V současné době, díky vysokým cenám energií, se stále více firem zabývá tepelným izolováním objektů. A není tomu jinak ani u zateplování šikmých střech či zateplování stropů podkroví pod studeným půdním prostorem (střešní dutinou). Tam lze využít mnoho různých typů tepelných izolací a jedněmi z nich jsou i foukané a stříkané izolace. Tj. různé najemno rozvolněné vaty (přírodní, sklovláknité, čedičové aj.), foukaná celulóza či rozvolněný polystyren apod.
Charakteristika stříkaných izolačních pěn
Stříkané izolační pěny s otevřenou buněční strukturou dosahují nízkých hodnot objemové hmotnosti - 8 kg/m3. Její buněčná struktura a výborné fyzikální vlastnosti dávají izolaci skvělé termoizolační vlastnosti a zároveň mají schopnost tlumit hluk. Měkkou stříkanou izolační pěnu je možné použít jak pro novostavby, tak i pro starší objekty v interiéru nebo exteriéru.
Aplikace stříkané pěny
Aplikace stříkané pěny se provádí dávkovacím stříkacím zařízením pomocí směšující pistole, kde dochází ke smíšení 2 komponent. Krátce po nástřiku materiál zvětší svůj objem až 120-krát, čímž dokonale vyplní i pro obvykle používané izolační materiály těžko přístupná místa.
Změny požadavků na konstrukce s foukanými a stříkanými izolacemi
Jaké jsou však změny požadavků na konstrukce s takovými izolacemi oproti běžným vkládaným deskovým či rolovaným tepelným izolantům? Poměrně zásadní.
Požadavky na bednění pod podstřešní membránou
Pokud mluvíme o zateplení šikminy střechy, vzniká zde naprosto elementární požadavek, aby v případě použití jak u stříkaných, tak i u foukaných tepelných izolantů do šikminy střechy bylo pod podstřešní membránou (DHV = doplňková hydroizolační vrstva) v šikmině střechy na krokvích použito tuhé bednění. A samozřejmě vysoce paropropustné, tj. např. prkenné bednění (s 5-10 mm štěrbinkami mezi prkny) či vysoce difúzní dřevovláknité desky. Naprosto jednoznačně to požadují Pravidla pro navrhování a provádění střech CKPT (2014), viz. Část 4, bod 6.8. na str. 131. Nemluvě o platné normě ČSN 731901-2 Navrhování střech, která na „Pravidla ….“ v této věci navrhování DHV odkazuje. Což je platné při použití jakékoliv podstřešní membrány kteréhokoliv výrobce !!!
Čtěte také: Stabilní povrch terasy
Rizika chybějícího bednění
Pokud totiž pod podstřešní membránou (DHV) nebude provedeno bednění, pak při aplikaci jak stříkaných PUR pěn, tak i foukaných izolantů hrozí vysoké riziko „vydutí“ podstřešní membrány směrem vzhůru (často až ke střešním latím či k bednění krytiny), což znehodnotí funkci ventilační mezery skladby střechy a nepřípustně navádí pod DHV tekoucí vodu ke dřevěným kontralatím konstrukce. U stříkaných PUR pěn je to důsledek expandace pěny (expanduje oběma směry) při její aplikaci a u foukaných izolací je to důsledek toho, že pokud má být v konstrukci dosaženo dostatečné objemové hmotnosti nafoukané izolace i jejího následného nesesedání (dosažení správné tepelné vodivosti hmoty = lambdy izolantu) je nutné takový izolant do konstrukce doslovat nahutnit. Důsledkem vydutí DHV jsou pak nejen ztráta životnosti střešní skladby, ale i ztráta záruk na fakticky všechny vrstvy skladby konstrukce včetně střešní krytiny. V letním období pak vysoké riziko rychlého přehřívání střešní skladby a následně i interiéru podkroví.
Důsledky nesprávné skladby a difúzního odporu
A pokud bude navíc střešní krytina použita z materiálů s vysokým difúzním odporem (plechy, bitumenové šindele, plastové šablony, krytiny podložené nízkodifúzní podložkou či nízkodúzním bedněním aj.), je pak možné „docílit“ i vzniku nepřípustného množství kumulujících se a/nebo i neodpařitelných kondenzací uvnitř zateplené skladby konstrukce. Jejichž důsledkem pak bude nejen obrovské navýšení tepelné vodivosti konstrukce (značná ztráta tepelně izolační schopnosti = vysoký únik/průnik tepla), ale i plísně, hniloby a ohrožení živostnosti nosné konstrukce střechy. Tj. porušení závazných požadavků normy ČSN 730540 Tepelná ochrana budov, část 2 Požadavky, hlava 6 Šíření vlhkosti konstrukcí.
Těsnost podstřešní membrány
Nemluvě o tom, že podstřešní membrána (DHV) v případě, že je u zateplené střechy aplikována pod taškovou krytinou či pod vláknocementovou maloformátovou šablonou (včetně jejich imitací z jiných materiálů), by měla být aplikována min. ve třídě těsnosti DHV 5 nebo ještě přísnější, tj. buď „na bednění nebo ve styku s tvarově a rozměrově stálou s tepelnou izolací“. A za toto rozhodně nelze považovat ani stříkané PUR pěny apod., ani foukané tepelné izolace. Viz. „Pravidla …“, část 2, tabulka 2.2. a tabulka 2.3 na straně 31.
Parotěsnící vrstva a její správné provedení
Jenže tyto typy izolací mají i svoji souvislost s prováděním parotěsnící vrstvy na spodní straně takové tepelné izolace. Což je platné pro jakékoliv parotěsnící fólie kteréhokoliv výrobce !!!
Chybné provedení parotěsnící vrstvy u stříkaných PUR pěn
Rozhodně není vhodné vytvářet stříkané PUR pěny způsobem, kdy se vystříká PUR pěnou celá připravená konstrukce až po úroveň CD profilů či jiného roštu pro vlastní desku podhledu (např. sádrokarton), jelikož to pak vede ke skutečnosti, že parotěsnící vrstva se instaluje chybně přímo pod desku SDK. Důsledkem takové instalace je pak nejen drastické snížení parotěsnosti a vzduchotěsnosti parozábrany (zůstávají jen 2% z původní parotěsnosti), a nejen problém jak v takové vrstvě vést inženýrské sítě (kabely apod.), ale i jak do takové konstrukce instalovat zabudované prvky (zásuvky, vypínače, bodová svítidla apod.). Tj. bez poškozování parotěsně/vzduchotěsnící vrstvy konstrukce. Ale pak i v takové skladbě vzniká problém jak správně provést příčky (stěny dělící od sebe vytápěné místnosti). Tj. jak provést parotěsnící a vzduchotěsnící vrstvu konstrukce tak, aby nebyla nahusto perforována (parotěsně a vzduchotěsně poškozena) kotvícími prkny podhledu, a zároveň aby bylo správně možno provést příčky tak, aby sice neprošly parozábranou (parozábrana byly celistvá pro celé podlaží = nedocházelo k úniku vodních par do zateplené šikminy hmotou příčky), ale přitom vůči jednotlivým místnostem rozdělila desku podhledu a jeho rošt, tj. snížila přenos hluku z jedné místnosti do druhé.
Čtěte také: Jak vybrat správné kamenné obklady
Správné provedení parotěsnící vrstvy
Tj. pro provedení pěny (stejně jako u vkládaných tepelných izolantů) je ideální konstrukci provést tak, že bude vytvořen prvotní rošt, jež ponese celistvě pro celé podlaží tepelný izolant a parotěsně spojenou a napojenou parozábranu či jiný parotěsnící materiál (např. těsněnou OSB desku), pak zespoda k této vrstvě vybudovat případné příčky (či zděné příčky mít do takové úrovně předpřipraveny), a teprve pak pod parotěsnící vrstvou vytvořit vlastní rošt v jednotlivých místnostech, jež ponese vlastní desku podhledu. V tomto vytvářeném meziroštu je pak možné bez problémů vést inženýrské sítě (kabely, rozvody rekuperace, apod.) a do vrstvy podhledu instalovat zabudované prvky inženýrských sítí (s příslušným nehořlavým překrytím) aniž by docházelo k poškozování parotěsnící a vzduchotěsnící účinnosti parotěsně/vzduchotěsnící vrstvy konstrukce. Totéž samozřejmě platí i pro instalaci obdobné skladby v lehkém vodorovném stropu podkroví.
Další požadavky u foukaných izolací
U foukaných izolací je zde navíc další požadavek. A to, aby i ze spodní strany foukané izolace byla použita tuhá vrstva tak, aby bylo možné dostatečně nahutnit foukané izolanty do šikminy střechy. Tj. není možné foukat foukanou izolaci do konstrukce šikminy střechy, kde spodním podkladem této vrstvy bude pouze běžná fóliová parozábrana. Buď je nutné mezi parozábranou a foukanou izolaci instalovat opět tuhou vrstvu (např. OSB desku), nebo je potřebné, aby pod nainstalovanou parozábranou ještě před instalací foukané izolace byl vytvořen alespoň hustý podpůrný rošt, např. z latí 40x60mm paralelně každých 30 cm. Totéž opět platí i u stropu podkroví.
Konstrukce nacházející se pod parotěsnící vrstvu pak není problém vůči pronikajícím kotvícím prvkům těchto roštů velice lacino podtěsnit. U latí např. kouskem pásky JUTADACH TPK SUPER (nalepené na parozábraně), u přímých závěsů či stavěcích třmenů např. kouskem oboustranně samolepící pásky JUTAFOL SP 1 použité na plošce závěsu.
Doporučení pro správné zateplení
Tj. jak foukané tak i stříkané izolace jsou v šikminách střechy sice použitelné, ale mají svoje specifické požadavky na tvorbu skladby konstrukce jak šikminy střechy, tak i lehkého stropu podkroví. V první řadě než začnete cokoliv zateplovat, je vhodné se obrátit na autorizovaného projektanta či stavebního dozora a s ním dohodnout správné provedení skladby včetně vazby na všechny souvislosti konstrukce a klimatické podmínky stavby. Rozhodně není vhodné se spoléhat na rádoby doporučení různých „blábolů“ na neodborných internetových diskusích, či doporučení samotného realizátora zateplení. Realizační firma totiž zde není od toho, aby něco v konstrukci pro stránce teplofyziky doporučovala/navrhovala, ale aby jen správně zhotovila konstrukci podle nějakého relevantního technického podkladu (výkresové dokumentace autorizovaného stavebního odborníka).
Čtěte také: Jak na strojní omítky
tags: #vander #strikane #izolace