Vápenopískové cihly představují v českém stavebnictví stále významnější variantu, zejména pro náročnější bytovou i rodinnou výstavbu. Jejich vysoká pevnost, rozměrová přesnost a benefity pro vnitřní prostředí z nich činí materiál, který si zaslouží samostatnou pozornost. Institut zdravého bydlení (IZB) hodnotí vápenopískové cihly nestranně, na základě ověřených dat a zkušeností z praxe.
Historie a výroba vápenopískových cihel
Vápenopísková cihla není přírodní kámen, přestože minerální struktura vápenopískových cihel odpovídá přírodní nosné struktuře pískovce a všechny složky výrobku jsou přírodního původu. Zbarvení a struktura jsou jednotné, stejně jako u téměř všech průmyslově vyráběných výrobků. Zatímco tvorba přírodního kamene probíhala mnoho let v zemském nitru pod nejrůznějšími vlivy prostředí, výroba vápenopískových cihel je regulovaná a kontrolovaná.
Zrod vápenopískové cihly
Potřeba nového, cenově dostupného bydlení rostla v 19. století, v době před německou revolucí, kdy stále více lidí žilo v ghettech ve stísněných podmínkách. Anton Bernhardi, německý lékař, sociální reformátor a podnikatel, se pustil do řešení tohoto problému. Pro sociální bydlení bylo zapotřebí levného stavebního materiálu. V roce 1856 konečně představil svůj výsledek: vápenopískové cihly. Cihly z tohoto materiálu se nemusely nákladně pálit, ale mohly se lisovat za studena, a Bernhardi zároveň dodal plány příslušného stroje. Založil společnost Dr. Bernhardi & Co.
Výrobní proces
Vápenopískové prvky VAPIS jsou ověřený zdicí materiál na bázi přírodních surovin, skládající se z jemného křemičitého písku (cca 92 %), nehašeného vápna (cca 5 %) a vody (cca 3 %). Nepřidávají se žádné další látky, chemikálie, přísady ani příměsi. Nejprve se smíchá pálené vápno a písek (hlavně křemenný písek) v poměru 1:12 a přidá se voda. Tato směs se přivádí do reaktorů, kde se vápno a voda přemění na hydratované vápno. Jakmile se tak stane, směs se přivede k lisovací vlhkosti a formuje se do polotovarů. Ty se pak musí hydrotermicky vytvrzovat po dobu čtyř až osmi hodin v tlakovém parním kotli při teplotě 200 °C a tlaku 16 barů. Během tohoto procesu horká vodní pára rozpouští z povrchu zrn písku oxid křemičitý, který v kombinaci s hydratovaným vápnem vytváří fáze pojiva. Ty "vrůstají" na zrna písku a zajišťují jejich pevné spojení. Celý výrobní proces je ekologicky velmi šetrný, netrvá déle než 36 hodin, nevznikají při něm žádné odpady a je energeticky nenáročný. Poté jsou výrobky paletovány a distribuovány k odběrateli.
Použití vápenopískových cihel
Vápenopískové cihly se používají především v hrubé stavbě, kde jsou vynikajícím stavebním materiálem. Vápenopískové zdicí prvky VAPIS jsou určeny pro širokou oblast použití. Jsou vhodné pro realizaci nosných obvodových zdí rodinných i bytových domů, stejně tak jako vnitřních či sklepních příček.
Čtěte také: Vápenopískové cihly nebo Porotherm?
Klíčové vlastnosti a výhody
- Vysoká pevnost: Vysoká objemová hmotnost materiálu zajišťuje cihlám nadstandardní pevnost, kdy již při tloušťce 17,5 cm je možné z nich realizovat nosné obvodové zdivo 3 - 4 podlažních objektů. Vysoká pevnost bloků VAPIS umožňuje výrazné snížení tloušťky zdiva (17,5 cm pro obvodové stěny až do výšky tří nadzemních podlaží). Díky vysoké pevnosti a únosnosti vápenopískových cihel je možné při realizaci nosných obvodových konstrukcí domů či objektů volit menší tloušťky cihel, což v konečném důsledku vede k zisku až o 7 % větší obytné plochy při shodně obestavěném půdorysu.
- Tepelná akumulace: Vlastní zdivo zajišťuje tepelnou akumulaci, která je rozhodující pro mikroklima v místnostech a příjemný pocit tepla. Stěna z vápenopískových kvádrů VAPIS má výbornou schopnost akumulovat teplo, což je dáno její vysokou specifickou tepelnou kapacitou a objemovou hmotností. Ve spojení se silnou tepelnou izolací z venkovní strany je docíleno vysoké hodnoty tepelné akumulace celé obvodové stěny. Vápenopísková cihla přebírá úkoly statiky, protipožární ochrany, protihlukové ochrany a uchovávání tepla.
- Vzduchová neprůzvučnost (akustika): Vápenopískové cihly mají vysokou objemovou hmotnost, což zajišťuje výbornou vzduchovou neprůzvučnost. Pokud investor hledá zdicí materiál, který splní požadavky na váženou stavební neprůzvučnost pro obvodové, mezibytové a mezipokojové stěny již v minimálních tloušťkách zdiva, pak to jsou právě vápenopískové cihly VAPIS.
- Regulace vlhkosti: Vápenopísková cihla rovněž funguje jako přirozený regulátor vlhkosti, neboť má výraznou schopnost ukládat vodní páry a opět je uvolňovat do vnitřního prostoru, pokud je již vzduch sušší.
- Ekologické a zdravotní aspekty: Vápenopísková cihla je biologicky nezávadná a neškodná. Stavební materiál neobsahuje chemické přísady ani alergenní látky. K výrobě vápenopískové cihly je zapotřebí jen malé množství energie, emise vznikají pouze při výrobě páry. Při výrobě navíc nevzniká žádný odpad. Testy neprokázaly emise těkavých organických látek (VOC) ani uvolňování formaldehydů - ve stavbě nevzniká „novostavbový zápach“ a vnitřní prostředí je velmi čisté.
- Rozměrová přesnost: Průmyslová přesnost výroby usnadňuje návrh přesných detailů a minimalizuje riziko vzniku tepelných mostů nebo netěsností ve stavbě. Bloky jsou kladeny na sraz, použitý systém pero-drážka na čelních plochách zabraňuje pootočení bloků a umožňuje vytvoření velmi přesných a rovných stěn.
- Rychlost výstavby: Milimetrová přesnost zdění v systému VAPIS není samoúčelná. Díky ní a díky přesnému rozvržení pracovního postupu se urychlí a zjednoduší nejen samotná hrubá stavba, ale urychlí se také dokončovací práce. I s ručními formáty lze díky přesnému zdění dosáhnout značných časových úspor, ale teprve použitím bloků VAPIS QUADRO s minijeřábem se rychlost zdění zvýší až na 0,25 hod/m2.
Limity a doporučení
Materiál by se měl vždy používat v kombinaci s izolačními materiály, protože vápenopísková cihla je tepelně vodivá. Vápenopísková cihla samotná nemá dostatečný součinitel prostupu tepla pro splnění přísných energetických standardů bez vnějšího zateplení - nezbytná je kombinace například s minerální vatou nebo certifikovaným kontaktním systémem. Zateplení dále zvyšuje komfort a snižuje provozní náklady domu. Vysoká objemová hmotnost zlepšuje akustiku a stabilitu, ale znamená vyšší zatížení základů a nároky na manipulaci (ideálně strojní). Při stavbě svépomocí je třeba počítat s vyšší fyzickou náročností.
Vápenopískové cihly v systému VAPIS
Vápenopískové zdivo VAPIS se uplatňuje při výstavbě obvodových nebo vnitřních stěn, nosných i nenosných, které se zdí s vysokou přesností na tenkovrstvou maltu v ložné spáře (2 mm).
Sortiment a technologie VAPIS
V obchodním programu VAPIS nalezneme veškerý sortiment vápenopískových cihel pro realizaci hrubé stavby. Jsou jimi bloky VAPIS pro zdění na tenkovrstvou maltu (lepidlo) plné a duté (pro ruční zdění), příčkovky, bloky VAPIS Quadro pro strojní zdění, bloky VAPIS Quadro E pro strojní zdění s průchozími otvory pro vedení elektroinstalací, VAPIS vyrovnávací bloky a VAPIS IZO vyrovnávací bloky, maloformátové cihly VAPIS plné a duté pro normální maltu a běžné zdění, VAPIS „U“ věncovky, VAPIS překlady pro běžnou maltu a VAPIS překlady pro tenkovrstvou maltu. K příslušenství pro strojní zdění patří i minijeřáb včetně osazovacího zařízení, VAPIS jeřábový koš, štípačka bloků a montážní schůdky.
Přehled klíčových vlastností VAPIS
Tabulka níže shrnuje hlavní přínosy vápenopískových cihel VAPIS:
| Vlastnost | Popis a hodnota |
|---|---|
| Zvukově izolační vlastnosti | R'w = 55-56 dB při tl. 24 cm (nejvyšší na trhu) |
| Únosnost zdiva | P25 MPa, fk až 14 MPa |
| Zisky užitné plochy | Až 7 % při shodném půdorysu |
| Rychlost výstavby | U systému QUADRO až 4 m2/h (0,25 hod/m2) |
| Požární odolnost | REI 90 pro tl. 115 mm |
| Tepelná akumulace | Nejvyšší ze všech zdicích materiálů na trhu |
| Regulace vlhkosti | Přirozený regulátor vlhkosti v interiéru |
| Zdravotní nezávadnost | Z přírodních surovin, bez škodlivých příměsí |
Postup zdění bloků VAPIS
- Na vyzrálé betonové základové desce je již připravena izolační vrstva lepenky. Rozměřte si budoucí zdivo.
- Pomocí provázku a vodováhy si přenesením měr z laviček vyznačte na izolaci vnější rohy. Nivelačním přístrojem zjistěte skutečné výšky v rozích.
- K výškovému založení první řady zdiva lze použít tzv. zakládací soupravu. Výchozí bod je nivelací zjištěné nejvyšší místo. Alternativní a nejpoužívanější založení je výškové založení rohů, kdy se zakládá roh v nejvyšším naměřeném místě na minimální vrstvu malty. Vrstvy malty v dalších rozích musí zajistit potřebnou rovinu.
- Přibližně dva metry od první zakládací soupravy umístěte druhou - mezi soupravami je položena hliníková stahovací lať. Pokračujte tak, že první zakládací sadu přemístíte do vzdálenosti 2 m od zakládací sady druhé. Maltu opět pomocí latě a nivelačního přístroje vyrovnávejte do roviny. Tak postupujte po celém obvodu stavby. Šířka vyrovnané malty odpovídá šířce připravených vápenopískových prvků.
- První vápenopísková cihla se pokládá přímo do malty. Začíná se vždy od vazby rohů, u zdiva s tloušťkou 24 cm prvkem KMB SENDWIX 2 DF-LD. Prvek uložte do čerstvé malty a srovnejte pomocí vodováhy a napnutých provázků.
- Zubovou stěrkou rozprostřete lepidlo v celé šířce na horní části vápenopískové cihly a pokračujte v realizaci rohové vazby tak, že na vápenopískový prvek 2 DF-LD položíte na lepidlo další prvek stejných rozměrů.
- Postupujte od rohů a ostění do stran po celém obvodu stavby. Svislé spáry u prvků se systémem pero-drážka se nemaltují. Při postupu od rohů do stran může zůstat ve zdivu mezera pro dokončení řady. Tuto mezeru lze zaplnit přesně doříznutým kusem ze základního prvku.
- Druhou řadu začněte obdobně vazbou pomocí dvou prvků 2 DF-LD nad sebou. Jejich půdorysná orientace je ale v rohu kolmo na tyto dva prvky v předchozí řadě.
- Spoj mezi první a druhou řadou zdiva tvoří lepidlo. Nanášíme jej opět pomocí zubové stěrky.
Vápenopískové cihly pro krby a grily
Výstavba zahradního krbu nebo grilu má své zákonitosti a důležité postupy. Bez nich by se povětrnostní podmínky, především voda a mráz, mohly nepříznivě podepsat na vzhledu i funkčnosti stavby.
Čtěte také: Výhody vápenopískových cihel
Základy krbu
Pro bytelný zahradní gril či krb je vhodné vykopat jámu do nezamrzající hloubky (podle oblasti asi 60-80 cm), vysypat ji štěrkem (jako drenáží) a na něm vybetonovat základovou desku nebo základový rám. Důležité je, aby v místě nezůstávala voda. Pokud to podceníme, může mráz s celou stavbou pohybovat a tím ji poškodit. Zdění se provádí na betonovou desku či rám buď přímo, nebo se položí izolace podobně jako při stavbě domu. Druhá varianta je vhodná zejména u krbů a grilů umístěných pod střechou, aby vyzděné části nepřijímaly vlhkost ze základů. Dostačující vnitřní rozměry běžného pevného zahradního krbu jsou 70x50x50 cm (šířka, hloubka, výška).
Výběr cihel pro krb
Ke zdění venkovních krbů a grilů obvykle nepoužíváme obyčejné pálené cihly (protože mají póry, do nichž se může dostat voda, která je roztrhá, když zmrzne), nýbrž hladké, nenasákavé, mrazuvzdorné tzv. lícové cihly. Vhodné jsou i vápenopískové cihly. Pokud na stavbu použijeme bílé vápenopískové cihly (aby to vypadalo pěkně), musíme části, které přijdou do styku s vysokou teplotou, vyzdít šamotovými cihlami; bílé cihly by se žárem rozpadly. Dobrým řešením také je všechny cihly rozpůlit a dovnitř použít šamotové půlky a z vnější strany bílé. Obecně to platí i pro lícové cihly. Šamotovými cihlami zakryjeme i betonové části stavby, které by mohly přijít do styku s žárem; obyčejný beton obvykle vysoké teploty nesnese.
Maltování a spárování
Na spojování šamotových cihel zpravidla nepoužíváme běžnou maltu, ale speciální šamotovou směs, která se prodává jako sypká hmota a ředíme ji vodou. Ke spárování použijeme spárovací maltu, která po vyhlazení vytvoří hladký jednolitý povrch; dbáme, aby spárování bylo precizní, do stavby se nesmí dostat voda.
Rošt, komín a další zařízení
Na drážky pro umístění roštu nebo mřížek myslíme už při vyzdívání, protože jejich dodatečné zabudování by bylo velmi pracné. Drážky nejsnáze vytvoříme vystupujícími cihlami. Stejně tak musíme počítat se závěsy a háky. U grilu neumisťujeme rošt topeniště a hlavně mřížky určené pro grilování příliš nízko, abychom se při práci nemuseli nepřirozeně ohýbat. Při stavbě grilu nezapomínáme na dostatečně velkou odkládací plochu. I zahradní krb potřebuje mít tah, aby spaliny neodcházely jeho otevřenou částí. Při běžné velikosti ohniště je optimální výška komína asi 2,5 m nad úroveň země, čím objemnější ohniště krbu, tím vyšší komín. Komín pevného zahradního grilu vždy zakončíme stříškou, aby déšť nesplachoval nečistoty přímo na grilovací mřížku. Je lepší, když mají krb i gril jako topeniště rošt, kterým může popel propadávat do popelníku. Přispívá to k lepšímu hoření a čistější obsluze. V bezprostřední blízkosti pevného zahradního krbu, ale zejména grilu je potřeba položit dlažbu nebo jinak zpevnit podlahu. Trávník či písek nestačí.
Vhodné dřevo pro topení
Pro spalovaní v krbu se hodí například dřevo jabloně, třešně a švestky či olše, protože hoří pomaleji než třeba dřevo jehličnanů. Dřevo spalované v krbu nesmí čoudit a vystřelovat žhavé uhlíky. Proto musí být optimálně vyschlé. Měkké dřevo schne přirozeným způsobem asi rok, tvrdé dřevo až tři roky, pro skutečně „krbové“ vlastnosti je potřeba až pět let. Jestliže ze syrového naštípaného dřeva vytváříme kvůli sušení rázky nebo kupky, nikdy je nepřikrýváme igelitem celé. Odpařovaná vody se na igelitu sráží a zatéká zpátky do dřeva. Rázkem nebo kupkou musí po celou dobu sušení vzduch volně profukovat.
Čtěte také: Vše o vápenopískových cihlách
tags: #informace #vapenopiskove #cihly #na #krb