Problematika tepelných izolací obvodových stěn je oblastí, která se v soudobém kontextu dotýká odborné i laické veřejnosti. Tepelná izolace může značným způsobem ovlivnit vlastnosti obvodových konstrukcí především z hlediska požární bezpečnosti. V ČSN 73 0810 je totiž zřetelně stanoveno, že tepelná izolace je považována za součást obvodové konstrukce. Tato skutečnost může ovlivnit konstrukční systém stavby, což má vliv například na maximální dovolené rozměry požárních úseků, nejvyšší možnou výšku nadzemní části objektu a s tím souvisí také stanovení stupně požární bezpečnosti požárních úseků.
Nové znění normy ČSN 73 0810 o požární bezpečnosti staveb
Nové znění normy ČSN 73 0810 Požární bezpečnost staveb, které vstoupilo v platnost počátkem srpna, upravuje některé požadavky na používání tepelných izolantů při zateplování budov. Změnu požadavků na používání hořlavých a nehořlavých tepelných izolantů v ETICS přináší nové znění základní normy požární bezpečnosti ČSN 73 0810:2016, které vstoupilo v platnost počátkem srpna. Nově jsou požadavky stejné, ať již jde o zateplení dodatečné nebo o zateplení v rámci výstavby novostavby.
Společně se zrušením různých požadavků pro dodatečné zateplení a zateplení novostaveb došlo i ke sjednocení výškových úrovní, které tvořily rozhraní požadavků. Původně byly hranice požární výšky pro dodatečné zateplení 12,0 a 22,5 m, pro novostavby 12,0 a 30,0 m. Nově jsou kategorie čtyři, a to budovy jednopodlažní specifické, budovy s požární výškou do 12,0 m (včetně), budovy s požární výškou od 12,0 do 22,5 m (včetně) a budovy vyšší. Sjednoceny jsou i požadavky v rámci jednotlivých podlaží.
Reakce stavebních výrobků na oheň
Reakce na oheň je důležitým ukazatelem toho, jak výrobky při své konečné aplikace ve stavbě přispívají svou hořlavostí k rozvoji a intenzitě vznikajícího požáru. Výrobek je nejčastěji na základě kombinace několika malorozměrových laboratorních zkoušek zatříděn do jedné ze sedmi tříd s označením A1, A2, B, C, D, E nebo F dle ČSN EN 13501-1. Třídy A1 a A2 představují nehořlavé výrobky, třídy B až F pak výrobky s postupně rostoucí hořlavostí.
- Do tříd A1 a A2 patří výrobky nehořlavé, kam lze v případě komponentů ETICS zařadit omítkoviny, cementová lepidla apod.
- Do tříd B až E jsou zařazeny výrobky hořlavé, a to sestupně podle toho, jak moc přispívají k rozvoji požáru. Ve třídě B jsou výrobky sice hořlavé, ale jejich příspěvek není tak velký jako u výrobků ve třídě E, které k intenzitě požáru významně přispějí.
- Ve třídě F jsou buď výrobky tak hořlavé, že nesplní ani kritéria pro zatřídění do třídy E, anebo ty výrobky, které vyzkoušené ještě nebyly.
Pokud nejsou výrobky odzkoušeny na třídu reakce na oheň, je nutné s nimi počítat jako s extrémně hořlavými, tedy v třídě reakce na oheň F.
Čtěte také: Vše o měrné tepelné kapacitě betonu
Druhy konstrukčních částí
V České republice a na Slovensku jsou zavedeny 3 druhy konstrukční části DP1, DP2 a DP3 používané pro hodnocení konstrukcí nosných a požárně dělících - sloupy, vazníky, požární a obvodové stěny, stropy, dveře apod. Smyslem klasifikace je vyjádřit možné chování konstrukce za požáru, a to zda během požadované doby požární odolnosti hořlavé výrobky použité v konstrukci mohou zvyšovat intenzitu požáru a zda mohou mít vliv na její únosnost a stabilitu.
- DP1: Konstrukce z nehořlavých výrobků třídy reakce na oheň A1 (beton, keramika, kov, sklo).
- DP2: Konstrukce s požárně lépe chráněnými nosnými dřevěnými prvky, kde opláštění dostatečně chrání hořlavou nosnou konstrukci.
- DP3: Konstrukce s méně nebo vůbec požárně nechráněnými nosnými dřevěnými prvky, nebo s nedostatečně účinným opláštěním.
Požární odolnost stavebních konstrukcí
Požární odolnost je schopnost stavebních konstrukcí odolávat po určitou dobu účinkům normového požáru, tj. zachovat si především nosnost, celistvost a izolační schopnost vyjádřené tzv. mezními stavy. Mezní stavy jsou:
- R (únosnost a stabilita): Samotný kolaps konstrukce, nadměrné přetvoření nebo rychlost přetvoření.
- E (celistvost): Lokální porušení na požárem neohřívané straně, umožňující průchod plamene a horkých plynů.
- I (izolační schopnost): Nepřípustný nárůst teploty (cca 140 °C) na požárem neohřívané straně.
- W (radiace): Dosažení kritické hustoty tepelného toku (15 kW/m2) propuštěného plošným prvkem do vzdálenosti 1 m.
Požadovaná požární odolnost vychází z požárně bezpečnostního řešení, potažmo z požárních projektových norem řady ČSN 73 08xx.
Dřevovláknitá izolace a její vlastnosti
Dřevovlákno je přírodní a ekologický materiál, který se vyrábí rozvlákněním dřeva na dřevní vlákna, jež vznikají z odpadu z lesního hospodářství. Tento materiál má výborné izolační vlastnosti, a to jak tepelné, tak akustické. Dřevovláknité desky Steico jsou difuzně otevřené, což znamená, že umožňují prostup vodních par, čímž snižují riziko vzniku plísní a vlhkosti v konstrukcích. Díky svým schopnostem akumulace tepla také pomáhají udržet stabilní teplotu v interiéru, a to jak v zimě, tak v létě.
Měrná tepelná kapacita dřevovláknité izolace je téměř 3x vyšší než u polystyrenu nebo PUR pěny. To zajišťuje vyrovnávání teploty mezi maximální a minimální teplotou během dne a noci (tzv. teplotní útlum) a posouvá v čase zpětný výdej akumulovaného tepla z exteriéru do interiéru (tzv. fázový posun).
Čtěte také: Význam tepelné vodivosti betonu ve stavebnictví
Vedení zvuku materiálem ovlivňují zejména objemová hmotnost a modul pružnosti. Čím vyšší má materiál objemovou hmotnost a čím nižší modul pružnosti, tím je útlum zvuku materiálu lepší. Dřevovláknité izolace jsou z přírodních vláken a při manipulaci nevdechujete do plic rakovinotvorné mikročástice, jako je tomu např. u minerálních izolací.
CLIMAWOOD® - Dřevovláknitá foukaná izolace
CLIMAWOOD® je dřevovláknitá izolace, která díky vysoké tepelné akumulaci exceluje v ochraně podkroví před přehříváním a zajišťuje komfortní spánek i v parných dnech.
Při výběru izolačního materiálu je důležité zvážit jeho vlastnosti, cenu, výkon a životnost. Následující tabulka porovnává některé klíčové parametry izolačních materiálů:
| Izolační materiál | Měrná tepelná kapacita (J/kg·K) | Součinitel tepelné vodivosti (λ) (W/m·K) | Objemová hmotnost (kg/m³) | Reakce na oheň |
|---|---|---|---|---|
| Dřevovláknitá izolace | ~2100 | ~0,04 | Vysoká (např. 110-230) | C až E (v závislosti na produktu a úpravě) |
| Polystyren (EPS) | ~1400 | ~0,035-0,04 | Nízká (např. 15-30) | E (standardní), B (s protipožární úpravou) |
| Minerální vlna (Climastone®) | ~840-1000 | ~0,036-0,04 | Vysoká (např. 30-150) | A1 |
Poznámka: Hodnoty jsou orientační a mohou se lišit v závislosti na konkrétním produktu a výrobci.
Protipožární řešení pro ETICS
Kontaktní zateplovací systém (ETICS) hraje i nadále významnou roli při snižování energetické náročnosti budov. Nová norma sjednocuje požadavky na ETICS bez ohledu na to, zda jde o novostavbu nebo dodatečné zateplení.
Čtěte také: Jak správně izolovat betonovou podlahu?
Protipožární řešení pro nadpraží i ostění
Systém prefabrikovaného nadpraží a ostění s jádrem z fenolické pěny od HPI-CZ zvyšuje požární odolnost nadpraží, případně i ostění, otvorů oken a dveří v obvodovém plášti s ETICS. Základem systému je speciální obkladová deska s jádrem z fenolické pěny s obchodním názvem RESOL a s minimální tloušťkou 20 mm s oboustrannou vrstvenou povrchovou úpravou a integrovanou plastovou okapnicí se skelnou tkaninou. Speciální tuhá fenolická pěna RESOL kromě protipožárních parametrů nabízí i vynikající tepelněizolační vlastnosti (λ = 0,021 W/m.K) a mimořádnou difuzní schopnost.
Systém vyhověl zkoušce středního rozměru podle ČSN ISO 13785-1, kde vykázal požární odolnost 30 minut při expozici hořákem o výkonu 100 kW. Nedosáhlo se rozšíření plamene přes úroveň 500 mm od hrany vzorku.
Založení systémů ETICS v oblasti soklu
Zakládací lišta, kterou je tepelný izolant založen nad terénem, je potenciálně místem, kudy může požár vstoupit do tepelněizolační vrstvy. Protipožární řešení představuje Zakládací sada nabízená společností HPI-CZ, která je složená ze dvou prvků - zakládacího úhelníkového profilu s výztužnou síťovinou a okapního profilu. Její použití minimalizuje rizika technologické nekázně při realizaci nutného zesílení a vyztužení tmelových vrstev na spodní hraně založení ETICS. Systém byl testován v akreditované laboratoři, kde vyhověl zkoušce podle normy ČSN ISO 13785-1 a tím bylo prokázáno splnění požadavků normy ČSN 73 0810:2016 Požární bezpečnost staveb.
Založení ETICS je nutno řešit podle následujících zásad u všech objektů:
- Tepelný izolant je založen pod terénem a pokračuje v nezměněné tloušťce do vyšších podlaží a zakládací lišta se nad terénem instalovat nemusí.
- Pokud je tepelný izolant založen pod terénem a nad terénem se tloušťka tepelného izolantu zvyšuje, a uskočení je řešeno jako nové založení s použitím zakládací lišty, je potřeba eliminovat riziko vstupu požáru zřízením požárního pruhu s tepelným izolantem třídy reakce na oheň nejhůře A2 o výšce 0,9 m. Tento pruh nemusí být umístěn přímo u zakládací lišty, nicméně je nutno jej instalovat nejvýše 1,0 m nad terénem.
- Tepelný izolant je založen nad terénem pomocí zakládací lišty, která vytváří slabé místo. Toto riziko je potřeba eliminovat zřízením požárního pruhu s tepelným izolantem třídy reakce na oheň nejhůře A2 o výšce 0,9 m.
Požárně nebezpečný prostor
Požárně nebezpečný prostor (PNP) je oblast kolem potencionálně hořícího objektu, ve které by mohlo existovat riziko přenosu účinků požáru do nežádoucích míst. Určuje se především od otvorů v obvodových stěnách objektu bez požární odolnosti. Nové znění normy uvažuje, že certifikovaný ETICS s tloušťkou izolantu do 0,2 m je bez průkazu požárně uzavřenou plochou, a tudíž PNP nevytváří.
Dřevostavby a požární bezpečnost
Dřevo jakožto jeden ze základních konstrukčních materiálů doprovází člověka ve výstavbě od dob, kdy začal budovat svá obydlí. Těžiště pro dřevostavby v České republice představuje především výstavba rodinných domů, avšak svůj prostor si nachází i ve výstavbě bytových domů, staveb občanské vybavenosti ad. Pro svislé a vodorovné konstrukce je v současné době charakteristická nebývale široká rozmanitost konstrukčních skladeb.
Odstupové vzdálenosti
Odstupové vzdálenosti vymezující kolem hořící budovy požárně nebezpečný prostor se určují pro 2 základní hlediska, a to sálání tepla z tzv. požárně otevřených ploch a odpadávání hořících konstrukčních částí DP3. Hlavními důvody proč určovat odstupy jsou, že odstupovými vzdálenostmi vymezený požárně nebezpečný prostor „nesmí“ zasahovat na sousední objekty a „nemá“ zasahovat na sousední pozemek.
Požární otevřenost u dřevěných sloupkových obvodových stěn je dosahována stejným principem, jako u konstrukcí druhu DP2, tj. dostatečně účinným požárně opláštěním tentokrát však z vnější strany. Nehořlavá deska je umístěna mezi vnější povrchovou úpravu (nejčastěji zateplovací systém s omítkou) a nosné sloupy, které tak chrání proti vzplanutí od účinků vnějšího požáru.
Potenciál a rizika dřevostaveb
Dřevostavby mají velký potenciál pro stále širší uplatnění. Snahou zastánců dřevostaveb bude po vzoru např. skandinávských zemí, ale též Rakouska, Anglie nebo Kanady stavět dřevostavby vyšší než dovoluje dnes maximální požární výška 12 m v České republice. Vysoké požární riziko pro dřevostavby a zejména pak pro jejich okolí představuje rovněž fáze výstavby, kdy dřevěná nosná konstrukce je ještě obnažená a nejsou realizovány kompletační požárně ochranná opláštění či jiná opatření. Časté příčiny požárů jsou rovněž od nesprávně navržených, provedených a provozovaných komínových těles a tepelných spotřebičů. Klíčová je v obou případech maximální možná požární prevence.
tags: #tepelna #izolace #drevovlakna #pozarne #bezpecnostni #reseni