Užitečnost a multifunkčnost omítek je rozhodně nezpochybnitelná. Omítky chrání stěny před poškozením a nečistotami, plní i estetickou funkci a umožňují správný odvod vlhkosti ze stěn v interiéru. Vhodná tloušťka omítky ochrání stěny tak, že nebudou náchylné vůči vlhkosti ani mechanickému poškození.
Omítání vnitřních stěn není jednoduchá záležitost a špatně položená vrstva omítky a její tloušťka může později způsobit problémy. Optimální tloušťka omítky závisí především na druhu omítky. Maximální a minimální tloušťka omítky pro konkrétní typ omítky se může lišit. Před zahájením omítacích prací si vždy prostudujte informace na obalu výrobku, abyste správně zvolili tloušťku omítky podle konkrétního typu materiálu.
Typy vnitřních omítek a jejich vlastnosti
Pokud chcete vědět, jak omítnout stěny, měli byste vědět, jaké druhy omítek můžete použít. Omítky se dělí na vnitřní a venkovní. Vnější omítky mají jiné vlastnosti než vnitřní. Vnější povrchy jsou více vystaveny mrazu a vlhkosti, vnitřní povrchy jsou náchylnější k mechanickému poškození. Dobře zvolená vnitřní omítka vám umožní vytvořit vhodný podklad pro následné dokončovací práce.
Z hlediska použitého pojiva lze omítky obecně rozdělit na cementové, vápenocementové, vápenné, sádrové a vápenosádrové. Nejpopulárnější jsou cementová omítka, vápenocementové, vápenné, sádrové, vápenosádrové až po jádrové omítky. Všechny tyto omítky jsou minerální. Dále se používají i jiné vnitřní omítky: hliněné omítky, tepelně izolační omítky, akrylátové omítky a také ty na bázi silikonu a další.
Sádrové omítky
Sádra je nejoblíbenější materiál používaný pro omítání. Tyto unikátní stavební materiály lákají svou nízkou cenou a snadnou aplikací a také tím, že s nimi lze snadno vytvořit hladký, vzhledově atraktivní povrch. Sádrové omítky pro použití při omítání interiérů budov nemají v podmínkách České republiky dlouhodobou tradici, což je dáno absencí přirozených nalezišť sádrovce. V minulosti z tohoto důvodu nebyly sádrové omítky používány a mnohem oblíbenější se staly omítky na bázi písku či vápence. Na rozdíl například od Německa a Polska, kde jsou sádrové omítky velmi oblíbené. V dnešní době začínají postupně objevovat realizátoři stavebních úprav z řad odborníků i laiků výjimečné vlastnosti sádrových omítek, které zcela splňují požadavky moderního stavebnictví.
Čtěte také: Průvodce vápenosádrovou omítkou Cemix
V receptuře těchto omítek jsou použity přírodní, ekologické a zdravotně nezávadné materiály. K důležitým přednostem sádrových omítek patří jejich prodyšnost a schopnost absorbovat vlhkost a později ji opět uvolnit do prostoru. Na jejich povrchu se nedrží prach a jsou tak velmi vhodné pro alergiky. Díky vlastnostem sádrového pojiva omítky nepraskají ani ve větších tloušťkách. V neposlední řadě je výhodou těchto omítek jejich cena. Každý stavebník, ať už odborník či laik, jistě ocení snadnou a rychlou aplikaci, dobré vysychání omítek i jejich výbornou přídržnost k podkladu. Vysoká je také odolnost proti praskání. Další předností je i provádění jednoduchých neznatelných oprav v případě poškození. Jsou ideální pro povrchové úpravy například po výměně oken. Své uplatnění však najdou i na plochách, u kterých je třeba sjednotit povrch. Tyto unikátní stavební materiály lákají svou nízkou cenou a snadnou aplikací a také tím, že s nimi lze snadno vytvořit hladký, vzhledově atraktivní povrch.
Sádrové omítky lze používat na omítání většiny místností, ale vyvarujte se jejich pokládání na povrch stěn v místnostech, kde je vysoká vlhkost, tedy v kuchyni, koupelně nebo prádelně. Díky hygroskopickým vlastnostem sádry (schopnost pohlcovat vlhkost z okolí) jsou všechny sádrové výrobky určeny pouze pro použití v interiéru. Nelze je použít v prostorách trvale zatěžovaných vlhkostí, jako jsou například velké prádelny a kuchyně, vývařovny, veřejné lázně apod. Jejich použití v domácích koupelnách a kuchyních je však za dodržení určitých opatření možné. Pravidlem je, že sádru je nutné chránit před nadměrným přísunem vlhkosti. I z tohoto důvodu nelze sádrové omítky použít při sanaci vlhkého zdiva.
Vápenosádrové omítky
Výrobci stavebních materiálů v České republice nabízejí ve svém sortimentu již několik let sádrové, vápenosádrové omítky i sádrové stěrky. CEMIX Sádrová omítka a CEMIX Vápenosádrová omítka jsou určeny pro interiérové použití k omítání stěn a stropů.
Omítka neabsorbuje barvu ani další následné nátěry, a proto není nutné tak často malovat. Je ale možné ji strukturovat pro další dekorativní úpravy. Společnost LB Cemix, tradiční výrobce stavebních materiálů v České republice, ve svém sortimentu již několik let nabízí Cemix Sádrovou omítku, Vápenosádrovou omítku, Sádrovou stěrku a Sádrovou omítku tenkovrstvou. Obě omítky jsou určeny pro interiérové využití k omítání stěn a stropů.
Pro ještě větší uživatelský komfort při finalizaci sádrových omítek připravila společnost LB Cemix 2 varianty produktů - Sádrovou omítku filcovanou (016 F) a Sádrovou omítku gletovanou (016 G). V nabídce je také varianta Sádrové omítky filcované v jemném provedení, u které je zrnitost 0,4 mm. Vápenosádrová omítka se hodí spíše pro povrchovou úpravu filcováním. Pokud tedy zvolíme omítku sádrovou a její povrch upravíme gletováním, dosáhneme zcela hladkého vzhledu. Takto upravený podklad je pak připraven pro vymalování různými malířskými technikami, tapetování či další dekoraci.
Čtěte také: Omítání OSB desek venku: Tipy a triky
Doporučené tloušťky vápenosádrové omítky
Optimální vrstva jednovrstvého nanášení na interiérové zdivo je 10 milimetrů. V případě potřeby je ale možná i větší tloušťka až do 40 milimetrů. Na stropech se obvykle aplikuje do tloušťky 15 milimetrů.
Suchá omítková směs pro vnitřní prostory na sádrové bázi určená pro ruční zpracování. Použití jako jednovrstvá jádrová omítka stěn a stropů. Omítka weber.mur 5-50 se aplikuje na dostatečně navlhčený nebo napenetrovaný podklad v tloušťce 5-30 mm, lokálně až 50 mm. Minimální vrstva na strop = 5 mm, na stěnu = 5 mm, pod obklady 10 mm. Při větších tloušťkách omítky, než je zde uvedeno, doporučujeme aplikaci ve dvou vrstvách. Nanesení druhé vrstvy se provádí na čerstvou, zavadlou, první vrstvu.
Jednovrstvé sádrové omítky jsou určeny pro omítání zdiva z běžných zdicích materiálů (např. plné cihly, bloky typu THERM) v tloušťkách přibližně 10 mm a tenkovrstvé omítky potom zejména pro přesné zdivo z pórobetonu či vápenopískových tvárnic, případně pro povrchovou úpravu betonových stěn a stropů, kde se aplikační tloušťka pohybuje již od 3 mm (optimální je přibližně 5 mm).
Sádrové stěrky
Speciálním materiálem pro aplikaci v extra tenkých vrstvách jsou sádrové stěrky. Ve skupině sádrových produktů má své nezastupitelné místo také CEMIX Sádrová stěrka (106). Stěrka je tenkovrstvý materiál používaný jako svrchní vrstva omítky, kterou se zajistí její dokonale hladký a jemný povrch připravený k další aplikaci maleb, nátěrů či tapet. CEMIX Sádrová stěrka slouží k snadnému stěrkování hladkých betonových panelů, omítek a podobně. Je určena také pro úpravy povrchů podkladů, jako jsou štukové, jednovrstvé nebo jemné omítky a beton. Stěrkou lze také nahradit jemnou vnitřní omítku ve vícevrstvém omítkovém systému a docílit tak dokonale hladkého povrchu. Nanášení stěrky se doporučuje v tloušťce tří milimetrů. Vyrábí se v zrnitosti 0,2 milimetru, jde tedy o velice jemný materiál. Stručně řečeno, stěrku lze použít v případě požadavku na hladký povrch všude tam, kde není možné z dispozičních, technických či jiných důvodů použít sádrovou omítku.
Takto upravený podklad je potom připraven pro vymalování různými malířskými technikami, tapetování či další dekoraci. Tapetování na sádrovou omítku probíhá hladce a výsledný vzhled je elegantní a estetický. Tento typ povrchu vytváří ideální podklad pro rovnoměrné a kvalitní nalepení tapet.
Čtěte také: Typy a využití hrubé omítky
Tabulka: Doporučené tloušťky omítek
| Typ omítky | Místo aplikace | Optimální tloušťka | Maximální tloušťka |
|---|---|---|---|
| Vápenosádrová omítka | Stěny (jednovrstvé) | 10 mm | 40 mm |
| Vápenosádrová omítka | Stropy | 15 mm | 15 mm |
| Tenkovrstvé sádrové omítky | Přesné zdivo (pórobeton, vápenopískové tvárnice), betonové stěny a stropy | 5 mm | 3 mm (minimálně) |
| Sádrová stěrka | Svrchní vrstva omítky, hladké betonové panely, omítky | 3 mm | Několik milimetrů |
| weber.mur 5-50 | Stěny a stropy | 5-30 mm | 50 mm (lokálně) |
| weber.mur 5-50 | Stropy (minimální vrstva) | 5 mm | |
| weber.mur 5-50 | Stěny (minimální vrstva) | 5 mm | |
| weber.mur 5-50 | Pod obklady (minimální vrstva) | 10 mm |
Příprava podkladu a aplikace
Nanášení a povrchová úprava omítek vyžadují zručnost a také určité zkušenosti. Celý postup má několik kroků, jejichž časový sled je dán zejména teplotou a vlhkostí prostředí. Omítky lze nanášet v podstatě na jakýkoliv podklad, ale podle savosti podkladu je nutné zvolit jeho vhodnou přípravu.
Příprava podkladu
Podklad musí být nosný, pevný, suchý, vyzrálý, zbavený prachu a nečistot, dostatečně navlhčený. Zdivo musí být min. 90 dní staré (vyzděné a zastřešené). Běžně savé podklady jako jsou plné cihly, pálené keramické bloky a podobně není nutné před omítáním upravovat. Silně savé podklady jako pórobetonové zdivo je potřeba upravit systémovým penetračním nátěrem a u nesavých, například betonových podkladů je nutné použít vhodný kontaktní můstek. Nerovnosti ve zdivu, hluboké spáry či místa, kde jsou ve zdivu vedeny instalace, je nutné předem zapravit sádrovou omítkou. Podklady doporučujeme před aplikací vápeno-sádrové omítky penetrovat (weber.kombi kontakt na hladké podklady jako monolitický beton, weber.kombi grund na silně savé podklady jako pórobeton nebo keramické zdivo).
Aplikace omítky
Omítky lze zpracovávat ručně nebo za pomoci strojního zařízení. V případě velkých ploch stěn (obvykle při dokončovacích pracích nebo totálních rekonstrukcích) se sádrové omítky nanášejí pomocí omítacích strojů. Omítky lze aplikovat na stěny, když teplota není nižší než 5 stupňů a vlhkost nepřesahuje 3 %. Teplota podkladu a okolního vzduchu nemá klesnout pod +8 °C. Při omítání i po něm je třeba se vyvarovat průvanu i vysokým teplotám nad +26 °C.
Omítka se smíchá s čistou vodou v poměru 25 kg omítky (pytel)/13 l vody. Po cca 5 minutách se rozmíchá do hladka ručně nebo el. míchadlem. Omítka se smíchá s čistou vodou v předepsaném poměru, který je určen výrobcem. Samotné nanášení omítky a dosažení požadované roviny se většinou provádí za pomoci omítníků, ale zkušené realizační firmy jsou schopné omítku nanést i bez nich. Nanesená omítka se zarovná do roviny hliníkovou stahovací latí - svisle i vodorovně. Povrch omítky se stáhne do roviny a nechá zavadnout.
Povrchová úprava
Omítky se po zavadnutí zvlhčí vodou a rozfilcují houbovým hladítkem. Po dalším zavadnutí je možné přikročit k povrchové úpravě omítky. Pokud zvolíme jemně strukturovaný povrch, potom se omítka tzv. zatočí filcovým hladítkem. Povrchovou úpravu lze provést filcováním (úprava pomocí pěnového hladítka) či gletováním (vyhlazení gletovacím hladítkem). Nanesená omítka se po zavadnutí uhladí houbou nebo ocelovým hladítkem do požadované finální struktury - vhodné pod malbu nebo tapetu. Hladíme ve dvou směrech - vodorovně a svisle. Povrch je třeba zpracovat do 60 minut od nanesení.
Omítka zajišťuje odolnost stěny proti opotřebení, poškození a vlhkosti a zároveň jí dodává estetický vzhled. Aby omítka nepraskala a neopadávala, dodržujte doporučenou tloušťku vrstev a zajistěte, aby byl podklad před omítáním správně připraven. Při dokončovacích pracích sledujte i vhodnou vlhkost a teplotu prostředí.
tags: #vapenosadrova #omitka #tloustka