Pro střechy vždycky platilo „voda rychle pryč“. Aby přitom neškodila fasádě a nemáčela lidi, o to se starají okapové žlaby. Okapový systém je nedílným doplňkem střech, a to funkčním i estetickým. Bez něj není střecha úplná. Dobře instalovaný okap chrání budovu před poškozením vodou tím, že cíleně odvádí dešťovou vodu, a brání tak vlhnutí fasády a základů. Základem jsou vodorovné žlaby, ke kterým patří ještě čela žlabů, kotlíky a kolena pro napojení svislé svodové roury. Zapomenout nesmíme ani na žlabové dilatace, kterými se řeší tepelná roztažnost materiálu.
Typy okapových žlabů
Nejběžnější jsou podokapní žlaby, umístěné pod hranou střechy v hácích kotvených ke krokvím. Půlkruhový podokapní žlab se osazuje tak, aby do něj voda stékala i při malých srážkách. V minulosti byly časté také nástřešní žlaby, kterými je ukončená krytina přímo na střeše. Na provádění složitější jsou nadřímsové žlaby, které vyžadují stavební úpravu římsy, na které jsou uložené. Proto se používají jen tam, kde by jiné řešení vadilo architektuře stavby. Totéž je možné říct o zaatikových žlabech, které jsou skryté za vyzdívkou atiky. Lůžkové žlaby mohou být zavěšeny na háky a potom je úprava podobná jako u žlabu podokapního. Častěji však bývají mezistřešní žlaby vytvořeny jako žlaby lůžkové, v dřevěném nebo betonovém lůžku. Tvar i průřez žlabu je dán konstrukčním uspořádáním střech. Obvykle bývají obdélníkového průřezu se zkosenými nebo zaoblenými rohy s oblým nebo rovným dnem. Jejich šířka je okolo 250 mm, až do 400 mm. Pro ploché střechy stačí žlab s okapovými plechy vcelku. Pro strmější sklony střech se spojí žlab se samostatnými okapovými plechy na dvojitou ležatou drážku. Oblý žlab nástřešní je vhodný pro strmější střechy přes 35°. Nutná je však hladká krytina - azbestocementová, břidlová, nebo tašková. Rozvinutá šíře žlabu bývá 500 až 600 mm, tloušťka pozinkovaného plechu 0,63-1,0 mm. Žlab zabraňuje padání úlomků krytiny a malty ze střechy a do jisté míry chrání i před sesouváním sněhu.
Materiály okapových žlabů a jejich životnost
Nejběžnější podokapní žlaby jsou na trhu v provedení půlkulatém nebo hranatém. Mnohem větší výběr je v jejich materiálech, které se liší jak pořizovací cenou, tak svou životností. Relativně trvanlivými jsou kovové okapové žlaby z materiálů, jako je měď, zinek, hliník nebo nerezová ocel. Plastové okapy jsou UV stabilní a plnohodnotně konkurují klasickým okapovým systémům. Okapový půlkulatý střešní žlab z pozinkovaného plechu je kontinuálně tvářený za studena. Lakovaný okapový žlab 250 mm vyrobený z kvalitního plechu je vhodný pro okapový systém 250 / 80 mm. Disponuje odolností vůči mechanickému poškození, povětrnostním vlivům i korozi, čímž je zajištěna dlouhá životnost.
Životnost jednotlivých materiálových variant za normálních klimatických podmínek:
| Materiál | Orientační životnost |
|---|---|
| Plast PVC | Až 20 let |
| Pozinkovaná ocel | Až 30 let |
| Pozinkovaná ocel s lakem | Až 40 let |
| Titanzinek | Až 50 let |
| Hliník | Až 60 let |
| Měď | Přes 80 let |
*Výše uvedená tabulka je pouze orientační, pro správný výběr okapového systému je třeba vycházet z konkrétních podmínek.
Čtěte také: Instalace asfaltové střešní krytiny
Dimenze a osazení žlabů
Velikost průřezu žlabu se odvíjí od klimatických podmínek v dané lokalitě, sklonu střechy a velikosti odvodňované střešní plochy. Vliv má do jisté míry i použitý typ krytiny, protože třeba z falcovaného plechu voda odtéká rychleji a žlab se rychleji naplní. Obecně platí, že na 1 m2 odvodňované plochy střechy připadá 0,8 až 1,0 cm2 průřezu žlabu. Konkrétním návrhem dimenze odvodňovacích žlabů a následných svodů se dle plochy, typu povrchu střechy a intenzity deště v dané lokalitě zabývá ČSN EN 12056-3. Podokapní žlaby musíte umístit tak, aby je ve vodorovném směru krytina přesahovala. Maximálně ale 2/3 profilu. Výškové osazení pod hranou střechy volte tak, aby i za větru voda skapávala do žlabu a nebyla zaháněná na fasádu. Žlab musí být uložený ve spádu směrem k odtoku. U žlabu je nutné zajistit, aby ani při 100% naplnění voda nepřetekla do střešní skladby. Proto je vnitřní hrana (u stěny) vždy výše než hrana venkovní. U půlkruhových podokapních žlabů o 10 mm, u podokapních hranatých a nadřímsových o 20 mm.
Montáž a upevnění okapového systému
Montáž žlabových háků
Montáž okapového systému začíná okapovými háky. Ty drží celý systém na svém místě a při správné montáži zajistí, že bude okap plnit svou funkci. Materiál žlabových háků by měl být shodný s materiálem celého okapového systému. Výjimkou jsou pouze okapy plastové, u kterých je možné zvolit i háky z kovu. Stejně jako u okapů se i u háků setkáte nejčastěji se čtyřmi materiály - plast, pozink, pozink s lakem a hliník. Držte se především stejného výrobce a pořiďte háky určené k okapovému systému, který jste si vybrali. Rozměr okapových háků pak musí odpovídat rozměru žlabu.
Typy háků:
- Klasické/rovné háky - tento typ háků zvolíte, pokud okapový systém umisťujete pod střešní krytinu (svrchu na krokve či bednění). Háky pak musíte vždy ohnout do požadovaného sklonu. Nevýhodou je, že pro montáž musíte odkrýt kraj střešní krytiny. Klasické háky tedy využijete nejčastěji při rekonstrukci střechy nebo u novostavby. V případě horních okapových háků je nutné vysekat drážky v místě uchycení a následně háky správně naohýbat, aby bylo možné vytvořit odpovídající spádování. To se dále určí pomocí jejich posunu v drážce.
- Překroucené háky - ty použijete pro uchycení z boku na krokve (trámy), není tedy potřeba odkrývat střešní krytinu. Ne každý dům má ale pod střechou viditelné krokve, často jsou schované za bedněním. Pokud je možné háky umístit na trámy do různé výšky, aby byl dodržen minimální sklon, není potřeba je ohýbat. Spád překroucených háků, které se šroubují z boku krokví, se vytváří postupným snižováním přichycení.
- Čelní/římsové háky - tyto háky montujete buď na čela krokví, nebo přímo na římsy. Potřebného spádu dosáhnete umístěním háků do různé výšky, nemusíte je tak nikdy ohýbat. Jsou ale vhodné spíše pro menší stavby jako garáže nebo pergoly.
Spádování žlabů
Aby okapový systém správně plnil svou funkci, musí mít odpovídající spád. Toho dosáhnete buď namontováním žlabových háků do různé výšky, nebo jejich ohnutím. Spádování okapů je velmi důležité a nemělo by se na něj zapomínat. Správným vyspádování okapového žlabu prodlužujete jeho životnost. Doporučené vyspádování okapového žlabu je 0,5 %, což se rovná 0,5 cm na 1 m délky okapového žlabu. U délky okapového žlabu 10 metrů je to tedy 5 centimetrů. Přední okraj žlabu se umísťuje o cca. 6 mm níže oproti zadní straně žlabu.
Doporučené spády:
Čtěte také: Srovnání cen betonových tašek
- Spád plastového okapu by měl být minimálně 2 mm na metr.
- Spád kovového okapu by měl být minimálně 5 mm na metr.
Nejdříve musíte znát správný směr spádu okapu. Při délce do 10 metrů stačí jeden okapový svod na libovolné straně - a k té bude celý žlab spádovaný. Při délce nad 10 metrů musí být okapový svod na obou stranách a žlab se spáduje od středu ke krajům. Na základě délky žlabu a potřebného spádu pak vypočítáte rozdíl výšky okapu na jeho začátku a konci.
Postup ohýbání háků:
- Nejdříve si vypočítajte potřebný rozdíl výšky okapu na jeho začátku a konci. Délku střechy v metrech vynásobte potřebným spádem na jeden metr. Dejte si pozor na to, jestli budete okap spádovat pouze jedním směrem, nebo od jeho středu ke krajům.
- Připravte si odpovídající počet háků. U plastových okapů umisťujete háky 40-50 cm od sebe, jinak by hrozilo prohnutí žlabu a zadržování vody. U kovových okapů umisťujete háky 80-120 cm od sebe.
- Následuje rozměření háků a vyznačení místa ohybu. Háky očíslujte, abyste je mezi sebou později nezaměnili, srovnejte je těsně k sobě a zajistěte proti posunu. Podle vypočítaného rozdílu mezi nejvyšším a nejnižším bodem žlabu načrtněte odpovídající šikmou rysku přes všechny okapní háky.
- K ohýbání použijte buď speciální ohýbačku háků, nebo háky ohněte ve svěráku přes trubku o průměru alespoň 20 mm. To je důležité, aby byl ohyb plynulý a hák se nepoškodil.
Instalace okapového žlabu
K montáži okapových háků budete potřebovat vruty, vrtačku, šroubovák a dlouhý provázek.
- Namontujte postranní háky - pokud jste spád vytvářeli ohýbáním háků, budete háky montovat ve stejné linii. Pokud vytváříte spád umístěním háků do různé výšky, namontujte nejvýše a nejníže položený hák podle potřebného rozdílu ve výšce okapu, jak jste vypočítali.
- Mezi postranní háky napněte dva provázky - získáte tak dva kontrolní body, což vám usnadní umístění mezilehlých háků.
- Podle linie vytyčené provázky namontujte zbylé háky - dejte si přitom pozor na maximální možnou mezeru mezi jednotlivými háky. U plastových okapů je to 40-50 cm, u kovových okapů 80-120 cm. Provázky musí být dobře napnuté a háky se o ně nesmí opírat.
- Před samotnou montáží žlabu je třeba osadit žlabová čela. V koncové části žlabu se tedy odkryje ochranná fólie a čelo se opatrně uchytí za pomocí klempířské paličky. Při montáži je třeba dát pozor na případnou deformaci gumového těsnění.
- Případné zkrácení žlabu se provádí výhradně pomocí pilky na železo nebo nůžek na plech. Použitím úhlové brusky dojde k poškození materiálu a následné korozi. Jednotlivé spoje se následně zafixují aplikací mechanických žlabových spojek. Maximální jednolitá délka podokapního žlabu je 15 metrů, v případě hliníku a titanzinku jen 12 metrů. U nástřešních žlabů musíte dilatovat po 9 metrech (hliník a titanzinek po 6 metrech). Při větší délce žlabu ho musíte rozdělit na dilatační úseky, abyste zabránili deformacím od délkové roztažnosti. Tradičními způsoby bylo přerušení žlabu v místě rozvodí (nejvyšší místo) nebo ve žlabovém kotlíku u odtoku (nejnižší místo). Dnes jsou součástí odvodňovacích systémů speciální prvky - spojky žlabů. Spojka žlabu jednoduše bez šroubování a lepení spojí dva okapové žlaby díky dvěma gumovým těsnícím páskům.
- Montáž žlabového kotlíku: Základem je správné vystřižení oválného odtokového otvoru, které se provádí spirálovitě od středového bodu k okrajům. Následně se pomocí kleští vytvoří ohyb okrajové hrany, který zajistí plynulé napojení s přesahem do žlabového kotlíku. V poslední fázi se kotlík jednoduše zahákne do žlabové návalky a na zadní straně se upevní pomocí jazýčků.
- Montáž žlabu: Před finálním upevněním žlabů se nejprve provede osazení nanečisto, aby došlo k případnému odhalení odchylek. Následně se sundají veškeré ochranné fólie, žlaby se vycentrují do žlabových háků a na závěr se ohnou plechové příponky přes návalky. Alternativou je použití varianty se zaklapávacím upevněním. Při plném naplnění vodou představuje žlab zatížení asi 20 kg na běžný metr. Ještě více to může být v zimě, kdy se o žlab opře sníh ze střechy. Proto jsou žlaby vyztužené naválkami a pevně držet musejí i žlabové háky. Připevňují se nejčastěji na krokve a jejich osová vzdálenost může být max. 1,2 metru.
Montáž svodů
Napojení prvků žlabu musí být vždy vodotěsné a mimo dilataci i pevné. Způsoby, jak toho dosáhnout, se liší podle materiálu žlabu. Žlaby z pozinku a mědi se spojují nýty nebo pájením, titanzinek jen pájením. U stavebnicového okapového systému se veškeré komponenty osazují bez použití speciálních technologických postupů jako je např. letování, lepení apod. Pro napojení žlabů se využívají mechanické spojky s pryžovým těsněním, které zaručí spolehlivý a funkční spoj. Jejich aplikace je velmi snadná a po prostudování návodu ji hravě zvládne každý.
Součástí moderních odvodňovacích systémů jsou žlaby, veškeré doplňky a také odpadní potrubí. Vše je ze stejného materiálu a často i se stejným profilem (oblým nebo hranatým). U hranatých rour musí mít menší strana velikost minimálně stejnou, jako je průměr odpovídající kruhové roury. Pamatujte, že u malého průřezu svodového potrubí hrozí ucpání, případně zmrznutí. Tomu můžete předejít instalací topných kabelů. Aby voda odtékala opravdu rychle a nezahlcovala žlab, udělejte svod maximálně rovný, bez odskoků a kolen. K připevnění na fasádu vám poslouží objímky z pásoviny, které instalujte ve vzdálenosti max. 3 metry (u průměru svodu nad 100 mm do 2 metrů). Šroub pro objímku svodu je určen pro objímku svodu a s jeho pomocí se objímka šroubuje např. do zdi. Trn tvoří základ pro přichycení objímky svodu na zeď Vašeho objektu. Trn k objímce svodu slouží k pevnému a odolnému připevnění jakéhokoliv okapového systému ke stěně. Na závěr se osadí okapové svody, které se spojují jednoduchým pevným zasunutím do sebe, bez nutnosti dalšího kotvení. Uchycení svodu se provádí přes objímky, které se kotví do stěny po 1,5 - 2 m.
Čtěte také: Velux plastová střešní okna - recenze
Spodní část dešťových svodů chraňte před náhodným nebo úmyslným poškozením. Pro vytvoření přechodu mezi plechovou rourou a kanalizací se hodí ochranné roury z nějakého pevnějšího materiálu (litiny, oceli, popř. PVC), které by měly sahat do výšky 1,5 metru nad terénem. Ochranná roura by měla mít čistící otvor, který vám pomůže s pravidelným čištěním svodu. Okapová svodová roura z pozinkovaného plechu je kontinuálně tvářená za studena. Díky spojce se dokonale napojí dvě svodové roury. Lakovaná spojka svodu 100 mm vyrobená z kvalitního plechu je vhodná pro okapový systém 333 / 100 mm, disponuje odolností vůči mechanickému poškození, povětrnostním vlivům i korozi a slouží k vytvoření pevného a vodotěsného spoje dvou okapových svodů.
Problém zanášení žlabů popílkem nebo jinou nečistotou u průmyslových budov lze řešit vložením drátěných košíčků do hrdel a častým čištěním žlabů, aby se odpadní trouby neucpaly. Také se do mezistřešních žlabů vkládají laťové mříže jako ochrana proti zavalení sněhem a proti zdeformování při chůzi osob čistících žlab, nebo opravujících střechy.
tags: #stresni #destovy #zlab #100 #průvodce