Vyberte stránku

Malta je jedním z klíčových materiálů pro stavební práce - ať už jde o zdění, omítání či lepení. Pro každý úkon je však třeba zvolit správný druh malty, který odpovídá konkrétnímu použití. Dnes každý kvalitní a zodpovědný výrobce doporučuje skladbu obvodového nosného zdiva v takovém provedení, aby vyhověla náročným požadavkům na tepelnou izolaci. Tato doporučení nejsou bezúčelná. Při neustále stoupajících nákladech na vytápění objektů se zvyšují i požadavky na minimalizaci tepelných ztrát a na jejich úsporné řešení z hlediska spotřeb energie. Zvolené pojivo a jeho množství ve směsi má pak klíčový vliv na dosaženou pevnost v tlaku.

Význam tepelně izolačních malt

Tepelně izolační zdicí malta je ideální pro zdivo, kde je vyžadována dobrá tepelná izolace. Používá se v podmínkách, kdy je vyžadován nízký součinitel tepelné vodivosti. Hlavním benefitem je přitom snížení vzniku tepelných mostů ve spárách a zvýšení celkového tepelného odporu zdiva. Tepelněizolační malty se můžou pochlubit vylepšenou vydatností a k tomu nabízí lepší tepelnou vodivost, díky čemuž je ideální ke zdění tepelněizolačních zdicích prvků. Pro tlusté spáry, kde je největší riziko vzniku tepelných mostů, pak stojí za zvážení použití tepelněizolačních malt s příměsí perlitu nebo polystyrenu.

Tepelné mosty a jejich eliminace

Tepelné mosty jsou místa, kde může tepelná energie snadněji procházet přes překážku, tedy v případě staveb „utéci“ z objektu bez užitku. Tepelnými mosty uniká až několikanásobně větší množství energie než okolní dobře tepelně izolovanou konstrukcí. Mimo úniků tepla na vnitřním povrchu konstrukce - v interiéru - dochází ke snížení povrchové teploty, což může mít za následek další nepříznivé jevy, zejména vznik plísně. Všechny vyjmenované problémy je možno do větší či menší míry eliminovat použitím kvalitních tepelněizolačních maltových směsí, a to jak pro zdění, tak i pro omítky.

Typy malt a jejich specifické vlastnosti

V dnešní době jsou k dispozici různé druhy suchých maltových směsí, které se liší svým složením a vlastnostmi. Každý druh malty má své specifické vlastnosti, a ne všechny malty jsou vhodné pro všechny materiály. Použití nesprávné malty může vést k degradaci stavby. Proto je důležité pečlivě zvážit její výběr.

Rozdělení malt podle pojiva:

  • Vápenná malta: Disponuje menší pevností, výměnou za vysokou elasticitu. Hodí se proto při rekonstrukcích historických budov. Čistá vápenná malta se nejčastěji využívá pro zhotovení vnitřních omítek, případně se uplatňuje i při rekonstrukcích historických budov.
  • Vápenocementová malta: Je při zdění, díky vysoké odolnosti a mechanické pevnosti, zlatou klasikou. Nejuniverzálnějším typem malt jsou vápenocementové, které obsahují podíl vápna i cementu. Vyznačují se větší pevností a hustotou než čistě vápenné malty, ve srovnání s cementovými se však podstatně lépe zpracovávají.
  • Cementová malta: Je prakticky beton. Použití cementové malty je tam, kde je klíčová vyšší pevnost zdiva. Pro zdění v místech s vyšší vlhkostí se využívají pevné cementové malty, které představují obdobu betonu. Vyznačují se dobrou soudržností a vysokou pevností.

Speciální typy zdicích malt:

  • Tepelně izolační zdicí malta: Je ideální pro zdivo, kde je vyžadována dobrá tepelná izolace. Snižuje vznik tepelných mostů ve spárách a zvyšuje celkový tepelný odpor zdiva. Spotřeba při doporučené tloušťce (12 mm) je 13,8 l/m2.
  • Zdicí vápenocementová malta: Vhodná pro zdění, kde není vyžadována vyšší pevnost. Lze jí použít na klasické zdicí prvky (plné cihelné prvky, betonové bloky a tvárnice). Spotřeba při doporučené tloušťce vrstvy (12 mm) je 21 kg/m2.
  • Lepidlo na Sendwix a betonové bloky: Používá se k ručnímu tenkovrstvému zdění vápenopískových a betonových bloků. Doporučená tloušťka vrstvy je 2 mm, spotřeba 2,5 kg/m2. Úpravu polohy je možné provést maximálně do 8 minut od nanesení lepidla.
  • Zdicí a zakládací malta na vápenopískové bloky: Používá se na zakládání zdicích prvků a pro ruční zdění méně náročných konstrukcí.
  • Spárovací malta pro lícové zdivo: S odolností vůči výkvětům, se používá ke spárování zdiva, zejména klinkrů, lícového, vápenopískového a cihelných pásků. Spotřeba je 15 kg/m2 při doporučené tloušťce vrstvy 10 mm.
  • Zdicí malta na pórobeton: Je určena pro ruční zdění obvodového, příčkového zdiva z pórobetonových bloků a tvarovek. Bloky klademe do maltového lože a poklepem gumové paličky je usadíme do žádané polohy. Změnit polohu je možné maximálně do 8 minut po nanesení malty.
  • Zakládací malta: Je určena pro vyrovnání první vrstvy na základové nebo stropní desce. Má vysoký počáteční nárůst pevnosti. Nanášíme ji pomocí zednické lžíce, přičemž je jí třeba zpracovat do 45 minut.
  • Zdicí malta lehčená: Je vhodná zejména pro zdění s prvky typu Therm se svislým děrováním.

HELUZ Trend: Inovativní tepelně izolační malta

Při stavbě nízkoenergetického či pasivního domu je nutné věnovat velkou pozornost výběru materiálu, který na stavbu použijeme. Nová zakládací vysokopevnostní a vysoce tepelně-izolační malta HELUZ Trend má až 8x lepší tepelně-izolační vlastnosti než klasické cementové malty. Vykazuje nízkou tepelnou vodivost (Lambda = 0,15 W/m.K) a zároveň si zachovává vysokou pevnost srovnatelnou s cementovými maltami (deklarovaná pevnost v tlaku je 8 MPa).

Čtěte také: Vlastnosti asfaltových hydroizolací

Výjimečné parametry HELUZ Trend

  • Nízká tepelná vodivost a vysoká pevnost: Nízká tepelná vodivost a vysoká pevnost jsou přitom parametry, které jdou zpravidla proti sobě. Standardní tepelně-izolační malty tak dosahují pouze velmi nízké pevnosti v tlaku a vysokopevnostní malty naopak nesplňují potřebné tepelně-izolační parametry.
  • Vysoká vydatnost: Nová malta zároveň disponuje vysokou vydatností (cca 2,5x větší než je u klasických cementových směsí běžné), což znamená, že pro zhotovení stejného objemu malty je potřeba výrazně nižší počet pytlů.
  • Minimalizace tepelných úniků: Malta minimalizuje tepelné úniky, které mohou být způsobeny při použití klasických cementových či vápenocementových malt. Díky parametrům, které vykazuje, nevznikají v místě vyplněných spár v obvodovém zdivu tepelné mosty a vnitřní povrchové teploty konstrukce zůstávají vysoké.

Použití HELUZ Trend

Malta HELUZ Trend se používá jak pro zakládání první řady obvodového zdiva z broušených cihel, tak i pro založení zdiva vyšších podlaží na stropní desce. Dále se používá pro podmaltování překladů v obvodovém zdivu, vyplnění spár, vyrovnávání nerovností a výspravy v obvodovém zdivu. Tvoří také i vhodný podklad pro vnější omítku. Díky maltě HELUZ Trend zůstanou také teploty v místě spár vyplněných maltou na vnějším povrchu zdi v podstatě shodné s teplotami okolního zdiva. Při teplotních změnách tak nebude docházet k pnutí materiálů pod omítkou a omítka na těchto místech nepopraská.

Příprava a zpracování malty

Malta se standardně skládá z vody, písku a třetí složky - vápna, cementu, nebo obojího. Podle toho se dělí na maltu vápennou, cementovou a vápenocementovou. Při přípravě malty v menších množstvích se vždy nejprve smíchají suché složky a až poté se přidává voda.

Tipy pro správnou přípravu:

  • Ideální ostrost písku: Čím méně jílu písek obsahuje, tím bude výsledná směs lépe držet, lepit a snížíte i riziko popraskání.
  • Ideální zrnitost písku: Čím hrubší písek je, tím více vápna budete potřebovat. Pro namíchání je ideální písek frakce 0-4 mm.
  • Správný druh cementu: Pro většinu staveb svépomocí si vystačíte s klasickým portlandským cementem běžně dostupným ve stavebninách.
  • Správný druh vápna: Nejlepší a nejlevnější volbou bývá vápenný hydrát, tedy hašené vápno.

Míchání malty:

  • Míchání svépomocí: Oceníte jako zkušený zedník, který chce cíleně ovlivňovat vlastnosti malty a tím ji přizpůsobovat nárokům prostředí, což je užitečné například u historických staveb. Míchání malty svépomocí je levné a jednoduché, pravdou ale je, že u běžných menších projektů svépomocí se většinou nevyplatí.
  • Pytlované směsi: Pokud ale máte se zděním málo zkušeností a nechce se vám experimentovat s poměry jednotlivých složek, bude lepší zvolit pytlované směsi. Ty jsou sice dražší než příprava malty na zdění svépomocí, mají ale stálou kvalitu a jejich příprava spočívá v pouhém rozmíchání s vodou.

Při míchání dodržujte předepsané množství vody! Příliš řídká směs může významně snížit pevnost. Při zpracování je ideální použití například bubnové míchačky, protože míchá směs déle a rovnoměrněji, čímž se lépe aktivují chemické složky (např. pojiva a přísady), takže má výsledná malta lepší konzistenci a také namícháte větší objem naráz, takže je práce plynulejší a efektivnější. Míchadlo na vrtačce je vhodné pro malé objemy (např. opravy nebo drobné zednické práce).

Doporučení pro výběr a použití malty

Správná volba zdicí malty může významně ovlivnit nejen kvalitu stavby, ale i její dlouhodobou funkčnost. Před zahájením stavebních prací proto doporučujeme dobře se seznámit s různými druhy malt a jejich vlastnostmi, abyste vybrali ten správný produkt pro vaše potřeby.

Klíčové faktory pro výběr:

  1. Druh zdiva a tloušťka zdící spáry: Prvním vodítkem pro výběr nejvhodnějšího typu malty je druh zdiva a tloušťka zdící spáry.
  2. Požadovaná pevnost malty: Malta by měla mít nižší pevnost než zdicí prvek, aby při případném dotvarování došlo k prasknutí malty, nikoli cihel. Pro běžné nové zdivo jsou proto ideální malty s pevností 10 MPa, pro příčky někdy i více.
  3. Projektová dokumentace: Přesný typ malty (včetně pevnosti a složení) by měl být vždy součástí projektové dokumentace. Projektant zná statiku celé stavby, zatížení jednotlivých konstrukcí a vybere tak nejvhodnější kombinaci zdiva a malty.

Zdivo i základ musí být čisté, suché, zbavené prachu a výkvětů. Při teplotách pod +5 °C klesá reaktivita cementu a malta může „špatně zatuhnout“. V takovém případě je vhodné použít maltu s vyšší pevností. U přesného zdiva (broušené cihly, pórobeton) je naprosto zásadní mít perfektně rovnou a pevnou zakládací maltu. Zdivo by mělo po vyzdění dostatečně vyschnout a stabilizovat se, než na něj začnete nanášet omítky. Jinak hrozí vznik trhlin, výkvětů nebo odlupování omítek, a to zejména u pórobetonu.

Čtěte také: Cihly s tepelnou izolací

Typ malty Použití Pevnost v tlaku Součinitel tepelné vodivosti Spotřeba (při doporučené tloušťce)
Tepelně izolační zdicí malta Zdivo s požadavkem na tepelnou izolaci N/A (HELUZ Trend: 8 MPa) Nízký (HELUZ Trend: 0,15 W/m.K) 13,8 l/m2 (12 mm)
Zdicí vápenocementová malta Klasické zdicí prvky bez požadavku na vyšší pevnost N/A N/A 21 kg/m2 (12 mm)
Lepidlo na Sendwix a betonové bloky Tenkovrstvé zdění vápenopískových a betonových bloků N/A N/A 2,5 kg/m2 (2 mm)
Zakládací malta Vyrovnání první vrstvy na základové/stropní desce Vysoký počáteční nárůst pevnosti N/A N/A

Čtěte také: Rozměry a postup betonáže základu pro tepelné čerpadlo

tags: #tepelne #izolacni #zdici #maltu #použití #vlastnosti

Oblíbené příspěvky: