí, poskytováním finančních prostředků, služeb nebo produktů. V konceptu udržitelného rozvoje hraje významnou roli rovněž "partnerství a komunikace" různých sektorů společenského dění. Společnost Českomoravský cement v tomto směru klade důraz na komunikaci s okolními obcemi, kdy jsou pravidelně pořádány setkávání vedení závodů s místními zastupiteli a dochází na nich k výměně informací o vzájemném soužití firmy a jejího okolí. Otevřenost společnosti vůči nejširší veřejnosti je reprezentována konáním dnů otevřených dveří s možností seznámení se s výrobním prostředím a podmínkami. Ukázkou dialogu se státní správou je průběžný kontakt a setkávání se zastupiteli místních obcí, kteří jsou seznámení s novinkami a změnami v provozu.
Mnohem obtížnější bylo získat zpět důvěru obyvatel okolních obcí a jejich představitelů. Přesvědčit je o tom, že se situace mění k lepšímu a že se nejedná o jednorázovou akci, nýbrž systematický proces.
Vzdělávací aktivity
Skupina Českomoravský beton spolu s Českou betonářskou společností ČSSI a partnery zve na semináře 13. ročníku Beton University. Semináře jsou zařazeny do akreditovaných vzdělávacích programů v projektech celoživotního vzdělávání ČKAIT i ČKA. Semináře jsou zaměřeny na směsné cementy, důvody zvyšování jejich podílu na trhu, nebo také na beton z recyklovaného kameniva. Bude představen systém Concremote pro optimalizaci vaší stavby, který slouží pro monitorování pevnosti betonu v tlaku v reálném čase. Nebudou chybět ani stavby z vybraných regionů České republiky nebo poutavé stavby ze zahraničí. Dlouhodobý vzdělávací projekt Beton University, který organizuje skupina Českomoravský beton spolu se svými dceřinými společnostmi, byl vzhledem k epidemiologické situaci v předešlých dvou letech omezen.
tags: #veronika #zihlova #ceskomoravsky #cement #informace