Při stavbě či rekonstrukci domu se rozhodujeme, jaké zvolit omítky. V nabídce jsou různé typy základních i speciálních omítek, vnitřních i fasádních. Vybírat můžete z namíchaných omítkových směsí, vhodných i do strojních omítaček. Správně zvolená a kvalitně provedená omítka chrání stěny před mechanickým poškozením, zvyšuje jejich odolnost i životnost a plní i funkci estetickou.
Druhy omítek a jejich volba
Omítky se dělí na vnitřní a venkovní a rozlišují se podle vlastností a způsobu aplikace. Na trhu je pestrý výběr namíchaných omítkových směsí, které obsahují speciální složky a mísí se už jen s vodou. Směsi se dělí podle typu pojiva na minerální a organické a podle počtu nanášených vrstev na jednovrstvé, dvouvrstvé, vícevrstvé nebo nástřiky.
Na rekonstrukci starých objektů je vhodná omítka vápenná, odolná proti vlhkosti. Naopak sádrová omítka není vhodná do místností se zvýšenou vlhkostí. Podle konečné úpravy povrchu pak můžete vybírat mezi omítkou hladkou, škrábanou, leštěnou, jemnou, broušenou či stříkanou.
Vnitřní omítky
Vnitřní omítky a štuky přispívají ke zpevnění a ochraně stavby i k zateplení interiéru. Protože mají výrazný vliv na kvalitu prostředí, je důležité znát jejich složení. Na vnitřní omítání jsou vhodné omítky sádrové, vápenné, vápenocementové, hliněné nebo štukové, které se hodí pro všechny typy běžného zdiva. Do místností se zvýšenou vlhkostí se používají sádrové omítky, aplikované v jedné vrstvě, které je možné použít i na keramické a porobetonové zdivo nebo na dřevotřískové tvárnice. Omítky umožňují vytvořit ideálně vyhlazený povrch s výbornou paropropustností.
Mezi nejčastěji používané patří vápenocementová dvouvrstvá, jejíž součástí je štuková omítka, která je odolnější než sádrová. Prodávají se i namíchané omítkové směsi, rozlišené podle typu zdiva i účelu, kterému místnost bude sloužit. V nabídce jsou i hotové pastové směsi, namíchané ve správné konzistenci, určené k okamžitému použití, které se vyrábějí z ekologických surovin, ze směsí jemného křemenného písku, plaveného kaolínu, vápna a organického pojiva.
Čtěte také: Pěstování živého plotu v suchých oblastech
Fasádní omítky a barvy
Fasáda určuje konečný vzhled domu a omítka nebo obklad ovlivňuje jeho funkčnost i ekonomickou náročnost. Proto bychom měli omítky vybírat s ohledem na všechny tyto aspekty, včetně klimatických podmínek, ve kterých se stavba nachází. Fasádní barvu si lze vybrat podle vzorníku, i když dnes už se prodávají fasádní omítky strukturované a probarvené. Před jejich aplikací by měl být podklad kvůli vlhkosti opatřen základním penetračním nátěrem. Konečný nátěr barvou na omítku nebo na zateplení se pak provádí pomocí válečku nebo nástřikem. S ohledem na dobré vlastnosti se dnes hojně používají omítky vyrobené na bázi silikonu, které jsou paropropustné a odolné vůči nečistotám. Jejich výhodou je i nízká nasákavost.
Technologický postup při omítání
Aplikace omítky ve vrstvách
Tradičně se omítka nanáší ve dvou vrstvách. První vrstvu tvoří takzvané jádro, což je základní, spodní vrstva z hrubé, vápenocementové nebo cementové malty. Před aplikací omítky musí být stěny suché, čisté, zbavené prachu, mastnoty a zbytků starých nátěrů. Podklad by měl být pevný, stabilní, dostatečně drsný a rovnoměrně nasákavý. Druhá vrstva neboli štuk se provádí z jemné vápenné malty, někdy se používá sádra, hlína nebo moderní dekorativní stěrky. Aby omítky nepopraskaly, je nutné provádět vnitřní omítání až po takzvaném vymrznutí stavby. Když jsou stěny čerstvě vyzděné, je třeba je nechat vyschnout.
U starých, rekonstruovaných objektů, kde je zvýšená vlhkost, je nutné nejprve odstranit původní omítku a aplikovat penetrační nátěr nebo postřik, který zamezí vlhkosti a umožní, aby nová omítka na stěnu dobře přilnula. I tento postřik je nutné nechat alespoň jeden až dva dny vyschnout.
Strojní omítání
Omítání strojní omítačkou má řadu výhod. Umožňuje snadné, rychlé a kvalitní omítání vnitřních i venkovních stěn, zejména velkých ploch. Značnou výhodou strojního omítání je dosažení ideálně rovného a hladkého povrchu, hlavně před závěrečným malováním interiéru nebo nátěrem fasády. Do omítačky se používá namíchaná omítková, pytlovaná směs, která se mísí s vodou. Nástřik se provádí pomocí hadice napojené na omítačku.
Při práci se strojní omítačkou lze snadno zakrýt nerovnosti zdiva, elektroinstalaci, vodovodní nebo odpadní přípojku. Výhodou je, že každou várku omítkové směsi namíchá omítačka vždy stejně a kvalitně ve správném poměru s vodou, což zaručuje vyšší životnost omítky než při ručním zpracování.
Čtěte také: Recept na beton do základů
Chceme-li mít rychle a kvalitně provedené omítky, je dobré použít strojní omítačku. Do ní se sype speciální omítková směs, kterou si omítačka sama, automaticky, namíchá v daném poměru s vodou. Pomocí hadice se pak omítka aplikuje na stěny. Optimálně nastaveným průtokem se docílí rovnoměrného nástřiku, čímž je zajištěno i stejnoměrné vysychání omítky. Když omítka částečně zatuhne, povrch se seškrábne, stáhne a vyhladí jako při ručním omítání. Při strojním omítání se nepoužívají omítníky, jako při ručním omítání, kdy se na zeď upevňují omítací lišty z jeklů nebo dřevěných latí, pomocí nichž se vymezuje požadovaná tloušťka omítky před nahazováním. Lišty se vyrovnávají do roviny pomocí vodováhy, hliníkové latě a olovnice. Teprve pak se nahazuje omítka. Po zaschnutí první vrstvy se aplikuje druhá, štuková omítka, a až po jejím důkladném vyschnutí se mohou se stěny vymalovat.
Omítání akustických příček
Pro akustické příčky jsou kromě použitého materiálu důležité i správně zvolené a provedené omítky, které stěnu akusticky utěsní. Malta i omítky by měly být svými vlastnostmi blízké materiálu, který byl použit na stěnu. Na omítání akustických příček jsou vhodné těžké vápenocementové omítky s ideální tloušťkou 15 mm, které zajišťují dobrou vzduchovou neprůzvučnost. Optimální je i lehká sádrová omítka. Akustické stěny se omítají z obou stran, aby zvukově-izolační vlastnost stěny byla co nejlepší. Na omítání se používají zvukově absorpční akustické omítky nebo nástřiky.
Suchá omítka (sádrokarton) a její srovnání s tradičními omítkami
Při výběru vnitřních omítek na Ytong existuje několik možností. Zde jsou srovnání a zkušenosti s různými typy omítek, včetně suché omítky ze sádrokartonu.
Srovnání typů omítek
- Salith P3: Často používaná a vychvalovaná omítka, která má armování.
- Sádrové omítky: Dobře dýchají a mají dobrou podporu od Rigipsu.
- Suché omítky ze sádrokartonu:
- Nevýhody: Nejsou zde omítníky a rohové lišty.
- Výhody: Nejsou praskliny ve spárách, jelikož je na sourodém podkladu (Ytong), dýchají stejně jako sádrová omítka a jsou méně pracné.
Pro ty, kteří si omítky, jako doposud celou stavbu, dělají sami, je pracnost klíčová. Cena materiálu nerozhoduje, jelikož rozdíl je v několika tisících a od firmy by to vyšlo několikrát více.
Zkušenosti s aplikací sádrokartonu
Prodejce systému Izoblok doporučuje dávat sádrokarton. Vzhledem k vlastnostem materiálu doporučoval desky připevňovat přímo šroubky do stěny. Efektivita takové práce musí být neuvěřitelná.
Čtěte také: Suchá betonová směs: Ideální pro vaše projekty?
Pokud se rozhodnete lepit sádrokartonové desky, je možné lepit celoplošně. Nejdříve se uvažovalo nad sádrovým lepidlem (např. Knauf Perlfix), ale s přihlédnutím k ceně se lze rozhodnout lepit na cementové lepidlo (obyčejné STL). Pro obložení stěn se desky dávají v celých délkách. Postupem je napenetrovat stěnu, natáhnout 8 mm hřebínkem do lepidla a suchou desku na stěnu přilepit, poklepat přes dřevěnou desku a případně zajistit vrutem do stěny.
Veškeré otvory na elektrokrabičky se dělaly v deskách předem, stejně tak i výřezy na okna či dveře. Při celoplošném lepení je spotřeba cca 1 pytel lepidla na 2 desky. Perlfix od Knaufu se sice dělal dobře, ale je více jak 2x dražší než cementové lepidlo.
Následovalo přetmelení do stupně Q3. První tmelení lze provést bezpáskovým tmelem, druhé tmelení Uniflot Knauf nebo podobným, třetí tmelení celoplošně Finish tmelem Semin. Výsledek celoplošného tmelení s Rifino top nemusí být uspokojivý. Ve finále se plochy přeběhnou brouskem a může se malovat. Po úklidu se stěny a strop napenetrují penetrací a vymalují malbou. Pro dosažení dokonalého dojmu se maluje 3x.
Kdyby se nechala udělat strojová omítka, je hotovo za týden či dva, ale zase by vznikl problém s vlhkostí (kterou by se dva měsíce dostávalo ven). Lepení desek trvá déle, ale lze to dělat i po chvílích, na práci stačí jeden svépomocník a i bez zednických zkušeností dostanete naprosto dokonale rovný povrch. Bonusem je příznivá cena.
Pokud se jedná o starý dům s vlhkostí, je nutné zeď oškrábat, napenetrovat a poté sádrokarton nalepit. Tam, kde budou dlaždičky, bude lepidlo v celistvé vrstvě, tam kde nebudou, bude to na buchtách od sebe cca 20cm a zhruba po metru ještě dlouhé hmoždinky. Zda omítku otlouci, či ne, záleží pouze na soudržnosti této vrstvy.
Sanační omítky a řešení vlhkosti zdiva
V případě vzlínající vlhkosti v cihlovém zdivu, ať už obvodových zdí nebo vnitřních příček, je nutné provést vodorovnou izolaci proti vlhkosti. Domy postavené na betonových základech s hliněným zásypem a dřevěným záklopem s dřevěnou podlahou bez provedení jakékoliv izolace proti vlhkosti často trpí vlhkostí vzlínající na zdech až do výše 30 cm. Trámy a podlaha za dobu životnosti také vezmou za své.
Injektáž zdiva a horizontální izolace
Po odstranění podlahy, trámů a části hliněného zásypu může být provedena betonová deska. Pro odstranění vlhkosti zdí lze zvolit použití injektáže Aquastop cream. Na beton se vodorovná izolace provádí pomocí izolačních pásů Guttabit V60 S35 s přetažením na zeď s použitím Aquastop Bitumen 2K. Samozřejmostí je odstranění omítky narušené vlhkostí. Následné navrtání zdiva a aplikace Aquastop cream. Aplikace Aquastop cream lze provést dvěma způsoby: injektážní pistolí pro kbelíkové balení nebo injektážní pumpou s trubičkovým plnidlem. Injektážní pumpa je rychlejší, čistší a efektivnější. Po provedení prací a s odstupem 1 roku nemusí být na zdech žádná stopa po vzlínající vlhkosti. Účinnost této metody je dlouhodobá.
Přísada AquaSan Porosity pro sanační omítky
Pro výrobu sanační omítky lze použít přísadu AquaSan Porosity. V případě celopodsklepených domů, které se kompletně rekonstruují, je injektážní krém Aquastop cream účinným řešením pro odizolování sklepa. S odstupem 1,5 roku injektáž funguje, sklep postupně prosychá a je již suchý.
Při omítání velkých ploch je finančně nereálné použít pytlovanou sanační omítku. Přísada AquaSan Porosity mění vlastnosti v podstatě betonu (poměr 4:1 písek s cementem). Při míchání směsi v míchačce se používá poloviční množství, než je v návodu (2 kbelíky písku, 0,5 kbelíku cementu, 1/3 kbelíku vody a 25 ml Aquasan Porosity), protože dochází k nabytí směsi. Zpočátku je nutné upravovat množství vody, protože při doporučeném množství může být směs hodně řídká (záleží na vlhkosti písku). Na začátku míchání se směs jeví jako hustá, ale vlivem provzdušnění hodně zřídne. Následná práce je jako s klasickou maltou. Cena, za kterou namíchání sanační omítky vyjde, je bezkonkurenční. Navíc místo několika pytlů vápna (v případě vápenocementové omítky) stačí jedna lahev přípravku. Po vyzrání omítka nepraská a je celkem dost tvrdá.
Doporučení pro vysychání betonu a omítek
Při rekonstrukci starších domků, kde bylo nutné otlouct a znovu nahodit zdi a udělat nové podlahy (5 cm betonu), je fáze schnutí klíčová. Říká se, že beton by měl schnout zhruba měsíc než se dá podlaha. Někdo strašil i třemi měsíci, proto je dobré zjistit zkušenosti mezi lidmi.
Plovoucí podlahy byly pokládány po dvou měsících, dlažba v koupelně po necelém měsíci. Firma pokládající plovoucí podlahy jezdila každý týden měřit vlhkost.
Záleží, jak silnou vrstvu betonu dáváte. U některé stačí pár dnů a u jiné to musí být déle. Také je to závislé na tom, jak spěcháte. Někdo prostě nemá čas a musí se nastěhovat brzy, takže to riskuje. Firmy většinou řeknou delší čas, aby se samy chránily.
Vysoušeč se nedoporučuje, existuje tam možnost popraskání. Úplně nejideálnější je, když se zabetonuje, pak nechá vyschnout, pak znovu zvlhčí a opět vysuší (čím víckrát, tím bude pevnější). Jenže na to čas většinou moc není a v domě to zas tak potřeba není. Horší je, že se dělají i zdi. Vlhkost se tam tedy bude držet hodně a bude to fakt trvat déle. Hlavně pak nedávejte nábytek hned ke zdem. Aspoň rok by si to mělo „sednout“ a pořádně vysušit. Nechte tam aspoň 10 cm mezeru. Teplo jde nejvíc nahoru, takže tam se vysuší nejdřív.
Tabulka porovnání omítek
| Typ omítky | Vlastnosti | Použití | Výhody | Nevýhody |
|---|---|---|---|---|
| Salith P3 | Armování | Vnitřní omítky na Ytong | Často používán a vychvalován | |
| Sádrové omítky | Dobře dýchá | Vnitřní omítky | Dobrá podpora od Rigipsu | Není vhodná do místností se zvýšenou vlhkostí |
| Suchá omítka (sádrokarton) | Dýchá, nepraskají spáry | Vnitřní omítky na Ytong, rekonstrukce starých domů | Méně pracné, dokonale rovný povrch, příznivá cena | Problém s vlhkostí (pokud se nechá dělat strojově) |
| Vápenná omítka | Odolná proti vlhkosti | Rekonstrukce starých objektů | ||
| Vápenocementová omítka | Odolnější než sádrová | Vnitřní omítky, akustické příčky | Dobrá vzduchová neprůzvučnost (pro 15 mm tloušťku) | |
| Sanační omítka (s AquaSan Porosity) | Mění vlastnosti betonu, nepraská, tvrdá | Odstranění vlhkosti, omítání velkých ploch | Bezkonkurenční cena, stačí jedna lahev přípravku místo vápna | Nutnost upravovat množství vody při míchání |
| Silikonová fasádní omítka | Paropropustná, odolná vůči nečistotám, nízká nasákavost | Fasády | Dlouhá životnost, snadná údržba |
tags: #sucha #omitka #diskuse #vlastnosti #použití