Tlustý nátěr dle Kato: Metoda diagnostiky střevních onemocnění a parazitů

Tlustý nátěr stolice dle Kato, označovaný také jako tlustý nátěr dle Kato, je jednou ze základních parazitologických koprologických metod, které se používají k vyšetření stolice. Tento diagnostický postup je klíčový pro detekci a identifikaci různých střevních parazitů, a to i v případě podezření na nákazu nezvyklými druhy.

Princip a provedení metody tlustého nátěru dle Kato

Pro provedení tlustého nátěru dle Kato se vzorek stolice o velikosti asi hrachu umístí pomocí špejle na podložní sklo. Tento vzorek se poté překryje celofánovou páskou, která je prosycená roztokem malachitové zeleni v glycerinu. Následně se pomocí gumové zátky celofán přitlačí na nátěr. Inkubace preparátu probíhá buď do druhého dne v chladničce, nebo 1 hodinu při pokojové teplotě, případně 20-30 minut při 34-40 °C v termostatu. Díky tomuto procesu dochází k projasnění preparátu a lepšímu zviditelnění hledaných objektů, jako jsou vajíčka parazitů.

Další metody vyšetření stolice

Kromě tlustého nátěru dle Kato je každý vzorek stolice vyšetřen mikroskopicky celkem pěti metodami:

1. Nativní preparát
2. Barvený preparát (dle Heidenhaina)
3. Flotační metoda dle Fausta s 1 promytím
4. Tlustý nátěr dle KATO
5. Sedimentační formol-eterová metoda

Tyto metody se provádějí rovněž při podezření na nákazu nezvyklými druhy střevních parazitů a mohou být u jednoho pacienta použity opakovaně.

Tenkohlavec lidský (Trichuris trichiura)

Okrouhlý červ, Trichuris trichiura, způsobuje pouze lidská onemocnění a nemá žádného mezihostitele. Tito paraziti se vyskytují v tropech, subtropech a mírném pásmu. Po pozření vajíček tenkohlavce lidského dochází po průchodu žaludkem k narušení jejich obalu. Larvy se aktivně uvolní a živí se v kryptách sliznice tenkého střeva krví a tkání. Do tkání nikdy nepronikají. Dospívají asi během tří měsíců, což je tzv. prepatentní perioda - v této fázi ještě nemohou být nalezena vajíčka ve stolici. Dospělí jedinci žijí ve stěně tlustého střeva, kde se tenkou přední částí zanořují a fixují ve sliznici. Tlustý kaudální konec vyčnívá do střevního lumen, kam také oplodněné samice kladou vajíčka. Na fotografii jsou vajíčka tenkohlavce lidského označena kruhem.

Čtěte také: Použití mirelonu pro zvukovou izolaci podlah

Polypy tlustého střeva

Polypy tlustého střeva představují jeden z velmi často vyšetřovaných bioptických vzorků v patologické praxi. Kolorektální adenom je benigní epiteliální nádor tlustého střeva, který představuje nejčastější podklad střevních polypů. Představuje klasickou prekurzorovou lézi, ze které může po maligním zvratu vyrůst kolorektální karcinom. Makroskopicky jde obvykle o léze vystupující nad okolní sliznici.

Typy polypů tlustého střeva

• Kolorektální adenom: Adenom je tvořen bohatým dysplastickým epitelem sliznice tlustého střeva. Jádra bývají protažená až štětičkovitá, zvětšená, bývá patrná pseudostratifikace a hyperchromazie jader. Molekulárně je vznik adenomů spojen s APC/β-catetinovou cestou, tedy klíčovou událostí je ztrátová mutace genu APC. Ačkoliv se tento druh polypu obvykle vyskytuje sporadicky, může být spojen i s dědičným výskytem v rámci autosomálně dominantní familiární ademonatózní polypózy. Při tomto syndromu se u pacientů objevují postupně stovky až tisíce polypů, které mají potenciál malignizovat.
• Serátní léze: Serátní léze jsou relativně nově definovanou skupinou polypů tlustého střeva, která má svůj název odvozen od uspořádání epitelu charakteru "zubů pily".
  • Sesilní serátní adenom: Obvykle roste v pravém kolon. Makroskopicky jde obvykle o přisedlou lézi v průměru větší než 1 cm. Mikroskopicky je patrné větvení krypt a zoubkování, tedy charakteristický růst epitelu způsobený poruchou apoptózy. Jádra bývají středně zvětšená a malými jadérky. Obecně jsou dysplastické změny na úrovni buněk jen velmi nenápadné, proto se někdy jako diagnostické vodítko zdůrazňují změny krypt jako dysplazie histologické architektury. Někdy jsou patrny i buněčné dysplazie, pak se jedná o podtyp sesilního serátního adenomu s buněčnými (cytologickými) dysplaziemi. Molekulárně jsou sesilní serátní adenomy spojeny s jinou cestou, která bude nejspíše v budoucnu dále rozdělena.
  • Hyperplastický polyp: Představuje většinu serátních lézí. Hyperplastické polypy se obvykle objevují jako malé přisedlé až ploché léze lokalizované nejčastěji v rektosigmatu.
• Hamartomatózní polypy: U nemocných s Peutz-Jeghersovým syndromem se mohou vyskytnout hamartomatózní polypy podél celé trávicí trubice s výjimkou jícnu. Makroskopicky jde o velké laločnaté pendulující polypy.
• Juvenilní polyp (retenční polyp): Je nejčastějším střevním polypem dětských pacientů. Makroskopicky jde obvykle o velké stopkaté polypy s červeným granulárním povrchem. Histologicky je polyp tvořen edematózním zánětlivým stroma, do kterého jsou vnořeny hlenem vyplněné dilatované žlázy vystlané epitelem. Epitel je obvykle intaktní, ale mohou se v něm, častěji při syndromu juvenilní polypózy, objevit i dysplastické změny.
• Fibroblastický polyp (intestinální perineurom): Je benigní lézí vyskytující se kdekoliv ve střevě, nejčastěji ve střevě tlustém. Makroskopicky se jedná o drobný plochý přisedlý polyp, histologicky tvořený jemnými vřetenitými buňkami s oválnými jádry a jasnou cytoplasmou. Buněčné atypie ani mitózy nejsou prokazatelné.
• Ganglioneurom: Je obvykle solitární sporadicky se vyskytující benigní nádor. Makroskopicky jde o drobný uzlík v lamina propria, který vyvyšuje přiléhající epitel do podoby sesilního polypu, někdy i pendulujícího polypu. Histologicky je tvořen vřetenitými buňkami (Schwannovy buňky), fibrilární matrix a nepravidelně roztroušenými hnízdy gangliových buněk. Růst nádoru narušuje architektoniku krypt, které bývají pokroucené. Ganglioneuromy vyskytující se jako součást dědičných syndromů bývají větší, bývá přítomno více gangliových buněk a je obvyklejší filiformní uspořádání. Někdy může dojít až k rozsáhlému špatně ohraničenému transmurálnímu procesu označovaném jako ganglioneuromatóza.
• Schwannomy: Schwannomy vyskytující se v tlustém střevě se od schwannomů v periferních tkáních liší především tím, že nebývají opouzdřené a že mají poměrně výraznou lymfoidní manžetu. Méně obvyklou variantou je psamomatózní melanotický schwannom.
• Slizniční hamartom ze Schwannových buněk: Je obvykle malý uzlík, který bývá zachycen náhodně při kolonoskopii. Častější je v sigma a v rektu, ale může se objevit kdekoliv v tlustém střevě.
• Benigní epiteloidní tumor z nervových obalů: Bývá občasně náhodně zachycený drobný polyp starších pacientů. Histologicky je tvořen infiltrativně rostoucími vřetenitými až převážně epiteloidními buňkami. Nádor vyrůstá z lamina propria a obvykle se šíří směrem k povrchové submukóze. V jádrech bývají patrné pseudoinkluze, cytoplasma je eosinofilní fibrilární.
• Leiomyomy tlustého střeva: Jsou vzácně se vyskytující benigní mezenchymální nádory. Obvykle se prezentují jako malé ploché bělavé přisedlé polypy tlustého střeva a rekta kryté epitelem, který může být intaktní, může podléhat tlakové atrofii nebo se výjimečně může exulcerovat. Jde o dobře ohraničené uzlíky proliferujících buněk hladké svaloviny submukózy, obvykle nejsou prokazatelné ani mitózy ani nekrózy.
• Gastrointestinální stromální tumor: Je mezenchymální nádor vyrůstající z Cajalových buněk. Může se vyskytnout kdekoliv v průběhu trávicí trubice, v tlustém střevě však není obvyklý. Makroskopicky se obvykle prezentuje jako uzlík ve stěně střeva krytý intaktním nebo i exulcerovaným epitelem. Vyskytuje se v několika histologických variantách, ve střevě převažují vřetenobuněčné typy.
• Fibrovaskulární polyp rekta: Je mimořádně vzácný.
• Nádor z granulárních buněk (Abrikossoffův nádor): Je benigní nádor, který se v tlustém střevě vyskytuje jen zřídka. Makroskopicky se prezentuje jako drobný podslizniční uzlík.
• Lipomy: Lipomy se ve střevě vyskytují jen velmi zřídka, spíše v pravém kolon. Obvykle jsou malé a asymptomatické, někdy ale mohou dorůst do větších rozměrů a pak se mohou klinicky manifestovat. Histologicky jsou tvořeny zralými adipocyty.
• Gastrointestinální hemangiomy: Jsou poměrně málo časté benigní nádory. Makroskopicky se jeví jako červené až namodralé polypoidní léze, klinicky se manifestují krvácením.
• Lymfangiom: Je vzácně se vyskytující benigní nádor střeva. Obvykle se manifestuje jako podslizniční polypoidní léze, která se někdy může manifestovat krvácením a abdominální bolestí.
• Xantom tlustého střeva: Je vzácný náhodný kolonoskopický nález. Makroskopicky se jeví jako papula až polyp, mikroskopicky jsou patrné četné makrofágy s pěnitou cytoplasmou. Povrchový epitel je obvykle hyperplastický. Výskyt není asociován s kožními xantomy, zdá se však, že by mohl být asociován s diabetem, hyperlipidémií a chronickou zácpou.
• Vaňkův tumor (inflamatorní fibroidní polyp): Je benigní mezenchymální nádor, který se ve střevě vyskytuje jen zřídka. Makroskopicky se jeví jako větší polypoidní léze se širokou bazí. Mikroskopicky je charakterizován proliferací jemných vřetenitých buněk ve fibromyxoidním stroma se zánětlivým infiltrátem, ve kterém dominují eosinofily. Mohou být patrné mitózy, ale jaderný pleomorfismus je krajně neobvyklý.
• Zánětlivý polyp (pseudopolyp): Je vlastně regenerativní odpovědí na nespecifické střevní záněty (IBD) a některé střevní infekce, v úvahu přichází i další podmínky jako např. reakce na lokální trauma. Krypty jsou obvykle dilatované nebo pokroucené a lamina propria je rozšířena zánětlivým infiltrátem. V závislosti na vyvolávajícím inzultu a na průběhu může být zánětlivý infiltrát akutní i chronický. Zánětlivě bývá infiltrován i přiléhající epitel, neobvyklé nejsou ani eroze s granulační tkání na spodině. Obecně jsou reaktivní změny poměrně výrazné.
• Pozánětlivé filiformní polypy: Zejména v místech předchozí ulcerace sliznice se mohou objevit pozánětlivé filiformní polypy. Makroskopicky se jeví jako dlouhé prstovité útvary.
• Polyp vzniklý na podkladě slizničního prolapsu: Sliznice může prolabovat kdekoliv v tlustém střevě. Výsledkem prolapsu je solitární obvykle spíše méně nápadný polyp. Histologicky je charakterizován hypertrofií muskularis mucosae, která může vést až k prorůstání hladké svaloviny do lamina propria, objevuje se i fibróza. Tyto změny vedou k distorzi krypt, změny tvaru krypt mohou nabývat až vzhledu popisovanému jako tvar diamantu. Někdy se objevuje i zoubkování epitelu charakteristické pro serátní léze, takže může docházet k diagnostickým omylům.

Kolorektální karcinom a jeho prevence

Do roku 2015 byla Česká republika první na světě v počtu výskytů zhoubných nádorů tlustého střeva. V současné době má kolorektální karcinom klesající tendenci, nyní je u nás diagnostikováno 4 a půl tisíce nových onemocnění ročně. Častěji se nádory tlustého střeva vyskytují u mužů, nejvyšší výskyt je mezi 65. a 80. rokem života.

Tlusté střevo je členěno do několika částí: slepé střevo, vzestupný tračník, příčný tračník, sestupný tračník, esovitá klička a konečník. Nejčastějším zhoubným nádorem tlustého střeva je adenokarcinom, který vzniká ze žlázových buněk střevní sliznice.

Příčiny a screening

Přesné příčiny vzniku nádorů tlustého střeva a konečníku nejsou u většiny pacientů známy. Předpokládá se, že existují určité dědičné dispozice k tomuto onemocnění. Zhoubný nádor tlustého střeva ve většině případů roste dlouho, i proto je možné většinu nádorů objevit včas, ještě v přednádorém stavu. Toto onemocnění má propracovaný systém včasného odhalení nemoci v podobě screeningového programu, který je státem organizován pro muže a ženy od 50 let. V České republice existuje celonárodní program screeningu kolorektálního karcinomu, jehož cílem je nemoc vyhledat v úplném začátku, ještě dříve, než pacient zaznamená příznaky nemoci.

Pokud je Vám více než 50 let, máte nárok 1x ročně na test okultního krvácení do stolice, který dostanete u svého praktického lékaře. Dále také na primární screeningovou kolonoskopii, kterou stačí, nepatříte-li do rizikové skupiny, provést jednou za deset let. Podle Světové zdravotnické organizace lze každému třetímu rakovinovému onemocnění zabránit pouhou úpravou životního stylu. Pokud ve Vaší rodině postihl zhoubný nádor tlustého nebo tenkého střeva, dělohy nebo močového měchýře několik příbuzných, některé v mladém věku, nebo trpíte některým z nádorových syndromů, můžete požádat o genetické vyšetření u svého lékaře.

Čtěte také: Recenze hydroizolačních nátěrů pro OSB desky

Diagnostika a léčba kolorektálního karcinomu

Pokud Vám byl diagnostikován zhoubný nádor tlustého střeva, Vaše onemocnění a Váš celkový stav bude nyní komplexně zhodnocen ošetřujícím onkologem specialistou v tzv. Konziliární ambulanci. Kolonoskopie je endoskopické vyšetření tlustého střeva, jehož pomocí lékař získá reálný obraz sliznice střeva, a to od konečníku až po konec tenkého střeva. K vyšetření poslední části tlustého střeva a konečníku slouží sigmoideoskopie. Speciální rentgenové vyšetření, které zobrazí orgán ve vrstvách, upřesňuje rozsah tumoru a jeho vztah k okolním strukturám. Vyšetřením krevního obrazu lze zjistit chudokrevnost způsobenou dlouhodobějším drobným krvácení z nádoru do střeva a nádorové markery, jejichž hladina v krvi může být zvýšena přítomností nádoru.

Způsob léčby nádoru tlustého střeva a konečníku závisí především na rozsahu onemocnění, tedy na velikosti nádoru samotného a na postižení dalších struktur. Základní metodou léčby nádorů tlustého střeva je operace. Velmi malé nádory tlustého střeva lze v některých případech odstranit již při kolonoskopii. Malé nádory v konečníku lze operovat přístupem přes konečník. Cílem chemoterapie je zničit nádorové buňky pomocí cytostatik.

Čtěte také: Drátěný plot – návod

tags: #tlusty #nater #kato #co #to #je

Oblíbené příspěvky:

• Těsnicí lišta k pracovní desce Dub Artisan
• Odvodňovací žlaby Ferobet
• Živý plot z habru obecného
• Míchání betonu: Poměr cementu a písku
• Vlastnosti nerezových plotů