Nátěrové hmoty jsou souhrnný název pro výrobky, jejichž filmotvornou látkou je obvykle organická složka. Tyto látky po nanesení na podklad utvoří v tenké vrstvě celistvý a přilnavý povlak. Nanášejí se v tekutém, nebo pastovitém stavu vhodnou nanášecí technikou, aby byl vytvořen nátěr požadovaných vlastností. Nátěr je zaschlý povlak nátěrové hmoty nanesený na očištěný předmět a může mít jednu nebo více vrstev. Nátěrový postup je postup práce při nanášení nátěrových hmot. Podle použití může být vnější, který dobře odolává povětrnostním vlivům, a vnitřní, který odolává méně.
Nátěrové hmoty slouží k ochraně výrobků, prodlužují jejich životnost, dotvářejí vzhled a estetickou působivost, a tím zvyšují prodejnost výrobků.
Základní pojmy a složení nátěrových hmot
Pro správné pochopení problematiky nátěrových hmot je nezbytné seznámit se s klíčovými pojmy a jejich složením:
- Tmel: Nátěrová hmota s vysokým obsahem plnidel a pigmentů. Má pastovitou konzistenci a používá se k vyrovnávání nerovností povrchu.
- Ředidlo: Směs různých rozpouštědel, která se používá k dosažení potřebné konzistence nátěrové hmoty. Tvoří je směs organických rozpouštědel a jsou hořlavá a škodí zdraví.
- Tužidlo: Složka nátěrové hmoty, která s ní reaguje a napomáhá vzniku nátěru s požadovanými vlastnostmi.
- Pojidlo: Roztok pojiva, což je filmotvorná látka nebo jejich směs, která udrží rozptýlené částice pigmentů a plnidel v zaschlém nátěru.
- Filmotvorné látky: Jsou schopny po nanesení v tenké vrstvě vytvořit film. Patří sem přírodní a syntetické pryskyřice, oleje, deriváty celulózy, kaučuku, asfalty a tmely. Tvoří podstatu nátěrového filmu.
- Pigment: Práškovitý materiál, jehož částice mají vhodnou velikost a určité pigmentové vlastnosti. Je v pojivu nerozpustný a tvoří barevný odstín nátěru. Dělíme je na přírodní a syntetické sloučeniny, kovové prášky a světélkující luminofory.
- Plnidla: Práškový materiál, který nemá vlastnosti pigmentu - nekryje ani nebarví. Slouží k úpravě vlastností nátěrových hmot, včetně zbarvení. Upravují technologické vlastnosti nátěrových hmot (barev a tmelů). Jako plnidel se používá např. křída, mastek a těživec.
- Barvivo: V některých složkách se plně rozpouští. Nátěrové hmotě dodává pouze barevný odstín, ne však krycí schopnost. Organická barviva dodávají barevný odstín k zabarvení bílých pigmentů nebo laků.
- Rozpouštědla: Tvoří těkavé organické kapaliny (toluen, benzen, terpentýn a alkoholy).
- Nátěrový systém: Určuje jednotlivé nátěrové hmoty a vzhled.
Kromě hlavních složek obsahují nátěrové hmoty přísady upravující jejich vlastnosti.
Typy pigmentů
Pigmenty se rozlišují na několik druhů:
Čtěte také: Čištění podzemních vod
- Přírodní (zemité) hlinky: Jsou různě zbarvené, dobývají se hornicky a mechanicky se zušlechťují (tříděním, plavením, sušením a mletím).
- Umělé anorganické pigmenty: Vyrábějí se chemickými pochody (např. srážením, kalcinací nebo oxidací suroviny).
- Umělé organické pigmenty: Připravují se podvojnou reakcí mezi organickým ve vodě rozpustným barvivem a anorganickou solí.
Sortiment nátěrových hmot
Nátěrové hmoty se rozdělují podle různých kritérií, včetně pořadí nanášení a obchodního označení.
Podle pořadí nanášení
Nátěrové hmoty se nanášejí v určitém pořadí pro dosažení optimálních výsledků:
- Napouštěcí: Nejdříve se nanášejí.
- Základní: Následují po napouštěcích.
- Vyrovnávací: Používají se pro vyrovnání povrchu.
- Podkladové: Tvoří podklad pro vrchní nátěr.
- Vrchní: Tvoří poslední vrstvu.
Podle obchodního označení
Zavedené označení nátěrových hmot začíná počátečním písmenem základní suroviny výrobku, za kterým vždy následuje čtyřmístné číslo. První číslice udává druh nátěrové hmoty:
| Označení | Typ nátěrové hmoty | Příklad číslování |
|---|---|---|
| A | Asfaltové nátěrové hmoty | |
| B | Bezrozpouštědlové nátěrové hmoty | |
| C | Celulózové nátěrové hmoty | |
| H | Chlórkaučukové nátěrové hmoty | |
| K | Silikonové nátěrové hmoty | |
| L | Lihové nátěrové hmoty | |
| O | Olejové nátěrové hmoty | O 1000 fermež napouštěcí |
| S | Syntetické nátěrové hmoty | |
| U | Polyuretanové nátěrové hmoty | U 2054, U 2059, U 2060 (Colorlak) |
| V | Vodové a disperzní nátěrové hmoty | |
| P | Pomocné přípravky | |
| Číslice označující druh nátěrové hmoty: | ||
| 1000 | Fermeže nebo transparentní obarvené laky | |
| 2000 | Nátěrové hmoty pigmentované | |
| 3000 | Pasty | |
| 5000 | Tmely | |
| 6000 | Ředidla | |
| 8000 | Pomocné přípravky | |
Specifické druhy nátěrových hmot
Olejové nátěrové hmoty
- Fermeže: Rostlinné tupnoucí oleje, v nichž bylo tuhnutí upraveno oxidací vzduchem a přidáním sušidel. Používají se na vrchní lesklé nátěry. Čisté fermeže se vyrábějí pouze z tupnoucích olejů a sušidel, napouštěcí fermeže obsahují ještě rozpouštědlo.
- Fermežové barvy: Používají se na podkladové antikorozní nátěry. Pigment je nositelem antikorozních vlastností, filmotvornou složkou je tupnoucí olej.
- Olejové laky: Obsahují kromě pryskyřice tupnoucí oleje. Jsou určeny k povrchové úpravě dřeva a kovů, kde se vyžaduje barevný, lesklý a rychle zasychající nátěr.
Celulózové laky
Používají se k lakování dřeva, okamžitě zasychají a snadno se leští.
Chlórkaučukové nátěrové hmoty
Obohacují sortiment svojí nehořlavostí a odolností proti chemickým látkám v kovových a betonových nádržích.
Čtěte také: Přečtěte si o časovém plánu technologie staveb
Asfaltové nátěrové hmoty
Používají se jako laky k ochranným nátěrům kovových předmětů, cihlových a betonových podkladů.
Latexové nátěrové hmoty
Mají filmotvornou složku z polyvinylacetátů (PVAc) nebo polyvinylakrylátů. Jejich velkou předností je nehořlavost, rychlé zasýchání, trvanlivost a ředitelnost vodou. Jsou určeny k nátěru všech savých podkladů. K vyrovnání nerovností slouží latexové tmely.
Syntetické nátěrové hmoty
Vznikají jako roztoky syntetických pryskyřic v organických rozpouštědlech s přísadou sušidel. Používají se pryskyřice alkydové, fenolické i polymerátové. Používají se např. na dveřní rámy, spodní díly karoserie vozidel. Nanáší se výhradně štětcem. Zaschlý nátěr odolává vlhku, vodě, benzínu, naftě a olejům.
Přípravky na malování interiérů
Obchod nabízí hotové mateřské hlinky pro okamžité použití k nátěrům stěn. Vyrábějí se jako směsi anorganických plnidel (hlinek, kaolínu a křídy) a pigmentů s pojivy (klih). Pojivo se musí dokonale rozpouštět ve studené vodě. Před použitím se hlinky nechají nabobtnat a kašovitá hmota se ředí vodou. Přibarvování se provádí práškovými pigmenty, tónovacími pastami nebo tekutými mateřskými barvami. K válečkování a linkování se používají mateřské lesky.
Laky a nátěrové oleje
Laky a nátěrové oleje jsou materiály tvořící průhledný, tvrdý, ochranný nátěr především na dřevě, ale i na ostatních jiných materiálech. Vytvářejí po zaschnutí nebo vytvrdnutí pružný a průhledný ochranný film. Využívají se na povrchovou úpravu s úkolem chránit dřevo před vlivem okolního prostředí, především před vlivem vlhkosti, nečistot, agresivních chemikálií a mechanického namáhání. Zkvalitňují estetický a optický vzhled povrchu. Skládají se ze zasychajícího oleje, pryskyřice a ředidla nebo rozpouštědla. Většinou tvoří lesklý povrch, ale můžou i tvořit matný nebo pololesklý povrch, když se přidají zmatňující činidla. Jsou bezbarvé nebo jen málo zbarvené, jsou průhledné a neobsahují žádný pigment, na rozdíl od barev a mořidel. Lze je natírat přes mořidla jako konečný krok k získání lesklého a chránícího nátěru. Nátěrové oleje jsou vyráběny na bázi přírodních olejů, kombinovaných s různými druhy pryskyřic. Obsahují pigmenty a plnidla.
Čtěte také: Více o sanačních technologiích
Nanášení, balení a skladování nátěrových hmot
Nanášení nátěrových hmot se provádí nejčastěji štětcem, případně válečkem a stříkáním stlačeným vzduchem. K balení se používá plechových krabic z bílého plechu nebo plechových konví, pro velká množství jsou vhodné železné sudy. Pro drobné opravy je mezi spotřebiteli oblíbené malé aerosolové balení. Nátěrové hmoty se skladují v suchých a dobře větratelných místnostech při teplotách od 5 do 25 °C. Větší množství nátěrových hmot se skladuje v polootevřených skladech.
Ochrana proti korozi
Koroze kovových materiálů je proces, při kterém se elementární kov mění působením kyslíku a vlhkosti na hydratované oxidy. Tyto korozní zplodiny jsou většinou nestálé a nepřilnavé, díky „houbovité“ struktuře zadržují další vlhkost a tím podporují pokračování korozních dějů. Ztráty působené korozí představují nesmírné škody. Jako ochrana proti korozi se nejčastěji používají nátěry. Rozsah použití nátěrů je dán relativně snadnou aplikací, poměrně nízkými pořizovacími náklady ve srovnání s jinými způsoby ochrany. Pro chemickou reakci vedoucí ke korozi oceli je třeba voda a kyslík. Difúzi kyslíku nátěrem k povrchu kovu lze jen těžko zabránit, a proto je rozhodujícím faktorem přítomnost vody. Ta může při nízké tloušťce pronikat filmem, ale při úpravě zkorodovaných povrchů je obsažena také ve rzi, protože rez je v podstatě hydratovaný oxid železa.
Aby byl nátěr zkorodované oceli spolehlivý, je třeba vlhkost při tvorbě filmu nějakým způsobem vázat. Takovou schopnost mají pouze speciální dvousložkové epoxidové hmoty nebo jednosložkové urethanové hmoty vytvrzované vzdušnou vlhkostí. U všech ostatních hmot se dosáhne dobrého výsledku jedině po dokonalém odrezení povrchu buď mechanicky, nebo chemicky za použití odrezovačů.
Odrezovače a jejich použití
- Oplachové odrezovače: Rez rozpouštějí např. díky obsažené kyselině fosforečné. Umožňují odstranění vznikajících rozpustných solí proudem vody a jsou účinnější než odrezovače bezoplachové.
- Bezoplachové odrezovače: Při jejich použití je rez pouze pasivována a zůstává na povrchu kovu.
Není dobré důvěřovat žádné reklamě na tzv. „moudrou“ barvu, kterou natřete zarezivělý povrch a nátěr pak přežije dlouhá léta.
Nátěry pozinkovaného plechu
V běžném životě před korozí chráníme střechy, ploty, zahradní nábytek a jiné kovové předměty. Kovové střechy jsou obvykle zhotoveny z pozinkovaného plechu. Natírání pozinkovaného plechu má některá specifická pravidla:
- První nátěr musí být proveden na povrch přiměřeně zoxidovaný. Na čerstvém pozinkovaném plechu nátěry často nemají dostatečnou přilnavost, na příliš zoxidovaném plechu pokrytém oxidem zinku dochází ke špatnému smočení povrchu a následnému odlupování.
- Ideálním řešením je použití reaktivní nátěrové hmoty, která zajistí přilnavost celého systému jak na čerstvém, tak i zoxidovaném podkladu. Velmi dobré zkušenosti jsou s reaktivní barvou S 2008, která má při správné aplikaci ideální adhezi k podkladu a zároveň také antikorozní vlastnosti. Optimální tloušťka nátěru barvou S 2008 je mezi 8 a 12 µm, při které podklad prosvítá a povrch se jeví spíše jako ušpiněný. Při aplikaci barvy S 2008 nedostatečně naředěné může dojít k odlupování celého nátěrového systému.
- Další vhodný přípravek objevující se na českém trhu se jmenuje Zn oxid.
Moderní antikorozní nátěry
Další důležitou vlastností všech nátěrů na kovy je zajištění ochrany proti korozi. Základní olejové nátěrové hmoty s olovem, které byly pro podobné účely ideální, jsou dnes nahrazeny novými hmotami, které rychleji zasychají a mají srovnatelné antikorozní vlastnosti. U těchto moderních základních syntetických rozpouštědlových nátěrových hmot je často možné nanášet další vrstvu nátěru již po jedné hodině zasychání. Převážnou většinou jsou na bázi alkydových pryskyřic a vyrábí je celá řada výrobců tuzemských i zahraničních. Klasickým zástupcem je Barva syntetická základní S 2000, ze skupiny rychleschnoucích např. kvalitu představují kombinace alkydových hmot s chlorkaučukem, který zlepšuje odolnost proti vodě, chemikáliím (exhalacím obsaženým ve vzduchu) i odolnost na povětrnosti. Klasickým zástupcem této skupiny je barva Formex S 2003 s obsahem zinkové žluti, která zlepšuje přilnavost k zinku a ostatním lehkým kovům a poskytuje přitom kvalitní antikorozní ochranu. Výborné vlastnosti vykazuje samozřejmě i na čisté oceli.
Dvousložkové a vodou ředitelné základní nátěrové hmoty
Další skupinu základních nátěrových hmot představují dvousložkové nátěrové hmoty epoxidové nebo polyurethanové, případně jednosložkové polyurethany zasychající působením vzdušné vlhkosti. Tyto barvy jsou hůře dostupné v maloobchodní síti a je možné je zakoupit u specializovaných firem. Samostatnou skupinu základních nátěrových hmot tvoří hmoty ředitelné vodou, ať již na bázi disperzí, alkydových pryskyřic či epoxidů. Tyto materiály vytvářejí většinou velmi pružné a přilnavé nátěry s dobrou mechanickou odolností. Jejich antikorozní působení je nepatrně horší než u nátěrů rozpouštědlových. Jsou také citlivější na podmínky při nanášení a vyžadují perfektní předúpravu povrchu, tedy důkladné odmaštění a odrezení.
Vrchní nátěry střech
Vrchní nátěry střech musí odolávat náročným podmínkám, kterým jsou bezprostředně vystaveny. V létě se za dne film silně ohřívá a musí se přizpůsobit změnám plochy daných tepelnou roztažností kovového podkladu. V zimě na nátěru leží sníh a zároveň je plech většinou z vnitřní strany ohříván. Barva by se tedy měla svými vlastnostmi blížit charakteru podkladu.
- Mezi klasické vrchní nátěrové hmoty na kov patří alkydové nátěrové hmoty (tuzemský zástupce je S 2013 Industrol).
- Vylepšenou verzí je kombinace alkydové pryskyřice s olejem, který zvyšuje pružnost nátěru i odolnost na povětrnosti a zároveň zlepšuje roztíratelnost materiálu. Díky obsahu oleje jsou tyto hmoty polomatné, což není při nátěrech střech zpravidla na závadu. Českým zástupcem je barva S 2014 Barva syntetická na konstrukce vrchní.
- Vyšší třídu představují vypalovací nátěrové hmoty používané na povrchovou úpravu automobilů. K dokonalému vytvrzení pak dochází během několika měsíců působením slunečního záření. Tyto hmoty jsou vhodné i pro povrchovou úpravu sušáků na prádlo, zahradního nábytku a ostatních kovových předmětů, protože mají velmi dobré mechanické vlastnosti a vysokou tvrdost.
- Špičkovou kvalitu v oblasti ochrany kovů představují dvousložkové polyurethanové nátěrové hmoty, které mají při dvouvrstém nátěru životnost vyšší než 15 let.
- Vrchní vodou ředitelné barvy jsou nejčastěji vyráběny z akrylátových disperzí, ale existují také vodou ředitelné ekvivalenty na bázi alkydů, polyuretanů i epoxidů. Pro nátěry střech je důležitým faktorem tzv. „early rain resistance“, tj. časná odolnost dešti, který může při práci v exteriéru přijít v každém okamžiku.
Nátěry plotů
U nového pletiva je z hlediska jeho struktury nejvýhodnější nanášet barvu válečkem. Pokud je pletivo pozinkované, platí pro nátěry stejné zásady jako u pozinkovaného plechu. Větší problém nastává, pokud pletivo zkoroduje ještě před nátěrem nebo se údržba opozdí za životností nátěrového systému. Dokonalé odrezení pletiva stejně jako dalších prefabrikátů užívaných na kovové ploty je prakticky nemožné.
Předúprava povrchu a odstraňování starých nátěrů
Předúprava povrchu, jako je řádné odmaštění a odrezení, je rozhodující pro životnost nových nátěrů. I méně kvalitní barva na dobře připraveném povrchu vydrží déle než špičková barva na povrchu rezavém. Otázkou zůstává, zda při opravných nátěrech odstraňovat starou barvu. Vše záleží na její přilnavosti, která se nejlépe zjistí tzv. mřížkovým řezem. Ten se provádí ostrým nožem nebo skalpelem v podobě několika paralelních řezů ve vzdálenosti asi 2 mm, které se kolmo překříží další sadou řezů. Pokud vzniklé čtverečky odpadávají od podkladu, je přilnavost nedostatečná. Efektivní odstraňování nepřilnavých nátěrů je možné provádět mechanicky nebo tlakovou vodou s přídavkem saponátu, který zároveň povrch plechu odmastí a očistí místa, na kterých došlo ke sloupnutí filmu. Pro tento účel lze doporučit např. přípravek Star 50 firmy Everstar obsahující pasivační přísadu, která zabraňuje pokračování korozních procesů v místech, kde chybí vrstva zinku. Očištěný povrch se opláchne čistou vodou, aby byly odstraněny zbytky saponátu. V místech, kde staré nátěry není možné otryskat tlakovou vodou, je nutné použít mechanické prostředky.
Dostupnost a kvalita nátěrových hmot
Převážná většina nátěrových hmot doporučovaných v tomto článku je tuzemského původu. Díky jednotnému systému zavedenému v uplynulých desetiletích u všech výrobců jsou tyto produkty bez problémů dostupné v celé republice. Pokud se týká zahraničních firem, je sektor jednosložkových barev zásobený ve zhruba stejném rozsahu. Těžká korozní ochrana výrobků pro silně agresivní prostředí, která se provádí většinou dvousložkovými systémy, je doménou zahraničních výrobců. Podle našich zkušeností se kvalita dovozového zboží neliší výrazně od tuzemského ve vlastnostech suchého filmu. V oblasti aplikace je rozdíl výraznější. V zahraničí v minulosti hrála větší úlohu orientace na názor zákazníka, což se projevilo např. snižováním zápachu nátěrových hmot nebo v úpravě viskozity tak, aby barva nestékala a neukapávala při natírání. Na prodejních místech je zpravidla k dispozici firemní literatura, poradenská služba, případně tónování na počkání. Ceny zahraničních hmot jsou dány převážně obchodní politikou dotyčné firmy nebo prodejce, takže se pohybují od přibližně srovnatelných s tuzemskými po několikanásobně vyšší. U dovozových barev je cena vztažena většinou na objem, který přímo souvisí s vydatností hmoty. U ceny za hmotnostní jednotky, která je u tuzemských výrobků velmi častá, už tato souvztažnost není tak jednoznačná. Proto je třeba před nákupem pečlivě prostudovat etiketu a provést alespoň hrubou kalkulaci vydatnosti.
Likvidace odpadů
Při likvidaci zbytků nátěrových hmot, ředidel a jejich odpadů je nutno postupovat podle zákona o odpadech. Obal s nějakým zbytkem nátěrové hmoty se považuje za nebezpečný odpad, a proto je dobré obal vyprázdnit. Každý má za povinnost zjistit, zda osoba, které předává odpad, má k jeho převzetí oprávnění podle zákona.
tags: #technologie #naterovych #hmot #ii #povrchove #upravy