Líbilo by se vám mít na zahradě živý plot z bobkovišně? Bobkovišeň lékařská (Prunus laurocerasus) je druh slivoně, který je rozšířený v oblastech okolo Černého moře, v jihozápadní Asii a jihovýchodní Evropě.
Setkat se můžete ale i s dalšími názvy, jako je vavřínovec lékařský, bobkotřešeň lékařská, střemcha bobková, střemcha vavřínová nebo višeň bobková. Tento mrazuvzdorný keř vydrží teploty až do minus 25 stupňů Celsia a dorůstá do výšky dvou až čtyř metrů a dokáže snadno zakrýt nevzhledná zákoutí.
Vlastnosti a druhy bobkovišně
Existuje několik odrůd vavřínovce lékařského, které se liší velikostí, tvarem listů a růstovým zvykem. Mezi oblíbené druhy patří:
- Prunus laurocerasus 'Rotundifolia': Tento druh je známý svými velkými, oválnými listy, které mají lesklou, tmavě zelenou barvu.
- Prunus laurocerasus 'Caucasica': Tento druh je vzpřímený a má užší listy. Je oblíbený pro živé ploty a dobře snáší i řez.
- Prunus laurocerasus 'Otto Luyken': Kompaktní a nízká odrůda vavřínovce, která dorůstá do výšky přibližně 1 metru.
- Prunus laurocerasus 'Zabeliana': Tato odrůda má dlouhé, úzké listy a pomalejší růst.
Vavřínovec kvete bílými květy na jaře, které později vytvářejí malé černé plody. Rostlina roste rychle a za vhodných podmínek může vyrůst do výšky přibližně 30-60 cm za rok.
Pěstování bobkovišně
Bobkovišeň se pěstuje v několika odrůdách, pro živé ploty se hodí zejména kultivary rostoucí vzpřímeně. Tyto dřeviny milují hlubší půdy bohaté na živiny a mírně vlhké prostředí. Ve vlhku dobře rostou i na slunci, vyhovuje jim však i život ve stínu. Bobkovišně trpí zejména v předjaří střídáním vysokých denních a nízkých nočních teplot.
Čtěte také: Bezúdržbový živý plot
Vavřínovec lékařský je nenáročná rostlina, která se dobře přizpůsobí různým podmínkám:
- Plné slunce nebo polostín: Vavřínovec lékařský je přizpůsobivý a dobře roste na slunných i polostinných místech.
- Dobře propustná půda: Vavřínovec je velmi přizpůsobivý a roste v různých typech půdy, ale preferuje půdu, která je dobře propustná a bohatá na organické látky.
- Mírně kyselá až neutrální půda: Ideální je pH půdy mírně kyselé až neutrální (pH 6,0 - 7,0).
- Pravidelná zálivka: Během prvních let po výsadbě je důležité, abyste vavřínovec pravidelně zalévali, zejména během suchých období.
- Hnojení na jaře: Vavřínovec ocení hnojení na jaře, když začíná aktivně růst.
- Pravidelné řezání: Vavřínovec lékařský velmi dobře snáší řez, což z něj činí ideální rostlinu pro tvorbu formálních nebo neformálních živých plotů.
- Mrazuvzdornost: Vavřínovec lékařský je odolný vůči mírným mrazům, ale v chladnějších oblastech může být náchylný na poškození listů v důsledku nízkých teplot.
Výsadba bobkovišně
Nejlepší doba pro výsadbu bobkovišně je jaro a podzim. Půdu promíchejte s kompostem. Jílovité a příliš vápenaté půdy by mohly vlivem nevhodného pH způsobit žloutnutí listů. Rostlina není náročná na zálivku, vydrží i sucho, ale velmi špatně snáší trvalé přemokření.
Ideální rozpětí mezi rostlinami by mělo být 80 až 100 centimetrů, ale pokud chcete, aby se živý plot rychleji uzavíral, můžete vzdálenost výsadby snížit na tři rostliny na metr. Pokud sázíte dvouřadý živý plot, rozmístěte řádky asi 45 až 60 centimetrů od sebe, přičemž rostliny rozmístěte, abyste dosáhli optimálního pokrytí.
Doporučená vzdálenost výsadby:
- Jednořadý živý plot: 2-3 rostliny na metr (vzdálenost 50-90 cm)
- Dvouřadý živý plot: 4-6 rostlin na metr (řádky 45-60 cm od sebe)
Péče o živý plot z bobkovišně
Bobkovišeň roste velmi rychle, očekávejte 30 až 60 centimetrů za rok. Proto je důležité udržovat ji řezem, aby se větve bohatě zahustily a živý plot měl požadovaný tvar. Jarní řez je třeba provést v březnu, podzimní v září. Začněte odstraněním všech mrtvých, nemocných nebo poškozených větví. Poté zastřihněte konce větví na požadovanou výšku pomocí ostrých a čistých zahradnických nůžek.
Čtěte také: Teleskopické nůžky
Rozmnožování bobkovišně
Mezery v živém plotě způsobené mrazem můžete snadno vyplnit. Rostliny lze totiž množit řízky ze zdravých výhonů nebo odnožemi. Nejčastějším způsobem množení vavřínovce je řízkování. Nejlepší doba pro odběr řízků je v létě, kdy jsou stonky polodřevnaté. Odstřihněte přibližně 15-20 cm dlouhé řízky, odstraňte spodní listy a vložte je do vlhké, dobře propustné půdy.
Jedovatost bobkovišně
Bobkovišeň je jedovatá, především její listy a semena. Rozemnuté listy voní po hořkých mandlích. Bobule, připomínající třešně, mají v době zralosti téměř černou barvu. Ptákům, kteří se těmito bobulemi živí, neublíží. Pro vaše děti by ale jejich ochutnání skončilo otravou. Bobkovišeň obsahuje kyanogenní glykosid amygdalin, který se v zažívacím traktu rozkládá na kyanovodík. Příznaky otravy mohou být bolesti hlavy, nevolnost, dušnost, zvracení až ztráta vědomí. Jako první pomoc je třeba vyvolat zvracení, podat aktivní uhlí a velké množství tekutin.
Upozornění: Veškeré části bobkovišně jsou jedovaté a jejich konzumace může způsobit otravu. Dbejte na to, aby se k rostlině nedostaly děti a domácí zvířata.
Čtěte také: Břečťanový živý plot: návod k pěstování
tags: #vavřínovec #živý #plot #pěstování