Vápenocementový výkvět je bohužel nedílnou součástí betonu a sem tam se s ním musíme vypořádat. Objevuje se v podobě bílého prášku, obvykle na spárovací hmotě, nebo jako mléčně bílé zakalení povrchu. Betonové výrobky jsou u stavitelů velmi oblíbené - využívají je například při stavbě plotů, zdí nebo pro dlažbu, vynikají zejména pevností a odolností proti povětrnostním vlivům a chemickým rozmrazovacím látkám. Není třeba kvůli tomu zoufat, protože jde o průvodní a přirozený jev zrání betonu, kterému nejde zcela zabránit.
Co je vápenocementový výkvět a jak vzniká?
Vznik a zrání betonu je poměrně složitou chemickou reakcí, kterou ovlivňuje celá řada faktorů - teplota, vlhkost, aktuální složení cementu, kameniva, písku. Jedná se o samé přírodní materiály, které jsou pouze nadrceny a v případě cementu vypáleny z vápence a poté rozemlety. Tyto materiály mezi sebou po smíchání neustále reagují. Jinými slovy, chemické složení betonové směsi se v čase mění. Občas se tak na povrchu betonu či betonových výrobků začnou vytvářet bílé mapky, které tvoří vápenná emulze, jež se kapilárními cestami vyplavuje zevnitř kamene na povrch, kde reaguje se vzdušným CO2 a mění se na nerozpustnou vápennou usazeninu. Tento jev vzniká nejčastěji v době vysoké proměnlivé vlhkosti. Solný výkvět vzniká, pokud se odpařuje voda s vysokým obsahem soli. Sůl krystalizuje, krystaly se dostávají do pórů zdiva a tlačí se až na povrch, voda se pak odpaří a zůstane jen solná mapa. Tyto bílé šmouhy neovlivňují vlastnosti výrobků a často zmizí samy od sebe například působením kyselých dešťů.
Výkvěty jsou jedním z projevů zvýšené nebo nadměrné vlhkosti dlažby a mohou se projevit jako bělavý povlak na povrchu dlažby. Tyto výkvěty vznikají vynášením vodou rozpustných solí a vápenného hydrátu z cementu na povrch. Při odpařování vlhkosti na povrchu vzniká vápenný povlak, který nazýváme výkvět. U některých výrobků s cementovým pojivem mohou výkvěty nastat i v suchém stavu jako důsledek kalciumkarbonátových reakcí.
Vlhkost obsažená v jednotlivých dlažebních kamenech nebo betonových tvárnicích zdiva transportuje na povrch výrobku či konstrukce hydroxid vápenatý Ca(OH)2 vznikající hydratací oxidu vápenatého CaO obsaženého v cementu. Po odpaření této transportní vlhkosti z povrchu betonového výrobku a kontaktu hydroxidu vápenatého s oxidem uhličitým CO2 z ovzduší se vytváří povlaky kalcitu CaCO3 zpravidla bílého zabarvení. Tento původně těžce rozpustný kalcit vystavený povětrnostním vlivům po čase následně přechází v rozpustnou formu - hydrogenuhličitan vápenatý Ca(HCO3)2, který postupně samovolně vymizí.
Existují i další, daleko méně časté formy výkvětů, které se mohou projevovat i za řadu let, pokud je betonová konstrukce vystavena působení vody obsahující různé rozpustné soli. Tyto soli mohou být obsaženy v zemině a přes špatně provedenou hydroizolaci se dostávají do konstrukce, případně se mohou dostávat do konstrukce ze srážkové vody.
Čtěte také: Betonová dlažba na zahradě
Proč je důležité řešit výkvěty?
Pokud nad vzniklou situací mávneme rukou, může dojít i k závažnému poškození zdi či celé konstrukce. Vidíme to obzvlášť u starších domů.
Prevence vápenocementového výkvětu
Jednodušší a levnější je solným výkvětům předcházet. Základem je tedy omezit pronikání vlhkosti do materiálu, protože je to především voda, která zapříčiní vznik solného výkvětu na zdivu, dlažbě nebo betonu.
Tvorbu vápenných výkvětů lze ovlivnit také konstrukčním provedením stavby. Dlážděné kryty je třeba zhotovit tak, aby nedocházelo k hromadění vody v loži krytu. Proto by mělo být lože dlážděného krytu zhotoveno z kameniva, které obsahuje minimální množství prachových částic, které na sebe vážou velké množství vody a způsobují trvalé uložení dlaždic ve vlhkém prostředí. Problémy vznikají nejvíce u opěrných zdí. Tato stavební konstrukce musí být provedena tak, aby nebylo možné hromadění vody za zdí a její trvalé pronikání přes zeď, tj. zeď musí být v úrovni základů opatřena drenáží pro odvod vody, zásyp za zdí musí být až k drenáži vodopropustný (nejlépe hrubé kamenivo) a zasypaný povrch zdi je dobré zakrýt geotextilií. Pokud není postup dodržen, stane se tvorba vápenných výkvětů trvalým problémem.
K zamezení tvorby vápenných výkvětů na povrchu obkladových prvků je třeba dodržet určité zásady při provádění obkladu odlišné od provádění obkladů z keramických glazovaných dlaždic.
Tipy pro prevenci:
- Po vyčištění dlažby a spár ihned osušte podlahu do sucha. Můžete použít různé druhy přenosných vysoušečů, nicméně ideální je používat kvalitní úklidový stroj, který podlahy při čištění okamžitě usuší.
- Po zaschnutí podlahy utěsněte spárovací linky nebo porézní dlaždice. To pomáhá vyhýbat se vlhkosti, která může proniknout dovnitř v důsledku každodenního čištění.
- Pokud je obkládaná plocha betonová, zhotovená z betonových prvků anebo je-li její povrch opatřen silikátovou hmotou (stěrkami a podobně) anebo je obkládaná konstrukce zděná na silikátovou maltu, je třeba zabránit vnikání vody do této konstrukce přes obkladové prvky a lepidlo. Zabránit proniknutí vody lze speciální stěrkovou izolací, která se celoplošně nanese na obkládanou konstrukci.
- Použití velmi kvalitního lepidla k lepení betonových obkladových prvků. Lepidlo musí být mrazuvzdorné a nejvhodnější jsou lepidla typu "flex". Tato lepidla obsahují vysoké dávky pryskyřic, které omezují nasákavost lepidla a omezují možnost transportu rozpustných látek na povrch obkladů. Nejvhodnějším lepidlem pro lepení betonových obkladů jsou lepidla, určená k lepení přírodního kamene, označovaná jako flexibilní trasová lepidla.
- Je-li obkladové prvky spárované, je třeba použít na spárování flexibilní spárovací maltu.
Impregnace jako ochrana
Další možností, jak do jisté míry zamezit tvorbě vápenných výkvětů, je povrch dlažby či zídky naimpregnovat. Funkčnost impregnace na dlažebním krytu je cca 2 až 3 roky, podle intenzity jeho užívání. Přirozeným mechanickým otěrem a povětrnostními vlivy postupně efekt impregnace slábne. Na svislé konstrukci (zídce, plotu), která není mechanickým otěrem v takové míře namáhána, je funkčnost impregnace ještě delší (5 i více let). Abychom zjistili, jaké množství tmelu je potřeba aplikovat už při pokládce dlažby, můžeme provést jednoduchý test. Vyberte testovací oblast, která má průměrný provoz. Naneste několik kapek vody na spáry a sledujte, jak rychle se voda dostane do penetrace. Pokud voda rychle proniká, není přítomna žádná těsnící hmota.
Čtěte také: Pokládka dlažby na schody v exteriéru
Tvorbě vápenných výkvětů lze účinně zabránit impregnací povrchu obkladu hydrofobním impregnačním přípravkem. Hydrofobní impregnace spočívá ve vytvoření vodoodpudivého povlaku na povrchu obkladu a na vnitřních stěnách kapilár a pórů v povrchové vrstvě obkladu. Vodoodpudivý povlak brání vnikání vody do obkladu, čímž dojde k omezení transportu vlhkosti ve hmotě obkladu. Omezení transportu vlhkosti ve hmotě obkladu brání transportu rozpuštěných solí na povrch obkladu a tím brání tvorbě vápenných výkvětů. Vodoodpudivý povlak je ale paropropustný, takže na rozdíl od nátěrů nebrání vysýchání obkladu. Pro vytvoření vodoodpudivého povlaku je nejvhodnější impregnace ze silikonové pryskyřice, která vzniká vytvrzením přípravků na bázi silanů a siloxanů. Tyto přípravky po zaschnutí nijak nemění vzhled obkladu. Impregnovaný povrch poznáme pouze při dešti, protože z impregnovaného povrchu stékají kapky vody, aniž by se voda vsakovala do povrchu.
Kromě ochrany obkladu před vodou zabraňuje impregnace také ušpinění povrchu prachem a také zabraňuje ulpívání řas, plísní, lišejníků a podobných mikroorganismů na povrchu konstrukce. U dosti nasákavých podkladů je spotřeba impregnačních prostředků asi 200 až 300 gramů na metr čtvereční.
Odstranění vápenocementového výkvětu
Před vlastním čištění dané plochy je nutné si uvědomit, že povrch s největší pravděpodobností nebude nikdy vypadat jako nový. Buď bude vyčištěná plocha světlejší nebo tmavší než okolí v závislosti na vyskytujícím se znečištění a použitých přípravcích. Jejich samovolné vymizení účinkem povětrnostních vlivů je dlouhodobější proces v řádech měsíců až let, podle daných podmínek. Každá stavební konstrukce je vystavena specifickým podmínkám, proto se nedá nikdy paušálně stanovit doba, po kterou se vápenné výkvěty budou vyplavovat na povrch konstrukce a následně působením povětrnostních vlivů ustupovat (zpravidla ne déle než 3 roky). Zjednodušeně řečeno to trvá tak dlouho, dokud se všechen nevázaný hydroxid vápenatý nevyplaví z betonového výrobku ven.
Postupy čištění:
1. Mírné znečištění
Pokud se i přes všechna vaše úsilí výkvět stejně objeví, nezoufejte. Standardní pěší provoz výkvět totiž odstraní, což může být přijatelné řešení, pokud je problém mírný nebo pokud vaši klienti nejsou příliš nároční. Může se vám to stát i po důkladném vyčištění dlažby. Tyto výkvěty snadno poznáte - jedná se o bílé nepravidelné mapy, které se mění v závislosti na počasí. Nejčastěji se objevují v období se zvýšenou vlhkostí a většinou samovolně zmizí působením běžných klimatických vlivů. K očištění povrchu lze použít nejprve běžný kartáč s vodou, eventuálně s přídavkem kuchyňského saponátu. Dále je možno použít tlakovou vodu nebo ocet na již vykrystalizované výkvěty. Pokud máte mramorovou dlažbu, ocet nepoužívejte.
2. Intenzivnější výkvět
V případě, že kartáčování štětcem nefunguje, můžete výkvět odstranit kyselými produkty. Vyzkoušejte kyselé koncentrované roztoky na dlaždice a maltu, které možná budete mít ve vašem čisticím arzenálu. Pokud je vápenný výkvět intenzivnější formy a žádný z těchto postupů není uspokojivě účinný, doporučujeme použít čistič povrchu betonových výrobků. Jedná se o vodný roztok kyseliny mravenčí. Jde ale opravdu o krajní řešení - tento agresivní přípravek rozrušuje nejen strukturu výkvětů, ale také narušuje povrchové vrstvičky betonového výrobku. Navíc přípravek negativně ovlivňuje pevnostní strukturu betonu.
Čtěte také: Inspirace pro dlažbu kolem domu
Před zahájením čištění celé plochy vyzkoušejte prostředek na zkušební ploše, abyste věděli, jak výrobek reaguje a jak je roztok účinný. Plochu před aplikací namočte. Přípravek očistí z dlažby veškerý zašlapaný prach a nečistoty a proto i barva čištěné plochy bude výraznější a živější. V některých případech může výkvět být masivnější a tvořit vrstvu, kterou je vhodné po aplikaci přípravku mechanicky narušit např. kartáčem, nechat ještě chvíli působit a poté důkladně opláchnout nejlépe tlakovou vodou. Při neuspokojivém výsledku lze postup opakovat.
Doporučujeme přípravek Fortesil Cleaner od společnosti Stachema. Můžete si koupit litrové nebo 5 litrové balení. Spotřeba je cca 0,15 - 0,40 litru na m2 dlažby. Naneste FORTESIL CLEANER na znečištěný povrch (štětcem, nalitím, molitanovou houbičkou apod.) a nechte působit. Zakartáčujte měkkým kartáčem - pro velkou plochu doporučujeme použít rotační elektrický kartáč. Pokud by se jednalo o masivní hloubkové výkvěty, můžete použít tvrdý či ocelový kartáč, který naruší povrch do hloubky. Po odstranění nečistot povrch důkladně omyjte vodou. Následně doporučujeme ošetřit plochu impregnací nebo pečetícím nátěrem/nástřikem.
Další možností je kyselina muriatová (chlorovodíková), kterou zřeďte v poměru zhruba 300 gramů na 4 litry vody. Aplikujte kyselinu vlhkou houbičkou nebo mírně vlhkým mopem. Mějte však na paměti, že voda podporuje výkvěty na dlaždicích, proto ji pro čištění použijte co nejméně.
Při odstraňování solných (vápenných) výkvětů se dobře osvědčil takzvaný Odstraňovač solných výkvětů. Přípravek není nutné ředit, pouze vyčleníte nádobu (například starší postřikovač), naplníte ji Odstraňovačem a nanesete ho na postižené místo. Pokud je zasažená plocha menší, použijte k nanášení štětec. Po aplikaci necháme tekutinu působit zhruba 10 minut. Jako reakci uvidíme “syčení” postiženého místa. Poté zapracujeme kartáčem a opláchneme. Může se stát, že některé výkvěty „nepustí“ hned, proto postup opakujeme, dokud není výsledek perfektní. Pokud plánujete postižené místo následně impregnovat, počkejte s tím nejméně 14 dní.
3. Čištění spár
Pokud jsou spáry na vaší dlažbě už nesnesitelně špinavé a zašlé, je na čase jim dát novou fazonu a precizně je vyčistit. Bude vás to stát pár korun a trochu více manuální práce. Nejdříve podlahu zameťte a následně ji vytřete teplou vodou a octem. Pokud se vám bude zdát podlaha stále špinavá, proces opakujte a klidně přidejte čisticí prostředek na podlahy. Poté vytřete podlahu čistou vodou tak, aby na ní nezůstaly žádné nečistoty ani čisticí prostředky.
Jestliže je špína na podlaze hodně zažraná, doporučujeme si připravit čisticí pastu z vody a písku na nádobí v poměru zhruba 1:1. Pastu naneste čistým hadříkem na podlahu a nechte několik minut působit. Pak pastu rozetřete kartáčem, opláchněte teplou vodou a hadrem odstraňte zbytek pasty a nečistot.
Pokud je ve spárách dlažby plíseň, bude potřeba se jí zbavit. Ideální je použít roztok amoniaku. Při práci s ním vždy používejte ochranné gumové rukavice! Smíchejte amoniak s vodou v poměru zhruba 1:1 a naneste na dlažbu. Opět můžete směs rozetřít kartáčem a nechat pár minut působit. Následně opláchněte podlahu čistou teplou vodou a plíseň by měla zmizet.
Nyní by měla být podlaha relativně čistá, ale ještě je potřeba udělat spáry. Standardně by vám mělo stačit vyrobit si pastu z vody a jedlé sody v poměru 1:1. Tuto směs naneste kartáčkem do všech spár. Je potřeba být velmi precizní a rozetřít pastu opravdu všude. Nechte pastu ve spárách dlažby působit alespoň 10 minut. Poté můžete začít drhnout. Na závěr omyjte spáry teplou vodou a mělo by být hotovo.
Pokud je špína ve spárách extrémně zažraná, může se stát, že vám jedlá soda nepomůže. V takovém případě bude potřeba sáhnout na chemický čisticí prostředek - bělidlo. Při práci s bělidlem vždy používejte ochranné rukavice a ideálně i ochranné brýle. Pokud však máte spáry zabarvené (tmavé), bělidlo nepoužívejte, protože by mohlo tmavé spáry vybělit.
Pokud si na čištění netroufáte sami, doporučujeme kontaktovat specializované firmy, které se zabývají čištěním betonu.
Tabulka: Shrnutí doporučených postupů pro čištění a prevenci výkvětů
| Problém | Doporučený postup | Poznámky |
|---|---|---|
| Mírný výkvět | Kartáč s vodou, saponát, tlaková voda, ocet (ne na mramor) | Často zmizí samovolně působením počasí. |
| Intenzivní výkvět | Kyselé koncentrované roztoky (např. FORTESIL CLEANER, kyselina chlorovodíková) | Vždy testovat na malé ploše. Agresivní přípravky mohou narušit povrch betonu. |
| Zašpiněné spáry | Teplá voda s octem, čisticí pasta z vody a písku, amoniak (na plíseň), pasta z jedlé sody, bělidlo (na bílé spáry) | Používat ochranné rukavice. Bělidlo nepoužívat na tmavé spáry. |
| Prevence výkvětu | Okamžité osušení podlahy po čištění, utěsnění spár, hydroizolace, kvalitní lepidla a spárovací malty, impregnace | Impregnace chrání povrch a prodlužuje životnost. |
Vápenocementové výkvěty nijak nesnižují kvalitu betonu ani samotných obkladů. Jedná se pouze o dočasnou estetickou vadu, která časem sama odezní. Výrobci se snaží přidávat do betonové směsi různé aditiva, které slouží jako ochrana proti výkvětům. Jedná se o takzvané retardéry. Jako prevenci lze označit i impregnaci, která uzavře obkladu póry a tím pádem voda do obkladu hůře proniká.
tags: #vapenaty #vykvet #dlazba