Stavební výroba má dvě navzájem propojené stránky: stavební (výrobní) procesy a stavební výrobky (nebo meziprodukty), které jsou výsledkem těchto procesů. Jak stavební procesy, tak i stavební výrobky je možné členit z různých hledisek. Stavbou se rozumí veškerá stavební díla, která vznikají stavební nebo montážní technologií, bez zřetele na jejich stavebně technické provedení, použité stavební výrobky, materiály a konstrukce, na účel využití a dobu trvání. Dočasná stavba je stavba, u které stavební úřad předem omezí dobu jejího trvání. Za stavbu se považuje také výrobek plnící funkci stavby.
Technologicky ve smyslu výrobku se jedná o výsledek souhrnu stavebních prací včetně dodávek stavebních hmot a dílů a dodávek strojů a zařízení, který je prováděn zpravidla na souvislém místě a v souvislém čase za účelem vybudování nových základních prostředků (novostavba), nebo za účelem změny dosavadních základních prostředků (rekonstrukce, modernizace, nástavba, přístavba a stavební úpravy). Za součást stavby se označuje i odstranění dosavadních základních prostředků na staveništi a dočasné objekty nutné k zajištění stavebního provozu po dobu výstavby.
Výstavbová část stavebního celku je souhrnem stavebních objektů stejného účelového nebo technologického charakteru, po kterých bude stavební celek realizován. Stupeň rozestavěnosti je výrobně ucelená část stavebního objektu tvořená několika technologicky nebo účelově souvisejícími technologickými etapami. Technologická etapa (technologické stadium objektu) je konstrukčně a výrobně ucelená část stavebního objektu; lze ji též definovat jakožto soubor konstrukcí objektu, které je nutné nebo účelné spolu vyrobit převážně stejnou technologií a stejnými výrobními silami.
Definice a Právní Rámec Uzavřeného Souboru Staveb
Souborem staveb se rozumí vzájemně související stavby, jimiž se v rámci jednoho stavebního záměru uskutečňuje výstavba na souvislém území nebo za společným účelem. Stavbou hlavní v rámci takového souboru staveb se rozumí stavba, která určuje účel výstavby souboru staveb.
Dle aktuálního znění zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), je definice stavby rozšířena o výrobek plnící funkci stavby. Stavebně technologický projekt (STP) reprezentuje výsledek přípravy staveb, skládá se ze synteticky zpracovaného modelu výrobního procesu stavby, který je vytvořen na základě analýzy prostorové, technologické a časové struktury připravovaného stavebního procesu. Stavebně technologický projekt má stejnou metodiku zpracování ve všech fázích přípravy staveb.
Čtěte také: Křížovka informací: Uzavřený soubor staveb
Nový stavební zákon dopadá i na změnu příslušnosti obecních úřadů s rozšířenou působností a obecních úřadů. Novela stavebního zákona se vrací k tomu, že předmětem povolení záměru bude soubor staveb. V případě rodinného domu se bude jednat o rodinný dům samotný a též např. čistírna odpadních vod, studna či veřejně přístupná účelová komunikace apod. To může vést ke střetům, neboť působnost se bude určovat dle názoru Ministerstva pro místní rozvoj (MMR).
Specifika Stavební Výroby a Procesů
Stavební výroba má ve srovnání s výrobou průmyslovou řadu specifik, která vyplývají ze základních vlastností stavby a objektu. Jedná se o velký objem výrobků, které se stávají součástí stavby a objektu, dále jejich vysokou hmotnost, pevné spojení se zemí, dlouhou dobu využitelnosti a životnosti, osobitý ráz (každý stavební objekt je unikát), popř. doba stavění objektů i celků je relativně dlouhá (měsíce, roky). Z tohoto srovnání vyplývá, že je ve stavebnictví prakticky nemožné dosáhnout srovnatelných výsledků v pracnosti a produktivitě práce oproti průmyslové výrobě.
Uvedené výrobky jsou vyráběny výrobními procesy. Výrobní proces je obecně definován jako postupná, cílevědomá přeměna výchozího materiálu v žádaný výrobek. Pochod je část tzv. dílčího stavebního procesu, která je tvořena skupinou technicky souvisejících pracovních operací. Dílčí stavební proces je jeden nebo více pochodů vykonávaných určitým pracovním kolektivem (pracovní četou) se stálou nebo proměnlivou dělbou práce.
Etapový proces je souhrn dílčích stavebních procesů technologicky i prostorově souvisejících, časově blízko sebe probíhajících a majících zpravidla stejný směr postupu výstavby. Objektový proces (výrobní proces stavebního objektu) je souhrn skloubených procesů stupně rozestavěnosti, popř. etapových procesů, jehož produktem je stavební objekt. Řídicí proces je etapový nebo dílčí stavební proces, který ovlivňuje rychlost ostatních procesů a tím v podstatě určuje rychlost realizace stavebního díla. Obvykle je to proces, který vytváří konstrukcemi výrobní prostor pro jiné dílčí procesy na objektu.
Ze stavebně technologických hledisek se rozlišují tzv. sourodé a nesourodé objekty. Sourodé objekty jsou takové objekty, v nichž jsou jednotlivé druhy rozhodujících konstrukcí rovnoměrně rozloženy, a proto je i rovnoměrně rozložena jejich pracnost (např. bytové domy s opakovanými podlažími). Objekty nesourodé jsou objekty v nichž jsou jednotlivé druhy rozhodujících konstrukcí nerovnoměrně rozloženy a pracnost také. Jsou to obvykle objekty výrobně složitější, např. hlavní výrobní blok elektrárny, hala pro rotačku tiskárny novin, silo apod.
Čtěte také: Elegance a bezpečnost s vinylovou podlahou u krbu
Příprava a Realizace Stavebních Procesů
Vazby mezi prvky výrobního procesu stavby a objektu jako systému zkoumá příprava staveb, jakožto systémové určení, rozvíjení a zpracování návrhu optimálního průběhu realizace staveb v daných podmínkách, zahrnující návrh stavebních procesů, návrh způsobu jejich zajištění a zpracování a shromažďování potřebných dokladů v průběhu procesu výstavby.
Výrobní příprava je fází přípravy staveb v rámci zpracování realizační dokumentace. Provozní příprava je fází přípravy staveb věcně a časově aktualizující a rozvíjející výrobní přípravu, zpracovávaná pro bezprostřední zajištění realizace stavby a objektu. Zahrnuje obvykle zejména vypracování operativních plánů, úkolových listů, objednávek, následně zpracování operativní evidence skutečného průběhu prací na staveništi, výrobních a odbytových faktur a aktualizaci dokumentů stavebně technologického projektu prováděcího dle skutečného průběhu výstavby.
Pomůcka zpracovaná podle zákona č. 183/2006 Sb., stavebního zákona (SZ), ve znění pozdějších předpisů, poskytuje shrnutí potřeby konkrétní dokumentace nebo projektové dokumentace v různých fázích procesů stavby ve vazbě na podmínku jejího zpracování projektantem, tj. osobou s oprávněním podle zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (AZ). Obsah a rozsah, popř. jiné požadavky související se zpracováním dokumentace nebo projektové dokumentace staveb, jsou obsaženy v současnosti především ve vyhlášce č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů, vyhlášce č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního rozhodování, územního opatření a stavebního řádu, ve znění pozdějších předpisů, popř. v některých případech přímo v zákoně č. 183/2006 Sb., stavební zákon.
Územní Rozhodování a Uzavřené Prostory
Územní rozhodnutí je správním aktem, kterým se umisťují stavby, mění využití území nebo chrání důležité zájmy v území. Podle ustanovení § 32 odst. 2 písm. c) zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. 1970/2010 Sb., územní rozhodnutí nevyžadují „stavby umisťované v uzavřených prostorech existujících staveb, pokud se nemění vnější půdorysné ohraničení a výškové uspořádání prostoru“.
Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku ze dne 27. 8. 2009, čj. 1 As 10/2009-106, upřesnil podmínky aplikace tohoto ustanovení:
Čtěte také: Otevření MDF souboru: Krok za krokem
- Základní podmínkou aplikace § 32 odst. 2 písm. c) stavebního zákona z roku 1976, které je speciálním ustanovením, není jednotné vlastnictví existujících staveb a umisťované stavby. Zásadní zákonnou podmínkou je naopak existence uzavřeného prostoru v rámci stávajících staveb, které již prošly územním posouzením, v němž umisťované stavby nemění vnější půdorysné ohraničení a výškové uspořádání prostoru. Jen za těchto podmínek umisťované stavby nevyžadují územní rozhodnutí.
- Uzavřeným prostorem je prostor urbanisticky uzavřený, v němž existující stavby slouží určitému účelu užívání (např. vnitroblok).
- Městský vnitroblok je ohraničen domy, které ho obklopují a uzavírají tak prostor, v němž jsou případně umisťovány další stavby.
Krajský soud v Brně se v jednom případě zabýval interpretací tohoto ustanovení ohledně přístavby tělocvičny k budově gymnázia. Soud dospěl k závěru, že budova gymnázia, jejíž půdorys je ve tvaru širokého písmene U, nepředstavuje uzavřený prostor ve smyslu zákona, neboť neuzavřenou částí sousedí s pozemkem jiných vlastníků. Aplikace ustanovení § 32 odst. 2 písm. c) by proto byla možná jen za podmínky, že by budova gymnázia představovala půdorysně uzavřený celek a stavba tělocvičny by byla navržena uvnitř tohoto celku, samozřejmě za další podmínky, že by stavba výškově nepřesáhla budovu gymnázia. Jedině tak by byl vyloučen zásah stavby do práv vlastníků sousedních nemovitostí.
Stěžovatel (Magistrát města Brna) namítl, že krajský soud užil nepřiměřeně restriktivní výklad. Stavební zákon ani žádný jiný předpis nestanoví, že by bylo možno umisťovat stavby v prostorech již existujících staveb pouze za předpokladu, že stavba je ve vlastnictví stavebníka. Předpokladem je pouze existence stavby, která však může být ve vlastnictví kohokoli. Stavební zákon také nikterak nespecifikuje, jakým způsobem má být uvedený prostor uzavřen a nepožaduje uzavření neprůhlednou zdí, ani absolutní nepřípustnost prostoru pro cizí osoby. Po dobu platnosti stavebního zákona byl tento procesní institut vždy vykládán tak, že za uzavřený prostor je považován vnitroblok, tj. prostor obklopený stavbami, které způsobují jeho uzavřenost. Nikdy také nebyly zkoumány vztahy vlastnické, ale bylo pouze aplikováno urbanistické hledisko, tedy zda jde o prostory uzavřené.
Novelizace Stavebního Zákona a Její Dopady
Poslanecká sněmovna parlamentu schválila novelu stavebního zákona, která přináší řadu změn. V pojmu stavby nebylo výslovně upraveno, že za stavbu se považuje také výrobek, který plní funkci stavby. Podle novelizovaného § 103 odst. 1 by se již k realizaci stavby - výrobku, který plní funkci stavby, již nevyžadovalo ani ohlášení ani stavební povolení. Pro praxi významná je změna upřesňující výpočet zastavěné plochy. Novela v § 2 odst. 7 stanoví, že zastavěnou plochou pozemku se rozumí součet všech zastavěných ploch jednotlivých staveb. Dále že zastavěnou plochou stavby se rozumí plocha ohraničená pravoúhlými průměty vnějšího líce obvodových konstrukcí všech nadzemních i podzemních podlaží do vodorovné roviny. Plochy lodžií a arkýřů se do zastavěné plochy budou započítávat.
Zcela nově jsou v § 13a upraveny kvalifikační předpoklady úředníků pro výkon činnosti na obecním stavebním úřadě na úseku územního rozhodování a stavebního řádu. Kvalifikační předpoklady splňuje fyzická osoba, která má vysokoškolské vzdělání v magisterském nebo bakalářském studijním programu v oboru stavebním, architektonickém nebo právnickém. Dále osoby, které mají vyšší odborné vzdělání v oboru stavebnictví a 2 roky praxe nebo střední odborné vzdělání s maturitní zkouškou v oboru stavebnictví a 3 roky praxe v oboru.
První významnější změnou v územním rozhodování je úprava § 78. Nově je zde upravena možnost spojení územního souhlasu podle (§ 96a) se souhlasem s provedením ohlášeného stavebního záměru. Obšírněji je v § 78a novely upravena veřejnoprávní smlouva, která nahrazuje územní rozhodnutí. Podle novely lze veřejnoprávní smlouvu uzavřít na místo územního rozhodnutí o umístění stavby, změně ve využití území a o změně vlivu užívání stavby na území. Veřejnoprávní smlouvu nelze uzavřít v případě záměru, pro který bylo vydáno stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí.
V § 79 odst. 2 jsou taxativně uvedeny případy, kdy se nevyžaduje územní rozhodnutí o umístění stavby ani územní souhlas. Jedná se o výjimky ze zásady § 76 odst. 1, že stavby, zařízení a jejich změny vyžadují vždy územní rozhodnutí nebo alespoň územní souhlas. Na rozdíl od stávající úpravy jsou v § 86 nově stanoveny náležitosti žádosti o vydání územního rozhodnutí, které zpravidla bývají v prováděcích vyhláškách.
I nadále lze stavby a zařízení uvedené v § 103 realizovat bez povolení i bez ohlášení. Zpravidla však vyžadují územní rozhodnutí, pokud nepostačí územní souhlas. Stavby, které k realizaci vyžadují ohlášení, jsou v taxativním výčtu uvedeny v § 104. Na rozdíl od dřívější úpravy stavby vyžadující ohlášení vyžadují i územní rozhodnutí, které může nahradit veřejnoprávní smlouva, nebo územní souhlas. Územní posouzení se nevyžaduje pouze u staveb a zařízení uvedených v § 79 odst. 2 zákona a dále udržovací práce a stavební úpravy.
Významná změna v institutu ohlášení je v § 107. Podle stávající úpravy stavební úřad mohl zakázat realizaci ohlášené stavby, a to z důvodů v zákoně uvedených. Podle novely stavební úřad usnesením rozhodne o provedení stavebního řízení, pokud dospěje k závěru, že ohlášení není úplné nebo ohlášení nesplňuje podmínky pro vydání souhlasu.
Odborné Činnosti ve Výstavbě
Vybranými činnostmi ve výstavbě jsou podle § 158 odst. 1 SZ:
- projektová činnost ve výstavbě, kterou se rozumí zpracování územně plánovací dokumentace, územní studie, dokumentace pro vydání územního rozhodnutí a uzavření veřejnoprávní smlouvy, nahrazující územní rozhodnutí a pro veřejnoprávní smlouvy nahrazující územní rozhodnutí a projektová dokumentace.
- zpracování územně plánovací dokumentace.
- zpracování projektové dokumentace.
- odborné vedení provádění stavby nebo její změny (stavbyvedoucí).
Vybrané činnosti, jejichž výsledek ovlivňuje ochranu veřejných zájmů ve výstavbě, mohou podle § 158 odst. 2 SZ vykonávat pouze fyzické osoby s oprávněním podle AZ, tj. autorizované osoby. Projektant podle § 159 odst. 1 a 2 SZ má odpovědnost za správnost, celistvost a úplnost jím zpracované projektové dokumentace, za její úplnost z hlediska platných předpisů a za správnost stavebně technického, ekonomického a environmentálního řešení. Není-li projektant způsobilý některou část projektové dokumentace zpracovat sám, je povinen k jejímu zpracování přizvat osobu s oprávněním pro konkrétní obor nebo specializaci.
| Typ Oprávnění | Oprávnění k Činnosti |
|---|---|
| Autorizovaný architekt | zpracovávat územně plánovací dokumentaci; vypracovávat dokumentaci pro vydání územního rozhodnutí a projektovou dokumentaci staveb; vydávat odborná stanoviska, zpracovávat dokumentaci a posudky pro dílčí hodnocení vlivu staveb na životní prostředí; vést realizaci stavby; provádět autorský nebo technický dozor nad realizací stavby; vykonávat v orgánech státní správy odborné funkce na úseku stavebního řádu nebo územního plánování. |
| Autorizovaný inženýr | vypracovávat dokumentaci pro vydání územního rozhodnutí a projektovou dokumentaci staveb; vydávat odborná stanoviska, zpracovávat dokumentaci a posudky pro dílčí hodnocení vlivu staveb na životní prostředí; vést realizaci stavby; provádět autorský nebo technický dozor nad realizací stavby; vykonávat v orgánech státní správy odborné funkce na úseku stavebního řádu nebo územního plánování. |
| Autorizovaný technik | dokumentaci pro vydání územního rozhodnutí pro stavby nevyžadující stavební povolení ani ohlášení a pro stavby vyžadující ohlášení (s výjimkou rodinných domů a staveb pro rodinnou rekreaci); projektovou dokumentaci pro stavby vyžadující ohlášení (s výjimkou rodinných domů a staveb pro rodinnou rekreaci); vést realizaci stavby; provádět autorský nebo technický dozor nad realizací stavby. |
Projektovou činnost ve výstavbě musí zabezpečit projektant, tj. autorizovaná osoba s oprávněním podle AZ. Odborné vedení provádění stavby musí zabezpečit stavbyvedoucí, tj. autorizovaná osoba s oprávněním podle AZ.
tags: #co #je #uzavreny #soubor #staveb