Aby byly stromy a keře na vaší zahradě zdravé a silné, je třeba jejich větve pravidelně prořezávat. Správně načasovaný a provedený řez zajistí jejich dobrý zdravotní stav a vitalitu.
Důvody prořezávání dřevin
Prořezávání je součástí péče o stromy. Řez provádíme s cílem udržet dřevinu v dobrém zdravotním stavu a u ovocných dřevin podpořit jejich výnosnost a dlouhověkou plodnost. Řez zajišťuje stromům dostatek kyslíku a světla, a tím zabraňuje napadení houbami. Prořezávání také podporuje růst silných a pevných větví. Shnilé, nemocné a odumřelé větve jsou živnou půdou pro choroby a hrozí nebezpečí, že se samy zlomí. U starších stromů bývá koruna příliš hustá, velká nebo široká, což může v mikroklimatu zahrady způsobovat vysokou vlhkost.
Majitelé nemovitostí musí předcházet potenciálním nebezpečím, které by mohly jejich stromy představovat. Vaší povinností je tedy například odstraňovat mrtvé větve, dbát na to, aby byly stromy stabilní, a v případě pochybností se poradit s arboristou.
Správné načasování prořezu
Správná doba prořezu se u jednotlivých druhů keřů liší. Keře kvetoucí v létě, jako jsou ořechokřídlec, tavolník, hortenzie, zimolez, mahonie, pámelník, tamaryšek a další, můžete prořezávat každý rok brzy na jaře. Radikální prořezání, takzvané zmlazení či kácení stromů, proveďte v období vegetačního klidu rostlin. V letním období můžete zkrátit konkurenční či příliš dlouhé výhony. Okrasné keře se většinou stříhají každý rok, aby si zachovaly požadovaný tvar. Řez ovocných stromů není nutný každý rok, ale péče o strom by měla probíhat i zde pravidelně každé 4 až 6 roků.
Zohlednit musíte ale také vegetační cyklus stromů a keřů: Od srpna stahuje hodně dřevin své rezervní látky z listů do kořenů, aby je nashromáždily pro nové rašení na jaře. Celoročně můžete stříhat po škodách způsobených vichřicí nebo pokud se objeví zpuchřelé nebo zlámané větve, resp. pokud hrozí zlomením. Zima je klasickým obdobím pro řez na výnos nebo odlehčení u peckovin, jádrovin a bobulovin. I pro řez růží a prosvětlení korun stromů je nyní ten správný čas: Větve jsou nejlépe vidět a rezervní látky jsou v kořenech. Přesto nestříhejte stromy při silném mrazu. Nejvhodnější období leží mezi lednem a začátkem března. Některé ovocné stromy se řežou na jaře, například broskve. K prosvětlení korun můžete stromy prořezávat i v létě. Nyní se odstraňují i svislé výmladky ze stromu. Třešně se řežou během a po sklizni v létě, právě tak některé neplodící druhy jako vrby. I nemoci listí rozpoznáte nyní lépe, a rány po řezu se hojí rychleji. Na podzim přicházejí na řadu domácí listnaté a jehličnaté dřeviny. I některé ovocné druhy lze již nyní stříhat, pokud mají být silnější. Ale neexistují žádná zásadní doporučení pro všechny dřeviny.
Čtěte také: Stabilizace materiálů s vakuovými komorami
Vegetační klid a právní aspekty
Listnaté a jehličnaté stromy rostoucí mimo les je doporučeno kácet v době vegetačního klidu. Povinnost dodržení doby vegetačního klidu pro kácení dřevin však neplyne striktně z obecně závazného právního předpisu a vzhledem k vazbě vegetačního klidu na aktuální klimatické podmínky není období vegetačního klidu ani kalendářně závazně vymezeno. V geografických podmínkách České republiky lze za období vegetačního klidu obvykle považovat období mezi 1. říjnem až 31. březnem kalendářního roku.
Podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny jsou všechny dřeviny rostoucí mimo les chráněny před poškozováním a ničením. Obecně se to týká zejména kácení dřevin, kde je třeba povolení obecního úřadu. Povolení ke kácení není potřeba v případě, že strom má ve výšce 130 cm nad zemí obvod do 80 cm. Pokud má strom obvod větší, musí se žádat příslušný úřad o povolení ke kácení dřevin mimo les. Povolení ke kácení dřevin není třeba dle § 8 odst. 4 zákona č. 114/1992 Sb. i v případě, je-li jejich stavem zjevně a bezprostředně ohrožen život či zdraví nebo hrozí-li škoda značného rozsahu.
Kácení dřevin v blízkosti elektrického vedení se provádí nejčastěji v období vegetačního klidu mezi říjnem a březnem, ořezy lze provádět celoročně. Při nedodržení minimální vzdálenosti porostu od elektrického vedení hrozí v konkrétních případech od příslušného úřadu pokuta až do výše sto tisíc korun. Při ořezávání stromů by se člověk nikdy neměl přiblížit k vodičům blíž, než je stanovená minimální bezpečná vzdálená, a to ani nářadím, vybavením nebo třeba větví stromu, kterou drží v ruce. Také není vhodné ořezávat stromy po dešti nebo při zvýšené vlhkosti vzduchu.
Typy řezů
Není řez jako řez. Ten radikální se musí provádět jen ve výjimečných případech.
- Bezpečnostní řez: Udržovací řez zaměřený pouze na zlepšení provozní bezpečnosti ošetřovaného stromu. Cílem zásahu je bezpečný strom, který neohrožuje své okolí (zdraví osob či majetek). Z koruny odstraňujeme silné odumřelé větve a dále větve, které bezprostředně hrozí odlomením a pádem na zem.
- Zdravotní řez: Komplexní udržovací řez s cílem udržet strom co nejdéle ve fázi plné funkčnosti. Odstraňují se především větve odumřelé, se sníženou vitalitou, nevhodné z hlediska architektury koruny, křížící se, větve rostoucí do středu koruny, infikované chorobami či napadené škůdci, nebo jinak rizikové.
- Základní zdravotní řez: Méně podrobný zdravotní řez (ekonomické důvody).
- Řez na hlavu: Je speciální řez, který se využívá k úpravám stromů vysázených v úzkých ulicích, jež korunovou rozlohou nevyhovují daným poměrům.
- Výchovný řez: Zakládací řez u mladého stromu za účelem zapěstování jeho koruny. Cílem je založení tvarově charakteristické koruny pro daný druh a přizpůsobení funkčním požadavkům stanoviště (např. úprava podchodné a podjezdné výšky, redukce koruny směrem k budově, veřejnému osvětlení, dopravním značkám či jiným překážkám).
- Redukční řez: Jedná se o řez zmenšující objem koruny, často zahrnující také řez zdravotní nebo základní zdravotní. Při obvodové redukci se zmenšuje náporová plocha vůči větru z důvodu stabilizace stromu. Při sesazení dochází k hlubokému řezu kosterních větví a je možné ho realizovat výhradně u krátkověkých dřevin s výbornou kmenovou výmladností (např. platany, lípy, habry).
- Tvarovací řez: Speciální řezy, jejichž účelem je pravidelná redukce celého objemu sekundární koruny.
- Zmlazovací řez: U keřů, které nebyly dlouhou dobu prořezávány nebo byly prořezávány špatně, doporučujeme takzvaný zmlazovací řez. Při něm je dřevina výrazně zkrácena. Odstraníte poškozené větve, například po polámání větrem nebo po sněhu či po napadení škůdci. Odřežte i větve, které vytvářejí nerovnováhu.
- Vyvětvování: Má váš strom na kmeni hodně postranních výhonů? Můžete ho odhalit vyvětvováním. Strom pak nepůsobí tak objemně a vy tím vytvoříte prostor pro cestičku nebo útulné posezení. Větve odřízněte přibližně do výšky hlavy, ale dbejte při tom na proporce stromu.
- Udržovací/odlehčovací řez: V důsledku hniloby nebo vichřice se mohou větve nalomit nebo ulomit. Ty by se pak měly odříznout. Slabým místem může být i rozvětvení, a to v případě, že se dvě stejně silné větve rozvětvují ve stejném bodě pod stejným úhlem.
Jak správně prořezávat
Dřeviny mají odlišné nároky na pěstování. Rozdělujeme je na listnaté stromy, keře, ovocné dřeviny a skupinu jehličnatých dřevin, u kterých se řez neprovádí - až na výjimky. Tam patří tvarované živé ploty a stromky. Jedno co mají dřeviny společné je technika řezu. Její správnost určuje zda dřevině život prodloužíme nebo zkrátíme.
Čtěte také: Jak namontovat ukončovací lišty
Obecné zásady řezu
Odstranit byste měli především suché části dřevin, větve rostoucí dovnitř koruny keře, větve zlomené a také ty, které se navzájem dotýkají. U okrasných stromů záleží na druhu stromu a tvaru koruny. Řez provádějte od února do března. Vždy vyřezávejte větve suché, napadené či poškozené.
Stříhat keře a strom představuje zásah do rovnováhy mezi kořeny a korunou. Oč větší zásah se jedná, o to silněji může rostlina reagovat novým výhonem. Zásadně by měly být všechny nemocné a přebytečné větve a větvičky při řezu odstraněny.
Správný a chybný řez
- Správný řez: Řez má být veden mírně šikmo nad pupen, kdy hrana řezu by se měla nacházet ve stejné výšce jako špička pupenu.
- Chybný řez - řez pod pupenem: Pupen vyčnívá nad řeznou plochou a není tak chráněn. Také jej můžete poškodit nůžkami při samotném řezu.
- Chybný řez - řez nad pupenem: Zbývající část větve (pahýlek) je příliš dlouhá. Rostlina již do této části neposílá živiny a tento pahýlek se stává vstupní branou pro různé infekce.
- Chybný řez větve - příliš šikmý řez: Nůžky jsou nastaveny šikmo k větvi a řezná plocha je tak příliš velká.
Techniky řezu
- Řez na vnější očko: Pupen, který je nejblíže místu řezu, vyžene nejvíc - často ve směru, kterým ukazuje. Tak můžete usměrnit růst výhonů a podpořit tvorbu bočních výhonů. Větvičku seřízněte pod mírným úhlem několik milimetrů nad jedním očkem. Pokud nasadíte příliš blízko očka, pupen uschne.
- Odvedení větví: Odřízněte celé větve přímo u další boční větve nebo případně nad bočním výhonem rostoucím správným směrem. Ten převezme funkci odříznuté větve a měl by být o dobrou třetinu silnější než větev, kterou jste odřízli.
- Odříznutí větví a bočních výhonů na větevním kroužku: Vypouklé ztluštění mezi základnou větve a kmenem se nazývá větevní kroužek. Ten má významnou úlohu při hojení ran. Větve a odnože byste proto měli vždy řezat na větevním kroužku, tedy ne přímo na kmeni.
- Odstranění silnějších větví: Silné větve o průměru větším než 4 nebo 5 centimetrů je třeba odříznout na několikrát. Při pádu totiž svou vahou často vytrhnou z kmene kůru a tím strom poškodí.
- Řez na odstranění pahýlu: Řez na odstranění pahýlu vedeme těsně u kmene, kde se nachází větevní kroužek, který napomáhá hojení rány. Pokud bychom pahýl neodřízli, rána by se špatně hojila a zvýšilo by se riziko infekce.
- Odstranění vlků: Vlky, známé také jako jalové letorosty, jsou velmi husté výhony rostoucí přímo vzhůru. Vyskytují se zejména u ovocných stromů. Koruna porostlá vlky je hodně zastíněná a po dešti hůře vysychá. Výhonky seřízněte těsně u základu.
Prořez různých typů dřevin
- Jehličnany: Špatně obráží a obecně špatně snáší řez. Proto při nedostatku místa raději zaštipujte nové výhonky, a tím podpoříte zahuštění keře. Takto postupujte hlavně u borovic.
- Stromy s převislými větvemi: Typickým představitelem těchto dřevin je kroucený kultivar vrby babylónské. Vrbu jívu, nazývanou lidově kočičky, zastřihněte až po odkvětu. Dalšími převislými druhy, které dobře snáší řez, jsou moruše, buky, jilmy, jasany a okrasné jabloně. Naopak převislé japonské javory řez špatně snáší, proto je prořezáváme, až když už je to opravdu nutné.
- Stromy se sloupovitým vzrůstem: Běžnými druhy jsou sloupovité buky, duby, habry a další. U nich většinou postačí odstranění suchých či silně poškozených větví. Dávejte pozor, abyste řezali na vnitřní pupen. Pro řez použijte nůžky určené pro střih živých rostlin. Pokud jsou přírůstky tenké, proveďte hlubší řez.
Nářadí pro řez
K pečlivému prořezávání potřebujete správné nástroje. Volba nástroje závisí na pracovních krocích a na poloze a tloušťce větví. Základem pro řez je vhodné nářadí, jako jsou zahradnické nůžky, oblouková pila a případně i zahradnické nože, mezi ně patří roubovací nůž a žabka. Nezáleží na vzhledu ani na ceně. Důležité, je aby čelisti nůžek, čepel nože a list pily byli dobře nabroušené a vhodně seřízené. Se zanedbaným nářadím se provede mnoho nezvratných škod. Ostré nářadí vytvoří rovný řez a zabrání roztřepení po okraji a tím se zmenší poškození, které slouží jako otevřená brána pro choroby.
- Zahradnické nůžky: Pro tenčí větve a větvičky až do průměru 3 centimetry.
- Nůžky na větve (pákové nebo aku): Pro silnější větve a drobnější větvičky do maximálně 3 centimetrů průměru.
- Pila (ruční, oblouková, vyvětvovací, AKU řetězová): Pro silnější větve. AKU řetězové pily jsou vhodné pro řez stromů, jelikož jsou lehčí než benzinové a při práci nejste vystaveni spalinám.
- Aku teleskopická řetězová pila: Postačí do výšky 4 metrů, a díky ramennímu pásu nepředstavuje ani déle trvající řez stromů problém.
Údržba nářadí
Při péči o nůžky na větve postačí, pokud kartáčem vyčistíte nůž. Kvalitu nože zachováte tak, když po každém použití natřete, resp. nastříkáte nízkoviskózním olejem. Tím se postaráte o nutné namazání a ochranu před rzí. Kromě toho byste měli pravidelně kontrolovat pevné dotažení šroubů a matic.
Pro péči o řetězovou pilu vyčistěte po každém použití řetěz: Speciálním čističem odstraníte pryskyřici i nečistoty. Pilu čistěte suchým tvrdým kartáčem, nejprve však vyjměte baterii. Nezapomeňte také zkontrolovat stav oleje a správné mazání. Vždy doplňte dostatečné množství oleje na řetěz, abyste prodloužili životnost řetězu a pili. Pravidelně přezkoušejte napnutí řetězu, nejlépe vždy před použitím a popřípadě ho vypněte - řetěz nesmí být prověšený. Zuby řetězu pily v případě potřeby přiostřete, neboť ostrý řetěz se postará o lepší řezy a větší bezpečnost. Použijte k tomu kulatý pilník odpovídající dělení řetězu. Řetěz pily vám rád nabrousí i odborník. Lištu řetězové pily je nutné po několika hodinách práce zbavit hran a zkontrolovat její poškození nebo ji vyměnit.
Čtěte také: Nezbytný nástroj pro beton
Jedním z mnoha pachatelů je vir, který způsobuje onemocnění a ten si můžeme na dřevinu z jiné dřeviny přenést infikovaným nářadím. A proto je dobré, jestliže máme podezření na nemocný strom ostříhat jej jako poslední a po dokončení práce nářadí dezinfikovat. Vhodné je použití technického lihu (70% ethanol), který viry zneškodní.
Bezpečnost při řezu
Při stříhání stromů vždy dbejte na ochranu hlavy a rukou: rukavice a ochranné brýle proti třískám jsou základním vybavením. Péče o stromy řetězovými pilami vyžaduje nevyhnutelně osobní ochranné prostředky, které se skládají z ochranných kalhot a obuvi, ochrany sluchu, očí a rukavic. Při práci na stromě vždy zajistěte pracovní prostor tak, aby do prostoru padajících větví a větviček nemohla vstoupit žádná osoba ani zvíře. Při řezání vysoko na stromě je důležité, abyste pracovní náčiní, například vyvětvovací pilu, připevnili k nosnému popruhu. Tím toto zařízení zajistíte a zabráníte jeho pádu. Nikdy nepracujte pod větví.
Hojení ran a ošetření po řezu
Po prořezání nebo poškození kůry se ze stromů, jako je bříza, ořech a javor, uvolňuje tekutina složená z rozpuštěného cukru, aminokyselin a minerálních látek. V takovém případě se mluví o „krvácejícím stromu“. Řez je zásah do růstu stromu a přináší mu stres, který se dá zmírnit. Vytváření řezných ran, které jsou rovné, začištěné a na správném místě, urychlují hojení. Profesionální stroj určený pro tvarovací a udržovací řez keřových plodin, jako jsou rybíz, arónie, zimolez nebo maliny. Umožňuje rychlé a přesné ožínání keřů, čímž podporuje rovnoměrný růst, lepší přístup světla a vyšší výnosy.
Jestliže je řez veden daleko nad pupenem, vzniklý čípek zasychá a rána je snadno infikována. Pokud naopak řízneme moc hluboko pod pupen nebo těsně k němu, výhon který se vyvine z takovéhoto pupenu je slabý a hrozí vylomení nebo odumření pupenu. Profesionální stroj určený pro tvarovací a udržovací řez keřových plodin, jako jsou rybíz, arónie, zimolez nebo maliny. Umožňuje rychlé a přesné ožínání keřů, čímž podporuje rovnoměrný růst, lepší přístup světla a vyšší výnosy.
Při práci s ostrou čepelí obvykle nemusíte ránu po řezu utěsňovat. Čisté rány se hojí samy. Především po zmlazovacích řezech ošetřete rány voskem nebo jinými vhodnými prostředky. Pomocí zahradnického nože začistíme okraje a ránu ošetříme štěpařským voskem.
Speciální tvarovací řezy a technologie
Koruny celé řady stromů lze tvarovat a měnit tak přirozený vzhled habitu do nejrůznějších forem. Pro účely tvarování je třeba volit druhy s dobrou kmenovou a korunovou výmladností (jako například platany, lípy, habry apod.) a optimálně i s dobrou schopností kompartmentalizace (schopnosti bránit se proti rozkladu dřeva dřevokaznými houbami). Tvarování korun stromů lze provádět různými postupy. Základem ovšem zůstává, že se odstraňuje struktura koruny, vznikající z primárních (proleptických) pupenů a nadále se koruna vytváří z pupenů sekundárních -- tedy spících a adventivních.
Lišta FORMER je určena pro tvarování řádků keřů do tvaru písmene „V“, což výrazně usnadňuje sklizeň pomocí kombajnu. Řez keřů navíc podporuje zvýšení výnosů, zejména ve druhém roce po provedení řezu. Použití lišty výrazně zjednodušuje nejpracnější fázi pěstování, kterou je právě řez keřů.
Koule, kužele nebo zvířecí figurky - na tvarovatelných dřevinách můžete popustit uzdu své kreativity. Dobře lze tvarovat stálezelené dřeviny s malými listy, jako zimostráz, tis, ptačí zob nebo cesmínu vroubkovanou (Ilex crenata).
Sáhněte po nůžkách nejméně jednou za rok. Nejlepší doba je od poloviny května do konce června. Podle přírůstku pak mohou být nutné ještě další tvarovací řezy v létě. Koncem srpna by ale měl být se stříháním konec, aby mladé výhony stihly do zimy vyzrát. Stříhejte, jen když je zataženo, aby slunce nespálilo čerstvě odkryté listy, nebo dřeviny na několik dní zakryjte textilií.
Reakce stromu na ořez
Jak bude starší strom pravděpodobně reagovat na ořez můžeme usoudit z jeho vzhledu. Strom vitální a pravděpodobně na ořez zareaguje dobře. Strom méně vitální zřejmě zareaguje hůře. Pokud bychom zahájili tvarování později ve vyšším věku stromu, dochází ke vzniku velkých ran a především tímto radikálním sesazením nutně dochází k zásadnímu narušení jak nutriční, tak fytohormonální rovnováhy v těle stromu. Takové stromy následně vykazují masivní odumření kořenového systému a často následně spadají do tzv. “spirály smrti”, kdy jednotlivé stresové faktory vyvolávají další stresové reakce a v průběhu času tak dochází k naprostému zániku jedince.
Proto radikální sesazení primárních korun dospělých stromů považujeme za poškození dřeviny rostoucí mimo les, což je čin, který může orgán ochrany přírody pokutovat podle zák. č. 114/1992 Sb. Pokud by nebyla respektovaná druhá zásada - celoživotní opakování tvarovacího řezu - důsledkem by byl vznik silně destabilizovaných korun.
Další pojmy spojené s řezem
- Tlaková vidlice: Je termín pro typ větvení ve tvaru písmene „v“. Vzniká v případě, že dvě větve rostou navzájem k sobě v ostrém úhlu. Jejich borka (kůra) srůstá každý rok do sebe. Toto větvení je tudíž nestabilní a může se časem vylomit např. při poryvu větru nebo dokonce samovolně. To nastane v případě, pokud délky těchto vrcholů a jejich hmotnosti přesáhnou určitou mez a těžiště se přesune dále od paty stromu. Pokud je v mládí proveden výchovný řez, kdy je jedna z větví potlačena, eliminuje se tím šetrně a včas vznik tohoto defektu.
- Kodominantní větvení: Jsou větve, které rostou a tloustnou stejně rychle a navzájem si konkurují a soupeří o to, která větev bude terminálem.
- Terminál: Je výhon, který na stromě roste nejvýše. Prostřednictvím rostlinných hormonů řídí růst celého stromu. Odstranění terminálního pupenu se v neopodstatněných případech bere jako hrubá technologická chyba, protože nastane ve stromě hormonální nerovnováha a zmatek. Strom se snaží obnovit odstraněný terminál a větve začínají růst svisle.
- Sympodiální typ větvení: Pro toto větvení je charakteristické, že funkci hlavního stonku přebírají v uzlinách postranní větve, vyrůstající z bočních pupenů v úžlabí listů, a přerůstají hlavní stonek.
tags: #tvarovaci #rez #lista #informace