Výroba vlastní lukostřelecké terčovnice z mirelonu je ekonomické a efektivní řešení pro každého lukostřelce. Tato terčovnice musí zastavit šíp, a to tak, aby se nepoškodil. To znamená, že se do ní šíp musí zabodnout a vniknout do ní, ještě v ní zastavit a nevyjet hrotem ven. Pokud by materiálem terčovnice bylo třeba jen prkno, šíp se zlomí. Terčovnice by měla vydržet několik tisíc zásahů, aby mělo cenu do ní investovat buď čas nebo peníze. Zároveň musí být dostatečně lehká, aby se s ní dalo lehce manipulovat a třeba i v pohodě donést do lesa a zpět.
Materiály pro výrobu terčovnice
Základem jsou desky z polyuretanu nebo mirelonu. Je možné použít nový či vyřazený zátěžový koberec (taková terčovnice bude ale těžší a možná i méně trvanlivá) nebo třeba klasické karimatky. Obecně platí, že by materiály na výrobu terčovnice měly být spíše měkčí a pružnější - mají tendenci se pak "zatáhnout". Tvrdé materiály jako je polyester jsou špatné, protože ti to při každém výstřelu kousíček vyškubne ven. Do středu terčovnice je vhodnější použít jako základ váleček z nějakého kompaktního kousku miralonu nebo polyuretanu.
Pro terčovnici pro luky do 50lbs stačí pruhy z polyuretanových desek o šířce kolem 15 cm (pro slabší luky, např. pro dětské střílení, může být i 12 cm). Tloušťka mirelonu pod plovoučky (6mm) je dostačující. Manželky 25lb luk, když se přetáhne nátah a pustí šíp z 1m, zastaví do 20cm. Šíp jde skvěle vyndat a díra po něm se zacelí. Pokud by se to stahovalo větší silou, třeba na nějakém navijáku, věříme, že by stačilo bohatě 20cm tloušťka.
Postup výroby terčovnice
1. Příprava mirelonu
Desku si rozměříme tak, abychom dostali stejně široké pruhy. Pruhy nařežeme ostrým nožem. Jednotlivé pruhy na krátkých stranách, kde se budou napojovat, seřízneme pod úhlem 45 stupňů (na jednom konci shora a na druhém zespoda).
2. Vytváření spirály
Z pruhů následně vytváříme spirálu. Přiložíme další pruh seříznutým koncem a připevníme nový pruh k právě namotanému a upevněnému pruhu lepící páskou. Zpočátku při menším průměru válce je dobré přetáhnout terčovnici páskou kolem dokola. Tím se nejvíce exponovaný střed ještě o něco zpevní. Při namotávání pruhů si jednotlivé vrstvy rovnáme, aby se nám celá terčovnice nevysypala do strany. Je potřeba dávat pozor, aby se namotávalo stále stejným směrem a aby se tím závity neustále utahovaly. Také je důležité hlídat si alespoň jednu stranu rovnou, proto se doporučuje pracovat na podlaze. Když má terčovnice námi požadovaný průměr, stačí jí několikrát obtáhnout páskou kolem dokola.
Čtěte také: Dlažba na terče pro balkony
3. Zpevnění terčovnice drátem
Pro další práci si změříme obvod terčovnice a po obvodě nakreslíme značky udávající nám třetiny. Celou terčovnici zpevníme drátem (vhodný je vázací drát, ale stejně dobře poslouží i měděný uzemňovací drát, nejlépe o průřezu 4mm2 - námi použitý byl slabší, proto jsme jej nakroutili dvojitě). Drát volně obtočíme kolem terčovnice, vytvoříme ve třetinách obvodu (na dříve vyznačených místech) jednoduchá očka a konce pevně spojíme. Nyní očka pomocí kleští nebo silnějšího šroubováku postupně po obvodu utahujeme. Dáváme ale zpočátku pozor, abychom si utahováním jednoho očka druhé nezdeformovali. Vzniknou tak další dvě oka na upevnění terčovnice třeba ke stojanu nebo ke stromu.
4. Ochranné vrstvy z koberce
Zátěžový koberec může výrazně prodloužit životnost terčovnice. Vystřihneme z něj tři kolečka o stejném průměru jako má naše terčovnice. Jeden koberec dáme na přední stranu, abychom tím chránili motanou část, a dvě vrstvy dáme na zadní stranu (dozadu můžeme použít třeba i pásovou gumu - je odolnější, ale také těžší a hůře dostupná). Tím zabráníme případnému prostřelení terčovnice nebo její deformaci. Přední koberec má šíp zpomalit a zadní dva případně zastavit, pokud se bude střílet z blízka a šípy budou mít takovou razanci, že projdou skrz celý Mirelon.
5. Obal terčovnice
Z juty nebo podobného dostupného materiálu pak ušijeme obal celé terčovnice. Abychom nemuseli při renovaci terčovnice vyhazovat jutovou část celou, můžeme udělat přední část vyměnitelnou (odpáráme pak jen přední kruh a našijeme nový). Lze také použít matracový potah. Vystřihneme dva kruhy asi tak velké jako průměr terčovnice plus dvě šířky. Jeden kruh dáme zepředu a druhý zezadu. Přesahy látky založíme dovnitř, aby se obě strany dotýkaly ohyby. Ohyby pak k sobě sešijeme.
Stojan na terčovnici
Jako stojan na terčovnici můžeme použít jednoduchou trojnožku. Očka po stranách použijeme k připevnění terčovnice ke stojanu. Protáhneme jimi provázky či drátky.
Životnost a renovace
Takto vypadá terčovnice po roce běžného používání na střelbu pro veřejnost - jedná se o stav po řádově několika tisících výstřelů. Smotané polyuretany jsou velmi zachovalé. Renovaci terčovnice provedeme pouze tím, že vyměníme svrchní koberec a jutu a můžeme pokračovat ve střílení.
Čtěte také: Jak vybrat správnou betonovou dlažbu na terče?
Tabulka: Orientační spotřeba mirelonu a tloušťky
| Síla luku (lbs) | Šířka pruhů (cm) | Doporučená tloušťka terčovnice (cm) |
|---|---|---|
| Do 25 lbs (děti) | 12-15 | 20 |
| Do 50 lbs | 15 | 20-40 (dle utažení) |
Čtěte také: Průvodce střelbou na asfaltové terče
tags: #výroba #terče #na #lukostřelbu #z #mirelonu