Slovo fasáda, pocházející z francouzského „face“ (tvář nebo líc), označuje konečnou úpravu vnějších stěn staveb nebo průčelí. Jde o obvykle nejvýznamnější stěnu stavby, která bývá přerušena dveřmi (vchody), okny a může být členěna různými architektonickými prvky, například římsami. Fasáda představuje funkční, estetickou, ekonomickou a ekologickou ochranu budovy. Musí chránit před deštěm, chladem nebo horkem a zároveň izolovat interiér domu a nabízet obyvatelům komfort. Fasáda je jeden z nejvýznamnějších faktorů výsledného vzhledu celé nemovitosti.
Fasády domů a staveb mohou být zhotoveny z různých materiálů a plní různé úlohy. Typicky bývají zhotoveny z omítek různého složení, obkladů, kamene, dřeva, umělých materiálů jako vinyl, PVC. V moderní architektuře nejsou výjimkou ani obložení fasád sklem nebo kovem. Pro úplnost uveďme ještě členění tzv. omítkovin na tradiční, házené, šlechtěné, speciální i sanační. Tradiční můžeme mít v provedení jako rýhované, škrábané, stříkané nebo hladké. Hrubost struktury omítky pak odpovídá tzv. velikosti zrna. Zrnitost omítky se označuje číslem.
Jistě se shodneme na tom, že hlavní funkcí této poslední vnější vrstvy je chránit stavbu před vnějšími vlivy, srážkovou vodou, přispět k tepelné pohodě a také dům esteticky doplnit, dotvořit. Tato role v posledních letech nabývá na svém významu. Fasádní omítka je to první, čeho si při pohledu na jakýkoliv dům všimneme. Pokud vybereme vhodný typ omítky, bude stavba vypadat honosně a působivě. Omítka neplní jen funkci estetickou. Má za úkol chránit podkladovou vrstvu (zdivo nebo zateplovací systém), zajistit dobrou mechanickou odolnost a snižovat míru zašpinění.
Typy fasád
Základním kritériem výběru fasády je výběr typu fasády. Fasády můžeme rozdělit na:
- Kontaktní fasády
- Bezkontaktní fasády (provětrávané)
Kontaktní fasády
Kontaktní fasády můžeme považovat za levnější řešení fasády. Její realizace je jednodušší, nanese se na zdivo nebo dnes samozřejmě na kontaktní zateplovací systém jako poslední vnější vrstva. Kontaktní systémy patří mezi oblíbené typy fasád, které se instalují přímo na vnější plášť budovy bez vzduchové mezery. Základem tohoto druhu fasády je tepelně izolační materiál, jako je polystyren nebo minerální vata, který se lepí a následně mechanicky kotví přímo na zdivo. Na izolační vrstvu se nanáší armovací vrstva tvořená lepidlem a výztužnou síťovinou. Finální úpravu pak zajišťuje tenkovrstvá omítka.
Čtěte také: Materiály pro kovové plotové výplně
Nevýhodou kontaktních fasád je vyšší náchylnost k poškození (proseknutí, hlodavci, ptáci apod.). Tato poničení se pak jen těžko dávají dohromady a opravy jsou poměrně složité. Nejrozšířenějším způsobem opláštění domů v České republice jsou kontaktní fasády, kde se jako tepelněizolační materiál používá minerální vata nebo polystyren.
Izolační materiály pro kontaktní fasády
- Polystyren: Izolační materiál běžně používaný v kontaktních zateplovacích systémech (ETICS). Nabízí výbornou tepelnou izolaci, snadnou montáž a nízkou hmotnost. Polystyren je nenasákavý, lehký a má nejlepší poměr cena/výkon. Není však vhodný k zateplování starších domů, které mají problém s vlhkostí (porušená nebo chybějící hydroizolace). Další nevýhodou je velmi špatná zvuková neprůzvučnost, tedy nic neodtlumí.
- Minerální vata: Paropropustný a nehořlavý izolační materiál. Kvůli jeho vysoké nasákavosti je nezbytné jej chránit vhodnou povrchovou úpravou, nejčastěji omítkou. Pokud je požadavek na vyšší zvukový útlum, je lepší volbou minerální vata.
Bezkontaktní (provětrávané) fasády
Bezkontaktní fasády rozlišujeme jako předezděné nebo zavěšené. Provětrávaná fasáda je jedním z moderních a odolných typů fasád, které zajišťují účinné odvětrávání vlhkosti díky vzduchové mezeře mezi vnějším pláštěm budovy a obkladovými prvky. Tento druh fasády využívá nosnou konstrukci, obvykle z dřevěných latí nebo kovových profilů, na které se zavěšují různé obkladové materiály. Mezi zavěšenou fasádou a domem se vytvoří vzduchová dutina, která zajišťuje dostatečnou cirkulaci vzduchu. Díky ní v domě nevzniká prostředí vhodné pro růst plísní. Odvětrávaná fasáda je ideální do budov, kde hrozí vyšší vlhkost. Výhodou takové fasády je kromě udržování optimální vlhkosti také její trvanlivost a perfektní hluková izolace.
Bezkontaktní fasády jsou sice na první pohled dražší, ale za to trvanlivější a snáze udržovatelný typ fasády. Lze u nich zvolit daleko pevnější a trvanlivější materiály než u kontaktních fasád. Aby nedocházelo k zatížení stavby domu, tak se zvolený typ obkladového fasádního materiálu upevňuje na rošt. Provětrávaná fasáda zlepšuje akustické vlastnosti domu, a to až o 10 dB oproti klasické kontaktní fasádě. Umožňuje lepší odvětrávání domu od vlhkosti. V případě potřeby je také možná instalace dodatečného zateplení domu vhodným izolantem, takže v zimě ušetříte za energie. Provětrávaná fasáda také dává možnost poměrně snadno změnit celkový vzhled domu. Jednoduše vyměníme použitý materiál, kterým je dům obložený. Snadno tak změníme nejen barvu fasády, ale díky použitému materiálu získá dům zcela nový ráz.
Materiály pro provětrávané fasády
Mezi hojně využívané materiály patří dřevo, kámen, kov, keramické obklady nebo bezúdržbové vláknocementové desky. Každý materiál má svá pro a proti:
- Dřevěné lamely: Krásný přírodní materiál, ale je nutné o něj pečovat. S tím souvisí nutnost pravidelných nátěrů. Dřevo je náchylnější na působení povětrnostních podmínek a například také dřevokazných hub.
- Betonové obklady: Prefabrikovaný fasádní systém z betonových bloků, který spojuje odolnost, moderní vzhled a snadnou montáž.
- Kovové fasády: V posledních letech se stávají poměrně oblíbenými kovové fasády korespondující například se střešní krytinou. Zde však ale opět přichází v potaz otázka péče a údržby a také vyšší finanční investice.
- Keramické obklady: Nabízí širokou škálu barev a textur, jsou odolné a snadno udržovatelné.
- Vláknocementové desky: Ne naprostou novinkou v oblasti fasád domů, ale přesto méně známým materiálem je využití přírodních vláknocementových desek. Ty v sobě skrývají širokou možnost výběru barvy a designu fasády, která v kombinaci s velmi jednoduchou údržbou představuje vynikající volbu provětrávané fasády. Vláknocementové desky jsou vlastně kombinace cementu vyztuženého celulózovými vlákny. Jedná se o přírodní materiál. Jednotlivými deskami na připravený rošt dům snadno obložíte.
- Zelené fasády: Začínají být trendem i v Česku a představují ekologické a estetické řešení.
Instalace bezkontaktní fasády
Vše se odvíjí od návrhu fasády. Měli byste mít představu o jejím rozvržení a finálním vzhledu - barva, tvar, celkový vzhled. Pokud máte jasno ve volbě typu fasády a výběru materiálu obkladových desek, nezbývá než připravit rošty, na které budou obkladové fasádní desky upevněné. Samotný rošt se připevňuje ke konstrukci domu pomocí úchytových patek. Rošt nám umožňuje vyrovnat případné nerovnosti konstrukce domu, které zůstanou skryty pod fasádou. V případě že budete ještě dům před instalací samotné fasády zateplovat, tak je nutné počítat i s tímto. Použitý izolant je zpravidla překrytý difúzní fólií, je zde ponechána větrací mezera a teprve potom jsou na rošt připevňovány konkrétní fasádní obklady. Každý výrobce obkladových fasádních desek vám k upevnění doporučí použít originální příslušenství. To se vyplatí nepodceňovat a dát v tomto případě na doporučení odborníků.
Čtěte také: Moderní trendy v kovových výplních plotu
Prosklené fasády (Lehké obvodové pláště - LOP)
Za konečnou fasádu některé projekty považují také tzv. pohledový beton nebo opláštění sklem. U prosklených fasád se z hlediska legislativního jedná o výrobek specifikovaný technickou harmonizovanou normou EN 13830. Takový výrobek se skládá ze systémových profilů, konstrukčních spojů, systému zasklení a kotvení do stavby. I když se obvykle jedná o jedinečné architektonické provedení pro konkrétní projekt, vyráběné v podstatě na zakázku, musí takové řešení vycházet z vyzkoušených (otestovaných) principů - systému kotvení, těsnění, osazení skla.
Systémy LOP se nejčastěji realizují z hliníkových profilů, které nepodléhají korozi a umožňují aplikaci vysoce odolných a trvanlivých práškových vypalovaných laků, případně eloxovaných povrchů. LOP tvoří celou vnější stěnu chráněné místnosti bez vlivu zabudování. Proto požadovaná vážená stavební neprůzvučnost R´w je rovna laboratorní neprůzvučnosti Rw.
Typy konstrukcí LOP
- Sloupkopříčkové systémy (rastrové): Skládají se z předvyrobených svislých a vodorovných prvků (profilů) nesoucích průhledné nebo plné výplně, případně lze do otvorů rastru osadit otevíravé výplně. Tyto fasádní systémy umožňují realizovat i prostorově složitější fasády. Sloupkopříčkové systémy jsou obvykle konstrukčně jednodušší, a tudíž levnější. Do finální podoby se sestavují přímo na stavbě, takže vyžadují delší čas na montáž a instalaci vnějšího lešení po dobu realizace. Taktéž všechny obkladové a doplňkové (stínící) prvky se montují na stavbě. Nevýhodami těchto konstrukcí je požadavek na vyšší míru zkušenosti montážních pracovníků, riziko znečištění kontaktních ploch, zasklívacích a drenážních spár stavebním prachem, a určitá závislost na klimatických podmínkách kvůli vyššímu podílu lepení a tmelení.
- Modulové systémy (elementové nebo blokové fasády): Skládají se z předem vyrobených fasádních dílců obvykle na výšku jednoho podlaží, které se zavěšují na nosný skelet. Jednotlivé fasádní dílce jsou zkompletovány včetně vnějších a vnitřních obkladů a vnějšího, případně vnitřního stínění. Montáž dílců se provádí jeřábem, a proto není nutné instalovat lešení kolem vnějšího pláště a samotná montáž pláště je obvykle rychlejší. Modulové systémy jsou technicky složitější, a proto výrobně dražší. Vyšší cena těchto systémů je vyvážena rychlejší realizací a vyšší kvalitou, protože větší podíl kompletace se odehrává v továrních podmínkách. Montáž vyžaduje menší počet pracovníků oproti rastrovým konstrukcím nejen pro manipulaci, ale i pro samotnou instalaci.
- Skleněné terčové fasády: Tvořené tabulemi skla (jednoduchého nebo izolačního skla) upevněnými na nosnou konstrukci systémem bodových úchytů. Tyto terčové fasády se používají jako pláště velkoprostorových hal, atrií, nebo jako předsazené fasády.
Vlastnosti LOP
LOP jako součást obálky budovy musí splňovat všechny legislativní požadavky kladené na stavební konstrukce obvodového pláště. Vlastnosti dané systémem utěsnění konstrukčních spojů a provedení zasklívací spáry, tedy vodotěsnost a průvzdušnost, nejsou závislé na typu výplně a rozměrech, jestliže tyto vychází z technických předpisů dodavatele systému.
- Tepelněizolační vlastnosti: Součinitel prostupu tepla proskleného LOP, doplněného v určitém poměru tepelněizolačními panely je závislý na dosažitelném součiniteli prostupu tepla izolačního skla (v případě trojskla nejméně - tedy nejlépe 0,5 W/m2K) a na velikosti polí, resp. na množství profilů na plochu (lineární tepelné vazby profilů zvyšují tepelné ztráty). Tepelná setrvačnost LOP je také výrazně nižší než u těžkých konstrukcí. Doplnění tepelné izolace na vnitřní líc LOP za neprůhledné výplně je konstrukčně možné a eliminuje se tím vliv lineárních tepelných vazeb profilů a riziko kondenzace na vnitřním povrchu LOP, ale zároveň se posouvá kondenzační rovina do této přidané tepelné izolace, a je nutné ji doplnit na vnitřní straně parotěsnou membránou. Zde však nastává technologicky komplikovaný proces zajištění dokonalé těsnosti a neporušenosti parotěsného uzavření.
- Akustická izolace: LOP se skládá obvykle z dutých kovových profilů, izolačního skla s deklarovanou, laboratorně nebo výpočtově ověřenou vzduchovou neprůzvučností a tepelněizolačních panelů, složených z různých vrstev (obvykle: vnější deska - minerální vata - vnitřní plech). Z těchto konstrukčních a materiálových důvodů je maximální vážená vzduchová neprůzvučnost prosklených LOP přibližně 52 dB a při zahrnutí faktoru přizpůsobení spektru CTR pak můžeme uvažovat o hodnotě okolo 46 dB. Další charakteristikou LOP je tzv. „flanking“, což je prostup zvuku připojovací spárou mezi pláštěm budovy a stropní deskou, nebo svislou dělící příčkou. Při zohlednění konstrukce podhledu a skladby podlahy lze u LOP uvažovat s váženou vzduchovou neprůzvučností do 52 dB až 55 dB.
- Požární bezpečnost: Požadavky na požární bezpečnost obvodových stěn, případně jejich doplnění o požární pásy, definují normy skupiny ČSN 73 08… Z hlediska konstrukce LOP je nejvhodnější budovu, která je rozdělena na jednotlivé požární úseky, doplnit samočinným hasicím zařízením (sprinklery). Pak nemusí LOP vykazovat žádnou požární odolnost. V případě, že je nutné realizovat požární pásy v obvodové stěně, je možné integrovat do rastrové konstrukce části s požadovanou požární odolností. Systémy modulových konstrukcí jsou znevýhodněny propojenými vodorovnými a svislými dutinami v systému, a proto obvykle nejsou dodávány ve specifikaci s požární odolností.
- Statická únosnost: U LOP se uvažují tři základní zatížení - zatížení větrem (ČSN EN 1991-1-4), užitné vodorovné zatížení a zatížení od vlastní tíhy (ČSN EN 1991-1-1). Na zatížení větrem se samozřejmě posuzuje kotvení LOP a svislé a vodorovné profily. Také užitné vodorovné zatížení lineární a bodové se přenáší do kotvení a hlavních profilů, a samozřejmě do prosklených výplní, jsou-li na celou výšku místnosti a plní funkci zábrany proti pádu do hloubky v souladu s normou ČSN 74 3305 - Ochranná zábradlí. Zatížení od vlastní tíhy, která je dána především hmotností výplní a případných doplňkových obkladů a stínících prvků, se přenáší do kotvení a hlavních nosných profilů.
- Bezpečnost proti rozbití: Skleněné výplně na vnějším líci LOP, tedy především vnější tabule izolačních skel, musí odolat definovanému zatížení větrem bez poškození, musí být posouzeny z hlediska tepelného šoku, a musí bez poškození odolat nárazu při údržbě.
Fasádní omítky
Každou omítku tvoří nějaké pojivo, plnivo a voda, případně další přísady, které zlepšují vlastnosti materiálu. Protože se různé typy omítek liší složením, mají odlišné vlastnosti a hodí se na různé typy podkladů. Na obecné rovině rozlišujeme fasádní omítky na minerální a pastovité.
Minerální omítky
Minerální omítka se vyrábí z přírodních materiálů (vápenců, cementů, křemičitých písků apod.). Jde o suché směsi, a tak se musí se před aplikací smíchat v požadovaném poměru s vodou. Minerální omítky se vyznačují vysokou paropropustností a odolností vůči tvorbě plísní. Jejich nevýhodou je náročnost aplikace. Protože nejsou minerální omítky probarvené, pro dosažení požadovaného odstínu se musí dodatečně opatřit fasádní barvou.
Čtěte také: Plotové materiály: přehled
Pastovité omítky
Dalším typem omítek jsou tzv. pastovité, které se v současné době uplatňují mnohem častěji než minerální. Jde o tenkovrstvé designové omítky, které jsou ideální pro použití na různé systémy zateplení. Na rozdíl od minerálních jsou probarvené a naředěné. Díky pastovité konzistenci se přímo nanáší na podkladovou vrstvu, a tak je nanášení pastovité omítky rychlé a snadné. Fasádní omítky pastovité konzistence se podle použitého pojiva standardně dělí na silikátové, silikonové a akrylátové. Existují pak různé kombinace pojiv, například silikon-silikátové omítky, které se vyznačují větší odolností vůči zašpinění. Při výběru materiálu je důležitým parametrem paropropustnost.
| Typ omítky | Pojivo | Paropropustnost | Vlastnosti | Použití | Nevýhody |
|---|---|---|---|---|---|
| Silikátové | Vodní sklo | Nejvyšší | Odolnost vůči plísním a mechům | Všechny typy zateplovacích systémů | Aplikace jen za dobrých klimatických podmínek (cca 20 °C, 50 % vlhkost) |
| Silikonové | Silikon | Vysoká | Pružnost, odolnost vůči vodě, špíně a UV záření, chemicky stabilní, odolné proti plísním, snadná aplikace, dlouhá životnost | Pro omítání fasád | Vyšší cena |
| Akrylátové | Akrylát | Nejnižší | Cenově nejdostupnější, mechanicky odolné, snesou častý kontakt s vodou, lze míchat do sytých odstínů | Fasády s dobrými izolačními vlastnostmi | Nízká paropropustnost |
| Silikon-silikátové | Kombinace | Střední | Větší odolnost vůči zašpinění | Různé použití | - |
Aplikace pastovitých omítek
Pro omítání zateplení fasády doporučujeme zvolit tenkovrstvou pastovitou omítku. Dle požadovaných vlastností a cenových možností zvolte akrylátovou, silikátovou, silikonovou nebo speciální omítku. Vyrábí se v různých zrnitostech. Pro použití na zateplení musí být minimální zrnitost 1,5 mm. Podkladovou vrstvu omítky doporučujeme opatřit penetračním nátěrem, a to alespoň den předem. Pastovitá omítka je předem namíchaná a připravená tak, aby se mohla rovnou aplikovat na napenetrovaný podklad. Pro zjednodušení aplikace a upravení konzistence lze většinu pastovitých omítek naředit vodou.
Aby finální omítky vypadala působivě, musí se natahovat v celé ploše na jeden zátah. Proto by se na zhotovení omítky mělo podílet více pracovníků, aby bylo napojení rychlé a zdařilé. Pokud by k napojování docházelo až po přeschnutí omítky, byly by spoje viditelné. Hrubé natažení omítky provádějte s využitím ocelového hladítka. Tenkovrstvé omítky se realizují buď jako rýhované, nebo škrábané. Podle vyžadované struktury musíte pořídíte vhodný typ omítky a provést správný postup finální úpravy. Rýhované struktury fasádní omítky se dosahuje vytvářením přímočarých nebo krouživých tahů hladítkem z umělé hmoty nebo polystyrenu, a to po krátkém zaschnutí materiálu. Škrábaná omítka se pak vytváří krouživými pohyby plastového hladítka, které se provádí ihned po natažení omítky. Ve výsledku jsou zrna pravidelně rozvrstvená a rovnoměrně vystupující. Při strukturování omítky nedoporučujeme hladítka čistit vodou, ale přebytečný materiál jenom setřít. Základem úspěšné realizace fasádní omítky je správná volba materiálu a dodržení doporučovaného technologického postupu.
Mozaikové omítky (marmolit)
Zajímavým doplňkem, který fasádu domu v mnoha případech vhodně akcentuje, jsou obkladové pásky, lícovky nebo štípaný kámen. Používají se také menší kamínky jako pasta, která se nanáší na podezdívky, sokly, rohy apod. - myslíme mozaikové omítky či marmolit. Ty bývají vyvedeny v mnoha barvách a vydrží opravdu hodně, mají vysokou odolnost proti otěru a povětrnostním vlivům.
Údržba a renovace fasády
Na fasádě se logicky časem objevují také úsady jako prach, zemina z okolí, někdy se mohou i „zazelenat“. Sluší se poznamenat, že fasáda se dá odborně nebo neodborně (vy)čistit, pozor na možnost jejího poškození např. při použití wapky (neodborného otryskání vodou). Čistá, funkčně dobrá fasádní omítka se také znovu přetřít, nabarvit, přebarvit. Abychom dokončili to téma barev - pokud bychom se zeptali na rovinu majitelů některých divokých barevných kreací, zda výsledné dílo opravdu odpovídá původnímu záměru, plánku nebo představě utvořené z malého vzorníku pod zářivkovým světlem stavebnin, asi bychom se divili. A přitom, fasáda je jeden z nejvýznamnějších faktorů výsledného vzhledu celé nemovitosti v hodnotě nezřídka několika milionů korun! Dá se říci, že časem i kvalitní omítka nebo jiný materiál fasády za působení podnebí vybledne, záleží od materiálu, prostředí, i podmínek v nichž byla zhotovena. Přidanou hodnotou mnoha moderních materiálů používaných pro opláštění domu je i jejich snadná údržba nebo dokonce samočistící schopnosti.
Na opravu staré fasády, ve které se objevily praskliny a další vady, které kazí vzhled budovy a přináší riziko prostupu vlhkosti do zdiva, můžete použít klasické minerální omítky. Nejprve je třeba starou fasádu důkladně očistit a pomocí špachtle odstranit odlupující se a odpadávající části. Zaprášenou fasádu můžete nasucho omést, při silnějším znečištění pak vyčistit pomocí vysokotlakého čističe. Dle poměru uvedeném na obalu smíchejte suchou směs minerální omítky s vodou a důkladně promíchejte pomocí elektrického míchadla stavebních směsí. Nechte pár minut odležet a naředěnou směs promíchejte ještě jednou. V dalším kroku naneste omítku na starou fasádu a roztírejte pomocí ocelového hladítka. Doporučujeme do čerstvé stěrky vložit i sklotextilní síťovinu, která novou omítku zpevní. První vrstvu nechte chvíli zavadnout. Minerální omítky nejsou probarvené, a tak se musí dodatečně přetřít fasádní barvou, případně opatřit vrstvou tenké pastovité omítky.
Difuze a zateplení
Průnik vzdušné vlhkosti (vodní páry) do konstrukce stavby může mít pro dům vážné následky. Každý investor, potažmo stavitel se mu tedy snaží vyhnout. Řešení jsou dvě. Každé pracuje s jiným fyzikálním principem. Difuze je spontánní fyzikální děj, který vede k vyrovnání koncentrace (v tomto případě jde o koncentraci vodní páry v daném prostoru). Ve stavitelství je nutné s tímto fyzikálním jevem počítat. Řešení nesmí být polovičaté. Kvalita řešení zateplení spočívá ve vybraných materiálech. Různé materiály se hodí pro různé konkrétní použití. Zateplení fasády se stává stále aktuálnější s rostoucími cenami energií. Je jednou z možností, jak ušetřit náklady na vytápění. Ušetří vám peníze, eliminuje hluk z okolí, vyřeší problém s vlhkými zdmi, popř. při výběru té nejvhodnější pro váš dům se určitě poraďte s odborníky.