Určení toho, kolik a jakého izolantu je potřeba, není úplně snadné. Odpověď vám musí dát odborník, který vezme v potaz mnoho faktorů. Nezateplujeme jen proto, aby nám klesly účty za vytápění. Je dobré pamatovat na souvislosti. Jak velkých úspor chceme dosáhnout, jaké budou naše platby za energie. Touto rozvahou by mělo začínat každé plánování zateplování.
Základní pojmy a výchozí body
Pro nově vznikající budovy je dnes nutné mít Průkaz energetické náročnosti budovy, zkráceně energetický štítek. Ten je ale primárně určen jako podklad pro to, abyste měli představu, kolik budete platit za užívání. Pokud se bavíme přímo o parametrech izolace, pak vhodnější je zabývat se pojmy nízkoenergetický a pasivní dům.
- Do kategorie nízkoenergetických domů jsou řazeny stavby, jejichž roční spotřeba tepla na vytápění je do 50 kWh/m2.
- O pasivních domech pak hovoříme tehdy, pokud tato hodnota nepřesáhne 15 kWh/m2.
Mít nízkoenergetický dům není mantra, rozhodně je ale dobré se k němu přibližovat.
Rosný bod: Nepřítel konstrukcí
Znalosti o tom, co je rosný bod, se každému, kdo řeší zateplení, vyplatí oprášit. Jde o teplotu, při které je vzduch zcela nasycen vodní parou a už nezvládne více absorbovat. Tehdy přichází ke slovu kondenzace, kdy vodní pára získává podobu kapek vody. Odtud se také odvíjí hodnota minimální tloušťky izolace.
Rosný bod je teplota, při které se vzduch nasycený vlhkostí začne srážet v kapičky. Ve stavební fyzice rozhoduje o tom, zda vlhkost kondenzuje uvnitř zdiva - a zda tím poškozuje konstrukci nebo způsobuje plíseň. Každý stavař nebo energetický poradce, který posuzuje zateplení, pracuje s pojmem rosný bod. Pro laika jde o abstraktní číslo - ale v praxi rozhoduje o tom, zda zateplení poškodí konstrukci nebo ne. Pochopení, kde rosný bod leží a jak ho zateplení ovlivní, vám pomůže předejít chybám, které se projeví až po letech.
Čtěte také: Kompletní průvodce ROCKWOOL izolací stropu
Kondenzace uvnitř konstrukce je nežádoucí - vede k hromadění vlhkosti, degradaci materiálů a vzniku plísní. Rosný bod v konstrukci je problém. Hrozí plísně, vlhkost, zdravotní riziko i poškození nosné konstrukce. Při zateplení se rosný bod posune do vrstvy izolantu, ochráníme nosnou konstrukci.
Pro výpočet rosného bodu při zateplení potřebujeme znát křivku prostupu tepla konstrukcí. Rosný bod je veličina závislá na teplotě a vlhkosti vzduchu, kdy samotný výpočet rosného bodu v konstrukci je kombinací grafického záznamu a výpočtu. Ve stavebnictví se nejčastěji používá Mollerův h-x diagram a tabulkové hodnoty. Pro snadnější pochopení můžeme použít optickou metodu. Základ tvoří zrcadlo, z jedné strany je zrcátko ochlazované vzduchem, z opačné svítí LED dioda.
Zde je příklad výpočtu rosného bodu s využitím Mollerova h-x diagramu:
- Na vodorovné ose se nalezne teplota vzduchu (zde 25 °C).
- Na šedé křivce se najde odpovídající relativní vlhkost (zde 50 %).
- Z tohoto bodu se spustí svislá čára na křivku nasycení (hnědá), která odpovídá relativní vlhkosti 100 %.
- Na svislé ose vlevo se odečte teplota rosného bodu (zde je to 14 °C).
Pokud bude na povrchu potrubí teplota nižší než 14 °C, bude se zde tvořit kondenzát (srážet vlhkost).
Tepelná ztráta budovy
Kolik tepla nám unikne z domu ven. Tak se ve stručnosti dá popsat tepelná ztráta budovy. Ta nám pak řekne, jak výkonný zdroj tepla potřebujeme a jaká bude spotřeba. Udává se v kW, jako jednotka času se bere hodina. Správný výpočet musí zahrnout celou obálku domu. A aby byl výčet faktorů kompletní, vypočítává se pro různé teploty. Pro většinu území se bere jako referenční teplota -12 °C, pro výše položené oblasti je to -15 °C, v případě hor pak -18 °C.
Čtěte také: Jak vybrat správnou tloušťku izolace
Tloušťka izolace
Na složence poznáte i deset centimetrů polystyrenu, ale reálných úspor se nejspíše nedočkáte. Univerzální rada ohledně šířky izolantu není. Je ale jedno číslo, které je dobré respektovat. „Jedna věc je minimální síla izolace, aby byly splněny požadavky na úsporný provoz a rosný bod se posunul do izolantu. I pokud výpočet stanoví méně, je vhodné zvolit izolaci alespoň 20 centimetrů,“ říká hlavní technolog KM Beta Ing. Jan Fiala. Jsou pro to dobré důvody - třeba v podobě instalace předokenních žaluzií, předsazené montáže oken nebo mnoha neočekávaných detailů, které se často řeší až v samotném průběhu stavby. „Vždy je dobré mít rezervu pro případy, kdy je nutné kvůli instalacím materiál izolace ubírat.“
Tloušťka tepelné izolace musí být dostatečná. Mějte na paměti, že tepelná izolace má mimo jiné ochránit nosné části. V konstrukci sice může voda kondenzovat, ale jen pokud je zaručena kladná bilance - tedy že se jí za daný časový úsek více odpaří, než kolik ji zkondenzuje. Zároveň musí být vody méně, než činí množství stanovené podle hmotnosti konstrukce. Dobře spočítané a kvalitně realizované zateplení tyto podmínky splní vždy.
Minimální tloušťka tepelné izolace pro splnění standardu pasivního domu nelze určit. Hodnocení celé budovy není jen o izolacích, ale je to kombinace celkového konceptu budovy, orientace, množství prosklených ploch, kompaktní obálky a zvolených technologií. Co se týče stěn, tak by se hodnotově měly pohybovat pod U= 0,12 W/(m2K). Pod tuto hodnotu je dobré směřovat. U vámi uvedených skladeb bych volil raději tenčí nosnou část (tloušťky 250mm) doplněné o dostatečné množství tepelného izolantu tak, aby právě váš dům, s vaší orientací, tvarem atd. dobře fungoval.
Kondenzace na povrchu (na vnitřní straně stěny nebo okna) je viditelná - kapičky, vlhké skvrny, zamlžení. Kondenzace uvnitř zdiva se projevuje pomaleji: vlhkost se hromadí, prosakuje ven a způsobuje odpadávání omítky, skvrny a plíseň v místech, kde byste ji nečekali. Přesné posouzení vyžaduje výpočet nebo měření vlhkosti zdiva. Při podezření na kondenzaci uvnitř konstrukce je vhodné přizvat energetického poradce nebo stavebního fyzika.
Typy konstrukcí a zateplení
Jednovrstvé zdivo
Cihlový blok se systémem dutin, na první pohled standardní produkt. Uvnitř je ale vyplněn izolantem. Jednovrstvé zdivo, které se už nezatepluje. Plní vše, co od zdiva očekáváme - tedy únosnost a požární odolnost. K tomu přidává tepelný odpor, dobrou akumulaci tepla a vysokou paropropustnost. Na první pohled ideální řešení. Projekt je jedna věc, jeho realizace - ať už se stavební firmou nebo svépomocí - věc druhá. Prasklina vzniklá špatnou manipulací, drážkování nerespektující konstrukci, neznalost postupů. U klasického zdiva tyto nedostatky odstraní zateplovací vrstva. U jednovrstvého tím ale často vzniká tepelný most, který se projeví sice se zpožděním, o to však důrazněji.
Čtěte také: Tloušťka betonu pro podlahové topení
Představte si jednovrstvou konstrukci tlustou 30 cm (je jedno, jestli z cihly, betonu nebo nějakého prodyšného materiálu jiných tepelných kvalit, třeba balík slámy) prochládání od interiéru do exteriéru je přímo úměrné a tedy na každý centimetr šířky klesá teplota o stejný stupeň. Při teplotě interiéru 20°C a exteriéru třeba -10°C dojde ke kondenzaci odhadem na 12,5°C (zjednodušuji pouze pro názornost, je tam mnoho dalších faktorů) a to odpovídá zhruba čtvrtině tloušťky konstrukce, tedy 7,5 cm od vnitřku stěny. Ať je tepelný odpor stěny jakýkoli, pokles teploty je vždy o 30°C na 30cm, tedy 1 °/cm.
Pokud bude mít interiérový materiál 5x horší tepelný odpor než exteriérový materiál a obou bude 15cm, naklesává nám stále teplota průměrně 1 °/cm, ale je to již tak, že v interiérovém "dobrém vodiči tepla" o 0,33°C/cm (mnohem nižší pokles teploty díky dobrému šíření) a ve špatném vodiči o 1,66°C/cm. Je to tedy v součtu 15 x 1,66°C + 15 x 0,33°C = 25 + 5 = 30°C. Tedy lze i vypočítat, jakou teplotu bude mít konstrukce v místě přechodu z cihly na polystyren, což je 20°C - 15cm x 0,33°C/cm = 20°C - 5°C = 15°C. Pokud budeme mít stále rosný bod na 12,5°C (hypoteticky), pak se nachází až za první vrstvou, druhé, který, jedná-li se o neprodyšný polystyren, do sebe vzduch s navázanými vodními parami nepropustí a tedy nebude mít kde zkondenzovat.
Dvouvrstvé konstrukce
„Ideální variantou jsou dvě vrstvy. A to z mnoha důvodů. Tím, že je zdivo samotné chráněno zvenčí, můžeme uvnitř využít jeho akumulační potenciál naplno. Výsledkem je stabilnější teplota, kdy v přechodných obdobích nemusíte přitápět nebo dochlazovat,“ doplňuje projektant Ing. Martin Konečný. U dvouvrstvé konstrukce (zdivo a oddělená izolace) se rosný bod nachází mimo vlastní zdivo. Tím se zásadně liší od jednovrstvé konstrukce stěny, kde ke kondenzaci dochází vždy uvnitř zdiva, což může způsobit jeho pomalou degradaci. U dvouvrstvé konstrukce je tepelněizolační a nosná funkce oddělena, a tím se zamezí vzniku budovaných tepelných mostů.
Začněte nejprve u zdiva. Pokud zvolíte dvouvrstvou konstrukci (oddělená tepelněizolační a nosná funkce) zamezíte vzniku tepelných ztrát a nebudete tak, jak se říká, topit Pánu Bohu do oken.
Vnější zateplení
Vnější zateplení stavby je obecně pro zdivo výhodnější variantou, zdivo je izolantem chráněno proti výkyvům teplot, a tím i procesům destrukce s nimi spojeným. Rosný bod se přesune do izolantu, což chrání nosnou konstrukci. U vnějšího zateplení fasády (ETICS nebo provětrávaná fasáda) parozábrana na fasádě zpravidla není nutná ani vhodná - fasáda by měla být schopná difuze vodní páry ven, nikoliv ji blokovat.
Vnitřní zateplení
Tepelněizolační materiál na vnitřním líci obvodového zdiva má spoustu úskalí. V případě vnitřního KZS se posouvá rosný bod těsně za KZS, tedy na původní vnitřní líc zdiva. Zde tedy vzniká kondenzát a je roznášen po celém zdivu. Nehledě na to, že při lepení KZS se málokdy podaří provést celoplošné nalepení bez vzniku dutiny. Velmi problematickým detailem vnitřního zateplení je parozábrana. Fólie položená pod vnitřním obkladem (ať již sádrokartonem, nebo palubkami, či sádrovláknitými či OSB deskami) bývá vždy kotvením obkladu perforována. Perforace sice bývá miniaturní, avšak v součtu je problematickým detailem, neboť vzniklý kondenzát je uzavřen mezi parozábranou a zdivem. Cesta pro kapalnou vodu směrem dovnitř do místnosti je uzavřena. K perforaci navíc dojde i při dodatečných úpravách, tedy prostupech, montáži elektroinstalace, počítačových sítí nebo i věšení předmětů na stěnu.
Vnitřní zateplení - izolace přidaná na vnitřní straně stěny - je z hlediska rosného bodu technicky nejnáročnějším řešením. Na rozdíl od vnějšího zateplení, které stěnu zahřívá a rosný bod posouvá ven, vnitřní izolace stěnu ochladí. Původní zdivo, které bylo dříve zahřívané z interiéru, se stane chladnějším - a rosný bod se přesouvá dovnitř, do styku izolace se zdivem. Pokud toto rozhraní není chráněno parozábranou nebo parobrzdou, je riziko kondenzace a poškození zdiva vysoké. Vnitřní zateplení proto vyžaduje pečlivý výpočet difuze vodní páry a zpravidla instalaci parozábrany na vnitřní straně izolantu. Ani to však není všelék - dokonale nepropustná parozábrana musí být správně provedena bez jakýchkoli průniků (elektroinstalace, lišty), protože každý otvor ji činí neúčinnou.
Novým způsobem, jak zateplovat na vnitřním líci, je difúzně otevřený systém. Systém je otevřený jak pro vodní páru, tak pro kapalnou vodu. Je tedy prodyšný i nasákavý. Vzduch s vodní párou může vnikat do souvrství. Vznikající kondenzát je však kapilárně aktivní hmotou roznesen v ploše, čímž se koncentrace kapalné vody v jednom bodě sníží. Nasákavé souvrství vynese vlhkost i k vnitřnímu líci, a při poklesu vlhkosti v místnosti se voda z vnitřního KZS odpařuje. Odpar na povrchu je díky výměně vzduchu při povrchu velmi rychlý, mnohem rychlejší, než difúze vzduchu uvnitř systému. K úskalím vnitřního zateplení obecně patří detaily napojení vnitřních konstrukcí, vodorovných (podlahy a stropy) i svislých (vnitřní zdi a příčky).
Zde na rozhraní obvodového zdiva a vnitřní konstrukce vznikají tepelné mosty, kterým je třeba zamezit. K izolování tepelného mostu se přetahuje izolant i přes přechod obvodové zdivo - vetknutá konstrukce. Za přechodem na vnitřní konstrukci je již zateplení nadbytečné a je třeba jej ukončit - buď klínovitě, nebo stupňovitě. Stropy a podlahy nad nimi jsou místy, na nichž je třeba izolovat tepelný most.
V případě betonového stropu a mazaninové podlahy nad ním je úkol vyřešen jednoduše: na strop se přetáhne tepelná izolace, zakončí se nejlépe stupňovitě. Přechod se skryje v podhledu stropu nebo garnýží. Mazaninovou podlahu je třeba v místě napojení obvodové zdi odstranit a nahradit tepelně izolačním materiálem, případně lehčenou mazaninou. Horším úkolem je izolace dřevěné konstrukce trámového stropu. I při zateplení otevřené dutiny zůstává problém zhlaví trámů. Ty se zateplením ocitají v mikroklimaticky exponované části stavby, odříznuty od zdroje tepla v zimě, resp. od konstrukcí, které by je ochlazovaly v létě. Pokud je tepelně izolační materiál navíc nenasákavý, není zajištěn odvod kapalné vody od zhlaví, což může vyústit v destrukci stropu. Pro zamezení styku zhlaví trámu se doporučuje zhlaví ponechat volné, s dutinou ze čtyř stran. Odizolování vnitřních stěn je možné dvěma způsoby: přerušení mostu mezi obvodovým zdivem a vnitřní zdí (např. u příček), vložením tepelného izolantu, případně přetažením tepelného izolantu přes spoj. Klínové desky, k tomuto účelu používané, zanášejí do dispozice místnosti tupý úhel, se kterým je zatěžko se v rozvrhu nábytku vyrovnat.
Vnitřní zateplení co do zpracování není tak jednoduché, jako vnější kontaktní zateplovací systém. Nelze úspěšně provádět bez projektu, bez zpracovaných a propočítaných detailů. Ty jsou podmíněny dokonalým stavebně-technickým průzkumem. Značnou výhodou je možnost selektivně zateplit jen část stavby, třeba i jednu místnost. Ne nepodstatnou výhodou ve velkoměstech je práce bez záboru komunikace - ovšem „zábor“ se stejně koná v bytě nájemníků.
Příklady problémů a řešení
Dům má železobetonový skelet, vyzdívky čtvercového rastru na výšku patra z děrovaných cihel. Vodorovné konstrukce jsou betonové, na podlaze vlýsky. Dům je majetkem města, zateplení v dlouhodobém horizontu. Mladá rodina zvažuje zateplení svého bytu nezávisle na ostatních nájemnících. Vnitřní zateplení obvodového zdiva doplňuje klínové zateplení stropu a vnitřních zdí. Problémem zůstává zateplení tepelného mostu v místě kraje podlahy u obvodové zdi.
Z původní vísky na odlesněném hřebeni hor zbyl jen kostel a bývalá fara. Ostatní stavby bez údržby rychle podlehly povětrnosti. Podmínky jsou extrémní, mráz a sníh se vyskytují kdykoli kromě dvou měsíců v roce. Dům má subtilní obvodové zdivo, celkem 45 cm včetně 5 cm klinkrového obkladu na fasádě. Výpočtem, do kterého jsou zadána vybraná lokální klimatická data (60. léta byla v této lokalitě nejchladnější), získáme představu o fungování ZS. Výpočtová teplota zdiva pod ZS je v zimě až čtyři stupně pod bodem mrazu! Pokud by dutiny (např. ve stávajících elektrokrabicích) zůstaly volné, hrozí jejich zamrznutí a tím destrukce systému. Nejdůležitějším úkolem zde je provést zateplení zcela bez dutin. Je nutno přeinstalovat rozvody ústředního topení: pokud by zůstaly na stěně - pod ZS - hrozí jejich promrzání i při malé odstávce. Výpočet stanoví, že doba vysychání kondenzátu, vzniklého v zimním období (zde 90 dnů zimy) je těsně nižší (54 dní), než trvání letního období (60 dní). Na tomto objektu je ZS velmi závislý na větrání v letním období, resp. na odvlhčení v období zimním. Snížení vlhkosti vzduchu v zimním období, např. plánováním přitápěním krbovými kamny, značně omezí ukládání kondenzátu v systému (resp. cyklicky systém vysuší).
Materiály pro izolaci
Jednoduše řečeno ta, která bude správně izolovat. Základem je zvolit optimální tloušťku tepelní izolace, ukazatelem pro výpočet je součinitel tepelné vodivosti s jednotkou W/mK. Pokud se v těchto pojmech ztrácíte, není nic snazšího než se obrátit na naše regionální manažery. Dokážeme vám zprostředkovat tepelněizolační materiál a navrhnout tak komplexní řešení přímo na míru vašeho bydlení.
Pěnový polystyren (EPS)
Pěnový polystyren (EPS) má výborné tepelněizolační vlastnosti a nízkou nasákavost, takže omezuje prostup tepla i vlhkosti konstrukcí. Díky tomu dochází k menším teplotním rozdílům mezi vnitřním povrchem stěny a vzduchem v místnosti, což pomáhá udržet rosný bod mimo kritická místa, jako jsou vnitřní povrchy stěn nebo tepelné mosty. U kontaktních zateplovacích systémů se EPS používá na fasády, sokly, střechy i stropy právě proto, že umožňuje přesné řízení průběhu teplot a rosného bodu v celé skladbě. Statické i dynamické výpočty prokazují, že vhodně navržené zateplení z pěnového polystyrenu minimalizuje meziroční kondenzaci a podporuje vysychání konstrukcí. Rosný bod je důležitý také u balicích a ochranných obalů z EPS. Pěnový polystyren díky své tepelné stabilitě a izolační schopnosti pomáhá omezovat prudké změny teploty, a tím i kondenzaci na povrchu citlivých výrobků, například elektroniky nebo potravin. Z hlediska životního prostředí je správná práce s rosným bodem a použití EPS izolací přínosná: dobře navržené zateplení z pěnového polystyrenu snižuje energetickou náročnost budov a tím i emise CO₂. Rosný bod je tedy v souvislosti s pěnovým polystyrenem (EPS) praktický nástroj pro návrh zdravých, suchých a energeticky úsporných staveb i ochranných obalů.
Minerální vata
Minerální vata je paropropustná - vodní pára ji může volně procházet, a pokud v ní kondenzuje, vlhkost se může odpařit zpět. Z hlediska rosného bodu je příznivější paropropustný systém (vata), protože difuzní odpor je nižší a vlhkost se nehromadí. Pro fasády starých domů s vlhkostními problémy je minerální vata bezpečnější volbou. U minerální vaty je výhodou, že i po zkondenzování vlhkosti si zachovává část tepelně-izolačních vlastností a po vyschnutí se vrátí do původního stavu.
Další materiály
Pro tepelné izolace se nejčastěji používá izolace z elastomerů, pěnové sklo, nebo minerální vata. Tepelněizolační vlastnosti daného materiálu určuje součinitel tepelné vodivosti λ. Uzavřené vzduchové komůrky zajišťují vysoký izolační potenciál (např. uzavřená pěnová buňka má 0,025 W·m-1·K-1). Tyto údaje naleznete ve specifikacích a v prohlášeních o vlastnostech.
Problémy s vlhkostí a jejich prevence
Vlhkost ve stěnách a střešních konstrukcích je problém, který se nevyhýbá ani novostavbám, ani rekonstruovaným domům. Často se objeví plíseň v rozích, mapy na sádrokartonu, nebo zatuchlý vzduch. Mnozí si myslí, že za tím stojí špatná parozábrana nebo „nedýchající“ fasáda. Vodní pára je součástí vzduchu - nevidíme ji, ale cítíme ji jako vlhkost. Pokud se vlhký vzduch ochladí pod určitou teplotu, začne z něj kondenzovat voda. Typický příklad: zrcadlo v koupelně, které se zamlží. Vzduch s vysokou vlhkostí narazí na studený povrch a srazí se do kapiček. Pokud tam klesne teplota natolik, že se pára srazí, začne se v konstrukci hromadit voda. Ne každá kondenzace je automaticky problém. Normy s určitou mírou kondenzace počítají. To sleduje tzv. Mc = množství zkondenzované vody za rok. Pokud Mev > Mc, je to v pořádku. Konstrukce si s tím poradí.
Vlhkost vzduchu se rozlišuje na absolutní a relativní (rh). Absolutní vlhkost je podíl vodních par v gramech vztažených na objem vzduchu. Relativní vlhkost je poměr nenasyceného a nasyceného vzduchu, také jako poměrná vlhkost. Relativní vlhkost 100 % znamená vzduch plně nasycený vodními parami. Vlhkost 0 % se vyskytuje velmi výjimečně a značí suchý vzduch zcela bez vlhkosti. Vzduch obsahuje určité množství vodní páry. Pak dochází k vysrážení přebytečné vodní páry a vzniku kondenzátu. K plnému nasycení vzduchu vodní parou a vysrážení kapek vody, lze snadno zjistit.
Prevence kondenzace při návrhu zateplení
Prevence kondenzace začíná správným návrhem skladby obálky a výpočtem difuze vodní páry. Princip je jednoduchý: difuzní odpor vrstev musí být navržen tak, aby ke kondenzaci buď nedocházelo vůbec, nebo aby kondenzované množství bylo v přijatelných mezích a mohlo se v létě odpařit.
Správná tloušťka izolantu
Příliš tenká vrstva vnější izolace neposune rosný bod dostatečně k vnějšímu povrchu - část zimy pak leží rosný bod uvnitř původní stěny, kde může kondenzace způsobit problémy. Proto jsou doporučené minimální tloušťky izolace pro fasády i střechy nastaveny tak, aby při standardních klimatických podmínkách rosný bod skončil v bezpečné zóně.
Parozábrana a parobrzda
Parozábrana nebo parobrzda je fólie s vysokým difuzním odporem umísťovaná na teplé (vnitřní) straně tepelné izolace. Jejím úkolem je omezit průnik vodní páry z interiéru do izolace a do chladné části konstrukce. Parozábrana (s velmi vysokým difuzním odporem) se používá u plochých střech a u konstrukcí, kde nelze zaručit vyschnutí. Parobrzda (s nižším, ale stále výrazným difuzním odporem) je variabilnější - v létě, kdy je vlhkost v exteriéru vyšší, umožňuje případnou vlhkost ze zdiva odvést ven. Parozábrana se používá na vnitřní straně tepelné izolace u střech (zejména plochých nebo šikmých zateplených zevnitř) a u vnitřního zateplení stěn, kde chrání konstrukci před pronikáním vlhkosti z interiéru do studené části obálky.
Provětraná vrstva u difuzně otevřených systémů
U provětrávaných fasád nebo šikmých střech s provětrávanou vzduchovou vrstvou za obkladem se vlhkost, která prosákne do izolace nebo kondenzuje na povrchu bariérové fólie, odvede proudícím vzduchem ven. Provětraná mezera tak funguje jako pojistný ventil - i pokud část vlhkosti projde přes fólii, nemá kde zůstat. Tento systém je výhodný zejména u domů s vyšší produkcí vlhkosti (bazén, velká koupelna) nebo u dřevostaveb, kde je bezpečnost vůči vlhkosti klíčová.
Při tepelné izolaci domu je tak vhodné provětrávané systémy fasád nebo materiály, které jsou difuzně otevřené, k nim patří minerální vata, PUR izolace nebo dřevovláknité desky. V případě, že již problém nastal, je nutné se zaměřit na pravidelné a správné větrání prostor.
Izolace potrubí
Stejně jako potrubí s teplou vodou, tak i potrubí s vodou studenou se izoluje. Potrubí se vedou v budovách často souběžně. Voda v potrubí se ochlazovala a studená naopak ohřívala. Potrubí studené vody je navíc riziko kondenzace vzdušné vlhkosti na povrchu potrubí. To se řeší izolováním potrubí studené vody vedeného v budovách. Cílem je zamezit nežádoucímu oteplování studené vody a vzniku bakterií, dále minimalizovat tepelné ztráty materiálu a zamezit riziku kondenzace v izolaci nebo na chladném povrchu potrubí. Teplota zde totiž může být nižší, než je teplota rosného bodu okolního vzduchu. To může vést k tvorbě kondenzátu na povrchu, což zvýší vlhkost vzduchu ve svém blízkém okolí.
Potrubí uloženého v ochranné trubce, musí být tepelně izolováno. Tloušťka izolace se posuzuje podle účelu použití vody. Norma ČSN 75 5409 Vnitřní vodovody [7]. minimální tloušťka izolace je závislá na izolačním materiálu, teplotě protékající látky a v malé míře i na průměru potrubí.
Doporučené minimální tloušťky izolace pro potrubí studené vody
| Teplota média [°C] | Materiál izolace | Tloušťka izolace [mm] | Součinitel tepelné vodivosti (λ) [W/(mK)] |
|---|---|---|---|
| < 20 | Pěnový polyethylen | 13 | 0,035 |
| < 20 | Minerální vata | 20 | 0,040 |
| < 20 | Pěnová pryž | 9 | 0,033 |
Poznámka: Hodnoty jsou orientační a vždy je nutné provést detailní výpočet dle konkrétních podmínek a norem.
Vlhkost a nábytek
Pokud k zateplenému obvodovému zdivu přistavíme na sraz skříň s oblečením, funguje tato skříň a textil v ní jako součást zateplovacího souvrství. Na omítce zateplovacího systému se instalací skříně a zaplněním textilem změní teplota z +18,6 na −4,1 °C! Co je ovšem horší, že v tomto modelovém případě vznikne během zimy kondenzát na zadní straně skříně v množství 40 g/m2, v otevřené polici dokonce 50 g/m2. Textil uvnitř skříně může zplesnivět. Jako pomoc je potřeba mezi skříní a zateplenou stěnou ponechat mezeru, kterou bude vzduch větrat - nejlépe nad 50 mm, otvory nad podlahou v soklu skříně, nad skříní mezera. Pokud skříň bude prázdná, vzduch bude cirkulovat, nehrozí nebezpečí kondenzace na nábytku.
tags: #tloustka #zdi #a #izolace #rosny #bod