Dřevěné šindele nejsou zdaleka novinkou na našem trhu, spíše naopak. Jedná se o střešní krytinu využívanou od počátku středověku, typickou pro náš region. Valašský dřevěný šindel můžete zpravidla vidět nejčastěji v Beskydech, kde se i odehrává jeho značná výroba. Šindelářství dobře využívá tolik potřebné místní bohatství v podobě hustého, dobře štípatelného dřeva.
Dříve se dřevěný šindel využíval spíše na honosnější typy staveb, dnes ho můžeme vidět u lidových staveb v Čechách a na Moravě. Dřevěný šindel je ideální ekologickou krytinou na pokrývání roubenek, srubů, lidových a památkových staveb. V poslední době si šindel nachází cestu na stěny provětrávaných fasád moderních ekologických domů. Chtěli bychom ukázat možné cesty návratu dřeva do běžného užívání, snažit se pochopit to, že udržitelný vývoj světa je v ekologickém přístupu. Jedním z těchto způsobů je i použití šindele, který patří dozajista mezi nejekologičtěji vyráběné krytiny.
Výroba dřevěného šindele
Při výrobě šindelů je velmi důležitý výběr správného dřeva. Nejčastěji se k tomuto účelu využívá dřevo pomalu rostoucích jehličnatých dřevin, jako smrk, modřín nebo jedle. Dřevěné šindele jsou vyráběny z vysoce kvalitních, pečlivě vybíraných, pomalu rostoucích stromů s vysokou hustotou letokruhů bez náznaku točivosti, čili rovnoběžné nebo doleva točené. Pravotočivé stromy nejsou pro výrobu šindelů vhodné. Pomalý růst a vysoká nadmořská výška zaručuje větší hustotu dřeva, které dobře odolává povětrnostním vlivům. Nejdříve si vybíráme stromy přímo v lese, takzvaně „na stojáka“, kde oko zkušeného šindeláře pozná, jestli strom bude vhodný na šindel.
Stromy na výrobu šindele si necháváme kácet v zimních měsících, kdy stromy jsou bez mízy. Kupujeme prvních 5 metrů od pařezu (takzvaně „odénkový kus“), kde je dřevo bez suků. Jedná se o nejlepší a nejkvalitnější část stromu (takzvaně „výběr“) a tomu odpovídá i cena. Následně se odveze k nám na skládku dřeva, kde se skladuje.
Všechny naše šindele jsou vyráběny dle staletí neměnné technologie ručním štípáním a strouháním. Štípáním nedochází k přerušení dřevních vláken, což je důležité pro nemožnost vzlínání vody do šindele, pro rychlý odtok vody po vláknech ze střechy a samozřejmě také pro trvanlivost šindele. S citem pro jednotlivá vlákna se uštípnutý kus dřeva opracuje na odpovídající tvar. V oboru šindelářství je velký podíl práce doslova v rukou pracovníků. Nepoužívají se zde stroje tolik jako v jiných odvětvích.
Čtěte také: Návod na natírání starého plotu
Proces výroby Valašského šindele
- Smrkovou kulatinu o průměru 25 až 55 cm si nařežeme na špalky v délkách 52 cm, někdy i 62 cm.
- U modřínu odštípneme běl.
- Špalky se rozštípnou na čtvrtiny, které se dále štípou na jednotlivé destičky v tloušťce cca 2,3 cm a 5 - 15 cm široké. Pro lepší představu, vypadá to jako, když rozkrájíte dort.
- Štípáním nedochází k přerušení dřevních vláken.
- Poté se šindele upravují na speciálním truhlářském svěráku nazývaném strýček, dědek, koza a jiné názvy podle oblasti. Do něho se destička upne, přidržuje jednou nohou a upravuje, strouhá pořízem.
- Povrch se jemně upraví, srovnají se případné nepravidelnosti a hlavně se vytvaruje péro. Poříz musí být dokonale nabroušený, aby dobře řezal vlákna a zůstal po něm hladký povrch.
- Vždy se pracuje se dřevem čerstvým, má lepší štípatelnost a lépe se strouhá.
- Vyrobený šindel se vyskládá pod střechou do hrání, kde se nechá vyschnout, cca 1 - 3 měsíce. Poté se zabalí do kulatého balíku po 1 m² (dvojité pokládky, 4 bm).
Proces výroby Alpského šindele
- Modřínovou kulatinu o průměru 25 až 80 cm si nařežeme na špalky v délkách 27, 32, 42, 52 cm, ale na přání zákazníka i jiné délky.
- U modřínu odštípneme běl.
- Špalky se rozštípnou na čtvrtiny, které se dále štípou na jednotlivé destičky v tloušťce cca 1,2 cm a 6-24 cm široké.
- Nejvíce vyrábíme v délkách 50 cm.
- Štípané šindele vyrábíme tradiční technologií - štípáním a následným ručním opracováním (strouháním), kdy je každý kus přibližně od třetiny délky směrem dozadu postupně zeslaben až na polovinu tloušťky.
- Vyrobený Alpský šindel se opracuje a skládá do balíků. Balíky se skládají na paletu, který se uskladní pod střechou a je připraven k expedici.
Typy dřevěných šindelů
V dnešní době rozeznáváme především dva základní typy dřevěného šindele, které se od sebe liší hlavně napojením. Dřevěné šindele můžeme rozdělit hned podle několika kritérií. Zpravidla se v České republice vyrábějí dva základní typy dřevěných šindelů, a sice šindel valašský a šindel alpský.
Valašský šindel
Valašský šindel se od alpského liší tím, že má na jedné straně vykrojenou drážku a na druhé je zkosen do úzkého břitu, který zapadá do drážky vedlejšího šindele. Vyrábí se zpravidla ze smrkového, méně často z modřínového nebo jiného dřeva. Výroba zahrnuje vysoký podíl ruční práce. Valašský šindel se vždy vyráběl ze dřeva smrkového a jedlového. V posledních letech stoupá zájem o dřevo modřínové, které je hodně smolnaté s obsahem silic, a tím je i více odolnější vůči povětrnostním vlivům než dřevo smrkové.
Valašský šindel je možné použít jak na střechy, tak na stěny. Fasády chráněné šindelem mají vysokou odolnost před silným větrem a bočním deštěm. Z toho důvodu jsou často montovány na horské chaty. Při renovaci starých chalup chrání původní konstrukci a zároveň umožňují stavbě dýchat. Valašský šindel se používá na střechy a obložení nejvíce v České a Slovenské republice.
Alpský šindel
Alpský šindel se vyrábí nejčastěji z modřínového dřeva. Nemá pero a drážku, klade se ve dvou nebo ve třech vrstvách. Jejich pokládka spočívá ve vzájemném překrytí jednotlivých kusů (natřikrát), takzvaný spoj na rybinu. Důležité je, aby se nepodcenila jejich výroba, jelikož musí dobře přiléhat na podklad střechy a také k sobě navzájem. V alpských zemích (Rakousko, Německo, Švýcarsko) se používá na střechy i fasády.
Štípaný šindel
Tradičním ručním štípáním šindelů nedochází k přerušení dřevních vláken. Dřevo štípané po vláknech má hladký uzavřený povrch. To je základní předpoklad pro to, aby šindel nesál vodu a Vaše střecha vydržela co nejdéle. U štípaných šindelů mluvíme zejména o nízké nasákavosti.
Čtěte také: Jak postavit lamelový plot
Řezaný šindel
Při výrobě řezaných šindelů je štípání špalků nahrazeno řezáním. Výroba řezaných šindelů je rychlejší a levnější. Řezáním ale dochází k přerušení dřevních vláken, takže takto vyrobený šindel má mnohem menší životnost než tradiční štípaný.
Jak poznáte řezaný a hoblovaný šindel? Plocha řezaného šindele je hrubá od přetržených vláken. Takový šindel bývá následně opracován hoblováním nebo frézováním, potom jsou na jeho povrchu patrné stopy (vlnky) po těchto činnostech.
Životnost a údržba
Dřevěné šindele se využívají již od středověku a stále mají dobré mechanické vlastnosti a vysokou kvalitu (v případě porovnání s došky). Tradiční dřevěná střešní krytina překvapí svou odolností i životností - při dobré údržbě vám vydrží až 60 let a přežije i drsné podmínky v prostředí hor.
Životnost Vaší šindelové střechy je ovlivněna kvalitou šindelů (štípané a husté dřevo), jejich dostatečnou impregnací, odbornou pokládkou, sklonem střechy, ochranným olejovým nátěrem a mechanickým očištěním (kartáčováním, popř. tlakovou vodou), výměnou špatných šindelů - vše spadá do pravidelné údržby šindele (každých 3 - 5 let). Po položení na střechu je „vždy nutné“ šindel natřít. Šindel je nejdůležitější chránit před sluncem a deštěm.
Životnost Alpského šindele je 60 až 80 let bez jakéhokoliv nátěru, a proto se neimpregnuje, což umožňuje obsah pryskyřice v modřínovém dřevě. Při nátěru má životnost daleko vyšší, ale nátěr se dělá až po delším časovém období. Alpský štípaný šindel vlivem slunečního záření časem tmavne až šedne. V případě valašského typu má šindel kratší životnost, proto je třeba impregnace každých 5 let.
Čtěte také: Techniky zpracování dřeva pro plot
Při dlouhodobém působení vody a slunce dochází mezi jednotlivými letokruhy k částečné erozi dřevní hmoty. Čím jsou léta dál od sebe - tím hlouběji je nepřízně počasí nahlodávají. Řídký měkký šindel má proto velmi sníženou trvanlivost.
Nátěr šindele
Letní (slunné) období: ideální čas pro nátěr šindele. Velmi dobře vyschlý šindel, který vsaje hodně barvy do dřeva.
Podzimní (sychravé) období: nátěr šindelů již není vhodný. Pokud se rozhodnete pro opravu a nátěr, budete potřebovat několik pěkných dní, aby šindel mohl řádně vyschnout. Doporučujeme provádět opravy spíše v odpoledních hodinách, kdy je rosa již vyschlá.
Mechanické očištění: použijte tlakový vodní čistič, ale jen v případě, že je šindel ještě v dobrém stavu a tlak vody ho nerozbije.
Tlakovou stříkací pistolí: tato metoda umožňuje, aby přípravek lépe pronikl do spojů, pórů, záhybů a místně i pod šindelem.
Nátěr Bochemitem QB: někdy se stává, že zákazník chce provést první nátěr Bochemitem QB, ale tento typ nátěru my neprovádíme, jelikož poskytuje ochranu pouze proti hnilobě a plísním, ale neposkytuje ochranu proti dešti a povětrnostním vlivům. Po nátěru Bochemitem QB musíte počkat, až šindel opět vyschne.
Opravy šindele
Příprava nových šindelů: Změřte šířku a délku poškozených šindelů a připravte nové šindele stejné velikosti. Doporučení: kupte si více balíků šindele, ať si můžete vybírat různé šířky šindelů.
Počítejte, že při opravě 1 ks šindele, budete muset vložit 3 ks nové.
Pokud ze země vidíte 1 rozpadlý šindel, tak až vlezete na střechu, tak najdete další 3 šindele na opravu.
Povylezlé hřebíky: u dřevěných šindelů se stává, že když je vidět hřebík (není skrytý pod dalším řádkem. Vždy je hřebík vidět u jednoduché pokládky). Dřevo v důsledku nasávání a vydávání vlhkosti pracuje a vytahuje hřebíky ven.
Pokládka šindele
Valašský šindel se od alpského liší tím, že má na jedné straně vykrojenou drážku a na druhé je zkosen do úzkého břitu, který zapadá do drážky vedlejšího šindele. Šindelové střechy v našich zeměpisných šířkách se zhotovují z 50 cm klasického šindele s perodrážkou. Šindel se dělí na rovný a zkosený.
Pokládka Alpského šindele
Jednotlivé šindele se kladou na sraz a každá následující řada překrývá mezery řady předchozí. Pokládka se provádí pomocí dvojitého nebo trojitého krytí. Alpský štípaný šindel se pokládá na bednění, nebo na latě.
Překrytí šindele
Obklad stěny, fasády: překrytí na 1/2 délky šindele.
Střešní krytina: se sklonem nad 45° - překrytí na 1/2 délky šindele.
Jednoduché krytí používáme například pro stodoly, různé přístřešky, střešní altány.
Dvojité krytí s přesahem je vhodné pro obytné stavby.
Firma Drdlík vyrábí tradiční dřevěnou krytinu od roku 1989: Valašský šindel a Alpský šindel. Nabízíme dodávku střešních materiálů za příjemné ceny, které uspokojí každého. Kompletní servis: výpočet střechy, doporučení skladby střechy, kompletní dodávka střechy po celém území České a Slovenské republiky. Provádíme jeho montáž a zabýváme se také servisem starých střech.
Kromě přesného výpočtu spotřeby krytiny a potřebných doplňků získáte zároveň návrh ideálního řešení, naše dlouholeté zkušenosti + odborné poradenství + školení zdarma.
Typy dřevěného šindele dle použití
| Typ šindele | Dřevo | Způsob výroby | Pokládka | Použití | Životnost (bez nátěru) |
|---|---|---|---|---|---|
| Valašský šindel | Smrk, jedle, modřín | Ruční štípání a strouhání | Pero a drážka | Střechy, obložení stěn, horské chaty | Kratší, vyžaduje impregnaci každých 5 let |
| Alpský šindel | Modřín | Štípání | Dvojité nebo trojité překrytí (na sraz) | Střechy, fasády | 60-80 let |
| Štípaný šindel | Jehličnaté dřeviny | Ruční štípání | Dle typu (Valašský/Alpský) | Střechy, fasády | Delší, nízká nasákavost |
| Řezaný šindel | Jehličnaté dřeviny | Řezání | Dle typu | Střechy, fasády | Kratší, přerušená vlákna |
tags: #valassky #dreveny #sindel #informace