Nejlepší způsoby utěsnění komína u střešní krytiny – Kompletní průvodce krok za krokem

Komín představuje jedno z nejzranitelnějších míst celé střechy. Na malé ploše se zde setkává několik rozdílných materiálů, které musí společně odolávat dešti, větru i teplotním výkyvům. Pro funkční zabezpečení střešního pláště je nezbytné zajistit jeho dostatečnou ochranu. Proto by se měly všechny spoje svislých konstrukcí se střešním pláštěm, jako jsou stěny, komín a vyčnívající stavební prvky (vikýře), dostatečně utěsnit.

Proč je utěsnění komína tak důležité a jaké jsou příčiny zatékání?

Pokud střechou zatéká a krytina je neporušená, je třeba hledat příčinu v oplechování komína. Právě netěsnosti klempířských prvků obvykle končí problémy v podkroví. Zatékání kolem komína představuje jeden z nejčastějších problémů u střešní krytiny, zejména u plechových střech. Komín je kritickým místem, kde se stýká střešní krytina s prostupem, a jakékoli nedokonalosti v napojení pramenící například z neodborné instalace mohou vést k průniku vody do podkroví.

Hlavní příčiny zatékání

Špatně provedená instalace nebo materiální únava: Netěsnosti klempířských prvků nebo postupné znehodnocení těsnicích prvků vlivem stáří a povětrnostních podmínek. I kvalitně provedené napojení časem ztrácí svou těsnicí schopnost.
Tepelná roztažnost materiálů: U plechové střešní krytiny navíc hraje roli i tepelná roztažnost materiálu. Plechová krytina je vystavená neustálému pnutí a roztažnosti, které způsobují zejména teplotní rozdíly mezi dnem a nocí, což je rizikové obzvláště během léta. Pokud se v místě napojení na komín vytvoří trhliny, voda následně proteče do střešního pláště a často pronikne až do interiéru budovy.
Nevhodné materiály: Výběr vhodného materiálu pro lemování zásadně ovlivňuje životnost celého prostoru kolem komína. Měkké samolepicí pásky nebo univerzální těsnicí prvky často nedokážou zajistit dostatečnou odolnost vůči vodě a mechanickému namáhání.
Špatné odvodnění: Voda, která se hromadí v okolí komína a nemá kudy odtéct, časem začne zatékat pod střešní krytinu. Příčinou může být chybějící odvodňovací žlab nebo zanesený prostor mezi komínem a střešním pláštěm.

Jak odhalit zatékání a kdy jednat?

Zatékající voda kolem komína se často neobjeví hned. Bez včasného zaznamenání problému však mohou vzniknout zbytečné škody. Jako první krok doporučujeme vizuální kontrolu podkroví, ideálně po dešti. Pokud jste zaznamenali skvrny na dřevě, vlhkost v izolaci nebo nepříjemný zatuchlý zápach, je to pravděpodobně signál, že voda do plechové střechy skutečně proniká. Dále se zaměřte přímo na střešní plášť v okolí komína. Pokud je to bezpečné, zkontrolujte stav lemování, spoje a těsnicí prvky zvenčí.

Když začne kolem komína zatékat, je důležité nepanikařit, ale zároveň nečekat na zázrak. Voda si cestu vždy najde a čím déle budete problém odkládat, tím větší škody napáchá. Každá hodina se počítá. Výměna lemování komína přichází na řadu ve chvíli, kdy už opravy přestávají dávat smysl. Typicky jde o případy, kdy jsou spoje viditelně poškozené, materiál je zdeformovaný, zkorodovaný nebo uvolněný a voda si stále nachází cestu dovnitř navzdory opakovaným zásahům. Stejně tak je výměna na místě při výraznějších změnách na střeše, například při přechodu na jiný typ krytiny, kdy původní lemování přestává správně navazovat na novou krytinu. I malé zatékání se může během několika dnů zhoršit, zvlášť při deštivém počasí.

Možnosti utěsnění komína

Existují dva hlavní přístupy k utěsnění komína, které se liší materiálem, způsobem instalace i životností.

Čtěte také: Betonové jímky: Utěsnění krok za krokem

Vlastnost	Tradiční oplechování	Utěsňovací pásy
Materiál	Kov (pozinkovaný plech, měď, hliník)	Flexibilní materiály (hliníková fólie s butylkaučukem, kompozitní materiály s hliníkovou mřížkou)
Instalace	Odborná montáž, řezání, tvarování, pájení/nýtování, specializované nářadí	Snadnější a rychlejší, aplikace na čistý a suchý povrch, běžné nástroje
Odolnost/Životnost	Velmi odolné, desítky let, vyžaduje údržbu	Kratší životnost než kov, moderní materiály navrženy tak, aby odolávaly dlouhá léta povětrnostním vlivům
Údržba	Pravidelná kontrola a údržba spojů, ochrana proti korozi	Minimální údržba, je však důležité zajistit, aby povrchy zůstaly čisté a pásy byly správně připevněny
Vzhled	Tradiční, lze sladit s kovovými prvky na střeše	Moderní, nenápadný, snadno se přizpůsobí tvarům a konturám střechy

1. Tradiční oplechování komína

Klasické oplechování komínu zajišťuje ochranu proti povětrnostním vlivům, zejména srážkám. Jde vlastně o olemování ve spodní části komínu, tedy v místě, kde navazuje na střechu. Laicky řečeno, oplechování brání zatékání do střechy kolem komínu. Oplechování je tradičně vyrobeno z kovu, jako je pozinkovaný plech, měď nebo hliník. Vyžaduje odbornou montáž, často zahrnující řezání a tvarování plechu, pájení nebo nýtování. Kovové oplechování je velmi odolné a může vydržet desítky let bez výrazného opotřebení. Vyžaduje však pravidelnou kontrolu a údržbu, aby se zajistilo, že spoje a těsnění zůstávají neporušené a odolné proti korozi. Nabízí tradiční vzhled a může být sladěno s dalšími kovovými prvky na střeše.

Oplechování zabrání přístupu vlhkosti do střechy a dokáže prodloužit i životnost samotného komínu. Plechy zachytí dešťovou vodu a odvedou ji na další části střechy, z nichž bezpečně steče do okapu. Samotné plechy ale nestačí, je třeba postarat se i o prostor pod nimi. Takzvané komínové pásy se instalují pod oplechování a vytvoří bezpečnou bariéru, která zabrání přístupu vody do střešní konstrukce. Takové pásy odolají i náročným povětrnostním podmínkám a nepoškodí je ani UV záření. Jde tedy o nezbytnou hydroizolaci. Vaši střechu ochrání například bitumenová páska, která se využívá právě pro utěsnění střech v místech, kde by mohlo dojít k zatékání. Vyrábí se z hliníkové fólie a bitumenového lepidla, na které se lze spolehnout i v případě teplotních rozdílů nebo vlhkosti.

Cena oplechování komína závisí především na rozměrech samotného komínu a vybraném materiálu. Pokud si nejste příliš jistí svou zručností, pozvěte raději odborníka, a to jak na přesné zaměření, tak i na instalaci hydroizolačních pásek a plechových pásů po obvodu komínu.

2. Utěsnění komína těsnicími pásy

V dnešní době, kdy je řemeslníků málo, jsou adekvátní náhradou těsnicí střešní pásy. Utěsňovací pásy jsou vyrobené z flexibilních materiálů, jako je hliníková fólie potažená butylkaučukem (např. EasyFlash) nebo kompozitními materiály s hliníkovou mřížkou (např. Wakaflex). Jejich instalace je snadnější a rychlejší, montáž nevyžaduje specializovaného nářadí; pásy se aplikují přímo na čistý a suchý povrch. Flexibilní a přizpůsobivý materiál může mít kratší životnost ve srovnání s kovem, ale moderní materiály jsou navrženy tak, aby odolávaly dlouhá léta povětrnostním vlivům. Vyžadují minimální údržbu, je však důležité zajistit, aby povrchy zůstaly čisté a pásy byly správně připevněny. Flexibilní pásy nabízejí moderní a nenápadný vzhled, který se snadno přizpůsobí tvarům a konturám střechy.

Těsnicí samolepicí pásy mají zpravidla velmi dobrou tvarovatelnost, díky které je možné kopírovat jakýkoliv tvar podkladu včetně ostrých rohů. Například výrobek Top-Flex Pro má roztažnost až 30 % ve směru role, pás Easy-form dokonce 60 %. Čím vyšší je roztažnost pásu, tím vyšší tvarovatelnost pás nabízí. Tyto pásy se používají nejen pro dočasné lemování, ale i pro dlouhodobou instalaci. Je však nutno říci, že to není trvalé řešení navždy, neboť životnost pásů je nižší než životnost klasického oplechování. Proto vybírejte vždy kvalitní pásy, které mají vyšší odolnost proti extrémním teplotám, povětrnostním vlivům a stárnutí.

Čtěte také: Utěsnění bazénu svépomocí: Podrobný návod

Příklady těsnicích pásů a jejich vlastnosti

Univerzální těsnicí pás z polyizobutylenu: Je vyztužený hliníkovou mřížkou a unikátní svou schopností samosvařitelnosti. Díky vysoké roztažnosti až 50 % v podélném směru se přesně přizpůsobí tvaru krytiny. Tvar, jehož dosáhne po položení, si zachovává natrvalo. Jde o samolepicí těsnicí pás, a proto není nutná realizace dodatečného laťování a namáhavé lepení.
Top-Flex PRO: Vyroben z lakovaného hliníku s celoplošnou samolepicí butylovou vrstvou na spodní straně. Nařasení pásu (roztažitelnost o 30 %) umožňuje pohodlné tvarování a poskytuje dostatek materiálu i pro utěsnění profilované krytiny ve spodní části vlny. Pás neobsahuje žádné olovo a je šetrný k životnímu prostředí. Odolává dlouhodobým účinkům povětrnostních podmínek, např. UV záření, mrazu, deště nebo vlhkosti, ani extrémním teplotám.
Easy-Form: Hliníkový těsnicí pás s mimořádnou 60% roztažností v podélném směru pro dokonalé tvarování bez protržení. Připojuje střešní konstrukce na vyčnívající stavební díly, jako jsou stěny, vikýře nebo komíny. Vytvoří trvale pružný spoj, odolný vůči dešti, sněhu, mrazu, extrémně vysokým teplotám i UV záření.

Postup montáže těsnicích pásů (např. Wakaflex)

Montáž se doporučuje realizovat při teplotě od +5 °C. Je potřeba dbát na to, aby povrch krytiny a zdiva byl před montáží suchý a čistý. Tašky mají být dořezány ke komínu s odstupem přibližně 10 mm. Pro práci s těsnicím pásem postačuje běžné řemeslnické nářadí. Na povrchu krytiny se vyformuje pomocí válečku. Díky samosvařitelnosti stačí pásy jen vzájemně přeložit a přitlačit válečkem, čímž se vytvoří homogenní spoj.

Přední díl: Nejdříve se umístí těsnicí pás na čelní stranu komína. Těsnicí pás musí být přibližně o 100 mm delší, než je čelní strana komína, a má přesahovat minimálně 50 mm přes boční strany. Připravený těsnicí pás se přiloží na čelní stranu komína a přilepí a vytvaruje válečkem.
Boční díl: Boční díl se přilepí na komín tak, aby přečníval nad rovinu krytiny minimálně 150 mm. Na povrchu komína se boční díl zastřihne na hranu zdiva. Střih se ukončí přibližně 20 mm nad střešní krytinou. Zároveň se jeho spodní okraj zalícuje se spodní hranou už položeného těsnicího pásu.
Tvarování: Pásy je potřeba vždy vytvarovat na zdivu komína a povrchu tašky válečkem. Potom se připraví těsnicí pásy s šířkou přibližně 150 mm na zpevnění rohů.
Rohy: Připravený těsnicí pás se přiloží s přesahem přibližně 20 mm přes horní hranu rohu komína, zahne se a vytvaruje válečkem.
Zadní díl: Na zadní stranu komína se připraví těsnicí díl ze dvou pásů, které se slepí s přesahem 30 mm. Jejich délka se volí tak, aby zadní díl lícoval s postranními pásy nalepenými na tašce. Těsnicí pás se nakonec vytvaruje pomocí válečku.
Zpětná drážka proti vodě: Těsnicí pás se vyhne směrem nahoru, čímž se vytvoří zpětná drážka, která zabrání podtékání vody. Horní hranu je nutné chránit krycí lištou, omítkou nebo obkladem.

Krycí lišta k těsnicímu pásu je vyrobena z vysoce kvalitního hliníkového plechu s vypalovaným lakem. Je oboustranně použitelná s cihlově červenou a hnědou stranou.

3. Použití univerzálních pokrývačských kaučukových tmelů

Jedním z výrobků, bez kterého si lze jen těžko představit jakékoliv práce na střeše, je střešní kaučuk. Jedná se o těsnicí hmotu určenou k ochraně povrchů na střeše a v jejím okolí. Univerzální pokrývačský kaučukový tmel je vyvinut pro těsnění spojů střešních krytin a stavebních prvků z oceli, kovu, dřeva, skla, betonu, keramiky, kamene a vybraných plastů (včetně PVC, polykarbonátu). Je ideální pro utěsnění oplechování, střešních oken, okenních parapetů, dveří a zábradlí.

Střešní kaučuk má takové složení, že jeho použití nepoškodí plech ani dřevo. Nezpůsobuje korozi a má vysokou přilnavost k podkladu. Snadno se nanáší, takže práce postupují rychle a efektivně. Jeho výhodou, kromě toho, že rychle ochrání trhliny, je, že jej lze aplikovat na mokré a mírně zaolejované prvky. Bezbarvý střešní kaučuk je nejoblíbenější, protože je snazší mít kontrolu nad jeho aplikací a povrchovou úpravou.

Příprava podkladu a aplikace tmelu

Příprava podkladu: Odstraňte z podkladu mastnotu, olej, rez, volně spojené zbytky starých těsnicích tmelů, lepidel nebo barev či laků. Povrch je třeba nejprve odmastit, například omytím technickým benzínem, a ujistit se, že na něm není prach ani jiné znečištění (rez, odlupující se barva).
Příprava kartuše: Odstraňte aplikátor, odřízněte špičku kartuše nad závitem, znovu nasaďte aplikátor, odřízněte jej pod úhlem 30° / 45° na šířku spáry.
Aplikace tmelu: Aby nedošlo ke znečištění okolí vyplňované spáry, zajistěte ji po stranách malířskou maskovací páskou. Tmel se vytlačí podél spáry opatrným stisknutím spouště extrudéru.
Tvarování spáry: Na čerstvý tmel naneste dokončovací sprej. Spáry lze tvarovat pomocí speciální špachtle. Mějte na paměti následný cca 30% úbytek hmoty při schnutí spáry. Pásku odstraňte ihned po dokončení spárování.

Rozměry spáry

Minimální šířka a hloubka spáry je 5 mm.
Maximální šířka spáry nesmí přesáhnout 30 mm. Z praktického hlediska by optimální šířka spáry neměla přesáhnout 20 mm.
U šířky spáry do 10 mm by poměr šířky a hloubky měl být 1:1 (tj. hloubka a šířka spáry by měly být stejné).
U spár širších než 10 mm se doporučuje hloubku spáry vypočítat podle vzorce: hloubka = (šířka / 3) + 6 mm.
Šířka a hloubka spáry by měly být vyměřeny tak, aby ji pohyby spojovaných dílů nemohly změnit o více než 25 %. Pokud by deformace při roztahování a smršťování materiálu byly větší, došlo by k poškození spoje.

Zkouška přilnavosti a těsnění plochých oplechování

Pokud si nejste jisti, zda tmel k danému plastu dobře přilne, proveďte jednoduchý test. Naneste silnou vrstvu tmelu na neexponované místo a po vyčkání na jeho vytvrzení (může trvat až tři dny) se jej pokuste odlepit. Pokud se ho podaří oddělit od podkladu, znamená to, že tmel není pro tento materiál vhodný.

Čtěte také: Jak utěsnit betonové praskliny?

Pro těsnění plochých oplechování (např. půdních stěn nebo okapů), kde oplechování přiléhá k rovným plochám, je místo tmelu lepší použít lepidlo na plech. Tato lepidla jsou vhodná pro všechny typy plechů a téměř všechny podklady včetně dřeva, nesmí se však nanášet na asfaltové nebo plastové povrchy. Povrch musí být pouze čistý a suchý. Lepidla se roztírají stěrkou, a to pouze v jednom směru. Na čerstvě nanesenou hmotu se položí oplechování nebo jiný plech. V místech spojení dvou plechů do lepicí hmoty vložte 10 cm široký pás plechu. Tím se vytvoří jakási dilatační spára, která minimalizuje účinky napětí mezi upevňovanými prvky. Při upevňování plechů ke svislým plochám samotné lepidlo nestačí.

Technické požadavky a normy pro prostupy komína střechou

Návrh a realizace prostupu komína stavebními konstrukcemi vyžaduje pečlivé řešení. Kromě vzdálenosti komína od hořlavých materiálů je nutné si uvědomit, že komín prostupující obvodovou konstrukcí narušuje obálku budovy, na kterou jsou kladené technické požadavky. Skladba střechy by měla být na komín napojená parotěsně, respektive vzduchotěsně, zásadní je i vodotěsné napojení a také by prostupem komína neměl vznikat výrazný tepelný most.

Základním zdrojem informací o požadavcích na nejmenší vzdálenost komína od hořlavých materiálů je norma ČSN 73 4201 ed. 2 Komíny a kouřovody - Navrhování, provádění a připojování spotřebičů paliv. Pro jednovrstvé i vícevrstvé komíny se vzdálenost dřevěných konstrukčních prvků od povrchu komínového pláště stanovuje podle přílohy G a je nejméně 50 mm. Příloha stanovuje zásady pro uložení dřevěných prvků do komínového zdiva a na komínové zdivo a zásady pro prvky probíhající podél zdiva.

Velice důležitým požadavkem je „Vzdálenost od hořlavých materiálů“, způsob jejího stanovení udává ČSN EN 1443 Komíny - Obecné požadavky. Tato norma stanovuje, jakým způsobem musí být komín označen. V označení komína je vzdálenost od hořlavých materiálů označena hodnotou „xx“ v milimetrech a doplněna písmenem „a“ až „l“, které vyjadřuje typ zkušební sestavy. Výrobci komínových systémů stanovují bezpečné vzdálenosti na základě zkoušky a ve svých technických podkladech uvádějí návod na bezpečné zabudování komínového tělesa do stavby. U komínů uvedených na trh podle starší verze normy (do roku 2019) je bezpečná vzdálenost platná pouze pro plně provětrávanou mezeru kolem komína.

U nerezových systémových komínů se jejich značení řídí výrobkovou normou ČSN EN 1856-1 Komíny - Požadavky na kovové komíny - Část 1: Systémové komíny. Bezpečné vzdálenosti od hořlavých materiálů u nerezových systémových komínů jsou ve většině případů větší než u zděných systémových komínů a mohou dosahovat hodnot i 100, 150 mm.

Příklad řešení prostupu komína šikmou střechou

Na příkladu novostavby rodinného domu, kde nosnou střešní konstrukci tvoří dřevěné vazníky z trámků šířky 100 mm, byla realizována skladba střechy s tepelnou izolací na bázi polyisokyanurátu (PIR) umístěnou nad krokve. Skladba střešního pláště zahrnovala velkoformátovou plechovou krytinu, latě, větranou vzduchovou mezeru, doplňkovou hydroizolační vrstvu (DHV), tepelnou izolaci TOPDEK 022 PIR, parotěsnící a vzduchotěsnící vrstvu TOPDEK AL BARRIER a bednění z OSB desek.

Touto skladbou prostupoval komín Schiedel UNI ADVANCED, který má z označení T400 - N1 - D3 - G 50 bezpečnou vzdálenost od hořlavých materiálů 50 mm. Protože hořlavé materiály nelze přímo napojit na těleso komína, bylo použito řešení pomocí výrobku Vermis ZERO. Jde o desky z expandovaného vermikulitu o tloušťce 50 mm s vysokou teplotní odolností, kterými se obloží těleso komína. Na tyto desky lze už přímo napojit hořlavé materiály.

Postup montáže probíhal následovně:

Po vyzdění komínového tělesa byl vyříznut otvor v bednění, který byl větší o zmíněných 50 mm.
Vzhledem k obdélníkovému tvaru desek Vermis ZERO se jejich tvar pro použití v šikmé střeše musel upravit řezáním.
Aby styk vermikulitových desek s povrchem komína byl těsný, použil se na styčnou plochu mezi komínem a deskami žáruvzdorný tmel Schiedel ROTEMPO. Tmel se nanesl i na všechny styčné plochy mezi vermikulitovými deskami a vyplnila se jím i spára na styku s komínovým pláštěm. Desky Vermis ZERO nesmějí přijít do přímého styku s tekoucí vodou.
Po zatuhnutí tmelu následovalo nalepení parotěsnící a vzduchotěsnící vrstvy ze samolepícího asfaltového pásu TOPDEK AL BARRIER na desky Vermis ZERO. TOPDEK AL BARRIER byl na povrch vermikulitových desek přivařen horkovzdušně pro lepší přídržnost.
Zateplovala se i nadstřešní část komína minerální izolací v tloušťce 50 mm, aby se omezil vznik tepelného mostu komínovým tělesem. Kolem komínu se doložila tepelná izolace střechy TOPDEK 022 PIR ve dvou vrstvách.
Následovalo napojení DHV z fólie DEKTEN MULTI-PRO II na vermikulitové desky pomocí pásky DEKTAPE MULTI. Desky se před nalepením pásky natřely penetrací DEKPRIMER NANO pro lepší soudržnost pásky s podkladem.
Pokračovalo se s prováděním dalších vrstev střešní skladby jako je laťování, střešní krytina, současně s tím se realizovalo klempířské opracování komína, provedení tenkovrstvé omítky na nadstřešní části a osazení krycí nerezové desky a stříšky větrací šachty na hlavu komína.

Bezpečná vzdálenost od hořlavých materiálů 50 mm musela být dodržena i od dřevěných částí krovu. Je také vhodné komín staticky zajistit, k tomuto účelu se dá s výhodou použít kotevní prvek do krovu.

Příklad řešení prostupu komína plochou střechou

Prostup plochou střechou vyžaduje stejně pečlivý přístup. Prostup stropní konstrukcí je výhodnější připravit již při betonáži stropu, například vložením tepelné izolace z EPS, která se po dokončení stropu odstraní. Dodatečné budování úhledného prostupu je nákladné a pracné.

V jednom případě byl zvolen třívrstvý nerezový svislý kouřovod, který prostupoval plochou střechou. Prostup byl vytvořen o cca 20-25 mm větší na každou stranu. Mezikruží mezi nerezovým komínem a stropem bylo vyplněno minerální vatou. Pro vzduchotěsné napojení komínu na stropní konstrukci byla použita tvarovka CIKO GPKB. Tvarovka je na vnější straně tvořena pěnosklem tl. 50 mm a uvnitř vyplněna minerální vatou, čímž je mezi komín a hořlavou skladbu vloženo 100 mm nehořlavého materiálu.

Při osazování tvarovky bylo nutné vyhloubit ve vatě drážky na mechanismus nerezové stahovací spony. Na svislou styčnou plochu tvarovky GPKB byl nanesen tepelně odolný tmel. Po nanesení tmelu na obě poloviny tvarovky byly tyto části přisazeny na komín a staženy pomocí stahovacích popruhů a plastových rohů. Po zaschnutí tmelu byly popruhy odstraněny a pomocí stejného tmelu byl ošetřen také přechod z tvarovky na parozábranu z asfaltového pásu a vzájemný spoj tvarovek, aby se odstranily případné nedokonalosti.

Následně byla tvarovka opracována samolepicím asfaltovým pásem GLASTEK 30 STICKER ULTRA, který byl použit pro ošetření přechodu na asfaltovou parozábranu a celou tvarovku obalil. Pás byl ukončen na horním povrchu v odstupu cca 50 mm od vnějšího povrchu komínu a finální napojení na komín bylo opět provedeno tepelně odolným tmelem. V rámci pokládky tepelněizolačních vrstev byla vyplněna také mezera mezi atikou a komínem. Po montáži tepelněizolační vrstvy byla do vzdálenosti 50 mm ke komínu přivedena také povlaková hydroizolace z EPDM fólie. Utěsnění mezi EPDM fólií a komínem bylo opět provedeno tepelně odolným tmelem. Na takto opracovaný detail byla po zaschnutí tmelu osazena nerezová průchodka plochou střechou.

Prevence a údržba pro dlouhou životnost

Cílem utěsnění komína je zabránit zatékání. Ať už zvolíte jakékoliv řešení, vždy je důležité dbát na správné zakončení střešní fólie u komínu. Střešní fólie musí být vytažena alespoň 5 cm nad nejvyšším profilem střešní tašky. Fólie se na horním okraji zajistí pomocí lepicí pásky. Aby komín zůstal spolehlivě těsný i po letech, vyplatí se věnovat pozornost prevenci. Ideální je provádět kontrolu plechové střechy po zimě nebo silnějším větru. Všímejte si nejenom samotného napojení kolem komína, ale i stavu těsnění, střešní krytiny a případného odvodnění. Pokud využijete spolehlivé a certifikované komponenty, minimalizujete riziko únavy materiálu i netěsností. U starších střech doporučujeme preventivně vyměnit těsnící prvky dříve, něž dojde k samotnému zatékání kolem komína. Včasný zásah je vždy levnější, než pozdější oprava a náročné rekonstrukce střechy.

tags: #jak #na #utesneni #komina #u #stresni

Komplexní průvodce utěsněním komína u střešní krytiny