Svislý rastr fasády: Komplexní průvodce odvětranými fasádními systémy

Fasáda je obvykle tou pověstnou třešničkou na dortu. A právě odvětrané fasády dokážou dodat na zajímavosti i zcela jednoduché stavbě. Samozřejmě, že omítkami možnosti úpravy fasády nekončí. Tento článek se zaměřuje na svislý rastr fasády v kontextu odvětraných fasádních systémů, které představují moderní a efektivní řešení pro ochranu a estetiku budov.

Co je odvětraná fasáda?

Jak už napovídá jejich název, důležitým principem tohoto typu fasád je odvětrávání, respektive provětrávání, tedy proudění vzduchu pod obkladem vlivem tzv. komínového efektu. Odvětraná fasáda představuje vyšší standard ochrany před teplem, chladem, vlhkostí i hlukem. V létě se totiž neohřívá přímo stěna domu, jelikož fasáda je od ní oddělena a proudící vzduch ji ochlazuje. Obdobně je to i se zimním promrzáním. Zároveň propouští vodní páry procházející obvodovou konstrukcí z interiéru - ty se poté, stejně jako případná vlhkost zvenčí, odvětrají díky proudění vzduchu pod obkladem.

Provětrávaná (zavěšená či odvětrávaná) fasáda pomáhá udržovat stabilní teplotu v budově a šetří tím výdaje na topení i chlazení. V horkých letních dnech tedy fasáda funguje jako slunečník i ventilátor. Provětrávané fasády jsou alternativou k zateplování domů polystyrenem. Životnost provětrávaných fasád je totožná s životností objektů a počítá se na desetiletí.

Princip fungování

U běžné fasády s kontaktním zateplením se při nevhodně zvolené tloušťce izolantu zdiva nebo neodborném provedení může rosný bod posunout k povrchu vnějšího zdiva, takže hrozí, že mezi izolantem a zdivem bude kondenzovat voda. Polystyren jako izolant má vysoký difuzní odpor, dům tudíž spolehlivě zateplí, ale také zamezí přirozenému odparu vlhkosti ze zdiva, což může obzvláště u starších domů způsobit výskyt plísní v interiéru. Toho se odvětrávaná fasáda dokáže vyvarovat.

Povrchová vrstva provětrávané fasády není v přímém kontaktu s izolací zdiva, mezera mezi izolací a fasádním povrchem tak vytváří komínový efekt, který odvádí vzduch a vlhkost. Díky tomu se mimo jiné v letních měsících nepřehřívá zdivo ani izolace. Fasáda i s mezerou je však stále součástí obvodové stěny, a proto se musí z hlediska konstrukčního, tepelně technického, vlhkostního a statického stále posuzovat jako celek.

Čtěte také: Zjistěte více o vertikálních odvodňovacích žlabech

Konstrukce odvětrané fasády a svislý rastr

Základ odvětraných fasád tvoří rošt, tedy konstrukce pod obkladem, na kterou se upevňují obkladové desky a do které se dle potřeby vkládá tepelná izolace. K tomu, aby komínový efekt pod obkladem fungoval, je zapotřebí jednak rošt, díky němuž vznikne mezi obkladem a tepelnou izolací dostatečný odstup.

U odvětraných fasád se obklad upevňuje na podkladovou konstrukci - dřevěný nebo hliníkový rošt ukotvený do obvodové stěny. Rošt přitom mohou tvořit vodorovné a svislé prvky nebo jen prvky v jednom směru, ať už svislé, nebo vodorovné. Ty se do obvodové stěny kotví pomocí konzolí, které zajistí požadovaný odstup pro vložení tepelné izolace.

Jednosměrný nosný rošt - standardně je rošt sestaven z jednoduchých bodových a liniových prvků. Na fasádu se připevní závěsné L-konzoly, na které se osadí svislé profily J50. Přes ně se pak připevní vodorovné profily Z v ploše kazety a vodorovné profily OM 80RAL ve spáře kazety.

Dvousměrný nosný rošt - atypicky je rošt sestaven z jednoduchých bodových a liniových prvků. Na fasádu se připevní závěsné konzoly, na které se osadí vodorovně orientované profily Z50.

Materiály pro nosné rošty

V zásadě jsou na výběr rošty buď z hliníku, nebo ze dřeva. Dodavatelé nabízejí mnoho rozličných systémových roštů nebo dílčích prvků pro sestavení v mnoha variantách.

Čtěte také: Průvodce plastovým fasádním obkladem

• Dřevěné rošty: Se dřevem se pracuje snadněji, a přestože tento známý materiál může svádět k experimentování, neověřené konstrukce se zde rozhodně nedoporučují - větší problém s roštem totiž může znamenat výměnu celé fasády. Achillovou patou dřevěných roštů je jejich tvarová a vlhkostní stálost. Podkladní rošt lze nahradit dřevem ošetřeným nátěrem proti dřevokaznému hmyzu a plísním. Vzhledem k nižší ceně dřeva se v takovém případě nejčastěji používá dvojitý podkladní rošt ze dřeva kladeného křížem, který se ve dvou vrstvách vyplní tepelnou izolací. Následně se instaluje svislý rastr z latí (například 4 x 6 cm), který fixuje difuzní fólii na tepelné izolaci, vytváří potřebnou vzduchovou mezeru a slouží k uchycení fasádního obkladu.
• Hliníkové rošty: Hliník je lehký a mimořádně odolný, je však potřebné dávat pozor na tepelné mosty, které by mohly vzniknout při nesprávném uchycení k obvodové stěně. Hliníkové a ocelové nosné konstrukce umožňují rychlou a bezpečnou montáž všech typů fasádních desek. Pro všechny typy fasádních panelů používáme pouze certifikované nosné systémy.

Podkladní konstrukce roštu by se měla vždy volit s ohledem na konkrétní projekt, typ obkladového materiálu, tloušťku a typ izolantu a v neposlední řadě i podle způsobu kotvení obkladového materiálu. Mezi ověřená a technologicky kvalitní řešení patří například systém Vario, který umožňuje instalaci a vyrovnání podkladu pro následnou montáž libovolného typu obkladu.

Tepelná izolace

Do provětrávaného fasádního systému se může vkládat tepelná izolace z minerální vlny (MW) pro dosažení předepsaného tepelného odporu. V odvětraných fasádách se nejčastěji používají desky z kamenné minerální (čedičové) vlny. A právě vysoké teploty pod obkladem jsou hlavním důvodem, proč se v tomto případě nepoužívá jinak velmi oblíbený polystyren - hrozí totiž jeho degradace vlivem vysoké teploty.

Součástí skladby fasády je tepelná izolace. Musí jít o materiál vhodný do provětraných fasád s hydrofobní úpravou. Nejčastěji se používají tepelné izolační desky z minerálního vlákna, jejichž rozměru se přizpůsobuje podkladní rošt. Lze zvolit i tepelné izolace na bázi EPS, XPS či jiné, tyto izolanty však mají vysoký difúzní odpor, a brání tak snadnému pronikání vodní páry z interiéru do exteriéru, což jde proti hlavní přednosti provětrávané fasády.

Pro odvětrávanou fasádu se rozhodujeme mimo jiné i tehdy, když dodatečně zateplujeme starší objekt, kde předpokládáme větší vlhkost ve stávající stěně. Ve vzduchové mezeře mezi stěnou, fasádou a izolací totiž jako v komínu proudí vzduch.

Doporučené izolace pro větrané fasády

• Středně tuhé desky čedičové izolace: Například Isover Fassil či Isover Fassil NT. Obvykle by měla být deska tepelné izolace o cca 1 cm širší než samotný rošt.
• Izolace z kamenné vlny s vyšší objemovou hmotností: Tyto izolace v konstrukci nesesedají a vyplní celý prostor, nevznikají spáry a netvoří se tepelné ani akustické mosty. Při vkládání do konstrukce zachovávají svoji tloušťku i tvar, tlakem se nedeformují, např. při kotvení. Ke ztenčení tloušťky izolace nedochází ani při jejich kotvení k zateplované stěně. Vyšší hustota izolací z kamenné vlny znamená rovněž více izolačního materiálu a vyšší trvanlivost.

Naopak, použitím měkké a lehké izolace s nízkou objemovou hmotností může dojít k sesednutí izolace v konstrukci provětrávané fasády, vyboulení izolace směrem k větrané mezeře, ke zmenšení tloušťky izolace v důsledku kotvení nebo k prověšení na kotvách. Pro kotvení lehkých a měkkých izolací je často potřeba větší počet kotvicích prvků ve srovnání s kotvením desek z kamenné vlny, které jsou pevnější a mají vyšší hustotu.

Čtěte také: Vše o sádrokartonových stropech

Uchycení izolace

Izolační desky se vkládají do roštu (na tloušťku spodních latí) nebo mezi konzoly, kterými jsou uchyceny prvky nesoucí fasádní obklad. Ve svislém roštu a někdy i ve vodorovném roštu je nutné desky tepelné izolace přikotvit. Druh kotvících prvků záleží na použité tepelné izolaci, jejich počet většinou na konstrukci větrané fasády. Pro tento způsob uchycení izolace doporučujeme volit polotuhé izolační desky, které je možné uchytit i pomocí mechanického kotvení. Je nutné volit takové izolační desky, které drží tvar a na kotvách se neprověšují. Polotuhé a tuhé desky z kamenné vlny s vyšší objemovou hmotností jsou ideální pro tento typ konstrukce.

Vzduchová mezera a difuzní fólie

Větraná mezera by měla mít minimální šíři 2 cm, doporučeny jsou ale centimetry 4 (tepelná izolace se může někdy boulit a v zúžené mezeře proudí hůře vzduch). U rodinného domu je dostačující provětrávaná 4 cm mezera mezi domem a fasádním obkladem (4 cm je minimum, pokud dáte 6 cm, bude řešení ještě lepší). Čím delší je však provětrávaný úsek, tím je třeba mezera větší.

Použití difuzních fólií na tepelnou izolaci je doporučené u větraných stěn, kde vrchní plášť fasády není celistvý a hrozí zafoukání vody či sněhu do prostoru větrané mezery. Izolaci je nutné fixovat pečlivě, desky musí být na sraz bez jakýchkoliv škvírek. Křížem kladený dřevěný rošt má desky ve dvou vrstvách kolmo na sebe, takže veškeré spáry jedné vrstvy překryje druhá.

Důležitou součástí větrané mezery jsou také ochranné mřížky u nasávacího a výstupního otvoru. Tyto mřížky zabrání v přístupu do izolace ptákům a většímu hmyzu. Prostor provětrávané fasády není lákavý pouze pro proudící vzduch, ale také jako prostor pro nejrůznější hlodavce a kuny. V případě, že máte provětrávanou mezeru fasády spojenou s provětrávanou mezerou na střeše a není tam prostor, kudy by mohli hlodavci vniknout, stačí vám ochrana spodní hrany.

Obkladové materiály pro provětrávané fasády

Obkladových materiálů pro provětrávané fasády je ohromné množství - od dřeva, hliníku, cementových či vláknocementových kompaktních desek, kompozitních desek po keramické, betonové, umělý kámen nebo kamenné desky.

Dřevěné fasády

Přirozená krása je to, co je na dřevěné fasádě mimořádně lákavé. Vůbec přitom není podmínkou, že pod ní musí být dřevostavba. Při volbě dřeviny a tedy i vzhledu máte široké možnosti.

• Nejčastěji používané dřeviny: Nejčastěji se na fasádě setkáte s červeným smrkem (modřín), který má nejen výborné vlastnosti (trvalost a odolnost proti vlhkosti a vodě), ale také příznivou cenu. Používají se však také husté severské smrky a borovice, tvrdé listnaté dřeviny, případně tepelně měkké dřevo, jehož odolnost proti houbám, plísním a škůdcům se zvyšuje tepelnou úpravou (tzv. termodřevo).
• Údržba: Kamenem úrazu může být zejména pravidelné natírání (jednou za rok až dva), které je zapotřebí i tehdy, pokud se vám líbí přirozený vzhled dřeva ošetřeného olejem či olejovou lazurou. Aby obkladová prkna co nejdéle vydržela v pěkném přirozeném odstínu a časem vlivem deště, slunce a větru nešlo k zbarvení došeda, použijeme k finálnímu dokončení ochranný nátěr olejem.
• Opalované dřevo: V poslední době si architekti jako obkladový materiál oblíbili opalované dřevo, které se již běžně nabízí na trhu. Dřevo s opalovaným kartáčovaným povrchem vypadá opravdu výjimečně a velmi dobře odolává houbám, plísním a dalším škůdcům. Opálení může mít čtyři stupně intenzity od světlé až po černou japonské metody shou-sugi-ban. Každopádně proces zatažení povrchové vrstvy dřevo chrání před biologickou erozí.

WPC fasádní desky

Líbí se vám dřevěná fasáda, ale nelíbí se vám představa jejího každoročního natírání? Podobně jako na terase, i na stěnách domu můžete použít kompozitní dřevoplastové desky (WPC), které v sobě spojují vzhled dřeva s odolností a bezúdržbovostí moderních materiálů. WPC fasádní desky Timbermax se výrazně přibližují vzhledu skutečného dřeva. Jejich povrch je přitom barevně stálý, odolný, nesavý a samočisticí.

Hliníkové kompozitní desky (ACP)

Jedná se o „sendvič“ složený z krycích plechů (zejména hliníkových, ale i ocelových či titanově-zinkových) a minerálního nebo plastového jádra. K výhodám patří možnost ohýbání a nižší cena. Kazetové fasády vytvářejí odolnou hladkou plochu, ozvláštněnou typickým rastrem členění na jednotlivé obkladové desky či panely. Na rodinném domě byly použity hliníkové kompozitní desky ACP (Aluminium Composite Panel), upevněné na hliníkové podkonstrukci. Povrchovou vrstvu desek tvoří z obou stran hliník, jádro je z polyethylenu. Velmi zajímavé jsou také profilované či perforované kovové fasády.

Kompaktní desky HPL

HPL (High Pressure Laminate) je kompaktní materiál, který se vyrábí z vrstev papíru naimpregnovaných pryskyřicemi a slisovaných při vysoké teplotě a tlaku. Vzniknou tak homogenní desky se širokou škálou dekorů, které jsou obecně asi nejodolnější, mají dlouhou životnost a minimální nároky na údržbu.

Vláknocementové a cementotřískové desky

Cement vyztužený přírodními vlákny je lehký, pružný a zároveň pevný materiál. Výhodou je přirozeně působící povrch, který je mimořádně trvanlivý a odolný proti povětrnostním vlivům i chemikáliím a barevně stálý. Nejlepší desky jsou barveny ve hmotě a při montáži již nepotřebují ošetření řezných hran. K nejznámějším patří Equitone (dříve známý eternit) a Cembrit.

Montáž svislého rastru fasády

Nejprve začneme osazením kotevních prvků budoucího roštu na nosnou podkladní konstrukci. Samotné kotevní prvky jsou staticky dimenzovány tak, aby spolehlivě přenesly veškeré zatížení obvodového pláště. Kotvy jsou ke stavební konstrukci upevněny pomocí pevnostních kovových hmoždinek, přivařeny k předem zabetonovaným kotevním dílcům nebo osazeny do speciálních kotevních systémů. Kotevní prvky jsou řešeny tak, aby umožňovaly tzv. suchou cestu.

Základní rastr začínáme vytvářet odspoda. To znamená, že si určíme výšku terénu, kterou si srovnáme například s úrovní prahu. Nad terén potom odměříme 10 cm a tady teprve nasadíme fasádu. Odstup je nutný, protože do odvětrávané fasády by měl vzduch opravdu proudit. Nyní už opravdu začneme s výrobou rastru. Naznačíme si první svislou linii a na ni do třech míst našroubujeme pomocné L profily. První umístíme nahoru, druhý doprostřed a třetí do spodní úrovně. Takto připravíme první a poslední svislý rastr. Myslete na to, že je třeba zajistit perfektní svislici, pomůžeme si laserem anebo hezky postaru provázkem s olovnicí či vodováhou. Latě uchytíme pomocí konstrukčních vrutů do L profilu.

Máme tedy první a poslední část rastru, nyní, protože naše izolace má šířku 60 cm, si rozměříme rozestupy po 60 cm (a nezapomeneme připočítat vždy šířku latě). Podle vyznačení připevníme všechny potřebné svislé části rastru.

Na rošt použijeme egalizované (vysušené latě) 60×40 mm, které jsou zárukou toho, že na fasádě nezačnou pracovat a nezkroutí se. Protože potřebujeme rozstupy latí 60 cm, vyrobíme si léru (měřítko rozteče), na níž opět zužitkujeme to, co zbylo. Výšku léry zvolíme s ohledem na šířku roštové latě tak, abychom se dostali na číslovku 60. Na léru položíme první lať a přišroubujeme ji. Takto postupujeme až nahoru, dokud nevytvoříme celou síť roštu.

Upevnění obkladových desek

Fasádní desky se uchycují pomocí nýtů, lepením nebo úchytkami ve viditelném, nebo skrytém provedení. Systém zabezpečuje vzduchovou mezeru 4-8 cm mezi fasádním materiálem a tepelnou izolací, a zaručuje tím optimální ventilační efekt. Samozřejmě se počítá s volným pohybem jednotlivých prvků s ohledem na jejich roztažnost. Tím je zaručeno, že se do obkladu nepřenáší žádné napětí, které by mohlo způsobit vážné poruchy.

U svislého opláštění je ideální spára mezi prkny 3 až 5 mm, a abychom ji dodrželi, použijeme distanční podložky. Na montáž použijeme nerezové konstrukční terasové vruty, které zaručí, že se dřevo nebude štípat. Ještě ale dřív, než se pustíme do samotného svislého opláštění, spasujeme si první rohové prkno, jemuž jsme zkosili hranu. Důležité je, ihned k němu napasovat z protistrany druhé, také se zkosenou hranou, abychom měli záruku perfektního rohu. V místě, kde se prkno dotýká nosné latě, je přichytíme vždy dvěma vruty zhruba 1 cm od hrany.

Výhody a nevýhody provětrávaných fasád

Provětrávaná fasáda má mnoho výhod a těší se u stavebníků čím dál větší oblibě. Zde je souhrn hlavních benefitů a omezení:

Výhody

• Ochrana před vlhkostí
• Dlouhá životnost
• Možnost architektonické rozmanitosti
• Montáž suchým procesem i při nepříznivém počasí
• Lehce vyměnitelné desky nebo jiné prvky v případě poškození
• Vyšší ochrana před hlukem
• Pomáhá udržovat stabilní teplotu v budově a šetří tím výdaje na topení i chlazení.
• Zajišťuje bezproblémové proudění vzduchu v mezeře, odvádí vodní páry a vlhkost.
• Nehořlavost a prodyšnost vloženého izolantu z minerální vlny.

Nevýhody

• Podstatně vyšší cena než u kontaktního zateplovacího systému s omítkou. Odvětrané fasády tedy nejsou levnou záležitostí. Jisté je, že taková fasáda je dražší než omítka - za každý čtvereční metr si připlatíte přibližně 1 500 Kč, u dražších materiálů i více než 4 000 Kč. Důvodem je jednak cena samotného materiálu, jednak vyšší pracnost.

Jak vyzrát na cenu

Jak vyzrát na cenu, která může být při obkladu hlavním argumentem „proti“? Zvolte odvětranou fasádu jen na část domu a obklad zkombinujte s omítkou, která je levnější alternativou.

tags: #co #je #svisly #rastr #fasada

Oblíbené příspěvky:

• návod na opravu PVC fólií
• Průvodce realizací betonové podlahy
• Zubní cement: Co byste měli vědět
• Jak na stropní lišty
• Pískovcové obklady: Ideální volba pro vaši zahradní studnu