Výhody tisu pro živé ploty
Velkou výhodou tisů je jejich vysoká regenerační schopnost. Proto jsou to skvělé rostliny pro založení živých plotů, ale i dopěstování různých tvarů, například kvádrů, koulí či jehlanů. Jednou z velkých výhod tisů je možnost zasahovat do nich a v případě nutnosti i velmi razantně.
Pro živé ploty je jednoznačně nejlepší kříženec tis prostřední (Taxus media) a jeho dvě odrůdy Hicksii a Hillii. Tisy snesou prakticky jakékoliv světelné podmínky. Velmi dobře se jim daří na slunci, díky kterému jsou jejich plody zdobící větve ještě červenější. Prospívají však i v plném stínu.
- Vysoká regenerační schopnost
- Možnost tvarování
- Dlouhověkost
- Odolnost vůči znečištění
- Stálezelený vzhled
Druhy tisu
Současný školkařský sortiment tisů je docela bohatý. Najdeme odrůdy tmavě zelené i pestře žluté, některé jsou sloupovitého vzrůstu (Fastigiata, Fastigiata Robusta, Fastigiata Aurea), jiné jsou široké a rozevláté (Pendula Aurea, Summergold).
Zvláště krásná je odrůda Dovastonii Aurea. Její kmen roste vzpřímeně nahoru, z kmene vyrůstají větve téměř vodorovně do všech stran. Z hlavních větví pak vyrůstají tenčí větvičky, které visí dolů, čímž rostlina jakoby vytvářela něžné závěsy.
Na opačném spektru odrůd stojí například kultivar Repandens, který je poměrně nízký a široce rozložitý. Hodí se proto jako půdokryvná dřevina do stinných míst parků nebo větších zahrad.
Čtěte také: Bezúdržbový živý plot
Tisy známe většinou jako bohatě větvené keře či menší stromy: do velikosti stromů přitom obvykle dorůstají semenáče, řízkovaní jedinci zůstávají keřovití. Stromy mají korunu rozložitou, kulovitou či kuželovitou. Kůra tisů je červenohnědá, šupinatá, jehličí dlouhé 1-4 cm a je uspořádané spirálovitě ve dvou řadách.
Zde je několik dalších druhů tisu:
- Taxus baccata (Tis červený) - Nejrozšířenější druh tisu, který dorůstá do výšky 10 až 20 metrů.
- Taxus cuspidata (Tis japonský) - Tento druh má širší jehličí a dorůstá do výšky 5 až 10 metrů.
- Taxus × media (Tis prostřední) - Tento hybrid vznikl křížením tisu červeného a japonského.
- Taxus baccata 'Fastigiata' - Kultivar s úzkým sloupovitým tvarem, který dorůstá do výšky kolem 8 až 10 metrů.
Pěstování tisu
Je celkem snadné vytvořit pro ně podmínky, aby se jim dařilo v plném rozsahu. Tisy celkem dobře prosperují i v polostínu nebo na slunci. Potřebují ovšem vlhké prostředí, které navíc nesmí být příliš horké. Velmi nevyhovující jsou pro tis vysoké teploty, nízká vlhkost půdy i vzduchu, ale i trvale mokrá a nepropustná půda.
Tisy velice dobře regenerují a snášejí i hluboký řez. Hodí se na stříhané živé ploty či na tvarování různých tvarů a figur jako doplnění zahradní architektury, zvláště v přísných historických barokních zahradách.
Zakoupené keříky vysazujeme buďto na jaře, když odejdou poslední mrazíky, nebo naopak na podzim před tím, než teploměr klesne pod nulu. Kontejnerované dřeviny vysazujeme během celého roku kromě zimy.
Čtěte také: Teleskopické nůžky
Nároky na pěstování:
- Slunce, polostín, stín: Tisy jsou velmi přizpůsobivé a dokáží růst na polostinných, slunných i stinných místech.
- Dobře propustná půda: Tisy preferují půdu s dobrou drenáží, která je mírně kyselá až neutrální.
- Pravidelná zálivka po výsadbě: Po výsadbě je důležité pravidelné zalévání, zejména během prvního roku, dokud se tis dobře nezakoření.
- Hnojení na jaře: Na začátku jara přidejte hnojivo s vyšším obsahem dusíku, které podpoří nový růst a svěží barvu listí.
- Jarní řez: Tisy jsou velmi přizpůsobivé na stříhání, takže je můžete tvarovat podle potřeby. Řez provádějte na jaře nebo začátkem léta, abyste podpořili hustý růst a udrželi požadovaný tvar.
- Odolnost vůči mrazům: Tisy jsou velmi odolné vůči chladu a mrazům, což z nich činí vynikající rostliny pro zahrady i v chladnějších oblastech.
Pro dopěstování tvarů a nakonec i hezkých živých plotů je nutné dodržet jednu zásadu - pravidelně a nebojácně řezat. Jedině tak se dá dosáhnout bohatosti a hustoty jednotlivých rostlin.
Živé ploty se nejčastěji stříhají dvakrát ročně. Jeden střih se provádí v zimě, druhý v létě. Tím mohou mladé výhony do zimy vyzrát. Živé ploty stříháme vždy lehce pyramidálně, tj. nahoře úžeji než dole. Rostliny pak zůstanou až dolů zelené.
Tis není vhodné sázet na místa, kde by jejich červené plody lákaly děti k ochutnání. Téměř všechny druhy tisu jsou prudce jedovaté pro lidi i pro některá hospodářská zvířata, především pro koně. Jedovatá je celá rostlina, vyjma dužiny jedlého míšku, semena jsou jedovatá také.
Využití tisu
V zahradnictví se tis především tvaruje a používá se do střihaných živých plotů. Je naším nejtmavším jehličnanem a dobře snáší i zastínění.
Pro každý tvar se ale hodí jiná odrůda. Pro kouli to musí být široce rozložitý kultivar, pro kostky a kvádry zase kultivar vzpřímeného růstu. Pro tyto účely se někdy sesazuje více kusů vedle sebe.
Čtěte také: Břečťanový živý plot: návod k pěstování
Tisy snadno množíme řízkováním v říjnu, některé zakrslé formy se také roubují. Pro menší zahrady se hodí především formy zakrslé, plazivé či sloupovité, pro větší parky a zahrady i formy převislé či široce rozložité.
tags: #tis #vhodny #na #zivy #plot #pestovani