Vápenopískové zdicí prvky patří mezi moderní stavební materiály, které se používají pro vnitřní i obvodové zdivo, pro nosné, dělicí i výplňové konstrukce.
Vlastnosti vápenopískových cihel
Vápenopískové zdicí prvky nabízejí řadu zajímavých stavebně fyzikálních vlastností, které jsou výhodné jak pro výstavbu bytových domů, tak i pro stavbu rodinného domu. Materiál VAPIS je zdicí materiál z přírodních surovin na bázi pevných krystalických vazeb oxidu křemičitého s hydroxidem vápenatým, skládající se z jemného křemičitého písku (cca 92 %), nehašeného vápna (cca 5 %) a vody (cca 3 %). Nepřidávají se žádné další látky.
Vysoká pevnost a efektivní tloušťka zdiva
Vysoká objemová hmotnost vápenopískových cihel zaručuje pevnost cihel v tlaku a vynikající akumulační i akustické vlastnosti již při menších tloušťkách nosných stěn. Vysoká pevnost cihel (až P30) umožňuje výrazné snížení tloušťky zdiva, charakteristická pevnost zdiva se pohybuje okolo 14 MPa.
V rodinných i řadových rodinných domech jsou nejběžnější tloušťky nosných stěn 175, resp. 200 mm, pro příčky se používá „klasika“ 115 mm, řídčeji pak 70 mm. Nejběžnější tloušťka nosných stěn pro rodinné domy do tří podlaží je 175 mm, pro bytové domy do pěti podlaží pak 200 až 240 mm. Tato skutečnost je naprosto rozhodujícím parametrem při výběru nosné konstrukce u bytových staveb. Zisky užitné (prodejní) plochy dosahují desítek m² na jednom bytovém objektu. Skutečnost možného zeštíhlení zdiva a získání určité užitné plochy navíc může být pro individuálního investora velkým lákadlem.
Zvuková izolace
Vápenopískové zdivo dokonale utlumí venkovní ruchy. Zdivo VAPIS splní požadavky na váženou stavební neprůzvučnost pro obvodové, mezibytové a mezipokojové stěny již v minimálních tloušťkách zdiva a s dostatečnou rezervou. Vzduchová neprůzvučnost vápenopískového zdiva roste úměrně s jeho objemovou hmotností, ta je u příslušných prvků VAPIS záměrně nejvyšší na trhu.
Čtěte také: Vápenopískové cihly nebo Porotherm?
Například zdivo tloušťky 11,5 cm při objemové hmotnosti 2000 kg/m³ dosahuje vzduchové neprůzvučnosti R’w = 46 dB a splňuje tak s velkou rezervou požadavek normy (42 dB).
Tepelná akumulace
Stěna z vápenopískových kvádrů VAPIS má výbornou schopnost akumulovat teplo, což je dáno její velkou specifickou tepelnou kapacitou a objemovou hmotností. Ve spojení se silnou tepelnou izolací z venkovní strany, která udržuje teplotu vápenopískové stěny v celé tloušťce téměř na hladině vnitřní prostorové teploty, je docíleno vysoké hodnoty tepelné akumulace celé obvodové stěny. Vápenopísková zeď zde funguje jako přirozený celodenní regulátor tepla v interiéru.
Volitelná tloušťka zateplení určuje tepelně-technické vlastnosti obvodového zdiva a tudíž i celkový tepelný odpor stěn. Tepelnou akumulaci obvodové konstrukce lze popsat pomocí relaxační doby, tedy doby vychládání objektu - relaxační doba pro dvouvrstvé konstrukce z vápenopísku činí až 500 hod. Nadstandardní tepelná izolace (běžně v tloušťkách 14-30 cm) ve spojení s tepelnou akumulací zajistí příjemné mikroklima a snížení spotřeb energií za vytápění i nižší pořizovací cenu topného systému. Náklady na vytápění jsou sníženy i díky zkrácení topné sezóny, neboť tepelné zisky od slunce zdivo výborně akumuluje a přitom nedochází k přehřívání vzduchu v interiéru.
Přesnost zdění a rychlost výstavby
Díky milimetrové přesnosti cihel a aplikaci tenkovrstvé zdicí malty se urychlí a zjednoduší nejen samotná hrubá stavba, ale urychlí se také dokončovací práce, jako jsou pokládka obkladů a jiných finálních povrchů, realizace schodišť, dále montáž otvorových výplní, instalace domovních rozvodů atd. Přesnost a rovinnost stěn znamená také značné úspory omítkových směsí a snazší práci při omítání stěn. Rychlost výstavby patří k zásadním kritériím, která rozhodují o ceně celé stavby.
Typy vápenopískových bloků a jejich použití
Vápenopískové zdicí systémy VAPIS jsou na českém trhu osm let a výrazně přispěly k rozšíření tohoto stavebního materiálu.
Čtěte také: Výhody vápenopískových cihel
Bloky pro ruční zdění VAPIS
Základem pro efektivní zhotovení stavby z vápenopískových bloků je rastr 12,5 cm. Všechny vápenopískové prvky vychází z tohoto rastru a jsou koncipovány tak, aby je bylo možné ukládat ručně do lože tenkovrstvé malty 2 mm, a to jak z pohledu hmotnosti, tak i manipulovatelnosti. Bloky VAPIS se vyrábějí v tloušťkách 70, 115, 150, 175, 200, 240, 300 a 365 mm, výška bloků je 248 mm, délka buď 248, nebo 498 mm. Jednotlivé tloušťky se vyrábí v různých pevnostech a objemových hmotnostech, takže je z pohledu projektu možné objekt optimalizovat i ekonomicky. Pro menší stavby jsou preferovány standardní ruční formáty (25×25 cm).
Vápenopískové bloky VAPIS QUADRO pro strojní zdění
U větších staveb se doporučuje strojní zdění VAPIS QUADRO pomocí minijeřábu (bloky 50×50 cm). Bloky VAPIS QUADRO se vyrábějí v tloušťkách 115, 150, 175, 200, 240, 300 a 365 mm. Základním formátem systému jsou bloky 1/1 (50×50 cm), ty tvoří cca 90 % zdiva. Další doplňkové formáty 3/4, 1/2 a 1/4 umožňují zmenšit zdicí modul. I s ručními formáty lze díky přesnému zdění dosáhnout značných časových úspor, ale teprve použitím bloků VAPIS QUADRO s minijeřábem se rychlost zdění zvýší až na 4 m²/h.
Zdění je možné v základním rastru 12,5 cm, ovšem díky vyrovnávacím cihlám, které jsou vyráběny ve výškách 5, 7, 10, 12 a 15 cm pro každou tloušťku stěny, je možné dosáhnout libovolného délkového a výškového modulu prakticky bez řezání.
Pro zamezení tepelného mostu od základové desky se u pasivních staveb používají izolační vyrovnávací cihly IZO s lepšími tepelněizolačními vlastnostmi. Důležitým prvkem je rovněž zpracování kladečských listů ke každé stěně.
Bloky s integrovanými elektrokanálky VAPIS QUADRO E
Variantou k systému VAPIS QUADRO jsou bloky VAPIS QUADRO E s průchozími kanálky pro vedení elektroinstalací. Odpadá tak provádění drážek a jejich následné nahazování, při kterém se do zdiva vnáší další stavební voda, zůstává jednotný podklad pro tenkovrstvé omítky. Kanálky ve zdivu představují snížení vážené stavební neprůzvučnosti o zhruba 1 dB, proto nacházejí uplatnění hlavně v objektech, kde nejsou kladeny na akustiku enormní požadavky. Předpokladem funkčnosti elektrokanálků je dodržování vazby bloků VAPIS „půl na půl“ již při vlastním zdění, což zvyšuje nároky na přesnost zdění, na druhou stranu se jedná o staticky nejjistější vazbu bloků. Tím je zabezpečena průchodnost kanálků přes celou výšku stěny. Instalace el. vedení se provádí do elektrokanálků dodatečně protahováním. Kanálky jsou umístěny ve středové ose stěny.
Čtěte také: Vše o vápenopískových cihlách
Postup ručního zdění vápenopískových cihel
I při použití bloků VAPIS se jedná o „klasické“ zdění, bez nutnosti speciálního vybavení zedníka. Bloky jsou ukládány do lože tenkovrstvé malty vysokého 2 mm, systém pero-drážka po stranách umožňuje pohodlné osazení bloku bez nutnosti maltování svislých styčných spár.
Příprava podkladu a založení první řady
- Na vyzrálé betonové základové desce je již připravena izolační vrstva lepenky. Rozměřte si budoucí zdivo.
- Pomocí provázku a vodováhy si přenesením měr z laviček vyznačte na izolaci vnější rohy. Nivelačním přístrojem zjistěte skutečné výšky v rozích.
- K výškovému založení první řady zdiva lze použít tzv. zakládací soupravu, kterou si můžete koupit nebo zapůjčit. Výchozí bod je nivelací zjištěné nejvyšší místo. Alternativní a nejpoužívanější založení je výškové založení rohů, kdy se zakládá roh v nejvyšším naměřeném místě na minimální vrstvu malty. Vrstvy malty v dalších rozích musí zajistit potřebnou rovinu.
- Přibližně dva metry od první zakládací soupravy umístěte druhou - mezi soupravami je položena hliníková stahovací lať.
- Pokračujte tak, že první zakládací sadu přemístíte do vzdálenosti 2 m od zakládací sady druhé. Maltu opět pomocí latě a nivelačního přístroje vyrovnávejte do roviny. Tak postupujte po celém obvodu stavby. Šířka vyrovnané malty odpovídá šířce připravených vápenopískových prvků.
Zdění dalších řad
- První vápenopísková cihla se pokládá přímo do malty. Začíná se vždy od vazby rohů, u zdiva s tloušťkou 24 cm prvkem KMB SENDWIX 2 DF-LD (písmeno L v názvu cihly označuje prvky určené pro zdění na lepidlo). Prvek uložte do čerstvé malty a srovnejte pomocí vodováhy a napnutých provázků.
- Zubovou stěrkou rozprostřete lepidlo v celé šířce na horní části vápenopískové cihly a pokračujte v realizaci rohové vazby tak, že na vápenopískový prvek 2 DF-LD položíte na lepidlo další prvek stejných rozměrů.
- Postupujte od rohů a ostění do stran po celém obvodu stavby. Svislé spáry u prvků se systémem pero-drážka se nemaltují. Při postupu od rohů do stran může zůstat ve zdivu mezera pro dokončení řady. Tuto mezeru lze zaplnit přesně doříznutým kusem ze základního prvku.
- Druhou řadu začněte obdobně vazbou pomocí dvou prvků 2 DF-LD nad sebou. Jejich půdorysná orientace je ale v rohu kolmo na tyto dva prvky v předchozí řadě.
- Spoj mezi první a druhou řadou zdiva tvoří lepidlo. Nanášíme jej opět pomocí zubové stěrky.
Protože se jedná o systém přesného zdění s malými možnostmi korekcí v maltových spárách, je pro celé zdění důležité přesné zhotovení první patní vrstvy zdiva každého podlaží. Tu je možné u ručního zdění zhotovit ze samotných bloků, je rovněž možné použít vyrovnávací bloky o výškách 50 / 70 / 100 / 123 mm, popřípadě v nejspodnějším podlaží použít speciální IZO bloky, které nacházejí své uplatnění především u pasivních domů.
Montáž prefabrikovaných cihlových stěn z vápenopískových cihel
Montáž cihlových stěn se může realizovat už v den dovozu cihlových stěn na stavbu.
Příprava a kladení
- Před začátkem montáže se připraví zakládací malta v potřebném množství podle předpokládaného postupu montážních prací a s ohledem na zpracovatelnost. Stěny se ukládají na maltové lůžko z malty s požadovanou pevností.
- Zakládací malta se nanese po celé vyznačené délce a šířce, které jsou shodné s šířkou osazovaného prvku.
- Cihlové stěny se přemisťují přímo z dopravního prostředku, kde je vazač zahákne do závěsu nebo na jeřábovou stavitelnou traverzu zavěšenou na jeřábu. Postup kladení stěn začíná vždy od nejvzdálenějšího prvku na základové desce směrem k jeřábu.
- Pro lepší orientaci je každý prvek označený číslem panelu a čísly navazujících sousedních stěn (příp. otvorů).
- Při zdvihání dílců nesmí docházet k trhavým pohybům, houpání ani otáčení. Stěny se nesmí zdvihat šikmým tahem.
- Jednotlivé stěny se kladou na svoji pozici za asistence vazače, který komunikuje s jeřábníkem. Po přenesení prvku na určené místo se ještě před jeho uložením montážník přesvědčí, zda je maltové lůžko celistvé a v odpovídající šířce, tloušťce a délce.
Stabilizace a spáry
- Cihlové stěny se stabilizují kovovými šikmými vzpěrami, ukotvenými do stěn a do podkladového betonu nebo stropu šrouby se šestihrannou hlavou M12-140. Kotvení se realizuje nejprve do stěny, a potom až do podlahy / stropní desky.
- Každá stěna se zajistí nejméně dvěma šikmými vzpěrami ukotvenými v max. vzájemné vzdálenosti 1,5 m (podle plánu kladení).
- Po definitivním uložení a ukotvení se v případě potřeby doplní zakládací malta do spáry a vytlačená malta se odstraní. Podobným způsobem pokračuje montáž dalších stěn. Je třeba dbát na přesné lícování venkovních i vnitřních povrchů sousedních prvků.
- Stabilizační vzpěry je možné odstranit až po zajištění prostorové stability příčnými stěnami a tuhou stropní deskou, eventuálně jinými konstrukčními prvky, které nahrazují účinek tuhé stropní desky, např. překlady.
- Styčné spáry vápenopískových stěn se řeší jako tupé styky. Styčná spára musí mít šířku minimálně 15 mm, aby bylo možné důkladné oboustranné vyplnění spár polyuretanovou pěnou.
- Pokud stěna není opřena v hlavě, jako je to například u parapetních panelů, doporučuje se styčnou spáru vyztužit oboustranně umístěnými výztužnými pruty Ø 8 mm s délkou 500 mm, které se vtláčejí do maltou (s pevností M10) vyplněné drážky s hloubkou 30 mm a šířkou 15 mm. Drážka se zhotovuje ve vrstvě zdiva v nejvyšší styčné spáře parapetní stěny. Předepsané krytí výztuže maltou je 15 mm. Takto zhotovené vyztužení styčné spáry je vhodné pro parapetní prvek s výškou 1500 mm.
Osazení překladů
- Překlady se ukládají do maltového lůžka ze zdicí malty na vápenopískové a betonové bloky s tloušťkou přibližně 15 mm.
- Překlady se přemístí jeřábem a uloží se na určené místo do maltového lůžka. Vodováhou a gumovým kladivem se zarovnají do roviny.
- Pokud nejsou překlady součástí stěny, osadí se dodatečně. V jednotlivých stěnách, které tvoří ostění otvorů, mohou být připravené ozuby na osazení překladů. Překlady v nosných stěnách jsou stejně vysoké jako okolní vrstva zdiva a jsou po osazení a vytvrdnutí podkladového maltového lůžka ihned nosné. Jejich tloušťka je stejná jako zdiva stěny.
Projektování s vápenopískovými cihlami
Vápenopískové cihly se používají jak pro obvodové, tak i pro vnitřní zdivo. V interiéru se dá systém Sendwix od společnosti KM Beta užít jak pro nosné, tak výplňové dělící stěny. Jejich největší předností jsou zejména pevnost v tlaku a zvukově izolační vlastnosti.
Tuhost a dilatace
Pro výše uvedené vlastnosti jsou vápenopískové cihly ideálním materiálem také pro vyzdívání tepelně izolačních vícevrstvých obvodových stěn. U vzájemně spojených vnitřních a vnějších stěn mohou při rozdílném zatížení nebo rozdílných deformačních vlastností příslušného zdiva vznikat rozdíly v deformacích. Nezávislá a neomezená deformace vnější a vnitřní stěny není zpravidla možná zvláště tehdy, je-li jejich spojení na vazbu. Rozdíly v objemových změnách vedou ke vzniku napětí, obvykle ke vzniku tahového, příp. smykového napětí. Tahová napětí vznikají v té stěně, jejíž objem se vzhledem k navázané stěně více zmenšuje.
Technologie tupých spojů s uplatněním stěnových spon příznivě ovlivňuje odolnost zdiva proti vzniku trhlin, neboť vzhledem k poddajnosti tohoto spojení dochází k eliminaci části rozdílu deformací vnitřní a vnější stěny. V místech, kde se ve zdivu koncentrují tahová napětí, jako např. u parapetního zdiva, zdiva nad okny nebo v okolí jiných otvorů, se doporučuje vkládat pomocnou tahovou výztuž. Tato výztuž se vkládá minimálně do každé druhé spáry a má přesahovat do sousedního pilíře alespoň o 500 mm, a to souvisle přes celou šířku otvoru. Výztuž je vhodné vložit do nejbližších dvou ložných spár pod otvorem a nad ním.
Kotvení příček a dilatační spáry
Při provádění tenkých dlouhých rovinných konstrukcí (příčky délky nad 6 m) se doporučuje vkládat výztužné pruty, žebříčky nebo sítě ve středních 3/5 délky stěny. Příčky mají být založeny na separační vrstvě, například lepence, a od stropní konstrukce se doporučuje ji oddělit poddajnou vrstvou (nutno respektovat průhyb vodorovné nosné konstrukce).
Jestliže vzdálenosti stěnových spon nejsou v projektové specifikaci určeny, nemá být svislá vzdálenost mezi dvěma ložnými spárami, v nichž jsou osazeny stěnové spony, větší než 600 mm (ČSN P ENV 1996-2, 3.7.6.1 (2), přičemž stěnové spony mají být rozmístěny střídavě.
Ve všech místech, kde v důsledku objemových změn zdiva lze očekávat vznik a rozevření trhlin nebo vzájemné posuny zdiva nebo nestejnoměrné sedání základů jako je tomu při rozdílných podmínkách zakládání mezi přístavbou a stávající budovou a při náhlé velké změně výšky objektu, je nutné navrhnout dilatační spáry. Šířka dilatačních spár má být taková, aby odpovídala velikosti objemových změn zdiva. Největší přípustné vzdálenosti mezi dilatačními spárami ve vnější vrstvě vrstvených stěn se mají určit na základě zvláštních šetření.
Ekonomické výhody vápenopískových cihel
Vápenopískové cihly mají vysokou únosnost v kombinaci s nízkou tloušťkou zdiva. Rodinný dům lze navrhnout již s tloušťkou obvodové stěny 175 mm a příčkami 115 mm. Tím lze získat více užitné plochy na obestavěnou plochu domu. Optimalizací tlouštěk zdiva můžeme na hypotetickém domě získat oproti jiným zdicím systémům na rodinném domě mezi 6-18,6 m² užitné plochy. Tento zisk prostoru se dá i vyčíslit.
Vápenopískové zdivo zděné na tenkovrstvou maltu je vysoce homogenní a přesné. Výsledné zdivo a podklad má rovněž vysokou přesnost a lze tak aplikovat jen tenkovrstvou omítku bez síťoviny o tl. 5-10 mm namísto omítek jádrových o tl. 15-20 mm. Cena omítek může tvořit i 2-3 % z ceny stavby. Snižují užitnou plochu o přibližně další 1 % a je to jednoznačně náklad, který lze volbou cihel přímo ovlivnit.
Díky přesnosti a vysoké pevnosti VPC podkladu lze tepelnou izolaci na obvodové zdivo RD celoplošně lepit bez dalšího kotvení. S rostoucí tloušťkou zateplovacích systémů začínají být kotvy výraznějším finančním nákladem, který může být srovnatelný s cenou izolantu samotného. V průběhu životnosti stavby se navíc jedná o bodové tepelné mosty, které funkčně (v průměru plochy) oslabují izolaci až o několik centimetrů.
Vápenopískové cihly se vyrábí z přírodních materiálů - vápna, písku a vody. Pro výrobu je ve srovnání s jinými materiály zapotřebí malé množství energie.
| Zdicí systém | Tloušťka obvodové stěny (mm) | Tloušťka příček (mm) | Zisk užitné plochy (m²) |
|---|---|---|---|
| Vápenopísek | 175 | 115 | Referenční |
| Jiný systém A | 240 | 140 | -6 až -12 |
| Jiný systém B | 300 | 175 | -12 až -18.6 |
tags: #vapenopiskove #cihly #skladba #steny