Tradiční dvouvrstvá omítka je schéma, které se osvědčilo a které prověřily celé generace uživatelů. Nejužívanější vnitřní omítkou je štuková vápenná omítka, která se skládá ze dvou vrstev. Tento typ omítky je základem pro estetické a funkční řešení vnitřních povrchů, obzvláště na schodištích, kde je kladen důraz na odolnost a hladký vzhled.
Příprava podkladu a materiály
Podkladní jádrové omítky musí být vyzrálé a objemově stálé. Musí být dostatečně pevné a soudržné, zbavené volných částí, především prachu, mastnot a nesmí být zmrzlé. Maltu nezpracovávejte za teplot vzduchu a zdících prvků pod +5°C. Čerstvé zdivo je třeba chránit proti předčasnému vysychání, vyloučením průvanu. Je zakázáno dodatečné přidávání cizích látek a prosévání směsi, nezpracovávat již tuhnoucí směs.
Mezi vhodné materiály pro štukové omítky patří:
- Jemná vápenná omítka HASIT 160: S povrchovou úpravou filcováním, určená pro ruční zpracování ve vnějším i vnitřním prostředí. Je vhodná pro povrchovou úpravu všech typů zdrsněných jádrových omítek s možností vyrovnání jádrové omítky vrstvou do 2 mm. Nanesenou vrstvu je nutné opatřit nátěrem.
- Salith MHF P1: Vápenocementová štuková a jednovrstvá omítka pro vytváření vnitřních a venkovních jemných štukových omítek stěn a stropů. Umožňuje přímé provádění vnitřních jednovrstvých omítek do tloušťky 5 mm na přesně vyzděné cihelné a pórobetonové podklady typu Ytong, betonové plochy apod. Lze zpracovat strojně i ručně.
- Salith MHF P3: Vápenocementová štuková a jednovrstvá omítka s doplňkovými vlastnostmi. Obsah speciálního vlákna tvoří po vytvrzení omítky celoplošnou armovací vrstvu s vysokými pevnostními parametry a se zachováním výborné propustnosti par. Lze použít do vlhkých provozů.
- Salith MHF P3 FIBRO: Bílá vápenocementová štuková a jednovrstvá omítka s vysokým armováním. Kombinace více speciálních druhů vláken a přísad ke zlepšení zpracovatelnosti umožňuje nanášení proměnlivé tloušťky vrstvy v širším rozsahu bez rizika vypraskání.
- Salith GP1: Sádro-vápenná štuková a tenkovrstvá jádrová omítka. Vhodná pro tenkovrstvé aplikace vnitřních jádrových omítek i pro přímé provádění jednovrstvých omítek na přesně vyzděné cihelné nebo pórobetonové podklady typu Ytong, betonové plochy apod.
- Keraštuk K: Pastovitá vápenná štuková omítka pro interiéry. Vytváří jemně strukturovaný, světlý a pevný povrch připravený k případnému malování nebo ponechání bez nátěru. Je ideální pro použití na jádrové omítky, beton nebo panelové zdivo.
Parametry vybraných štukových omítek Salith
| Popis výrobku | Zrnitost (mm) | Spotřeba při tl. 2 mm (kg/m²) | Paleta (t) | Balení (kg) |
|---|---|---|---|---|
| Salith MHF P1 Vápenocementová štuková a jednovrstvá omítka | 0,6 | 2,5 | 1,2 | 25 |
| Salith MHF P3 Vápenocementová štuková a jednovrstvá omítka s doplňkovými vlastnostmi | 0,6 | 2,7 | 1,2 | 25 |
| Salith MHF P3 FIBRO Bílá vápenocementová štuková a jednovrstvá omítka s vysokým armováním | 0,6 | 2,4 | 1,2 | 25 |
| Salith GP1 Sádro-vápenná štuková a tenkovrstvá jádrová omítka | 0,6 | 2,5 | 1,2 | 25 |
Techniky aplikace dvouvrstvé omítky
Již celé generace stavitelů aplikují klasickou omítku stejným způsobem. První vrstva, tzv. jádro, je z vápenné malty, nanesené v tloušťce asi 1,5 cm. Po jejím zavadnutí se nanáší vrstva druhá, tzv. štuk, v tl. 0,2 až 0,3 cm. Tradiční štuk je z vápna a jemně prosátého písku. Povrch štuku se uhladí hladítkem s plstěnou vložkou.
Ruční zpracování
Malta se míchá ve vhodné nádobě pomocí vrtačky s malými otáčkami za použití míchacího nástavce. Dobu míchání volíme tak, aby došlo k úplnému promíchání suché směsi a vody. Rozmíchaná směs se natahuje ručně hladítkem, kterým se zároveň roztírá. Po lehkém zavadnutí se omítka za současného zkrápění vodou zahladí filcovým nebo pěnovým hladítkem.
Čtěte také: více o sortimentu SALITH®
V první řadě se musí zdivo zvlhčit vodou (obvykle postříkat štětkou). Malta se nahazuje na stěny prudkým pohybem zednickou lžící. Malta musí mít správnou hustotu. Rovná plocha se při omítání zajišťuje maltovými omítníky. Jsou to svislé pruhy omítky, vzájemně vzdálené 1 až 1,5 m, nahazované po celé výšce místnosti, či fasády; široké jsou na jedno nahození malty. Jejich povrch se vyrovnává hranou latě. Potom se omítá mezi těmito pruhy a povrch omítky se srovnává latí. Druhá vrstva, tj. vrchní, štuková, se zpravidla nanáší tzv. natahováním. Štuková malta bývá řidší než malta na jádro. Po natažení větší plochy se štuková vrstva uhladí hladítkem s plstí. Jestliže některé místo zaschne rychleji, pokropí se mírně vodou, aby povrch omítky nepopraskal.
Strojní omítání
Aplikace štukové omítky skrze strojní omítání v interiéru je moderní a efektivní metoda, která zajišťuje rychlé a kvalitní výsledky. Před nanesením strojní vápenocementové omítky nejprve očistíme zdivo od prachu, nečistot a mastnoty a zároveň odstraníme nerovnosti a uvolněné části staré omítky. Pokud to vyžaduje situace, aplikuje se cementový postřik pro lepší přilnavost vápenocementové omítky k povrchu. V další fázi se připraví omítková směs pro snadnou aplikaci skrze omítací stroje. Důkladné promíchání směsi zajistí homogenní konzistenci. V první vrstvě se aplikuje vápenocementová omítka pomocí stříkací pistole v požadované tloušťce (doporučená tloušťka je 10-15 mm, maximálně však 50 mm). Pro docílení rovného povrchu strojní omítky se využijí nástroje, jako jsou například stahovací latě. Po nanesení vápenocementové omítky se nechá povrch na 2 hodiny schnout kvůli aktivaci chemické reakce. Následně se upraví zbývající nerovnosti pomocí trapézové latě. Jakmile je hrubá vápenocementová omítka dokončena, nanáší se finální štuková omítka, která se aplikuje v tloušťce 3 mm. Po dokončení strojní omítky se provede finální kontrola povrchu a vše se doladí, aby štuková omítka měla hladký a dokonale rovný povrch.
Výhody štukové omítky
- Minimalizuje nerovnosti a vady povrchu, čímž se zvyšuje estetická hodnota interiéru.
- Skvěle se hodí pro náročné designové prvky a dekorace různého typu.
- Prodyšný materiál reguluje vlhkost v místnosti a nezadržuje prach.
- Odolnost proti plísním a houbám zlepšuje hygienu v interiéru.
- Štukové omítky zpevňují stěny a snižují riziko prasklin.
- Údržba a proces čištění jsou velmi jednoduché.
Dokončovací práce
Před každou výmalbou je nutné zajistit čistý hladký povrch. U staveb menších měřítek si vystačíme s hrubým brusným papírem, kterým vyhladíme omítku do požadované hrubosti. Smetákem očistíme povrch stěn, vyluxujeme, nebo zameteme prach a zbytky omítky. Poté můžeme nanášet základní nátěr, který nám povrch zpevní a dosáhneme jeho pomocí jednotného vizuálního působení povrchových úprav. V případě renovace se sádrou, nebo štukem zahladí důlky po hřebících a ostatní nerovnosti, které by pak samotný barevný nátěr sám dostatečně nepřikryl.
Stejně jako v případě sádrokartonu, tak i u ostatních podkladů se doporučuje stěnu nejdříve penetrovat. Tím snížíme míru savosti stěny a malba tak bude moci nerušeně a bez povrchových defektů zaschnout. Používají se k tomu opět různé speciální penetrace, i když v minulosti bohatě stačila obyčejná mýdlová voda.
Existuje několik základních postupů, jak lze barvu na stěny nanášet. Mezi základní patří různě široké malířské štětky, válečky, nebo postřik. Ať už si vyberete jakýkoliv postup, nedoporučuje se tyto techniky kombinovat. Každá zanechává na povrchu typickou texturu a různé textury na jednom místě nepůsobí dobře.
Čtěte také: Rozhovor s Ladislavou Kubíkovou
Čtěte také: Leskovec nad Moravicí a jeho historická vápenná pec
tags: #vapenna #omitka #stukova #dvouvrstva #vnitrnich #stropu