Omítky jsou nezbytnou součástí stavebních prací, chrání stěny před poškozením, nečistotami a plní estetickou funkci, zároveň umožňují správný odvod vlhkosti ze stěn v interiéru. Vhodná tloušťka omítky zajistí odolnost stěn vůči vlhkosti i mechanickému poškození.
Druhy omítek a jejich rozdělení
Omítání vnitřních stěn není jednoduchá záležitost a špatně položená vrstva omítky a její tloušťka může později způsobit problémy. Optimální tloušťka omítky závisí především na jejím druhu. Omítky se dělí na vnitřní a venkovní. Vnější omítky mají jiné vlastnosti než vnitřní, protože jsou více vystaveny mrazu a vlhkosti, zatímco vnitřní povrchy jsou náchylnější k mechanickému poškození.
Z hlediska použitého pojiva lze omítky obecně rozdělit na:
- Cementové
- Vápenocementové
- Vápenné
- Sádrové
- Vápenosádrové
- Hliněné
- Tepelně izolační
- Akrylátové
- Na bázi silikonu a další
Tradiční omítky jsou především sádrové a vápenocementové omítky.
Tradiční dvouvrstvé omítky
Již celé generace stavitelů aplikují klasickou omítku stejným způsobem. Tradiční dvouvrstvá omítka je schéma, které se osvědčilo a které prověřily celé generace uživatelů.
Čtěte také: Cementová hydroizolace Krystalizol
Vápenná štuková omítka
Nejužívanější vnitřní omítkou je štuková vápenná omítka, která se skládá ze dvou vrstev. První vrstva, tzv. jádro, je z vápenné malty, nanesené v tloušťce asi 1,5 cm. Po jejím zavadnutí se nanáší vrstva druhá, tzv. štuk, v tl. 0,2 až 0,3 cm. Tradiční štuk je z vápna a jemně prosátého písku. Povrch štuku se uhladí hladítkem s plstěnou vložkou. Jestliže se přidá do štuku trochu sádry, má omítka hladší povrch a štuková vrstva rychleji tuhne.
Sádrová omítka
Sádrová omítka se provádí rovněž jako dvouvrstvá. První vrstva je z vápenné malty s přísadou sádry a druhá vrstva je sádrový štuk. Docela důležitou výhodou sádry je, že má relativně krátkou dobu schnutí. Tyto omítky se rovněž natahují hladítkem a nejsou vhodné pro exteriér ani pro příliš vlhké vnitřní prostory. Jednou ze základních výhod sádrových omítek je jejich tvarová stálost. Po ztuhnutí se dál nepropadají v důsledku sesychání a nepraskají, ať už je vrstva nanesené omítky jakkoli silná. Sádrové omítky lze používat na omítání většiny místností, ale vyvarujte se jejich pokládání na povrch stěn v místnostech, kde je vysoká vlhkost, tedy v kuchyni, koupelně nebo prádelně.
Pálená cementová omítka
Tzv. pálená cementová omítka je dvouvrstvá.
Jednovrstvé omítky
Zatřená cementová omítka
Zatřená cementová omítka je jednovrstvá a hodí se pro podřadné místnosti. Její povrch se vyhlazuje dřevěným hladítkem.
Sádrové omítky
Mezi jednovrstvé interiérové omítky bez nutnosti finální štukové vrstvy patří i sádrové omítky, s nimiž lze zvláště v kombinaci se sádrokartonem docílit dokonale rovných zdí. Sádrové omítky nanášíme v jedné vrstvě. Omítka na stropy je o něco tenčí a její tloušťka bývá 15 mm. Na dokonale hladké podklady lze nanášet tenkovrstvé omítky o tloušťce 3 mm.
Čtěte také: Použití bílých cementových cihel
Vápenná hrubá omítka
Vápenná hrubá omítka je jednovrstvá omítka, která se nahazuje v tloušťce 10-15 mm. Vyrovnat ji lze latí, dohlazovat ocelovým či dřevěným hladítkem.
Vápenocementová a cementová omítka
Vápenocementová a cementová omítka je jednovrstvá omítka tloušťky 10-15 mm z malty cementové nebo vápenocementové. Oproti vápenné je tato omítka odolnější vůči vlhku a otěru.
Vápenocementová omítka: Vlastnosti a použití
Vápenocementová omítka patří spolu se sádrovou omítkou k nejoblíbenějším řešením pro úpravu stěn. Vápenocementové omítky jsou tradiční řešení, které funguje stovky let. Používají se všude tam, kde potřebujete vyšší pevnost nebo odolnost proti vlhkosti. Vápenocementová malta je směsí vápna, cementu a písku. Dále se přidává hašené vápno, cement a říční či kopaný písek. Jednotlivé druhy vápenocementových omítek se liší zrnitostí kameniva v omítce, což bývá písek nebo perlit.
Hlavní výhody vápenocementových omítek
- Odolnost proti vlhkosti: Vápenocementová omítka bez problémů snese trvalou vlhkost. Proto ji používáte v koupelnách jako podklad pod obklady, v prádelně nebo ve sklepě. Sádra by tam měkla a rozpadala se.
- Vyšší mechanická pevnost: Tato omítka je tvrdší a odolnější proti nárazům. Hodí se do garáží, dílen, skladů nebo tam, kde stěny budete více zatěžovat. Těžké police nebo nábytek drží lépe než na sádře.
- Vhodná pro starší budovy: Při rekonstrukci starších domů je vápenocementová omítka často lepší volba. Lépe se hodí k původnímu zdivu a má podobné vlastnosti jako původní omítky. Dům pak lépe dýchá.
- Prodyšnost: Vápenocementové omítky umožňují prostup vodních par a pomáhají regulovat vlhkost ve zdivu.
Kde má smysl vápenocementové omítky použít?
Vápenocementová omítka se používá v interiéru se zvýšenou vlhkostí, ale i tam, kde je omítka vystavena většímu mechanickému poškození a opotřebení.
- Mokré místnosti: Koupelny, WC, prádelny. Všude tam, kde je pravidelně vlhko. Vápenocementová omítka slouží jako podklad pod obklady a chrání zdivo před vlhkostí.
- Technické prostory: Sklepy, garáže, dílny, komory. Místa, kde nepotřebujete hladký vzhled, ale spíš odolnost a funkčnost. Vápenocementová omítka to zvládne.
- Rekonstrukce starších objektů: Když obnovujete starší dům nebo byt, je lepší držet se podobných materiálů, jaké byly použité původně. Vápenocementová omítka to vydrží lépe.
- Obytné místnosti - alternativa k sádře: I do obývacího pokoje nebo ložnice můžete dát vápenocementovou omítku. Je to stabilní, osvědčené řešení. Nevýhoda je delší čekání na schnutí a trochu drsný povrch, který potřebuje více vrstev barvy.
Tloušťka vápenocementové omítky
Tloušťka vrstvy vápenocementové omítky je většinou 10 až 20 mm. Maximální a minimální tloušťka omítky pro konkrétní typ omítky se může lišit. Před zahájením omítacích prací si vždy prostudujte informace na obalu výrobku, abyste správně zvolili tloušťku omítky podle konkrétního typu materiálu.
Čtěte také: Průvodce světem malty
Některé produkty, jako je například "Jedno i vícevrstvá vápenocementová lehčená jádrová omítka", jsou určeny pro maximální tloušťku jedné vrstvy až 30 mm. Jiné varianty "Jádrové nebo vrchní vápenocementové omítky" umožňují maximální tloušťku jedné vrstvy až 25 mm. Pro ruční zpracování některých vápenocementových jádrových omítek je maximální tloušťka jedné vrstvy 20 mm. Pro "Vysoce lehčenou jádrovou omítku" s organickými lehčícími přísadami a výztužnými vlákny je maximální tloušťka jedné vrstvy 40 mm.
Postup aplikace vápenocementové omítky
I když je omítání dosti namáhavé a obtížné, může neodborník při určité zručnosti provést některé jednodušší omítkářské práce sám.
- Příprava podkladu: Zdivo musí být čisté, pevné a prosté mastnoty. Staré nesoudržné vrstvy se odstraňují. Pokud je zdivo příliš hladké nebo nasákavé, použije se penetrace. V první řadě se musí zdivo zvlhčit vodou (obvykle postříkat štětkou). Hladké betonové podklady se musí ošetřit vhodnou penetrací. Všechny podklady musí být dostatečně pevné a soudržné. Zbavené především prachu, mastnot a nesmí být zmrzlé.
- Míchání malty: Omítku připravte smícháním suché směsi s předepsaným množstvím vody a rozmíchejte vhodným typem míchače nejlépe rychloběžným míchadlem až vznikne homogenní směs. Malta musí mít správnou hustotu. Při nahazování hustší malty musíme vyvinout větší sílu k nahození, a proto je omítání hustší maltou namáhavější. Přilnavost hustší malty ke stěně je menší a kromě toho hustá malta vytváří na zdivu jakési kopečky. Je nutné, aby v maltě bylo předepsané množství pojiva, jinak malta při omítání špatně přilne a po zatvrdnutí není dost pevná a odolná. Proto se nesmí u omítek pojivem zbytečně šetřit. Pro míchání většího množství vlastních omítkových směsí, kdy se poměry zpravidla odměřují na lopaty, je nejvhodnější stavební míchačka. Na trhu jsou k dispozici i poměrně lehké a skladné modely, které lze po sklopení nohou naložit i do kufru auta.
- Nanášení omítky: Vápenocementovou omítku můžeme nanášet ručně nebo strojně. U větších ploch se preferuje strojní nanášení, které je rychlejší a rovnoměrnější. Malta se nahazuje na stěny prudkým pohybem zednickou lžící. Rozmíchaná směs se nanáší na podklad ručně nerezovým nebo novodurovým hladítkem. Omítky lze aplikovat na stěny, když teplota není nižší než 5 stupňů a vlhkost nepřesahuje 3 %.
- Vyrovnání a uhlazení: Čerstvou omítku vyrovnáme a uhladíme. Povrch není tak hladký jako u sádry, ale to v mokrých místnostech nevadí - stejně půjdou obklady. Rovná plocha se při omítání zajišťuje maltovými omítníky. Jsou to svislé pruhy omítky, vzájemně vzdálené 1 až 1,5 m, nahazované po celé výšce místnosti, či fasády; široké jsou na jedno nahození malty. Jejich povrch se vyrovnává hranou latě, která se posouvá nahoru a dolů a tlačí se k jedné straně. Povrch všech pruhů se zkontroluje - pruhy musí být rovné a svislé a v jedné rovině. To se obvykle hned nepodaří a v některém pruhu je třeba maltu ubrat a v jiném zase přidat. Potom se omítá mezi těmito pruhy a povrch omítky se srovnává latí, která se pohybuje po povrchu pruhů. Přitom se lať pohybuje střídavě doleva a doprava a současně se posunuje nahoru. Přebytečná malta se střásá do truhlíku. Prohlubeniny v omítce se uhladí dřevěným hladítkem. Takto se postupně omítají plochy mezi dalšími pruhy. Po lehkém zavadnutí se povrch, za současného zkrápění vodou, stočí filcovým nebo pěnovým hladítkem. Pro konečnou úpravu povrchu se používá měkké hladítko, světlo z boku snadněji odhalí veškeré nerovnosti.
- Schnutí: Vápenocementová omítka schne pomalu. Potřebuje 3 až 4 týdny, než úplně zaschne a můžete pokračovat dalšími pracemi. Rychlé schnutí není možné - omítka potřebuje čas, aby získala pevnost. Při zpracování je nutné zabránit předčasnému vysychání, vyloučením průvanu, přímého slunečního záření a nepříznivými povětrnostními účinky vyvolanými silným deštěm, nárazovým větrem a účinky mrazu.
Poměry pro vlastní míchání vápenocementové malty
Je to pracnější než nákup hotových směsí, ale ušetříte, a hlavně budete přesně vědět, co ta či ona směs obsahuje a jak se bude v budoucnu na stěnách chovat.
Vápenocementová malta je směsí vápna, cementu a písku. Je určena pro vnější i vnitřní omítání zdí ve vlhkém prostředí, případně k omítání stěn v místech vystavených většímu opotřebení. Na stropy a stěny se míchá v poměru 140 kg vápna a 60 kg cementu na krychlový metr písku. Orientační poměr dílů ve směsi je 1 lopata hašeného vápna, 1 lopata cementu a 3 až 5 lopat písku.
Do štukové malty (směs vápna a jemného prosátého říčního nebo kopaného písku v poměru 1:3) je možné přidat i cement, který by však měl tvořit jen asi padesátinu celkového množství namíchané štukové omítky.
Přehled tlouštěk omítek podle typu podkladu
Níže uvedená tabulka shrnuje doporučené tloušťky omítek pro různé typy zdiva a aplikace:
| Typ zdiva / aplikace | Typ omítky | Tloušťka omítky (mm) | Poznámka |
|---|---|---|---|
| Broušené cihly THERM - interiér | Jednovrstvá omítka | Od 5 mm | |
| Keramické stropy | Jednovrstvá omítka | Od 5 mm | |
| Pórobetonové zdivo - interiér | Jednovrstvá omítka | Od 5 mm | |
| Pórobetonové zdivo - fasáda | Jednovrstvá omítka | Od 8 mm | |
| Betonové zdivo a monolitické plochy - interiér | Jednovrstvá omítka | Od 5 mm | |
| Klasická omítka (dvouvrstvá) | Jádrová vrstva (vápenná malta) | ~15 mm | |
| Klasická omítka (dvouvrstvá) | Štuková vrstva (vápno, jemný písek) | 0,2 - 0,3 cm | |
| Vápenná hrubá omítka (jednovrstvá) | 10-15 mm | ||
| Vápenná hladká omítka (jednovrstvá) | 15 mm | ||
| Vápenná hladká omítka (dvouvrstvá) | Jádrová vrstva | 15 mm | |
| Vápenná hladká omítka (dvouvrstvá) | Štuková vrstva | 5 mm | |
| Vápenocementová a cementová omítka (jednovrstvá) | 10-15 mm | ||
| Omítka na stropy (sádrová) | 15 mm | ||
| Tenkovrstvé omítky na hladké podklady | 3 mm | ||
| Jedno i vícevrstvá vápenocementová lehčená jádrová omítka | Maximální tloušťka jedné vrstvy | 30 mm | Strojní omítání všech druhů stavebních materiálů ve vnějším i vnitřním prostředí |
| Jedno i vícevrstvá jádrová nebo vrchní vápenocementová omítka | Maximální tloušťka jedné vrstvy | 25 mm | Strojní omítání všech druhů stavebních materiálů ve vnějším i vnitřním prostředí |
| Jedno i vícevrstvá jádrová vápenocementová omítka (ruční) | Maximální tloušťka jedné vrstvy | 20 mm | Ruční omítání všech druhů stavebních materiálů ve vnějším i vnitřním prostředí |
| Vysoce lehčená vápenocementová omítka s organickými přísadami | Maximální tloušťka jedné vrstvy | 40 mm | Vnitřní i vnější prostředí |
tags: #vapeno #cementova #omitka #maximalni #mocnost