Snad každý stavebník rodinného domu pečlivě promýšlí, jaký dům si postaví, na jakém místě a podle jakého projektu. Se stejnou péčí je potom potřeba věnovat se i výběru materiálu, ze kterého bude dům postaven a bude tak splňovat pocit jistoty a bezpečí. Mezi záplavou užitečných rad a doporučení od zkušených odborníků na téma zateplování se bohužel objevují i informace, které jsou nepravdivé a zcela zkreslují skutečný stav věci. Jednou z nich je tzv. "dýchání domu".
Co je "dýchání staveb" a jak funguje?
Dýchání staveb je laický termín, kterým se často označuje schopnost konstrukcí vyrovnávat vlhkost a zajišťovat zdravé vnitřní klima. Problematika „dýchání domů“ se odborně nazývá difuze vodní páry konstrukcemi stavby. Množství vlhkosti, které stěnou prochází, je závislé hlavně na teplotě a relativní vlhkosti vnitřního vzduchu v místnostech a dále na tzv. difúzních odporech materiálů obvodových stěn.
Faktor difúzního odporu (označení μ) je bezrozměrná veličina, která udává schopnost materiálu propouštět vodní páru difúzí. Čím menší je hodnota difúzního odporu, tím lépe materiál „dýchá” a umožňuje vodní páře a plynům pohyb konstrukcí.
Mýty o "dýchání" stěn
Častým omylem majitelů domu je přesvědčení, že jejich dům dýchá skrze obvodové stěny (např. plná cihla s břízolitovou omítkou nebo betonový panel). Ve skutečnosti však běžný dům neumí přes obvodové zdi odvést více než 3% vlhkosti. A to bez ohledu na to, jestli je zeď z pálených cihel, pórobetonu, betonových tvárnic nebo např. ztraceného bednění. Zrovna tak dodatečné zateplení takového domu pěnovým polystyrenem, děrovaným pěnovým polystyrenem, minerální vatou, lehčeným pórobetonem apod. nehraje v celkové bilanci výměny vzduchu významnou roli.
Studie v zahraničí došla k závěrům, že „typické stěny nejsou schopny ani částečně nahradit ventilaci při odvádění vodní páry z místností, protože množství páry vznikající při používání domu nebo bytu je několikanásobně vyšší, než může prostoupit přes vnější stěny.“
Čtěte také: Jak se zbavit azbestové střechy
Mýtus, že "zateplením fasády polystyrenem stavbu udusíte a zabráníte dýchání stěn," je jednou z nejčastějších pověr. Pěnový polystyren (EPS) má řízenou a dostatečně nízkou paropropustnost, takže chrání konstrukci před nekontrolovaným pronikáním vlhkosti z interiéru do zdiva, ale zároveň umožňuje, aby se případná vlhkost v konstrukci mohla dlouhodobě vyrovnávat.
Skutečné větrání domu
Skutečné větrání domu je zajištěno pomocí otvorových prvků a dalších zařízeních, které jsou k tomu určené - digestoře a další vzduchotechnika. Pokud dojde k tomu, že po zateplení domu vrstvou pěnového polystyrenu přestane dům „dýchat“, není to způsobeno vrstvou pěnového polystyrenu, ale tím, že zateplení budovy je většinou spojeno s výměnou oken a s dokonalým utěsněním spár. Nová okna, jak plastová, tak i dřevěná typu EURO, mají oproti starým oknům až desetkrát vyšší těsnost spár mezi rámem a křídlem. Tento fakt výrazně ovlivní možnost stálé výměny vzduchu v místnosti, která probíhala před výměnou oken. Zatímco dříve byla výměna vzduchu v místnosti i při zavřených oknech cca jednou za hodinu, po osazení nových oken je desetkrát nižší. V praxi většinou postačí nechat okna na režim mikroventilace.
Pěnový polystyren (EPS) v kontaktních zateplovacích systémech zlepšuje tepelněizolační parametry obvodových stěn, omezuje kondenzaci vodní páry na chladných površích a tím snižuje riziko vzniku plísní. Z pohledu životního prostředí pomáhá EPS výrazně snižovat energetickou náročnost budov. Menší úniky tepla znamenají nižší spotřebu energie na vytápění i chlazení a tím i nižší emise CO2 po celou dobu životnosti domu. V moderním stavebnictví se proto EPS používá jako spolehlivá tepelná izolace fasád, střech, podlah i základů.
U zateplených domů s novými okny je nutné dodržovat kvalitní a pravidelnou výměnu vzduchu pomocí větrání nebo rekuperační jednotky. Doporučený cyklus větrání je minimálně 3x za den.
Důsledky nedodržení odpovídající vzduchotěsnosti budov:
- zvýšení tepelných ztrát
- snížení účinnosti mechanických větracích systémů
- zvýšené riziko kondenzace vlhkosti v oblasti netěsností (uvnitř i na povrchu konstrukcí)
- snížení kvality vnitřního prostředí (plísně, chladné sálání)
- snížení životnosti konstrukcí
- zhoršení akustických vlastností
Měření průvzdušnosti (vzduchotěsnosti) budov
Stanovení průvzdušnosti (vzduchotěsnosti) budov patří mezi stále více sledované parametry současné výstavby, především pak u budov v energeticky pasivním standardu. Vlastní měření průvzdušnosti se nejčastěji provádí metodou tlakového spádu označované jako Blower Door test dle ČSN EN 13829.
Čtěte také: Více o prodyšnosti silikonových omítek
Princip zkoušky spočívá ve vytvoření podtlaku, resp. přetlaku v budově, který je zajištěn pomocí jednoho či více BlowerDoor ventilátorů. Na základě zjištěných hodnot (průtok vzduchu při daných tlakových podmínkách, objem vnitřního vzduchu a další) se stanoví tzv. „intenzita výměny vzduchu v budově“ n [h-1]. Tato veličina udává, kolikrát se při daném tlakovém rozdílu vymění objem vnitřního vzduchu v budově (nebo její posuzované části) za jednu hodinu. V praxi se pro vyjádření úrovně vzduchotěsnosti nejčastěji používá hodnota intenzity výměny vzduchu určená při referenčním tlakovém rozdílu 50 Pa označovaná jako n50 [h-1]. U rozsáhlých objektů lze výsledky vztáhnout také na podlahovou plochu w50 [m3/(h.m2)] nebo plochu obálky budovy q50 [m3/(h.m2)].
Měření se s výhodou provádí již po dokončení vzduchotěsné roviny budovy (před finálním zakrytím konstrukcí), aby bylo možné efektivně odstranit případné vady. Samozřejmostí je vyhledávání defektů (anemometr, vyvíječ kouře, termovizní kamera).
Materiály a vlastnosti staveb
Těmi nejčastěji zmiňovanými vlastnostmi, které ve výběru materiálu hrají významný vliv, jsou: pevnost, tepelně izolační vlastnosti (součinitel prostupu tepla), akumulace a difuzní odpor konstrukce. Pevnost (únosnost) konstrukce je jednou z nejdůležitějších vlastností. Pokud stěna nebude dostatečně únosná, pak výborný tepelný odpor náš dům nezachrání.
Cihly Porotherm
Cihly Porotherm, které jako jednovrstvé zdivo mají součinitel prostupu tepla U ≤ 0,30 W/(m2∙K) splňují zpřísněné novelizované požadavky na maximální hodnotu součinitele prostupu tepla. Všechny cihly Porotherm, které jako jednovrstvé zdivo mají součinitel prostupu tepla U ≤ 0,25 W/ (m2∙K), splňují dokonce doporučené hodnoty pro nízkoenergetické domy a to bez potřeby dalšího zateplení.
Pro jednovrstvé zdivo je kromě splnění požadavku na součinitel prostupu tepla v ploše stěny také důležitý požadavek na minimální vnitřní povrchovou teplotu konstrukce. Ta je kritická zejména v jednotlivých návaznostech obvodové stěny na jiné navazující konstrukce, na výplně otvorů (okna, dveře, apod.).
Čtěte také: Práce projektanta ve Znojmě
Porotherm T Profi s minerální vatou
Cihly plněné minerální vatou Porotherm T Profi umožňují difuzi vodních par. Zdivo z těchto cihel v sobě spojuje výhody keramické cihly (pevnost, únosnost, ochrana proti hluku a požáru apod.) a minerální anorganické izolace (tepelná ochrana, difuze vodních par, stálost parametrů). Oba materiály jsou přírodního původu, ekologicky nezávadné, snadno recyklovatelné, navíc jejich spojením získá zdivo vynikající, dlouhodobě stabilní tepelněizolační parametry.
Minerální vata ukrytá uvnitř cihly se vyrábí roztavením vhodných hornin. Neobsahuje žádné toxické ani zdraví škodlivé látky. Vata je uvnitř cihly mírně zmáčknuta, což ji fixuje na přesně určené pozici a zároveň brání jejímu sesedání vlivem gravitace.
Např. cihla Porotherm 42,5 T Profi je ideálním řešením pro výstavbu nízkoenergetických a pasivních rodinných domů. Sama tvarovka totiž při tloušťce 42,5 cm obsahuje ve svých dutinách izolaci o souhrnné tloušťce 28 cm. Porotherm 42,5 T Profi dosahuje velmi nízké tepelné vodivosti 0,075 W/(m∙K) a součinitele prostupu tepla vyzděné stěny U = 0,17 W/(m2∙K), zdivo už není nutné dále dodatečně zateplovat. Stěna z cihel plněných vatou o tloušťce 42,5 cm má srovnatelné tepelněizolační vlastnosti jako stěna z cihelných bloků o tloušťce 24 cm zateplená izolantem o tloušťce 20 cm.
Stavění z cihel Porotherm T Profi je snadné, velmi rychlé a přesné. Cihla i přes svoji masivnost váží pouze 16,6 kg, což usnadňuje manipulaci. Zdí se na maltu pro tenké spáry, která se někdy v praxi označuje jako lepidlo. Na cihly se aplikuje speciálním nanášecím válcem pouze v 1 mm silné vrstvě. Ložné spáry jsou u tohoto typu zdiva naprosto minimální a nehrozí zde vznik tepelných mostů.
Ve zdivu z cihel Porotherm T Profi je možné provádět drážky pro vedení rozvodů elektřiny či vody pouze pomocí drážkovačky. Z hlediska únosnosti jsou cihly Porotherm T Profi určeny pro výstavbu rodinných domů, případně pro nízkopodlažní bytovou výstavbu. Cihla splňuje i všechny požadavky na pevnost a další požadavky, které předepisuje evropská norma pro navrhování pro nejvíce seizmicky zatížené oblasti ČR, a dokonce více než dvojnásobně překračuje požadavky na pevnost v bočním tlaku.
Cihly Porotherm T Profi se vyrábějí pro tloušťky stěn 42,5; 36,5 a 30 cm v základních tvarech a jako poloviční cihly.
Porotherm vyniká i výbornými akumulačními vlastnostmi - v zimě brání rychlému vychladnutí domu, v horku zabraňuje přehřátí.
Přírodní stavební materiály
Postupné vyčerpávání neobnovitelných zdrojů a závislost výroby syntetických stavebních hmot na nich nás staví před rozhodnutí, začít uvažovat o stavivech zcela novým způsobem. Téměř vše potřebné můžeme získat přirozenějším způsobem z obnovitelných zdrojů.
Příroda je pro nás přirozeným a zdravým prostředím, které si s jejími materiály přenášíme do vlastního obydlí. Hliněné materiály použité v interiéru dokáží výborně regulovat vlhkost vzduchu. Mají vysokou absorbční schopnost a při vhodně navrženém množství hliněných konstrukcí udržují relativní vlhkost vzduchu v rozmezí 40-50 %. Z hlíny se uvolňují záporné ionty, které mají pozitivní vliv na vnitřní prostředí domu. Pozoruhodný je i její vysoký protialergický potenciál a schopnost zabránit tvorbě plísňových spór.
Dalšími prioritami ve využívání přírodních materiálů je konopí jako tepelná izolace a rákos jako nosič omítek, izolace i střešní krytina.
Stavební prvky přírodního domu lze znovu jednoduše využít (recyklovat), anebo se dům bez nutnosti obrovských nákladů na likvidaci přirozeně rozpadá a navrací zemi.
K obratu ve využití přírodních materiálů v širším měřítku může dojít v důsledku náhlého pohybu cen energií nebo nedostupností surovin pro výrobu syntetických materiálů. To, co dnes vnímáme jako alternativu, může být za pár let nutností. Zároveň jsme svědky šířícího se uvědomění souvislostí spojených se způsobem navrhování a stavění domů, výběrem materiálů a dopadem na životní prostředí. Můžeme předpokládat příznivější vývoj cen ve prospěch přírodních materiálů, hustší síť dodavatelů i rozšíření sortimentu přírodních staviv. Nezbytná bude orientace na výběr vhodných přírodních surovin a zdrojů, a to s ohledem na jejich dostupnost v daném místě, propojení se zemědělstvím a infrastrukturou. Pak bude možné i v širším měřítku realizovat zdravé a osobité domy, na jejichž vzniku se budou moci stavebníci sami podílet.
Dům jako živý organismus
Podíváme-li se na náš dům jako na prostorovou projekci nás samých, na možnost zhmotnění našich přání a představ, pak docházíme k poznatku, že dům a jeho obyvatelé představují jeden celek se zákonitými vnitřními vztahy a vazbami. Tvoříme ho a oživujeme již tím, že o něm přemýšlíme, zvažujeme naše potřeby, představujeme si možné varianty, které pak konzultujeme s architektem při přípravě projektu. Tato na první pohled podružná etapa rozhoduje zásadním způsobem o kvalitě projektu a následujícím bezproblémovém průběhu realizace, stejně jako o vlastní hodnotě vzniklé stavby. O tom, zda dostavěný dům je skutečně tím "naším" vysněným domem, se kterým jsme v symbióze, který nám vyhovuje a kde se cítíme dobře.
Začlenění do krajiny, životní prostředí, orientace vůči světovým stranám a forma obydlí jsou podceňovaná kritéria, zatlačená do pozadí tzv. praktickými důvody, jako je dostupnost civilizačních vymožeností, infrastruktury, dopravy, kulturního vyžití. Hledáním vhodného místa pro stavbu, sžitím se s okolní krajinou a lidmi by se měl člověk zabývat mnohem více, než je dnes obvyklé.
Vhodně řešená dispozice a přiměřenost velikosti domu našim skutečným potřebám výrazně ovlivňují celkovou náročnost stavby. Dům byl vždy přirozeným útočištěm člověka, stavěným efektivně a maximálně účelně. Dnes je to spíš "vymoženost" se všemi negativními významy tohoto slova.
V našich klimatických podmínkách trávíme až 90 % času v interiérech domů a kvalita prostředí zde přímo a výrazně ovlivňuje náš život. V oblasti bytové výstavby a obytných domů je jen málo konstrukcí, ve kterých by nemohly být plně uplatněny přírodní stavební materiály.
Energetická náročnost a budoucnost stavebnictví
Pro minimalizaci provozních nákladů by jednoznačně hovořily co nejpřísnější požadavky pro obvodové stěny. Na druhou stranu je potřeba počítat i s navýšením pořizovacích nákladů za konstrukce s lepšími tepelněizolačními parametry. Úspory v provozních nákladech by měly postupně vynahradit tyto vícenáklady vynaložené při stavbě domu a v ideálním případě by se měly postupně vrátit.
Pro snazší orientaci, jaká je ideální hodnota součinitele prostupu tepla, byl nově v legislativě definován termín „nákladové optimum“. Nákladově optimální úroveň návrhu obvodové stěny pro novostavbu se pohybuje v oblasti doporučených hodnot součinitele tepla, tzn. U = 0,25 W/(m2∙K).
Při návrhu konstrukčního řešení domu by neměly být respektovány pouze dnešní stavební normy, ale s výhledem do budoucnosti bychom se měli snažit přiblížit k nízkoenergetickému nebo pasivnímu standardu. Sendvičové řešení obvodových plášťů s vhodnou skladbou izolace, nosných prvků a akumulačních stěn by mělo být samozřejmostí pro projektanty i stavebníky. Vývoj na trhu se stoupajícími cenami energií a strategických surovin by pro nás mohl být jasným signálem.
Stavebnictví a s ním související výroba se podílejí asi 40 % na celosvětové spotřebě energie. Současný stav v oblasti výroby stavebních hmot není při jeho energetické náročnosti dlouhodobě udržitelný. Jednoduchá a účelná řešení sníží pořizovací náklady na stavbu a spotřebu energií při bydlení. Využíváním přírodních materiálů z obnovitelných zdrojů nezatížíme životní prostředí a přitom dáme vzniknout domu, ve kterém se nám bude dobře dýchat.
Stavební předpisy a normy
Stavby musí být navrženy a provedeny tak, aby spotřeba energie na jejich vytápění, větrání, popřípadě klimatizaci byla co nejnižší; energetickou náročnost je třeba ovlivňovat tvarem budovy, jejím dispozičním řešením, orientací a velikostí oken, použitými materiály a výrobky a vytápěcími systémy.
Níže uvádíme přehled klíčových požadavků na různé aspekty staveb, které přispívají k jejich kvalitě, bezpečnosti a energetické efektivitě.
Odpadní vody a kanalizace
- Žumpy se budují pouze tam, kde splaškové odpadní vody nelze odvádět do stokové sítě nebo kde by čištění odpadních vod v malé čistírně neodpovídalo konkrétním potřebám v místě.
- Žumpa nebo malá čistírna musí být umístěna a řešena tak, aby bylo umožněno výhledové připojení stavby na stokovou síť.
- Stavby musí být napojeny na veřejnou kanalizaci, pokud je v technicky, popřípadě ekonomicky dosažitelné vzdálenosti a má dostatečnou kapacitu.
Všeobecné požadavky na staveniště a stavby
- Staveniště se musí zařídit, uspořádat a vybavit přísunovými cestami pro dopravu materiálu tak, aby se stavba mohla řádně a bezpečně provádět.
- Veřejná prostranství a pozemní komunikace dočasně užívané pro staveniště se musí po dobu společného užívání bezpečně chránit a udržovat.
- Veřejná prostranství a pozemní komunikace se pro staveniště smí použít jen ve stanoveném nezbytném rozsahu a době.
- Stavby musí mít před vstupem rozptylovou plochu (například chodník, veřejné prostranství) odpovídající druhu stavby.
- Každá přípojka stavby na vodovodní a energetickou síť musí být samostatně uzavíratelná.
Požární bezpečnost staveb
- Požární bezpečnost stavby je schopnost stavby maximálně omezit riziko vzniku a šíření požáru a zabránit ztrátám na životech a zdraví osob, popřípadě zvířat a majetku.
- Pro stavební konstrukce se použijí pouze hmoty, které odpovídají normovým hodnotám (například stupeň hořlavosti). Stavební konstrukce musí vykazovat požární odolnost danou normovými hodnotami.
- Únikové cesty musí mít zajištěno dostatečné osvětlení.
- K zamezení přenosu požáru sáláním tepla nebo padajícími hořlavými částmi konstrukcí musí být vytvořen nezbytný odstup, vymezený požárně nebezpečným prostorem.
- Ve stavbách vyšších než 45 m musí být vnitřní zásahové cesty vybaveny požárním výtahem, který musí splňovat normové hodnoty a zajistit dopravu požárních jednotek a jejich vybavení do všech podlaží stavby.
- Vždy pro 50 žen a 100 mužů musí být k dispozici alespoň jeden záchod a dále vždy pro 50 mužů jedno pisoárové stání a alespoň jeden záchod pro osoby používající vozík pro invalidy. Personál musí mít hygienické zařízení oddělené od zařízení pro veřejnost.
Prostory a osvětlení
- Úroveň podlahy obytné místnosti musí ležet alespoň 150 mm nad upraveným terénem pozemku a alespoň 500 mm nad hladinou podzemní vody, pokud místnost není chráněna před nežádoucím působením vody technickými prostředky.
- U každého bytu musí být alespoň jeden záchod a jedna koupelna. Záchod nesmí být přístupný přímo z pobytové místnosti, nebo z obytné místnosti, jde-li o jediný záchod v bytě.
- V pobytových místnostech se navrhuje denní osvětlení v závislosti na jejich funkčním využití a na délce pobytu osob. V odůvodněných případech lze navrhovat sdružené, popřípadě umělé osvětlení.
- Záchody, prostory pro osobní hygienu, prostory pro vaření, spíže a komory na uskladnění potravin musí být účinně odvětrávány.
- Prosluněny musí být obytné místnosti a ty pobytové místnosti, které to svým charakterem a způsobem využití vyžadují. Všechny byty musí být prosluněny, je-li součet podlahových ploch jeho prosluněných obytných místností roven nejméně jedné třetině součtu podlahových ploch všech jeho obytných místností.
Ochrana proti hluku a vibracím
- Stavba musí odolávat škodlivému působení vlivu hluku a vibrací.
Konstrukce a izolační vlastnosti
- Podzemní stavební konstrukce, oddělující vnitřní prostory od okolní zeminy nebo od základů, se musí izolovat proti zemní vlhkosti, popřípadě proti podzemní vodě.
- Požárně dělicí a nosné stěny uvnitř požárních úseků musí vykazovat požární odolnost odpovídající normovým hodnotám.
- Obvodové stěny nebo jejich části, které nesplňují požární vlastnosti, se posuzují jako požárně otevřené plochy. V těchto obvodových stěnách se na rozhraní požárních úseků musí vytvořit požární pásy, popřípadě instalovat požárně bezpečnostní zařízení.
- Vnitřní stropní konstrukce musí splňovat požadavky na tepelně technické vlastnosti při prostupu tepla v ustáleném i neustáleném teplotním stavu.
- Podlahové konstrukce musí splňovat požadavky na tepelně technické vlastnosti a dále požadavky stavební akustiky na kročejovou a vzduchovou neprůzvučnost.
- Podlahy všech bytových a pobytových místností musí mít protiskluzovou úpravu povrchu se součinitelem smykového tření nejméně 0,3.
Schodiště a výtahy
- Každé podlaží, mimo vstupní přístupné přímo z upraveného terénu, a každý užitný půdní prostor budovy musí být přístupné alespoň jedním schodištěm.
- Vzájemný vztah mezi výškou h a šířkou b v mm schodišťového stupně musí být 2h + b = 630 mm.
- Sklon schodišťových ramen ve všech bytových domech s výtahem a u schodišť uvnitř bytů nesmí být větší než 35o, ve všech bytových domech bez výtahu nesmí být větší než 33o.
- Žebříkové schodiště je možno navrhnout pouze pro občasné používání omezeným počtem osob. Nejmenší průchodná šířka ramene žebříkového schodiště je 550 mm.
- Výtahy se musí zřizovat v bytových domech se vstupy do bytů v úrovni pátého a vyššího nadzemního podlaží nebo podkroví v téže úrovni.
- Ve výtahové šachtě nesmí být umístěna žádná vedení technického vybavení nebo jiná technická zařízení, která nejsou potřebná pro provoz a bezpečnost výtahu.
Komíny a střechy
- Komíny a kouřovody musí být navrženy a provedeny tak, aby za všech provozních podmínek připojených spotřebičů paliv byl zajištěn bezpečný odvod a rozptyl spalin do volného ovzduší.
- Komín musí mít vybírací, popřípadě vymetací, čisticí a kontrolní otvory.
- Ke komínům, které se kontrolují a čistí ústím průduchu komína, musí být bezpečný přístup.
- Střechy musí zachycovat a odvádět srážkové vody, sníh a led tak, aby neohrožovaly chodce a účastníky silničního provozu. Střešní plášť musí být odolný vůči klimatickým vlivům a účinkům.
Otvory a zábradlí
- Výplně otvorů musí splňovat požadavky na tepelně technické vlastnosti v ustáleném teplotním stavu.
- Otvory v požárně dělicích konstrukcích (dveře, vrata, poklopy) musí být opatřeny požárními uzávěry.
- Zábradlí se musí zřídit na volném okraji pochůzné plochy, před níž je volný prostor hlubší a širší, než jsou normové hodnoty.
- Zábradlí v provozech určených pro děti a v bytových domech musí být plné nebo s výplní tabulovou, sloupkovou ze svislých tyčových prvků nebo mřížovou.
- Šikmé zábradlí schodišť a šikmých ramp musí být opatřeno madlem, umístěným ve výšce nejméně 900 mm a nejvíce 1200 mm. U staveb určených pro pobyt dětí do 12 let se navíc musí umístit madlo ve výši 400 až 700 mm.
Další technické vybavení
- Shozy pro odpad musí zajišťovat bezpečné nakládání s odpady a být situovány tak, aby do ostatních částí stavby nemohl pronikat oheň, kouř, pachy, prach a hluk.
- Vhozové otvory ani jiné příslušenství shozových šachet nesmí být v obytných ani v pobytových místnostech a musí být umístěny nejméně 1100 mm nad podlahou nebo zajištěny proti pádu osob.
- Balkóny, lodžie a arkýře nesmí svým umístěním a provedením ohrožovat provoz na veřejném prostoru. Podlahy balkónů a lodžií musí být vodotěsné.
- Potrubí studené vody musí být tepelně izolováno v případech, kdy by mohlo dojít k zamrznutí vody. Rozvodné a cirkulační potrubí teplé vody musí být vždy tepelně izolováno.
- V místnostech a v prostorech s mokrým čištěním podlah, se zásobníky vody a se zařizovacími předměty, které nejsou napojeny na vnitřní kanalizaci, musí být osazena podlahová vpusť.
- Stavba musí umožňovat vstup silnoproudých a telekomunikačních kabelů do budovy, umístění rozvodných skříní a provedení vnitřních silnoproudých a telekomunikačních rozvodů až ke koncovým bodům sítě.
- Uvnitř budov nesmí být pro rozvod plynu použito materiálů z plastů.
- Na začátku odběrného plynového zařízení musí být instalován hlavní uzávěr umístěný na trvale přístupném a větratelném místě a musí být viditelně trvale označen.
- Vzduchotechnické zařízení musí zajistit takové parametry vnitřního ovzduší větraných prostorů, aby vyhovělo hygienickým a technologickým požadavkům. Výfuk odpadního vzduchu musí být proveden a umístěn tak, aby neobtěžoval a neohrožoval okolí.
- Kotlíky a spotřebiče musí mít zajištěn přívod spalovacího a větracího vzduchu.
- V otopných soustavách musí být osazena zařízení umožňující měření a nastavení parametrů otopných soustav.
- Rodinný dům musí mít vymezen prostor pro ukládání odpadu z domácnosti.
- Světlá výška obytných místností v rodinném domě a pobytových místností ve stavbě pro individuální rekreaci musí být nejméně 2500 mm, v podkroví 2300 mm.