Pochopení toho, co tvoří vodu, kterou pijete a kterou používáte, je klíčem k pohodlnému životu. Přírodní minerální vody jsou fenoménem, který odráží mimořádnost geologických, geochemických, hydrogeologických a klimatických podmínek v kůře zemské. Minerální voda je voda, která obsahuje rozpuštěné minerály a jiné stopové prvky, získané z podzemních zdrojů. Její složení závisí na geologickém podloží, kterým prochází.
Vznik a původ minerálních vod
Přírodní minerální voda pochází vždy z chráněného podzemního zdroje původní čistoty. V hloubce od několika desítek po několik stovek metrů příroda celé věky tvoří a dokonale opatruje minerální vodu. Z povrchu země voda postupně prostupuje vrstvou hornin, zatímco ji sama příroda obohacuje o minerály a přírodní CO2, filtruje a chrání před vlivy vnějšího prostředí. V podzemí taková voda stráví několik měsíců, někdy i stovky a tisíce let.
Odlišnosti chemického složení jednotlivých minerálních vod vyplývají z kombinace nejrůznějších faktorů. Nejčastěji se jedná o typ horninového prostředí, se kterým přichází původně běžná srážková voda do styku. Důležitým činitelem je i hloubka oběhu, která se může pohybovat až v prvních kilometrech pod povrchem. S hloubkou úzce souvisí teplota, při které se minerální voda vytváří. Dalším faktorem jsou plyny, jako je oxid uhličitý nebo sirovodík, které modifikují výsledný chemismus minerální vody.
Nejběžnějším typem minerálních vod jsou uhličité vody - kyselky. Základní podmínkou jejich vzniku je přívod juvenilního oxidu uhličitého do geologické struktury. Tektonické zlomové porušení skalního fundamentu, které je u nás důsledkem karpatského vrásnění, vytvořilo ideální podmínky pro výstup oxidu uhličitého v česko-slezském vulkanickém oblouku.
Chemické složení minerálních vod
Přírodní minerální vody tělo hydratují a zároveň mu doplňují cenné minerální látky, jako je hořčík, vápník, draslík, křemík nebo fluor. Složení minerální vody se vyznačuje stabilitou a vysokým stupněm mineralizace (nad 500 mg/l). Hlavními složkami minerální vody jsou hydrogenuhličitany, sírany, chloridy a stopové prvky jako fluor nebo jód.
Čtěte také: Nejlepší dřevo na plot
Na minerální vody bývá někdy nahlíženo jako na zdroj vysokého příjmu sodíku. Obsah sodíku je dán přirozeným složením, nicméně tři čtvrtiny přírodních minerálních vod mají obsah sodíku pod limitem pro pitnou vodu a třetina z nich dokonce splňuje limity pro kojeneckou vodu. Obsah sodíku přímo nesouvisí se stupněm mineralizace - existují i středně mineralizované minerálky s velmi nízkým obsahem sodíku.
Z hlediska obsahu oxidu uhličitého může být minerální voda přirozeně sycená, obohacená o oxid uhličitý ze stejného zdroje, sycená plynem jiného původu, dekarbonovaná (s nižším obsahem oxidu uhličitého než u zdroje) nebo přirozeně nesycená. Označení, zda je minerální voda perlivá, jemně perlivá či neperlivá, je dobrovolné.
Porovnání s kohoutkovou vodou
Pitná voda z kohoutku pochází z kombinovaných zdrojů, povrchových i podzemních, a proto se její složení liší nejen podle regionu, ale i v průběhu času. Aby byla bezpečná k pití, prochází úpravami a dezinfekcí, nejčastěji chlorováním. Na rozdíl od kohoutkové vody nesmí minerální voda obsahovat žádné chemické dezinfekční prostředky.
Při analýze složení kohoutkové vody musíme vzít v úvahu normy stanovené v nařízení ministra zdravotnictví. Mezi nejčastější prvky patří vápník, hořčík, sodík a draslík. Jsou to žádoucí elektrolyty, avšak jejich nadbytek může vést k problémům s kamenem. Kromě minerálů obsahuje složení vody z kohoutku často procesně přidávané látky, jako je chlor, který slouží k dezinfekci. Můžeme tam také najít stopové množství těžkých kovů (olovo, měď) vyplavovaných ze starých budov a dusičnany pocházející z zemědělských hnojiv, zejména v mělkých soukromých zdrojích.
Klíčová myšlenka: Kohoutková voda je zpracovaný produkt, který i přes splnění norem může vyžadovat dočištění z hlediska chuti a tvrdosti. Klíčová myšlenka: Každý typ vody má svou jedinečnou chemickou signaturu, která určuje její vhodnost k pití nebo technickým účelům.
Čtěte také: Vlastnosti a typy cihel
Kategorizace a druhy minerálních vod
Minerální vody lze rozdělit podle obsahu minerálních látek a podle jejich účinků na lidský organismus.
Léčivé minerální vody
Mají vyšší koncentrace minerálů a jsou využívány při léčbě různých zdravotních problémů. Mezi známé léčivé minerální vody patří:
- Vincentka: Ojedinělá přírodní léčivá minerální voda, silně mineralizovaná, jódová, uhličitá, se zvýšeným obsahem fluoridů a kyseliny borité. Pije se jako podpůrný prostředek při léčení určitých chorob, doplnění minerálů a stopových prvků a z preventivních důvodů.
- Bílinská kyselka: Tento pramen je známý svou silnou mineralizací a obsahem oxidu uhličitého. Bílinská je nasycena přírodním kysličníkem uhličitým. Obsahuje zejména sodík, draslík, vápník, hořčík a železo, chlorid, síran, fluorid a hydrogenuhličitan. Je ideální pro léčbu trávicích potíží, zánětů žaludku a střev.
- Zaječická hořká, Mlýnský pramen, Šaratica: Tyto vody patří mezi léčivé minerální vody s vysokým obsahem sodíku, jejichž podíl na celkové roční produkci minerálních vod je ale nízký.
Další významné prameny v ČR
- Prameny Luna (Louny): Pramen Luna je alkalická kyselka s jedinečným složením a nejvyšším stupněm mineralizace (17,5 gramu solí v jednom litru). Vhodná je jako doplněk léčby kožních onemocnění.
- Klášterec nad Ohří: K dispozici jsou tři minerální prameny - Evženie, Klášterecký a Městský. Patří do skupiny studených, slabě mineralizovaných, hypotonických hydrogenouhličitano-sodných kyselek. Mají neutralizační účinek na žaludeční kyselinu, povzbuzují sekreci trávicích šťáv a funkci střev.
- Pramen Pravřídlo: Středně mineralizovaná minerální voda hydrogenuhličitano-sírano-sodného typu, se zvýšeným obsahem fluoridů, termální, hypotonická. Teplota 38,5°C.
- Přírodní léčivý zdroj Hynie: Středně mineralizovaná minerální voda hydrogenuhličitano-sírano-sodného typu, se zvýšeným obsahem fluoridů, termální, hypotonická. Teplota 44,5°C.
Legislativa a balené vody
Při stáčení minerální vody se nesmí používat chemické úpravy ani dezinfekce a nelze do ní přidávat jiné látky s výjimkou oxidu uhličitého. Od zdroje až po hotový výrobek si zachovávají původní bakteriologickou čistotu, bez chemických úprav a dezinfekcí. Podléhají potravinovému právu stejně jako jiné potraviny - jejich výroba, značení a kontrola jsou přísně stanovené. Platí pro ně také přísnější limity například pro obsah dusitanů a organických látek, z nichž není možné udělit výjimku. Stálé složení nalezneme vždy na etiketě výrobku stejně jako původ vody - přesně tedy víme, co pod jednotlivou obchodní značkou pijeme.
Požadavky na balené vody nyní upravuje vyhláška MZ č. 275/2004 Sb., ve které se zájemce může dozvědět další podrobnosti. Požadavky na jakost a zdravotní nezávadnost balených vod a způsobu jejich úpravy stanovuje vyhláška č. 252/2004 Sb., která uvádí, že pitná voda musí mít fyzikálně-chemické vlastnosti, které neohrožují veřejné zdraví. To znamená, že se v pitné vodě nesmí vyskytovat mikroorganismy, parazité ani jakékoliv látky v takovém množství, ve kterém by mohly škodit zdraví.
Kategorizace balených vod
- Balená pramenitá voda: Je výrobek z kvalitní vody z chráněného podzemního zdroje, který je vhodný k trvalému přímému požívání dětmi i dospělými. Celkový obsah minerálních látek může být nejvýše 1000 mg/l a voda může být upravována jen vyjmenovanými fyzikálními způsoby.
- Balená přírodní minerální voda: Je výrobek z chráněného podzemního zdroje přírodní minerální vody, schváleného ministerstvem zdravotnictví. Tuto vodu lze rovněž upravovat pouze uvedenými fyzikálními způsoby a nelze do ní přidávat jiné látky než oxid uhličitý.
- Balená pitná voda: Je výrobek splňující požadavky na pitnou vodu. Tuto vodu lze získávat z jakéhokoli vodárenského zdroje, upravovat ji stejně jako vodu z vodovodu a rovněž požadavky na jakost jsou shodné s požadavky na „vodovodní“ (kohoutkovou) vodu.
- Balená léčivá voda: Jedná se o balené léčivé vody z přírodních léčivých zdrojů, kterých je u nás na trhu asi 7 druhů. Tyto vody mají specifické léčivé účinky a je důležité rozlišovat je od "jen" přírodních minerálních vod.
Na etiketách balených kojeneckých, pramenitých a přírodních minerálních vod musí být uveden název zdroje, ze kterého je voda čerpána, a lokalita, kde se zdroj nachází. Dále musí být uveden údaj o charakteristickém složení a způsobu skladování: „Uchovávejte v chladu a chraňte před přímým slunečním světlem“.
Čtěte také: Jak správně pěstovat túje na živý plot?
Doporučení pro konzumaci minerálních vod
Minerální vody jsou vhodné zejména při fyzické aktivitě. Slabě a středně mineralizované vody do 1000 mg/l rozpuštěných látek můžeme pít bez omezení podle chuti. Na trhu je jak v sycené tak nesycené podobě. Měli bychom preferovat variantu nesycenou. Spotřebitel si navíc může vybrat z různých druhů přírodních minerálních vod a značek podle chuti, zdravotního stavu i věku. Existují i přírodní minerální vody vhodné pro přípravu kojenecké stravy - ty musí splňovat přísnější limity pro kojence, například obsah sodíku, dusičnanů, pesticidů nebo rozpuštěných látek.
Lidé s hypertenzí (při vysokém obsahu sodíku) by měli konzultovat výběr vody s lékařem. Je dobré porovnat různé druhy vod, abychom pochopili, jak se jejich funkce velmi liší. Všímejte si, zda jsou v obchodě dodržovány podmínky správného skladování. Kvalita balených vod může být negativně ovlivněna nevhodným skladováním.
Tabulka: Doporučené hodnoty minerálních látek v balených vodách (OPTIMINERÁL)
| Minerální Látka | Optimální Obsah |
|---|---|
| Hořčík (Mg) | ≥ 40 mg/l |
| Vápník (Ca) | 40-80 mg/l |
| Vápník/Hořčík | 2-3:1 |
| Sodík (Na) | do 150 mg/l |
Poznámka: Hodnoty uvedené v tabulce pocházejí z textových podkladů dodaných Českou lékařskou společností Jana Evangelisty Purkyně v roce 2020.
tags: #v #jake #forme #obsahuji #mineralni #vody